Vzácný símek - pohled do velké auly VŠCHT v Pardubicích při Parconu 1985

Když se v roce 1982 konal v Pardubicích nultý ročník celostátní amatérské soutěže O cenu Karla Čapka, neměl žádný z přítomných fanoušků ani autorů tušení, zda je to setkání první a zároveň poslední, nebo jestli se nápad pořádat pravidelná dostaveníčka tohoto druhu prosadí. Přestože sjezdy fanoušků a autorů sci-fi jsou v socialistických zemích pravidelnou záležitostí (Eurocon, Hungarocon, Polcon), nebyly u nás s podobnou akcí žádné zkušenosti, chyběla tradice. Myšlenka se ale ujala, zapustila kořeny a tak se o rok později koná v městě chemie a potravinářství pardubická konvence opět.

F.Novotný si jde pro Mloka

Letos v dubnu uspořádal celoškolský výbor SSM Vysoké školy chemicko-technologické a Okresní kulturní středisko v Pardubicích v pořadí již čtvrtý Parcon — celostátní setkání přátel sci-fi a třetí ročník amatérské soutěže O cenu Karla Čapka. Stejně jako v minulých letech za účasti předních celebrit žánru — Ondřeje Neffa, Jaroslava Veise, Zdeňka Volného, Ivo Železného a známých zahraničních hostů. A tak se v předposlední dubnový víkend sjeli do Pardubic fanouškové a milovníci žánru, začínající autoři, jejich přátelé a dívky, aby zaplnili posluchárny, kluby, kinosály a koleje Vysoké školy chemicko-technologickě a načerpali nové poznatky z nabízeného programu. Bylo skutečně z čeho vybírat. Odbohaté přehlídky filmů a videofilmů, audiovizuálních pořadů a kreslených seriálů pres výstavu známého výtvarníka Karla Saudka až k přednáškám, divadelním představením a besedám. Přišli si tady na své všichni, kdo mají v oblibě literaturu, která podle Frederika Pohla pojednává o tom, co se mohlo kdesi a kdysi stát, ale pokud je známo, dosud se nestalo. Ti, kteří v ní hledají odpovědi na otázky současnosti, zejména vědecké, zajímají se o osud světa i jeňo hodnoty, o to, zda budou žít lesy, a v řekách poteče čistá voda, kam spěje lidské poznání a v čem hrozí zneužití vědy. Ale i ta kategorie čtenářů, které láká sci-fi pro svůj fantastický rozměr, pro ono ,,co kdyby", ležící na začátku každé povídky, románu, no- vely. Je pochopitelné, že účastník letošního Parconu nemohl stihnout všechno. A tak zatímco jeden hledal mimozemské civilizace ve velké posluchárně VŠCHT, byl jeho kamarád přítomen autogramiádě Karla Saudka a přítelkyně jich obou sledovala audiovizuální po- řad Mozek v kině Svět. Zlatým hřebem pardubického setkání fanoušků žánru bylo vyhlášení a předání cen amatérské literární soutěže.

J.Veis, v pozadí vlevo V.Ríša

Letos do ní přihlásilo 185 autorů 406 povídek. Přitom pravidla soutěže dovolují do Hlavní soutěže nominovat „pouhých" šedesát povídek. V druhém kole přečetlo nominovaných šedesát povídek dvanáct porotců, aby určili pořadí vítězil v Hlavni soutěži O cenu Karla Čapka, v krátké povídce do čtyř stran a konečně i v povídce s protiválečnou tematikou. A poradí vítězů?.

