Carlo Ginsburg: Sýr a červi
Možná je zdánlivě nesmyslný dávat na Net pouhý výpisky z knížky. Ale
vzhledem k tomu, některé školy (jako ta, kterou studuju) jsou založené na čtení
hromad textů, což často nejde zvládnout, doufám, že tohle někomu
usnadní život. Text má trochu zvláštní strukturu, je to původně
hierarchický strom, do kterého si člověk může zapisovat poznámky pomocí
programu Hierarchical notebook.
Kdybyste narazili na nějaké chyby nebo nepřesnosti, budu vděčný, když mě
upozorníte.
- Carlo Ginsburg: Sýr a červi
- dějiny každodennosti
- italský mlynář zvaný Menocchio - heretik kolem roku 1600
- předmluva
- navazuje na to obor dějepisu, kterej se jmenuje mikrohistorie
- demologie? - není to ani ve slovníku cizích slov
- i pojem "primitivní kultura" je úspěch, dřív se tomu ani "kultura" neříkalo
- dříve se tomu říkalo "lůza civilizovaných národů"
- ale jaká je skutečně podřízenost kultury vládnoucí rstvy a kultury podřízené vrstvy? co vychází z čeho?
- o tý nižší kultuře se toho ví dost málo, zvlášť proto, že byla orální a záznamy o nižší vrstvě vedli příslušníci vrstvy vyšší
- knížky se v tý době četly nahlas, gramotná byla asi čtvrtina lidí
- KNIHA: M. Bachtin - o vztazích mezi Rabelaisem a lidovou kulturou - hodně živá v protikladu k našemu stereotypně sterilnímu pojetí
- Gargantua a Pentagruel výborně popisujou venkovskou kulturu
- karneval = "mýtus a rituál, oslava plodnosti a hojnosti, žertovné převrácení všech hodnot a zavedené hierarchie, kosmický rozměr ničivého i obrozujícího běhu času" ... "protiklad k dogmatičnosti a vážnosti kultury vládnoucích vrstev"
- tohle je výborně znázorněný v Návratu idiota
- postoj mlynáře podivuhodně konvenuje s rafinovanými skupinami heretických intelektuálů té doby (benandatové)
- na průměrném jedinci jde podobně jako v mikrokosmu zkoumat rysy typické pro celou kulturu
- i kdyz Menocchio není průměrný, výjmečný, odlišný, izolovaný - tahle výjmečnost měla svý meze, nemůžeš úplně opustit svou kulturu "jen za cenu deliria a ztráty komunikace" - jde ho brát jako mezní případ
- Sýr a červi
- "Tout ce qui est intéressant se passe dans l'ombre... On ne sait rien de la véritable historie des hommes"
- "Vše zajímavé se odehrává ve stínu... O skutečné historii nevíme nic."
- Menocchio
- měl docel dost politického i finančního vlivu - ne hodně, ne málo, měl dost přátel a spousta lidí ho měla ráda, což i uvedli u výslechu
- "podivné" představy o Bohu
- "vzduch je Bůh (...) Země je naše matka"
- "co si představujete, že je Bůh? Bůh není nic než závan dechu, a všechno, co si člověk představí"
- "všechno, co vidíme, je Bůh, i my jsme bozi"
- "nebe, země, moře, vzduch, propast i peklo, to vše je Bůh"
- "co jste si mysleli, že se Ježíš Kristus narodil z Panny Marie? Není možné, aby porodila a zůstala pannou: může to být tak, že to byl nějaký počestný člověk nebo syn počestného člověka"
- "podivné" představy o kosmogonii
