|
|
 |
 |
Mulla Nasrudin
(následuje přeložený úvod a ukázky v agličtině
i češtině z knížky
Indrího Šáha "The Exploits of the Incomparable Mulla Nasrudin") |
Mulla Nasrudin, Nejvyšší z Dervišů a Mistr skrytého pokladu, dokonalý
muž... Mnozí říkají: “Chtěl jsem se učit, ale našel jsem zde jen bláznovství.”
Přesto, ač by hledali moudrost kdekoli, nenajdou ji.’
(z knihy Teachings of Nasrudin,Bokharan
MS z roku 1617, napsané Ablahi Mutalaqem)
Ve spoustě zemí se tvrdí, že Mulla Nasrudin je jejich rodák, ačkoliv
jen málo z nich zašlo tak daleko jako Turecko, které předvádí jeho hrob
a pořádá každoroční festival Mully Nasrudina, kde lidé ztělesňují
jeho nejznámější kousky.
Přečtěte si příběh
Mully Nasrudina:
Možnost
|
Řekové, kteří převzali něco od Turků, považují Nasrudinovy slovní
hříčky za část svého vlastního folklóru. Ve středověku používali
lidé Nasrudinovy příběhy k tomu, aby zesměšňovali nenáviděné tyrany. V
historicky trochu bližší době se zase Mulla, poté co byl natočen film,
ve kterém si neustále střílí z kapitalistů, stal hrdinou Sovětského
Svazu.
 Nasrudin
také přechází do arabské postavy Johaa a objevuje se v tradicích Sicilie.
Příběhy typicky středně Asijské nacházíme použité v příbězích kyjevské
Rusi, v Don Quijotovi, dokonce v nejstarších francouzských knihách a v
příbězích Marie Francouzské.
Mulla je přijímán velice různě: bývá považován za hlupáka, za neuvěřitelně
vychytralého nebo za znalého mystických tajemství. Dervišové
ho používají ve svém učení jako postavu, na níž ilustrují šaškovitou povahu
lidské mysli. A Nasrudin je tak pružný, že Turecko, kde byl řád Dervišů
před čtyřiceti lety potlačen, vydává nyní jako součást své turistické
reklamy o Nasrudinovi populární letáčky.
Učenci vyplýtvali na Nasrudina velké množství inkoustu, ačkoli
on sám podle tradice na ně mnoho času neměl. Protože je Mulla považován
za autora věty: “V tomto životě jsem vzhůru nohama.”, zacházejí někteří
tak daleko, že prohazujíce jeho datum narození s datumem smrti, zkoušejí
se dobrat pravdy.
Súfíové, kteří věří, že jediné, co vede k poznání, je hluboká intuice,
používají tyto příběhy jako cvičení. Říkají lidem, aby si vybrali ty příběhy,
které na ně nejvíce působí, nechali je ve své mysli volně “kvasit” a pozorovali,
co se děje. Vyučující mistři Dervišů říkají, že tímto způsobem je možné
učinit průlom k vyšší moudrosti.
Ale i Súfíjové se shodují s těmi, kdo nenásledují mystickou stezku v tom,
že říkají, že každý může s Nasrudinovými příběhy dělat to, co dělají lidé
už celá staletí – a to - těšit se jimi.
|
|
|
|
