1. Nezbožňujte ani nebuďte připoutaní k jakémukoliv učení, teorii nebo ideologii, včetně buddhistických. Všechny systémy myšlení jsou vodítka; nepředstavují absolutní pravdu.
Tento předpis je zařváním lva. Jeho duch je charakteristický pro buddhismus. Často se říká, že Buddhovo učení je pouze vor, který vám pomáhá překonat řeku, nebo prst, který ukazuje na Měsíc. Nepleťte si prst s Měsícem. Vor není břeh. Jestliže lpíme na voru, lpíme na prstu, ztrácíme všechno. Nemůžeme se navzájem zabíjet ve jménu prstu nebo voru. Lidský život je vzácnější, než všechny ideologie a učení.
Řád soubytí se zrodil ve Vietnamu za války, která byla konfliktem dvou ideologií. Ve jménu ideologií a učení lidé zabíjejí a zabíjeni jsou. Puškou můžete zastřelit jednoho, dva, tři, pět lidí; ale lpíte-li na své ideologii a myslíte si, že je absolutní pravdou, můžete zabít lidí milióny. Tento předpis obsahuje předpis nezabíjení v jeho nejhlubší podobě. Lidstvo velmi trpí připoutaností k názorům. „Když nebudete následovat toto učení, useknu vám hlavu.“ Zabíjíme se navzájem ve jménu pravdy. Svět se chytil do této pasti. Mnozí si myslí, že marxismus je nejvyšším s ničím nesrovnatelným produktem lidské mysli. Jiní si myslí, že je šílenstvím, a že jeho přívržence musíme zničit. A v této situaci jsme polapeni.
Buddhismus takový není. Jedním ze základních učení šákjamuniho je učení o tom, že život je nejvzácnější. To je odpověď na náš hlavní problém války a míru. Míru můžeme dosáhnout teprve tehdy, když se odpoutáme od svým názorů, když se zbavíme fanatismu. Čím víc budete tento předpis praktikovat, tím hlouběji vniknete do skutečnosti a pochopíte buddhistické učení.
2. Nemyslete si, že poznání, které máte nyní, je neměnné, že je to absolutní pravda. Nebuďte omezení a připoutaní k dnešním názorům. Učte se a praktikujte nepřipoutanost k názorům, abyste byli otevřeni k názorům druhých. Pravda se nachází v životě a ne pouze v konceptuálním poznání. Buďte připraveni učit se celý život a neustále pozorujte skutečnost v sobě i ve světě.
Tento předpis plyne z prvního. Vzpomeňte si na mladého otce, který odmítl otevřít dveře svému vlastnímu synovi, protože si myslel, že chlapec už zemřel. Buddha řekl: „Jestliže na něčem lpíte jako na absolutní pravdě, a jste do toho chyceni, když pravda přijde a zaklepe na vaše dveře, nevpustíte ji dovnitř.“ Věděc s otevřenou myslí, který dokáže pochybovat o současných vědeckých pravdách, má větší šanci objevit pravdu vyšší. Buddhista ve své meditaci, ve své snaze o vyšší poznání, musí také zpochybňovat své současné poznatky o realitě; správnou technikou porozumění své názory a znalosti překonáváme. Cesta neulpívání na názorech je základním buddhistickým učením o porozumění.
3. Nenuť žádným způsobem druhé, ani děti, autoritou, hrozbami, penězi, propagandou a dokonce ani výchovou přijmout své názory. Naopak, soucitným rozhovorem pomáhej druhým vzdát se fanatismu a omezenosti.
Také toto vyvěrá z prvního předpisu. Je to duch svobodného bádání. Myslím, že lidé na Západě to přijmou, protože tomu rozumí. Pokud najdete způsob, jak to rozšířit na celý svět, bude to štěstím pro celé lidstvo.
4. Nevyhýbej se utrpení a nezavírej před ním oči. Neztrácej vědomí existence utrpení ve světském životě. Hledej všechny cesty, jak být s trpícími, včetně osobních kontaktů a návštěv, obrazů a zvuku. Těmito prostředky umožňuj, aby jste si ty i druzí uvědomovali přítomnost utrpení ve světě.
