Čtenáři vás nejspíš znají jako autora i teoretika science fiction. Z této oblasti se však zcela vymyká vaše knížka Klukoviny a tátoviny, o příhodách otce a synka, jsou ze života? Byly? A z vašeho?
"Vzpomněla jste si na moji třetí knížku, kterou jsem vydal někdy před osmi lety. Otcovství, to je silný zážitek a stojí za námět pro knihu. Spojil jsem v ní autentické zážitky otcovské, ale přidal jsem i svoje - dětské."
Zavazuje vás popularita vašeho otce, nebo s ní těžíte?
"Těší mne. A taky mne těší. když někdy u někoho objevím reklamní popelník s nápisem NEFF - to dědeček prodával na Příkopech porcelán. A v Lipníku nad Bečvou je Neffova ulice, po pradědečkovi, který tam založil gymnázium a vyprovokoval Dvořáka k vytvoření Moravských dvojzpěvů."
V jednom z rozhlasových pořadů A léta běží... Vladimír Neff vzpomínal na své literární začátky. První "román" napsal v devíti letech. Začal jste stejně?
"O něco později. V deseti jsem napsal "román" Piráti vesmíru. Hádejte, k jakému žánru patřil!"
Co děláte, když nepíšete?
"To je otázka pro lidi typu Hemingwaye, aby odpověděli: jezdím do Afriky střílet lvy! A já nejezdím ani na Zbraslav ... Jednou týdně sekám trávník před domem a pleju skalku, ale koníček to není, spíš nutnost."
Rozhlasoví posluchači vás znají hlavně z vysílání pro mládež. Ale tím vaše spolupráce s rozhlasem nekončí...
"... to je otázka? Anebo mi chcete sdělit něco. co ještě nevím?"
Na čem teď pracujete?
"Na fantastickém románu Milénium. Odehrává se těsně před rokem 2000, a to už je hodně blízká budoucnost!"
Pohled na hodinky a konstatování: "Už musím běžet." A běžel. Ale setkáme se s ním opět ve středu v pořadu Domino (14.00, PRAHA), kde bude vybírat písničky na prázdniny a svou oblíbenou hudbu.
Jana Matoušková
Foto Karel Kestner
Rozhlas, 27/1988