Vernovky, neodmyslitelný prúvodce našeho dětství, jsou i dnes -- po více než sto letech od svého vzniku -- předmětem zkoumgni literárních vědců. Pro mnohé z nich je jistě velice pozoruhodným a vzrujicim faktem, že ani po době delší než století neztratily nic ze své umělecké hodnoty, své společenské aktuálnosti, svého nepředstíraného romantismu, který se s odstupem času stal poezií.
Pohled, jenž na nám nabízí triptych rozhlasových pásem Šrafovaný svět Julia Vernea je však v lecčems nový a objevný. Jeho tvůrce, spisovatel a novinář Ondřej Neff, který je mimochodem autorem nejzdařilejši vernovské monografie vydané u nás, pohlédl na Vernovo dílo z jiného úhlu, než bylo dosud obvyklé. Pokouší se konfrontovat literaturu a život, sen a skutečnost a všemožné vernovské vize zasadit do našeho reálného světa na sklonku dvacátého věku. V prvním díle, nazvaném Sny a skutečnost, sleduje Vernovy technické "vynálezy" a porovnává je se soudobou vědou a technikou. V druhé části pojmenované Vědci a podivíni, si všímá postavy vědce a vynálezce, jak ji velký spisovatel zpodobňoval ve svých románech někdy jako seriózní a ctihodnou osobu, velmi často jako komickou, až groteskní figurku. A závěrečny díl - Města za obzorem - pak věnoval vernovským projektům uspořádání společnosti. Přitažlivé je však nejen osobité autorovo vidění zvoleného tématu, ale i způsob, jimž záměr posluchačům přibližuje. Je to jakési hádání se mezi objektivním Vypravěčem a subjektivním Oponentem, jenž na cestě za poznáním a zhodnocením vernovských představ klade svému protihráči stále nové a těžší překážky. Samozřejmě že všechna tři pasma oživují autentičtí vernovští hrdinové a dramatizované pasáže z Vernových knih. Důležitou významotvornou rovinou pořadu je i hudba semaforského skladatele Ferdinanda Havlíka, která ilustruje, ale často mluví za slova nebo dramatizuje jejich obsah. Dokonce i všecbny zvuky, které evokují představu vernovských fantastických strojů a přistrojů, jsou řešeny hudebně.
Triptych Šrafovaný svět Julia Verna, vněmž v rolích Vypravěče a Oponenta uslyšíme Jiřího Adamíru a Petra Nárožného, navíc zdůrazňuje silné humanistické protiválečné poselství, jež buzdoucím lidem slavný francoouzský tvůrce zanechal.
(jko) SOBOTY 8.,15. A 22.2. - 22.30 - VLTAVA
(Týdeník Rozhlas, 6/1986)