První dharmová řeč, kterou Buddha pronesl, byla o čtyřech vznešených pravdách. První pravdou je existence utrpení. Tento druh kontaktu a uvědomování je potřebný. Nesetkáme-li se s bolestí a nemocemi, pak nebudeme hledat jejich kořeny a nenajdeme lék, východisko ze situace.
Amerika je tak trochu uzavřená společnost. Američané si moc neuvědomují, co se mimo jejich zemi děje. Život jej tu tak rušný, že i když se díváte na televizi a čtete noviny a kolem vás se míhají obrazy zvenčí, skutečný kontakt s nimi nemáte. Doufám, že se najde nějaký způsob, jak vědomí o existenci utrpení ve světě oživovat. Samozřejmě, že i v Americe je utrpení dost, a je důležité s ním být v kontaktu. Ale mnohé utrpení je na Západě „zbytečné“ a může zmizet, podíváme-li se na skutečné utrpení jiných. Někdy totiž trpíme kvůli nějaké psychologické skutečnosti. Nemůžeme se zbavit sebe sama, a proto trpíme. Jsme-li v kontaktu s utrpením světa a toto utrpení nás dojímá, můžeme začít pomáhat trpícím a naše vlastní utrpení zkrátka zmizí.
5. Neshromažďuj bohatství, zatímco milióny hladoví. Nepovažuj za cíl svého života slávu, zisk, bohatství či smyslové rozkoše. Žij prostě a děl se s potřebnými o čas, energii i materiální zdroje.
Sútra osmi realizací velkých bytostí říká: „Lidská mysl neustále hledá vlastnictví a nikdy se necítí spokojená. Bódhisattvové jdou opačným směrem a následují princip soběstačnosti. Žijí prostě, aby praktikovali cestu a za svůj jediný cíl považují realizaci dokonalého pochopení.“ V kontextu naší moderní společnosti znamená prostý život také zbavit se co možná nejvíce destruktivní sociální a ekonomické mašinérie a vyhnout se stresu, depresi, vysokému krevnímu tlaku a jiným moderním nemocem. Musíme se co nejvíce snažit vyhnout se tlaku a úzkostem, které vyplňují většinu našeho moderního života. Jedinou cestou je méně spotřebovávat. Jakmile budeme schopní žít skromně a šťastně, budeme více schopni pomáhat druhým.
6. Nezadržuj hněv nebo nenávist. Jakmile se objeví, praktikuj meditaci na soucit, abys osoby, které hněv nebo nenávist způsobily, lépe pochopil. Nauč se pohlížet na ostatní bytosti soucitnýma očima.
Podráždění či hněv si musíme uvědomovat hned jak vznikají a pokoušet se pochopit je. Jakmile jim porozumíme, budeme schopni lépe odpouštět a milovat. Meditace na soucit je meditací na porozumění. Jestliže nerozumíme, nemůžeme milovat.
„Naučte se hledět na ostatní bytosti soucitnýma očima,“ se píše přímo v Lotosové sútře, v kapitole o Avalokitéšvárovii. Napište si tuto větu a pověste si ji do obýváku. Čínský originál se skládá z pouhých pěti slov: „soucitné oči (se) dívají (na) živé bytosti.“ Když jsem poprvé recitoval Lotosovou sútru, a přišel jsem k tomuto místu, zmlknul jsem. Věděl jsem, že těchto pět slov stačí k tomu, aby řídily celý můj život.
7. Nerozptyluj se zábavou a svým okolím. Nauč se dýchání, abys udržel pospolu tělo a mysl, praktikoval bdělost a rozvíjel koncentraci a porozumění.
Tento předpis je uprostřed. Je to srdce čtrnácti předpisů, nejvýznamnější z nich: žít bděle. Bez tohoto předpisu, bez bdělosti, nemůžete dokonale dodržovat předpisy ostatní. Je to jako nošení košů na tyči. V Asii zavěšují břemena v koších na konce tyče a tyč nosí na ramenou. Tento předpis je prostředek tyče, spočívající na vašich ramenou.
