Sallam al leykum Mr. Bush, vidím že jsme oba již připraveni:-)))	Zabte zajíčka! (14.3.) Ve Státech velmi rozšířený řetězec obchodních domů Kmart prodává zajímavé velikonoční košíčky. Tradiční čokoládoví zajíčci jsou v nich tento rok nahrazeni figurkami vojáků v khaki uniformách vyzbrojených samopaly, puškami, granáty a noži. Když proti tomu osmadvacetiletá matka Hamilton-Thibert z Astorie protestovala, odvedla ji policie v poutech. Policie ji zatkla poté, co v Kmartu vytáhla ručně psaný nápis na lepence "Někdo je v mém velikonočním košíčku. A je to G.I.Joe!" Obviněná byla z trespassing - vstupu bez povolení. Hrozí ji až 3 týdny vězení, pokuta nebo obojí.Personal Kmartu se v prvním okamžiku tvářil překvapeně. Prý si nevšimli, že ve velikonočních košíčcích nejsou zajíčci, ale vojáci. Člen ochranky dokonce košíčky vyňal z regálu a zanesl je na stůl managerovi. Manager se zachoval jako pravý patriot. Nejprve zavolal policii, která paní Hamilton-Thibert zatkla, pak vyčinil personálu, ať se nestrkají do věcí, do kterých jim nic není. Košíčky s vojáky a granáty byly do večera zpátky v regálech. Zdroj (i s obrázky ze zatčení): the Village Voice.
Vítám vás v novém týdnu. Kromě výše uvedených fotografií, které můžete brát jako naši důslednou přípravu na arabské dobrodružství:-)) ze mě tentokrát nic nevypadne. Když jsem minulý týden varoval před  možností průduškových infekcí tak jsem nečekal že toto potká i mne. A tak se tady s hlavou vymetenou nalévám bylinkovými čajíky a doufám že jsem nedostal Hongongský zápal, plic:-)) Ale stejně vám řeknu že realita je stále hororovější. Mimochodem doufám že jste si všimli jak bylo  na na záběrech SOHO možné krásně pozorovat konjunkci Slunce s Merkurem. Merkur byl ten jasný bod vpravo od Slunce. Stejně tak bylo možné pozorovat i velmi silné erupce v pátek a sobotu. Bohužel prapodivnou náhodou a jako na potvoru byl od pátku nepřístupný graf kp indexu  na serveru NASA, z kterého lze usuzovat na vliv těchto erupcí na naši planetu. A jako na potvoru a prapodivnou náhodou je opět před velkou sobotní erupcí výpadek několika snímků (cca 2 hodiny - 4 snímky) na LASCO C2 i C3. Je to všechno jen náhoda? Fakt pochybuji, chybějící data začínají být jaksi tradicí.

Následující článek dokazuje že ne všechno bylo v posledních chvílích před sestupem raketoplánu v pořádku a zdá se že by na mých níže úvahách ohledně katastrofy mohlo i cosi býti, že?

Posádka Columbie možná chtěla odpojit autopilota
ČTK
7:55 - 10.3.HOUSTON (USA) 10. března (ČTK) - Posádka raketoplánu Columbia se možná v posledních vteřinách před zánikem stroje pokusila odpojit automatického pilota a převzít řízení. Vyplývá to z analýzy záznamu konce letu, o němž v neděli informovala televize ABC. Více najdete >>ZDE>>

Jen další zpráva která více méně dokazuje změny na naší planetě...

Led arktického oceánu by mohl během sta let postupně zmizet
8:22 - 11.3.

OSLO 11. března (ČTK) - Většina zamrzlé vody kolem severního pólu by mohla na konci tohoto století následkem globálního oteplování zcela roztát. Nejnovější měření ledové masy obepínající severní točnu totiž prokázala, že ledovec v posledních 20 letech ztrácel čtyři procenta svého objemu během každé dekády. Napsal to v pondělí britský deník The Independent.

Právě v posledních dvaceti letech se tání znatelně zrychlilo, a pokud bude v takovém rozsahu pokračovat, ubude 80 procent arktického ledu do roku 2090. Měření pomocí satelitu navíc prokazatelně odhalila, že pevná plocha oceánu se za posledních 25 let smrskla o osm procent.

Pokud bude trend oteplování pokračovat, severní ledovec by mohl podle Oly Johannessenové z výzkumného centra pro životní prostředí v norském Bergenu během následujících 100 letních období téměř úplně zmizet.

To by mělo vážné následky. Ohrozilo by to například 22.000 ledních medvědů, kteří v létě loví tuleně z velkých ker plovoucího ledu. Podle ochránců přírody jsou medvědi nuceni překonávat stále větší vzdálenosti mezi jednotlivými krami, což má za následek úbytek potřebného tělního tuku. Ohroženi však budou také tuleni, kteří na krách rodí mláďata.

