Ž  Í  Ž  A  L  A    


Knížky
Mulla Nasrudin

(následuje přeložený úvod a ukázky v agličtině i češtině z knížky
Indrího Šáha "The Exploits of the Incomparable Mulla Nasrudin")

Mulla Nasrudin, Nejvyšší z Dervišů a Mistr skrytého pokladu, dokonalý muž... Mnozí říkají: “Chtěl jsem se učit, ale našel jsem zde jen bláznovství.” Přesto, ač by hledali moudrost kdekoli, nenajdou ji.’

(z knihy Teachings of Nasrudin,Bokharan MS z roku 1617, napsané Ablahi Mutalaqem)

Ve spoustě zemí se tvrdí, že Mulla Nasrudin je jejich rodák, ačkoliv jen málo z nich zašlo tak daleko jako Turecko, které předvádí jeho hrob a pořádá každoroční festival Mully Nasrudina, kde lidé ztělesňují jeho nejznámější kousky.

Přečtěte si příběh
Mully Nasrudina:

Možnost

Řekové, kteří převzali něco od Turků, považují Nasrudinovy slovní hříčky za část svého vlastního folklóru. Ve středověku používali lidé Nasrudinovy příběhy k tomu, aby zesměšňovali nenáviděné tyrany. V historicky trochu bližší době se zase Mulla, poté co byl natočen film, ve kterém si neustále střílí z kapitalistů, stal hrdinou Sovětského Svazu.

Nasrudin také přechází do arabské postavy Johaa a objevuje se v tradicích Sicilie. Příběhy typicky středně Asijské nacházíme použité v příbězích kyjevské Rusi, v Don Quijotovi, dokonce v nejstarších francouzských knihách a v příbězích Marie Francouzské.

Mulla je přijímán velice různě: bývá považován za hlupáka, za neuvěřitelně vychytralého nebo za znalého mystických tajemství. Dervišové ho používají ve svém učení jako postavu, na níž ilustrují šaškovitou povahu lidské mysli. A Nasrudin je tak pružný, že Turecko, kde byl řád Dervišů před čtyřiceti lety potlačen, vydává nyní jako součást své turistické reklamy o Nasrudinovi populární letáčky.

Přečtěte si
další příběh:

Proč jsme tady

Učenci vyplýtvali na Nasrudina velké množství inkoustu, ačkoli on sám podle tradice na ně mnoho času neměl. Protože je Mulla považován za autora věty: “V tomto životě jsem vzhůru nohama.”, zacházejí někteří tak daleko, že prohazujíce jeho datum narození s datumem smrti, zkoušejí se dobrat pravdy.

Súfíové, kteří věří, že jediné, co vede k poznání, je hluboká intuice, používají tyto příběhy jako cvičení. Říkají lidem, aby si vybrali ty příběhy, které na ně nejvíce působí, nechali je ve své mysli volně “kvasit” a pozorovali, co se děje. Vyučující mistři Dervišů říkají, že tímto způsobem je možné učinit průlom k vyšší moudrosti.

Ale i Súfíjové se shodují s těmi, kdo nenásledují mystickou stezku v tom, že říkají, že každý může s Nasrudinovými příběhy dělat to, co dělají lidé už celá staletí – a to - těšit se jimi.
  
Zpět na "Knížky"