8. Nevyslovuj slova, která by mohla vyvolat nesváry a způsobit rozpad společenství. Vynasnaž se usmířit a vyřešit každý konflikt, byť sebemenší.
Dostáváme se k druhé sadě předpisů, které se týkají řeči. Prvních sedm se zabývá myslí, další dva řečí a posledních pět tělem. Tento předpis je o usmíření, o snaze dosáhnout mír nejen v rodině, ale i v celé společnosti. Abychom mohli rozřešit konflikt, musíme být v kontaktu s oběma stranami. Musíme konflikt překročit; pokud jsme i my v konfliktu stále, je usmíření těžké. Abychom mohli vyslechnout obě strany a porozumět jim, musíme myslet dualisticky. Takové lidi, schopné porozumění a soucitu, svět k usmíření potřebuje.
9. Nemluv nepravdu z důvodů osobního zájmu, nebo abys imponoval lidem. Nevyslovuj slova, jež mohou vyvolat rozkol a nenávist. Nešiř informace, nevíš-li, zda jsou pravdivé. Nekritiztuj a neodsuzuj věci, jimiž si nejsi jist. Mluv pravdivě a konstruktivně. Měj odvahu hovořit o spravedlnosti, bez ohledu na to, zda to může ohrozit tvou bezpečnost.
Slova, která vyslovujeme, kolem nás mohou vytvořit lásku, důvěru a štěstí, ale taky peklo. Musíme si dávat pozor na to, co říkáme. Pokud máme sklon k mnohomluvnosti, musíme si to uvědomit a naučit se mluvit méně. Musíme si uvědomovat, co říkáme a jaké to má důsledky. Existuje gáta, kterou je možno recitovat předtím, než zdvihneme telefon:
Slova můžou přejít tisíce mil.
Jsou k tomu, aby stvořila porozumění a lásku.
Každé slovo by mělo být klenotem,
nádherným kobercem.
Musíme mluvit konstruktivně. Musíme se snažit, aby řeč nezpůsobovala nedorozumění, nenávist nebo závist, ale spíš podporovala porozumění a vzájemnou toleranci. Také to možná sníží váš účet za telefon. Sevátý předpis vyžaduje i otevřenost a odvahu. Kdo z nás je tak odvážný, aby odsoudil nespravedlnost v situaci, kdy vyřčení pravdy může ohrozit vlastní bezpečnost?
10. Nevyužívej buddhistické společenství k osobním zájmům nebo zisku a nepřeměňuj je v politickou stranu. Náboženské společenství musí včak mít jasné stanovisko vůči útlaku a nespravedlnosti, a musí se pokoušet změnit situaci, aniž by se angažovalo v konfliktech.
To neznamená, že musíme mlčet k nespravedlnosti. Znamená to, že to musíme dělat bděle a neangažovat se na žádné straně. Říkat jen pravdu a nepřemýšlet nad politickými následky. Straníme-li jedné straně, nemůžeme zprostředkovat vyřešení konflikt.
Při jedné návštěvě Ameriky jsem se setkal se skupinou lidí, kteří chtěli vybírat peníze na vietnamské vládě při obnově země. Zeptal jsem se jich, jestli chtějí něco udělat i pro „boat people“, a oni řekli, že ne. Mysleli si, že není politicky vhodné o „boat people“ mluvit, protože by to vietnamskou vládu diskreditovalo. Aby uspěli v jedné věci, museli se zdržet jednání ve věci jiné, kterou považovali za správnou.
11. Neživ se povoláním, které škodí lidem či přírodě. Neinvestuj do společností, které zbavují druhé šance na život. Vyber si povolání, které ti umožní uskutečňovat ideál soucitu.
