Copyright Kangaroo Soft 1999 (Kangaroo a Moulin)
poslední aktualizace
nápady, připomínky -> kangaroo@eldar.cz
Mapa stránek
Novinkou v oblasti české humoristické literatury a lahůdkou pro milovníky literární komiky s prvky černého humoru a recese je knížka Ondřeje Neffa A VČELY SE VYROJILY ( Středočeské nakladatelství 1983), která sice vznikla jako autorův beletristický debut, ale byla vydána až jako druhá, po Klukovinácli a tátovinách z roku 1980. Obě knih mají stejný námět: dobrodružství rodičů s dětmi a osobitý humoristický styl. V první knížco popsal autor příběhy otce a rozverného syna, nyní se zaměřuje na příhody syna a zvláštní matky, avšak posunuje je do sféry komediálnosti a grotesky.
Zatímco důrazem na jazykovou komiku a aktualizaci jazyka se příběh řadí do linie Bočkových Nápadu milovníka zvířat a Šmídových Strašidel a krásných panen, z hlediska celkové výstavby, charakteru a typu humoru se vymyká běžně vydávané humoristické produkci a je v kontextu české humoristické prózy knížkou velmi svébytnou. Přínosem je snaha vytvořit svérázný humoristický styl, který osobitě spojuje v bohatě fabulovaném příběhu situační, charakterovou, myšlenkovou a jazykovou komiku a současně přináší i prvky recesistické legrace a komického nonsensu. Východiskem je hra s nápady, výmysly, slovy a jazykem vůbec
Kolem hrdinky, zvídavé matky Elišky, se pohybují v komicky mumifikovaném prostředí bizarních předmětů panoptikální postavy sedmi příbuzných jako protihráčů v dějově ústředním sporu o vlastnictví domu. Vyprávění o Eliščině fatálním působení na tuto karikaturně deformovanou rodinu má živý spád plný nečekaných zvratů, vrcholících v absurdních groteskách. Některé úseky děje se mění ve vtipnou recesi, např. v pasáži o otci, spícím ve stoje, jehož si půjčují dělníci a stavějí na staveniště místo sebe. Neff se uplatňuje jako mistr dějové zkratky v epizodách utvořených ve stylu filmových parodií s rychlým ubýváním osob, jež tak jedna po druhé Elišce vyklizují pole. Komické hromadění nehod všech postav, af je to při Eliščiných bláznivých pokusech nebo při činnosti souseda Trampoty, se stává charakteristickým rysem výstavby děje. Autorovo fabulační nadání se projevuje i ve vytváření vtipných situací, kdy se děj v některém bodě zastaví a Neff do všech detailů rozvine nápaditou situaci z jiného kontextu. Duchaplný humor pak v ropzsahu promluv postav, především dr. Síce, inspirátora Eliščiných experimentů, který rád sedí a rozmlouvá o teoretických předmětech, vychází z rozvádění zajímavých nápadů do všech důsledků a z vymýšlení žertovných fikcí a analogií, komicky přepracovávajících autentickou realitu. I verbální rovina a vypravěčský jazyk této rozpustilé komedie jsou stálým zdrojem mnohostranné komiky, a to jak jemného vtipu ve slovních hříčkách typu »sazemilná rostlina«, tak robustnější legrace: v jazykové charakteristice příbuzných opakováním doslova stejných řečí. Výsledkem Neffova uplatnění smyslu pro jazyk je ozvláštněná mluva, která vytváří komickou směsici obnošených poetických perifrází, aktualizovaných termínů a vžitých rčení i parafrází žurnalistického slohu. Jedenáctiletý vyprávěč Jiřík se způsobem mluvy trochu podobá Petru Bajzovi z Poláčkovy knihy Bylo nás pět. Zatímco komickou funkcí v Petrově dětské řeči mají knižní a školské výrazy, v Jiříkově vyprávění se takto uplatňují např. nemístná básnická klišé. Komiku knihy dotváří zvnějšku i forma. Názvy kapitol jsou stylizovány jako názvy novinových článku a tím prozrazuji nejen autorův parodistický talent, ale i vsudypřítomnost jeho smyslu pro humor.
Nedostatkem knížky je jistá nesourodost některých pasáží, které se vymykají linii a stylu vyprávěče, např. sen o stavbě domu U sudlice. Fantazie tak bohatá se zřejmě dá těžko spoutat.
Neffova knížka jednak překypuje imaginací a vtipem, jednak přináší bystrá pozorování. Metodou humorné nadsázky se autorovi daří ukázat, jak pitvorně vypadají některé rysy našeho způsobu života. Umělecký výraz grotesky, ktorý si Neff zvolil, adekvátním způsobem zobrazuje určité specificky dnešní civilizační stránky společnosti. Literární svět, který Neff představuje, je trochu neskutečný a zvláštní, ale ne bez zzákladů v reálném životě. Absurdita a bizarnost totiž neexistuji pouze v autorově fantazii, ale vznikají v mnoha posunutých morálních hodnotách kolem nás. Na pozadí veselosti se tedy nenápadně konstatují závažné nedostatky v etických normách některých našich současniků a vzhledem k nim je Neffova knížka společensky velmi aktuální.
Blanka Hemelíková
Kmen č.17/25.4.1984