- dějiny každodennosti
- italský mlynář zvaný Menocchio - heretik kolem roku 1600
- předmluva
- navazuje na to obor dějepisu, kterej se jmenuje mikrohistorie
- demologie? - není to ani ve slovníku cizích slov
- i pojem "primitivní kultura" je úspěch, dřív se tomu ani "kultura" neříkalo
- dříve se tomu říkalo "lůza civilizovaných národů"
- ale jaká je skutečně podřízenost kultury vládnoucí rstvy a kultury podřízené vrstvy? co vychází z čeho?
- o tý nižší kultuře se toho ví dost málo, zvlášť proto, že byla orální a záznamy o nižší vrstvě vedli příslušníci vrstvy vyšší
- knížky se v tý době četly nahlas, gramotná byla asi čtvrtina lidí
- KNIHA: M. Bachtin - o vztazích mezi Rabelaisem a lidovou kulturou - hodně živá v protikladu k našemu stereotypně sterilnímu pojetí
- Gargantua a Pentagruel výborně popisujou venkovskou kulturu
- karneval = "mýtus a rituál, oslava plodnosti a hojnosti, žertovné převrácení všech hodnot a zavedené hierarchie, kosmický rozměr ničivého i obrozujícího běhu času" ... "protiklad k dogmatičnosti a vážnosti kultury vládnoucích vrstev"
- tohle je výborně znázorněný v Návratu idiota
- postoj mlynáře podivuhodně konvenuje s rafinovanými skupinami heretických intelektuálů té doby (benandatové)
- na průměrném jedinci jde podobně jako v mikrokosmu zkoumat rysy typické pro celou kulturu
- i kdyz Menocchio není průměrný, výjmečný, odlišný, izolovaný - tahle výjmečnost měla svý meze, nemůžeš úplně opustit svou kulturu "jen za cenu deliria a ztráty komunikace" - jde ho brát jako mezní případ
- Sýr a červi
- "Tout ce qui est intéressant se passe dans l'ombre... On ne sait rien de la véritable historie des hommes"
- "Vše zajímavé se odehrává ve stínu... O skutečné historii nevíme nic."
- Céline
- Menocchio
- měl docel dost politického i finančního vlivu - ne hodně, ne málo, měl dost přátel a spousta lidí ho měla ráda, což i uvedli u výslechu
- "podivné" představy o Bohu
- "vzduch je Bůh (...) Země je naše matka"
- "co si představujete, že je Bůh? Bůh není nic než závan dechu, a všechno, co si člověk představí"
- "všechno, co vidíme, je Bůh, i my jsme bozi"
- "nebe, země, moře, vzduch, propast i peklo, to vše je Bůh"
- "co jste si mysleli, že se Ježíš Kristus narodil z Panny Marie? Není možné, aby porodila a zůstala pannou: může to být tak, že to byl nějaký počestný člověk nebo syn počestného člověka"
- "podivné" představy o kosmogonii
- "Řekl jsem, že co se mého myšlení a přesvědčení týká, vše bylo chaos, tedy země, vzduch, voda a oheň dohromady; a z toho všeho se postupně utvořila hmota, právě tak, jako se tvoří v mléce sýr, a v něm vznikli červi, to byli andělé; Nejsvětější Výsost chtěla, aby to byl Bůh a andělé; a mezi tím počtem andělů byl také Bůh, také on stvořený z té hmoty a ve stejném čase, a stal se pánem se čtyřmi kapitány, Luciferem, Michaelem, Gabrielem a Rafaelem. Onen Lucifer se chtěl stát pánem rovnajícím se králi, jímž byla výsost Boží, a pro jeho pýchu Bůh přikázal, aby byl svržen s nebes s celým svým šikem a svou družinou; tento Bůh pak stvořil Adama a Evu a lid ve velkém množství, aby zaplnil stolice vyhnaných andělů. Toto množství pak nedodržovalo Boží přikázání, Bůh seslal svého syna, jehož zajali Židé a byl ukřižován"
- kritika útlaku chudých bohatými
- u soudů se používal nesrozumitelný latinský jazyk a lidi si museli najímat advokáty