Tento předpis se dodržuje velice těžko. Máte-li to štěstí a povolání vám umožňuje uskutečňovat ideál soucitu, stejně se pokuste o ještě hlubší porozumění. Jsem-li učitel, jsem rád, že mé povolání pomáhá dětem. Mám radost, že nejsem řezník, který zabíjí krávy a prasata. Ale řezníkovu dceru i syna mám ve třídě, učím je. Využívají mého správného způsobu obživy. Můj syn a dcera zase jedí maso, které připravuje řezník. Jsme spojeni. Nemohu říct, že můj způsob obživy je naprosto správný. Nemůže být. Zachování tohoto předpisu v sobě obsahuje i hledání cest, jak uskutečnit správný způsob obživy pro všechny.
Můžete být vegetariáni, zmírňovat zabíjení zvířat, ale úplně se zabíjení nevyhnete. Když se napijete sklenice vody, zabíjíte houfy mikroskopických živých bytostí. Dost jich je i na vašem talíři s vařeným či smaženým vegetariánským jídlem. Jsem si vědom, že moje vegetariánské jídlo není dokonale vegetariánské, a myslím, že kdyby tady byl můj učitel, Buddha, ani on by se tomu nevyhl. Háček je v tom, jsme-li či nejsme rozhodnuti jít cestou soucitu. Jestliže ano, jak můžeme nejvíc zmírnit utrpení? Když ztrácím směr, musím hledat Polárku a jít na sever. Neznamená to, že si myslím, že dojdu na Polárku. Jenom chci jít jejím směrem.
12. Nezabíjej. Nedopusť, aby byli zabíjeni druzí. Hledej jakoukoliv možnost, jak chránit životy a bránit válce.
Západ má obrovské rozpočty na zbrojení. Studie ukazují, že kdyby se závody ve zbrojení zastavily, měli bychom dost peněz na vyhlazení bídy, hladu, negramotnosti a mnoha nemocí z povrchu zemského. Tento předpis se neváže jen k lidem, ale ke všem živým bytostem. Poznali jsme už, že ho nikdo nemůže dodržovat dokonale. Jeho podstatou však je ctít a chránit život, dělat maximum pro jeho ochranu. To mimo jiné znamená nezabíjet a nedovolit jiným, aby zabíjeli. Je to těžké. Ti, kdož se snaží tento předpis dodržovat, musí usilovat o mír především v nich samých. Mnohem lepší, než prostestovat proti válce, je předcházet jí. Později už je na protesty pozdě.
13. Nepřivlastňuj si nic, co patří jiným. Respektuj vlastnictví druhých, ale braň jim obohacovat se na utrpení lidí nebo jiných bytostí.
Třináctý předpis nám připomíná utrpení, způsobované společenskou nespravedlností, a vyzývá nás k práci pro společnost, v níž bude možné žít lépe. Souvisí s předpisem čtvrtým (uvědomování si utrpení), pátým (způsob života) i dvanáctým (ochrana života). Abychom ho hlouběji pochopili, musíme o těchto čtyřech předpisech meditovat.
Najít způsob, jak zabránit druhým, aby se obohacovali na utrpení lidí i jiných bytostí, je povinností zákonodárců a politiků. Přispět k tomu ale může každý z nás. Můžeme se do určité míry přiblížit k utlačovaným a pomoci jim bránit jejich právo na život a chránit je před útlakem a vykořisťováním. Nesmíme připustit, aby se někdo obohacoval na utrpení lidí či jiných bytostí. Jako společenství se musíme snažit tomu předcházet. Též bychom měli uvažovat nad tím, jak napomáhat spravedlnosti ve svém vlastním městě. Bódhisattvovy sliby – pomáhat všem cítícím bytostem – jsou nesmírné. Každý z nás může složit slib, že se stane posádkou záchanného člunu.
14. Nezacházej špatně se svým tělem. Nauč se nakládat s ním uctivě. Nenahlížej na tělo jako na pouhý nástroj. Životní energie (sexuální, dechovou, duchovní) šetři na uskutečňování Cesty. Projevy sexuality se nesmí obejít bez lásky a odpovědnosti. V sexuálním vztahu si buďte vědomi budoucího utrpení, které můžete způsobit. Abyste chránili štěstí druhých, respektujte jejich práva a závazky. Buďte si plně vědomi odopvědnosti, s níž je spojeno přivedení nové bytosti na svět. Meditujte o světě, na který ji přivádíte.