- "Řekl jsem, že co se mého myšlení a přesvědčení týká, vše bylo chaos, tedy země, vzduch, voda a oheň dohromady; a z toho všeho se postupně utvořila hmota, právě tak, jako se tvoří v mléce sýr, a v něm vznikli červi, to byli andělé; Nejsvětější Výsost chtěla, aby to byl Bůh a andělé; a mezi tím počtem andělů byl také Bůh, také on stvořený z té hmoty a ve stejném čase, a stal se pánem se čtyřmi kapitány, Luciferem, Michaelem, Gabrielem a Rafaelem. Onen Lucifer se chtěl stát pánem rovnajícím se králi, jímž byla výsost Boží, a pro jeho pýchu Bůh přikázal, aby byl svržen s nebes s celým svým šikem a svou družinou; tento Bůh pak stvořil Adama a Evu a lid ve velkém množství, aby zaplnil stolice vyhnaných andělů. Toto množství pak nedodržovalo Boží přikázání, Bůh seslal svého syna, jehož zajali Židé a byl ukřižován"
- kritika útlaku chudých bohatými
- u soudů se používal nesrozumitelný latinský jazyk a lidi si museli najímat advokáty
- obhajoval rovnost mezi náboženstvími
- kritizoval bohatsví církve
- kritizoval povýšenost církve
- "Vy faráři a mniši, stále chcete vědět více než Bůh a jste jako ďábel a děláte ze sebe bohy na zemi a chcete stejně jako ďábel vědět tolik co Bůh: kdo věří, že ví více, neví nic"
- odmítal praktiky církve
- je to lidský výmysl a kupčení
- zpověď
- "jít se zpovídat ke kněžím a mnichům je tolik, co chodit k nějakému stromu. Kdyby ten strom dovedl uložit pokání, stačilo by to; někteří lidé, jelikož neznají pokání, které musí pro hříchy podstoupit, chodí za knězem, aby je v té věci poučil; kdyby je znali, nemuseli by tam chodit, a ti, kdo je znají, tam obvykle nechodí"
- přesto chodil ke zpovědi, ale mimo svou obec, se svým farářem byl na kordy a byl to on, kdo ho nakonec udal inkvizici
- křest
- svatby
- biřmování
- poslední pomazání
- uctívání obrazů a relikvií
- "Což nevidíte, že Abrham smetl na zem všechny modly a všechny obrazy a ctil jediného Boha?"
- uznával pouze svátost oltářní
- duše je smrtelná, spojená s tělem, posmrtný život neexistuje
- ani Písmo moc nebral
- "Písmo svaté nám dal Bůh, jenže pak k němu přidávali lidé; pouze čtyři slova by v Písmu svatém postačila, ale narostla jako knihy o válkách."
- nevěřil, že Kristus umřel pro vykoupení lidstva
- každý musí učinit pokání sám za sebe
- Bůh chtěl, aby i On zemřel
- Kristus není Bůh, protože Bůh by se nenechal chytit a krucifikovat. Byl to spíš prorok. Viz Mandelvill.
- měl bibli ve volgare
- Vulgáta? (latinský překlad Bible ze 4. stol., obecně používaný do 7. stol)
- ale jakým jazykem tam mluvili? Italsky. A lidi neuměli latinu a nerozuměli latinské bibli. How come?
- nejspíš nebyl inspirován přímo reformací
- přiznával sice kontakty s "Luterány", ale to slovo se tehdy používalo v hodně hodně širokým smyslu
- nejspíš vycházel z tradiční lidový zbožnosti, která se uchovávala mimo oficiální struktury
- na otázky o "ospravedlnění" a "predestinaci" nedokázal odpovědět, nevěděl ani, co to znamená
- a to byly hlavní otázky italské reformace!
- ale ovlivnily ho knihy
- Dekameron
- ve verzi bez protireformační cenzury
- ale co je v něm tak kacířského?