- obhajoval rovnost mezi náboženstvími
- kritizoval bohatsví církve
- kritizoval povýšenost církve
- "Vy faráři a mniši, stále chcete vědět více než Bůh a jste jako ďábel a děláte ze sebe bohy na zemi a chcete stejně jako ďábel vědět tolik co Bůh: kdo věří, že ví více, neví nic"
- odmítal praktiky církve
- je to lidský výmysl a kupčení
- zpověď
- "jít se zpovídat ke kněžím a mnichům je tolik, co chodit k nějakému stromu. Kdyby ten strom dovedl uložit pokání, stačilo by to; někteří lidé, jelikož neznají pokání, které musí pro hříchy podstoupit, chodí za knězem, aby je v té věci poučil; kdyby je znali, nemuseli by tam chodit, a ti, kdo je znají, tam obvykle nechodí"
- přesto chodil ke zpovědi, ale mimo svou obec, se svým farářem byl na kordy a byl to on, kdo ho nakonec udal inkvizici
- křest
- svatby
- biřmování
- poslední pomazání
- uctívání obrazů a relikvií
- "Což nevidíte, že Abrham smetl na zem všechny modly a všechny obrazy a ctil jediného Boha?"
- uznával pouze svátost oltářní
- duše je smrtelná, spojená s tělem, posmrtný život neexistuje
- ani Písmo moc nebral
- "Písmo svaté nám dal Bůh, jenže pak k němu přidávali lidé; pouze čtyři slova by v Písmu svatém postačila, ale narostla jako knihy o válkách."
- nevěřil, že Kristus umřel pro vykoupení lidstva
- každý musí učinit pokání sám za sebe
- Bůh chtěl, aby i On zemřel
- Kristus není Bůh, protože Bůh by se nenechal chytit a krucifikovat. Byl to spíš prorok. Viz Mandelvill.
- měl bibli ve volgare
- Vulgáta? (latinský překlad Bible ze 4. stol., obecně používaný do 7. stol)
- ale jakým jazykem tam mluvili? Italsky. A lidi neuměli latinu a nerozuměli latinské bibli. How come?
- nejspíš nebyl inspirován přímo reformací
- přiznával sice kontakty s "Luterány", ale to slovo se tehdy používalo v hodně hodně širokým smyslu
- nejspíš vycházel z tradiční lidový zbožnosti, která se uchovávala mimo oficiální struktury
- na otázky o "ospravedlnění" a "predestinaci" nedokázal odpovědět, nevěděl ani, co to znamená
- a to byly hlavní otázky italské reformace!
- ale ovlivnily ho knihy
- Dekameron
- ve verzi bez protireformační cenzury
- ale co je v něm tak kacířského?
- Sen Caraviův
- kniha vytištěna 1541, autor Alessandro Caravia, benátský zlatník
- o šaškovi Zanpolovi, který se dostane do pekla a tam s čerty páchá šaškoviny a ve snu se zjevuje autorovi knihy, jak mu ještě zaživa slíbil
- "slovo se má držet dokonce i v pekle" - čert Farfarello
- Menocchio přejal hodně z výrazů a myšlenek tý knihy
- v jedný pasáži se tady nepokrytě vychvaluje Luther
- i tady se kritizuje kupčení
- "Obchod dělají z pohřbívání mrtvých // jako s pytlem vlny nebo pepře"
- knihy, které měl doma, nebyly zakázané ani podezřelé
- převážně kroniky, eposy
- a možná Korán
- italský překlad vyšel r. 1547
- ale víc než polovinu knih, o kterých se zmiňuje během procesu, měl vypůjčenou
- takže existovala síť čtenářů
- Mandelvill - Cesty
- cestopis
- půlka tý knihy je vymyšlená, půlka je skutečej cestopis
- royhodně mu to rozšiřovalo obzor daleko za Benátky
- podivuhodné líčení několikacentimetrových Pygmejů ho mátlo tak, že začal zpochybňovat vlastní kulturu
- z líčení jinejch kultur měli šok i další vzdělanci téže donby, zvláště po objevení ameriky --> kulturní relativismus
- informace o různých podobách křesťanské víry