Možná máte dojem, že vás tento předpis odrazuje od toho, abyste měli děti, ale tak to není. Jen nás nabádá, abychom si uvědomovali, co děláme. Je náš svět dost bezpečný, abychom na něj přivedli další děti? Chcete-li přivést na svět více dětí, něco pro svět udělejte.
Tento předpis se též dotýká celibátu. Buddhističtí mniši žili tradičně v celibátu nejméně ze tří důvodů. První je ten, že za časů Buddhy byli mniši nabádáni k meditacím po většinu dne. Museli udržovat kontakt s vesničeany, učit je dharmě a žádat je o jídlo. Tyto povinnosti by nemohli plnit, kdyby živili rodinu.
Druhý důvod je ten, že sexuální energii je třeba šetřit na meditaci. V asijské náboženské a medicínské praxi má člověk tři zdroje energie: sex, dech a ducha. Sexuální energii spotřebováváte při pohlavním styku. Dechová energie je síla, kterou spotřebováváte, když moc mluvíte a málo dýcháte. Duchovní energii spotřebováváte, když se příliš zlobíte a špatně spíte. Když ubíráte všem těmto třem zdrojům, vaše tělo není na realizaci cesty a hluboký průnik do reality dost silné. Buddhističtí mniši tedy drží celibát nikoliv kvůli morálce, ale kvůli zachování energie. Kdo se dlouho postil, ví, jak je důležité tyto tři energie šetřit.
Třetí důvod, proč buddhističtí mniši dodržují celibát, je problém utrpení. Tenkrát, ale i dnes, když se vydáte do Indie, uvidíte mnoho dětí bez jídla, spoustu nemocných dětí bez léků, jedna žena prodí i deset dvanáct dětí, aniž by zvládla nasytit dvě nebo tři. První buddhistickou pravdou je, že „život je plný utrpení.“ Přivést dítě na svět je veliká odpovědnost. Jste-li bohatí, nemusí to být nutně problém. Pro chudé to je však starost veliká. Zrodit se znovu znamená především zrodit se ve svých dětech. Děti jsou vaše pokračování. Vy se rodíte znovu v nich. Pokračujete v koloběhu utrpení. Buddha nabádal mnichy, aby neměli děti, protože si byl vědom, že bude-li přibývat dětí, bude přibývat utrpení. Mám za to, že vposledních 2500 letech pomohli v mnoha zemích buddhističtí mniši udržet populační křivku v rozumných mezích. Což je dost důležité.
Čtrnáctý předpis nás nabádá, abychom respektovali vlastní tělo, šetřili energii pro realizaci cesty. Energii vyžaduje nejen meditace, ale každá snaha ke změně světa. Musíme o sebe dobře pečovat.
Podle mého názoru přineslo uvolnění sexuálního chování na Západě hodně dobrého, ale také určité problémy. Osvobození žen je realitou díky moderním metodám kontroly porodnosti. Když v minulosti dívky v Asii otěhotněly, měly velké problémy, některé dokonce páchaly sebevraždy. Od objevu kontroly porodnosti tyto tragédie prakticky vymizely. Ale uvolnění sexuálního chování přineslo mnoho stresu a mnoho potíží. Fakt, že tolik lidí trpí depresemi, je myslím zčásti jednou z nich. Meditujte prosím o tomto problému. Problém je to v západní společnosti velice důležitý.
Přejete-li si mít děti, udělejte prosím něco pro svět, do kterého je přivádíte. Uděláte tím tak či onak něco pro mír.
debata | čítanka | klokánkova homepage
|
osobnosti: Carl Gustav Jung | Albert Einstein | texty Karla Havlíčka Borovského naučno: Keltové | germánská mytologie | klokánkův Nymburk web&svět: Kožárna | http://bookmarX autor těchto stránek © Kangaroo 1998 - 2006 |
 |
Co vy na to? Debata |