- Sen Caraviův
- kniha vytištěna 1541, autor Alessandro Caravia, benátský zlatník
- o šaškovi Zanpolovi, který se dostane do pekla a tam s čerty páchá šaškoviny a ve snu se zjevuje autorovi knihy, jak mu ještě zaživa slíbil
- "slovo se má držet dokonce i v pekle" - čert Farfarello
- Menocchio přejal hodně z výrazů a myšlenek tý knihy
- v jedný pasáži se tady nepokrytě vychvaluje Luther
- i tady se kritizuje kupčení
- "Obchod dělají z pohřbívání mrtvých // jako s pytlem vlny nebo pepře"
- knihy, které měl doma, nebyly zakázané ani podezřelé
- převážně kroniky, eposy
- a možná Korán
- italský překlad vyšel r. 1547
- ale víc než polovinu knih, o kterých se zmiňuje během procesu, měl vypůjčenou
- takže existovala síť čtenářů
- Mandelvill - Cesty
- cestopis
- půlka tý knihy je vymyšlená, půlka je skutečej cestopis
- royhodně mu to rozšiřovalo obzor daleko za Benátky
- podivuhodné líčení několikacentimetrových Pygmejů ho mátlo tak, že začal zpochybňovat vlastní kulturu
- z líčení jinejch kultur měli šok i další vzdělanci téže donby, zvláště po objevení ameriky --> kulturní relativismus
- informace o různých podobách křesťanské víry
- tady se píše o tom, že Ježíš byl podle Koránu spíš významným prorokem, než Bohem
- jeho krucifikce by odporovala boží spravedlnosti
- kritiku církve vkládá autor do úst mohamedánskému sultánovi
- možná se pokoušel číst i Korán
- není to jisté
- ale o praktikách Mohamedánů byl informován z Mandelvilla
- četl je spíš svojí vlastní optikou, viděl v nich potvrzení toho, co si sám myslel, často v rozporu s dikcí autora
- ani ne 20 let před Menocchiovým procesem vydal vesničan pod pseudonymem Scolio báseň Settennario, jejíž prvky jsou dosti podobné Menocchiově učení
- ani on nebyl prokazatelně ovlivněn novokřtěnci
- spíš se zdá, že oba vycházeli z podzemního proudu venkovské víry
- narozdíl od Menocchia je uzavřenější, ní o venkovské utopii, uznává pouze čtyři knihy (starý a nový zákon, korán a svou)
- stejně jako Mecocchio se považuje za astrologa, filosofa a proroka
- podobný osud i názory měl další mlynář, Pellegrino Baroni od Modeny
- kdyby byl Kristus slušný člověk, nebyli by ho ukřižovali
- neexistuje peklo a čistec, to jsou jen výmysly kněží, aby na tom vydělali
- souzen inkvizicí, kál se za své omyly a žádal o odpuštění, inkvizitor se nad ním slitovala pomohl mu získat místo sluhy u biskupa v Modeně
- vůbec mlynářů bylo mezi kacíři hodně
- říkalo se, že "pravý mlynář je napůl luterán"
- ale byl to taky negaativní stereotyp, vesničani viděli mlynáře jako lidi lstivé, zloděje a podvodníky
- mlýn byl místo setkání, společenských styků, ve stálém a neměnném světě
- v roce 1192 se při pronásledování katarů (?) dokonce mlýny bořily
- mlynář měl ale výlučné sociální postavení, obvykle podřízen přímo lennímu pánovi, ale Menocchio možná ani jemu ne, což mu umožňovalo diskutovat s pohlaváry jako byl hrabě Giovan Francesca
- zdá se, že se svým heretickým názorům naučil ve službě u šlechticů v Bologni
- tímto učitelem byl možná (neprokázaně) Paolo Ricci, autor Apologie - knihy na obranu proti inkvizici
- tyto názory však mlynář notně překroutil a svérázným způsobem obohatil, což je příznačné
- víru by zredukoval spíš na politicko-morální závazek, než na přímý kontakt s bohem
- ale to bylo v tý době častý
- "tvrdím, že milovat svého bližního je důležitější přikázání, než milovat Boha"
- v prvním procesu odsouzen jako kacíř
- udán ale až zhruba po třiceti letech kacířství - před inkvizicí souhlas sice všichni popřeli, ale zdá se, že byl blízký i jejich názorům
- uvězněn, ale po několika letech vězení propuštěn jako kajícník
- po návratu se znovu stal správcem farnosti (i přesto, že musel nosit nápis "habitello" a nesměl se vzdalovat ze své farnosti
- po propuštění znovu udán
- o případ se začal zajímatn jeden z nejvlivnějších členů kongregace a dokonce i papež Klement VIII. osobně žádal Menocchiovu smrt
- právě v té době se v Římě uzavíral proces s Giordanem Brunem
- 6. července 1601 popraven
- závěr
- z toho všeho Ginzburg vyvozuje, že učení se nepředává jen z vysoké kultury do nízké, ale že jen o té nízké máme (z její orální povahy) daleko méně informací
- Argo, Praha, 2000, přeložil Jiří Špaček
další seminárky