Andrzej Wajda: Moje filmy

Sídliště Jankovice, foto klokánek Před mnoha lety jsem navštívil čtvrť panelových domů, které byly ještě rozestavěny. Jejich uniformita mě skličovala. Později jsem viděl ještě mnoho takových čtvrtí a vždycky jsem si říkal: To není pouhá dekorace pro film, to je také místo neobvyklých lidských dramat. Bohužel jsem tenkrát nenašel žádný děj, který by mohl takové drama přenést na plátno. O mnoho let později jsem viděl stejnou čtvrť v Moskvě. Tam mi někdo vyprávěl příběh, který se skutečně stal. Při natáčení na ulici se seznámil nějaký herec s mladou kolemjdoucí ženou. Zamilovali se do sebe a o pár dní později šel herec s mladou ženou do jejího bytu. Po jediné noci plné krásných prožitků herec vstal, když děvče ještě spalo, a šel si v téže čtvrti něco zařídit. Vracel se šťastný zpátky. Ale v tom labyrintu sobě navlas podobných domů zabloudil a přes zoufalé hledání už nenašel ty dveře, jež by mu mohly otevřít cestu do nového života.

***

Před nějakým časem jsem pobýval v Alžíru. Jeden z tamních filmařů mi vyprávěl o události, která podle mého názoru představuje nedostižný ideál televizního "divadla". Stalo se to ten den, kdy Francouzi vyklízeli Alžír a zanechali město svému osudu. Obyvatelé proudí do ulic a dostanou se ve svém veselém putování do budovy televize. Dokořán otevřená studia a povalující se technické vybavení nepřipomínají tomuto množství lidí důvěrně známý televizní přístroj. Na obrazovce monitoru se objevuje obraz. Demonstranti poznávají své vlastní obličeje, své pohyby. Nejdříve pobaveně, pak vzrušeně. Začínají si "hrát na televizi". Nato si uvědomí, že obraz na monitoru mohou vidět lidé v celém městě a možná ještě dál. Teď, když se na mě někdo dívá, musím udělat něco zvláštního: recitovat, tančit, zpívat, přednášet, ukázat se těm druhým... Tak začala dlouhá hra v jedné opravdu veřejné televizi. Jako každá nespoutaná oslava skončila i tato zásahem policie a armády. Kamery byly vypnuty, "účinkující" rozehnáni a na důkaz toho, že televizi ovládá stát, byla studia zapečetěna.

(Andrzej Wajda: Moje filmy. Votobia, Olomouc, 1996. Přeložila Eva Sobotková)




debata | čítanka | klokánkova homepage



------------------------------
tvořivo: povídky | fotky | článečky | seminárky | Moulinovy fejetony | ...další výtvory
osobnosti: Carl Gustav Jung | Albert Einstein | texty Karla Havlíčka Borovského
naučno: Keltové | germánská mytologie | klokánkův Nymburk
web&svět: Kožárna | http://bookmarX
autor těchto stránek

© Kangaroo
1998 - 2003
Kangaroo's Homepage

Co vy na to? Debata