Na vrchu Hradiště nedaleko od Jičína, v sousedství obce Češov, se nacházejí tzv. Češovské valy. Zbytky hradiště patří v naší republice k jedněm z největších starověkých pevnostních systémů. Valy hradiště budou patrně nejmohutnější v celých Čechách.

Na tabuli za bývalou severní branou hradiště najdeme informaci, že se jedná o bývalé hradiště Charvátů. Současný názor archeologů je ale jiný. Jedná se o keltské oppidum či výrobní centrum. Názor podpírají nálezy zlatých keltských mincí a charakteristický styl vybudovaného opevnění. Opevnění tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, a výrazný násep s vnitřní trámovou konstrukcí. V opevnění najdeme pro Kelty tak typické klešťovité brány - esovité zahnutí valu do do vstupní uličky - foto

Vlastní opevnění ohraničuje plochu cca 35 ha, rozloha bývalého hradiště není rozhodně zanedbatelná. V jihozápadní části se nachází výrazně opevněná akropole, ke které ze západu přiléhá samostatně ohrazený trojúhelník - stavba neznámého účelu.


Na fotografii vidíte část akropole s mohutným valem.


Část ohrazeného trojúhelníkového prostoru. Jedná se o rovnoramenný trojúhelník s jedním vrcholem ústícím do opevnění zbytku hradiště, jak je vidět na další fotografii.

Ovšem trojúhelník je častým motivem keltského umění a architektury. Symbolizuje posvátné číslo tři. Uctívání triády charakteristické jak pro Kelty, tak i pro starší civilizace, vychází ze základních kruhů jsoucna. Zrození, život, smrt - minulost, přítomnost, budoucnost - stvoření světa, jeho běh a zánik… Triádu najdete v nejstarší písemné památce, v indické Rgvédě. Kromě trojúhelníku znali Keltové i posvátný znak tří - triquetrum. Je to trojramenný symbol na němž od středu šlehají jakoby plamenné jazyky. V laténské době se často objevuje i na mincích.

Vlastní valy můžu označit za překvapivě impozantní. Jsou ještě dnes vysoké okolo 12 metrů, v úpatí jsou na některých místech široké až 50 metrů.

K hradišti jsem se dostal z Češova po polní cestě - vrch Hradiště je vcelku nepřehlédnutelný. Touto cestou se dostanete k severní bráně.

U brány stojí pomník myslivce (údajně postavy z Jiráskova Temna). Venkovní valy jsou lemované až 5 m hlubokým příkopem naplněným vodou.

 


Pokud projdete napříč celým hradištěm, dostanete se i protilehlé jižní bráně.

Valy jsou natolik mohutné, že je v podstatě možné je obejít po jejich vršku celkem pohodlně. Snímek zachycuje právě hřeben valu na východní straně opevnění:

Na východní straně, na mírném návrší je vidět obdélníkové předhradí, za kterým jsou dvě další vyvýšeniny, možná zbytky dalších kultovních staveb.

Hradiště jsem navštívil celkem dvakrát. V dubnu 1999 a v září 2000. Návštěva rozhodně stojí za to, protože tak mohutné opevnění lze vidět skutečně málokde.

Hade, 10.10.99