- tady se píše o tom, že Ježíš byl podle Koránu spíš významným prorokem, než Bohem
- jeho krucifikce by odporovala boží spravedlnosti
- kritiku církve vkládá autor do úst mohamedánskému sultánovi
- možná se pokoušel číst i Korán
- není to jisté
- ale o praktikách Mohamedánů byl informován z Mandelvilla
- četl je spíš svojí vlastní optikou, viděl v nich potvrzení toho, co si sám myslel, často v rozporu s dikcí autora
- ani ne 20 let před Menocchiovým procesem vydal vesničan pod pseudonymem Scolio báseň Settennario, jejíž prvky jsou dosti podobné Menocchiově učení
- ani on nebyl prokazatelně ovlivněn novokřtěnci
- spíš se zdá, že oba vycházeli z podzemního proudu venkovské víry
- narozdíl od Menocchia je uzavřenější, ní o venkovské utopii, uznává pouze čtyři knihy (starý a nový zákon, korán a svou)
- stejně jako Mecocchio se považuje za astrologa, filosofa a proroka
- podobný osud i názory měl další mlynář, Pellegrino Baroni od Modeny
- kdyby byl Kristus slušný člověk, nebyli by ho ukřižovali
- neexistuje peklo a čistec, to jsou jen výmysly kněží, aby na tom vydělali
- souzen inkvizicí, kál se za své omyly a žádal o odpuštění, inkvizitor se nad ním slitovala pomohl mu získat místo sluhy u biskupa v Modeně
- vůbec mlynářů bylo mezi kacíři hodně
- říkalo se, že "pravý mlynář je napůl luterán"
- ale byl to taky negaativní stereotyp, vesničani viděli mlynáře jako lidi lstivé, zloděje a podvodníky
- mlýn byl místo setkání, společenských styků, ve stálém a neměnném světě
- v roce 1192 se při pronásledování katarů (?) dokonce mlýny bořily
- mlynář měl ale výlučné sociální postavení, obvykle podřízen přímo lennímu pánovi, ale Menocchio možná ani jemu ne, což mu umožňovalo diskutovat s pohlaváry jako byl hrabě Giovan Francesca
- zdá se, že se svým heretickým názorům naučil ve službě u šlechticů v Bologni
- tímto učitelem byl možná (neprokázaně) Paolo Ricci, autor Apologie - knihy na obranu proti inkvizici
- tyto názory však mlynář notně překroutil a svérázným způsobem obohatil, což je příznačné
- víru by zredukoval spíš na politicko-morální závazek, než na přímý kontakt s bohem
- ale to bylo v tý době častý
- "tvrdím, že milovat svého bližního je důležitější přikázání, než milovat Boha"
- v prvním procesu odsouzen jako kacíř
- udán ale až zhruba po třiceti letech kacířství - před inkvizicí souhlas sice všichni popřeli, ale zdá se, že byl blízký i jejich názorům
- uvězněn, ale po několika letech vězení propuštěn jako kajícník
- po návratu se znovu stal správcem farnosti (i přesto, že musel nosit nápis "habitello" a nesměl se vzdalovat ze své farnosti
- po propuštění znovu udán
- o případ se začal zajímatn jeden z nejvlivnějších členů kongregace a dokonce i papež Klement VIII. osobně žádal Menocchiovu smrt
- právě v té době se v Římě uzavíral proces s Giordanem Brunem
- 6. července 1601 popraven
- závěr
- z toho všeho Ginzburg vyvozuje, že učení se nepředává jen z vysoké kultury do nízké, ale že jen o té nízké máme (z její orální povahy) daleko méně informací
- Argo, Praha, 2000, přeložil Jiří Špaček
|
osobnosti: Carl Gustav Jung | Albert Einstein | texty Karla Havlíčka Borovského naučno: Keltové | germánská mytologie | klokánkův Nymburk web&svět: Kožárna | http://bookmarX autor těchto stránek © Kangaroo 1998 - 2003 |
|
Co vy na to? Debata |