Figurku Čapkova mloka si z letošního Parconu odvezl František Novotný z Brna. Jeho povídka s názvem Legenda o madoně z vrakoviště zvítězila s naprostou převahou, neboť se umístila na prvním místě u většiny porotců. Jeho příběh „lidštější než jsou sami lidé", jak autor svou povídku charakterizoval, je nesporným důkazem toho, že autorům sci-fi již dávno nejde o postižení vztahu mezi ní, vědou a technikou, jak se mnozí lidé stále ještě domnívají, ale že si i v amatérské tvorbě kladou cíle vyšší. Nevyhýbají se ani psychologické sondě do charakterů, širšímu společenskému záběru s hlubším pohledem k jádru věci. A tak se vítězem letošního ročníku soutěže O cenu Karla Čapka stal autor, který nehýří nápady pro nápady, nevyužívá běžných rekvizit žánru, ale přestože umí popustit uzdu fantazii, drží se reálných problémů lidí tady na Zemi. Ačkoli si dokáže pohrát s motivem i se čtenářem, není to hraní smaoúčelné, ale je za ním patrný zájem o člověka, o jeho problémy mravní i citové. Na druhém místě se v Hlavní soutěži umístil Svatopluk Veverka s cyklem dvanácti povídek varujících před zničením naší planety jadernou katastrofou. Na třetím místě skončil Jan Hlavička, autor udivující vytříbeností a čistotou jazyka, známý čtenářům z antologii science fiction, vydaných nedávno nakladatelstvím Svoboda. Vítězem v kategorii krátké povídky do čtyř stran se opět stal František Novotný s povídkou Jsem hodný tichý chlapec, prvenství v soutěži o nejlepší protiválečnou povídku získal Svatopluk Veverka se svým Raketýrem.

Kromě cen v Hlavní soutěži by- la udělena l cena fandomu — Ludvík — a to ve třech kategoriích. Za původní tvorbu si první cenu odvezl Ivo Železný. Sestavil dosud největší antologii sci-fi v češ- tině Stalo se zítra. Zahrnuje celkem 39 povídek a novel českých a slovenských autorů. Dvojnásobným laureátem ceny Ludvík se stal šéfredaktor časopisu Světová literatura Zdeněk Volný. Byl oceněn jeho překlad Setkání s Rámou od anglického autora Arthura C. Clarka i jeho tvůrčí počin při rozvoji žánru sci-fi v časopise Světová literatura. Mimořádnou cenu za dlouholetou výtvarnou činnost v žánru si odnesl akademický malíř Teodor Rotrekl.

Co dodat k literární soutěži, jejíž popularita geometrickou řadou roste a počet autorů se rok od roku zvyšuje? Aby psali dál, i když nemají vždy možnost publikovat. Aby se nenechali odradit, když jim redakce či nakladatelství rukopis vrátí.

„Máme u nás dobrých deset dvanáct autorů, o kterých určitě brzy uslyšíme," říká Ivo Železný, redaktor z nakladatelství Svoboda, znalec a překladatel sci-fi literatury z několika jazyků. „Na jejich rukopisech je na první pohled patrné, že je psal český autor, že vycházejí z české mentality. Je na nich sympatické i to, že oslovují čtenáře mnohem dů věrněji,nnež díla cizíchautorů."

Sdružení přátel science fiction, jejich kluby, společnosti existuji po celém světě. V Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku, Německé demokratické republice, v anglosaských zemích, v Číně, na Novém Zélandě, dokonce i v Austrálii. Fanoušci i autoři sci-fi se vzájemně znají, píšou si, pomáhají. Přestože jsme u nás v minulosti pokulhávali za světovým vývojem, situace se v poslední době změnila. Zvýšil se počet vydávaných sci-fi titulů, rozšířila se čtenářská obec. Sci-fi čtou dnes mladí i dříve narození čtenáři. Vědeckofantastická literatura, která patří k nejzajímavějším literárním žánrům moderní doby, se tak natrvalo usidluje v povědomí čtenářů. DANA SKUPOVÁ

Kulturní rozvoj 2/1985

Copyright Kangaroo Soft 1999 (Kangaroo a Moulin)
poslední aktualizace
nápady, připomínky -> kangaroo@eldar.cz
Mapa stránek