Copyright Kangaroo Soft 1999 (Kangaroo a Moulin)
poslední aktualizace
nápady, připomínky -> kangaroo@eldar.cz
Mapa stránek
Snad se nedopustím přílišného zjednodušení, když řeknu, že hlavní téma vědeckofantastické hry VELKÁ SOLÁRNÍ Ondřeje Neffa vyjadřuje otázka jedné z postav — Olivera, adresovaná hlavnímu hrdinovi Filipovi Montanovi: Myslíš, že nic důležitějšího než vítězství na světě není?
Pravda, tenhle citát nezní příliš „vědeckofantasticky". Kdoví, jestli takovéhle otázky budou trápit lidi v době cest kolem Slunce? Tento citát je velice aktuální právě teď, právě dnes.
Ondřej Neff je známý nejen jako autor sci-fi literatury, ale také jako její průkopnický teoretik a vášnivý sběratel všech vědeckofantastických kní- žek. Jeho znalosti v tomto oboru jsou skutečně hluboké a o to více si zřejmě uvědomuje pravdu platnou pro literaturu (dramatickou i nedramatickou) historickou i vědeckofantastickou: ať už jsou postavy oblečeny do tóg, kuten a kytlic, nebo do kosmických blýs- kavých úborů — jejich starosti, řeč, jednání, musí promlouvat k čtenáři, posluchači, divákovi veskrze současnému.
V Neffově hře pro mládež pípá elektronika, hučí startující kosmické koráby, zuří sluneční bouře (režisér Ivan Holeček využil nabízejících se zvukových efektů cudně a uměřeně). O vítězství v kosmickém závodě se derou závodní stáje s exotickými názvy Kosmotrak, Astral, Saturnol... Kosmické stroje létají kolem Slunce. Ale jejich „piloti" i ti, kteří se kolem nich pohybují, jsou docela normální, současní lidé. Nerozvážně odvážní, dychtící po úspěchu, uznání jako Filip Montana, zoufalí ve strachu a nevděční okamžitě, jakmile pomine jako Pietro Ortega, slabošští a litující svých vin jako doktorka Vargová, sobecky lhostejní k osudům druhých jako šéf Murdoch, milující a obětaví jako Markéta Vildenová. O nich především jed- ná Neffova hra.
V dramatických kulisách tajně uspořádaného závodu kolem Slunce, při němž se strhne jen z pěti procent předpokládaná a tedy spíše vylučovaná sluneční bouře a hrozí prakticky „upálení" jednoho ze závodníků, jde zase jednou a zase znovu o věčné a věčně zelené téma — o mravnost.
Není zrovna lehkým úkolem hovořit s dnešními mladými lidmi o morálce. ]e přímo nevděčné a navíc zcela neúčinné kázat jim se zdviženým prstem, že úspěch, peníze, snadný a pohodlný život jsou jistě pěkné a příjemné věci, ale že v životě má, nebo měla by mít místo také slušnost, ohleduplnost, solidarita...
Myslím, že Ondřejovi Neffovi jako autorovi předlohy, ale v nemenší míře i režisérovi Ivanu Holečkovi a všem protagonistům — Janu Hartovi, Petru Haničincovi, Eduardu Cupákovi, Pavlu Soukupovi, Vladislavu Mrkvičkovi, Janě Šulcové, Ljubě Krbové — se tento obtížný úkol podařilo splnit. V dra- matickém příběhu s dobře vystupňovaným napětím, bez mentorování a velkoústého žvanění odpověděli na Oliverovu otázku citovanou v úvodu.
Jak poznáme, kdo vyhrál?, zeptá se Pietro Ortega chvíli po tom, co mu otrne, když vyvázne z plamenů sluneční bouře, svého zachránce Filipa Montany — vlastně kandidáta na kosmickou cenu Fair-play. A Filip, pro kterého ještě před stanem bylo vítězství to nejdůležitější na světě, který by pro ně obětoval i vztah k Markétě, řekne s klidem a bez lítosti: To asi nepoznáme.
EVA HIRSCHOVÁ Československý rozhlas Praha, HROM:
VELKÁ SOLÁRNÍ. Původní vědeckofantastickou hru napsal Ondřej Neff; dramaturg Ivan Hejna; režie Ivan Holeček.