"Domníváme se, že ani globální oteplování, ani ztenčování ledové masy nelze vysvětlit pouze přirozenými procesy," tvrdí Johannessenová.

Badatelé využili k měření tloušťky ledové masy vibrací zvaných elastické gravitační vlny. Již předchozí pokusy o změření tloušťky polárního ledovce z vojenských ponorek naznačily, že za poslední půlstoletí ubylo 40 procent objemu polárního ledu. Tato měření s pomocí snímačů zvukových vln však podle Johannessenové nebyla pro zjišťování proměnlivé tloušťky arktického ledovce vhodná, neboť byla omezena dosahem ponorek.

Podle nedávných zjištění Norského polárního ústavu však rozsah arktického ledovce zřejmě kolísal vždy, prokazatelně se tak děje nejméně 500 let. Ústup věčného ledu k severní točně probíhá už více než 150 let. Podle archivních map například v roce 1866 běžela hranice věčného ledu od poloostrova Kola ve Skandinávii hluboko pod Špicberky přímo k severní hraně Islandu, zatímco v současnosti probíhá značně severněji: odhaluje celou západní část Nové Země, západní část Špicberků a končí u Grónska daleko nad Islandem.
 

V politice se nic neděje náhodou
Převzato: http://www.zvedavec.org 

Vladimír Stwora (13.3.2003)


Internet je těhotný informacemi. Poslední dobou mívám problémy vybrat a přeložit pro Zvědavce ten nejvhodnější článek. Je jich příliš mnoho - a všechny usvědčují současné americké vedení ze zločinů proti vlastnímu národu.

Pokusím se v tomto článku spojit informace z několika zdrojů. Hlavní kostrou bude článek Jochena Boelsche Der Krieg, der aus dem Think Tank kam, který vyšel v těchto dnech ve Spieglu. Podstatnou část tohoto textu zde uvádím téměř doslovně. K tomu budu přibalovat informace z dalších zdrojů.

Nešlo o spiknutí. V roce 1998 publikovala ultrapravicová skupina plán pro nastávající období americké dominance světu, ve kterém je už počítáno s odstavením OSN na vedlejší kolej, a s útokem na Irák. Autoři původně nebyli bráni vážně. Nyní udávají tón.

"Saddamovy zbraně nejsou důležité," napsal německý žid Uri Avnery. "Je to čistě válka o světovou dominanci v obchodě, politice, obraně a kultuře."

Existují pro ni reálné modely. Byly vytvořeny v devadesátých letech krajně pravicovou skupinou složenou ze zastánců studené války z nejvnitřnějšího kruhu zpravodajských služeb, z evangelíků, z majitelů zbrojařských a naftových firem; tato skupina vykovala šokující plán pro nový světový pořádek.

V plánech těchto supů se objevila doktrína - "silný má vždy pravdu" - a nejsilnější, samozřejmě, bude poslední supervelmoc - Amerika.

Takto vypadá jejich vize světa: Spojené státy musí použít všech prostředků - diplomatických, ekonomických a vojenských, dokonce i války a agrese k dosažení dlouhodobého cíle směřujícího k ovládnutí nerostných zdrojů planety při současném permanentním oslabování možných rivalů.

Tyto plány z devadesátých let, včetně odstavení OSN na vedlejší kolej a série válek k ustanovení světové dominance, nikdy nebyly tajné. Téměř všechny scénáře byly publikovány, některé lze nalézt ještě dnes na Internetu.

Po dlouhou dobu byly tyto plány přehlíženy, byly chápany jako čirá fantazie, archerotypické myšlení Reaganovy éry nejstudenějších válečníků studených válek, hibernovaných v akademických a lobbyistických skupinách. Dokud se tito lidé nedostali k moci.

Saddamův pád byl plánován v roce 1998
V celkově liberálním a uvolněném ovzduší Clintonovy éry si téměř nikdo nevšiml návrhu PNAC (Project for the New American Century, oficiální stránky jsou zde http://www.newamericancentury.org/ - nenechte se mýlit přátelskou vizáží a zdánlivou mírumilovností) z roku 1997. V tomto plánu je energicky vyznačena cesta k americké světové vládě. 28. ledna 1998 napsali autoři projektu PNAC Clintonovi dopis, ve kterém požadují radikální změny v přístupu k OSN a likvidaci Saddama Husseina.

"Ačkoliv není jasné, zda Saddam vyvíjí ZHN (zbraně hromadného ničení), obvykle při prvním uvedení," uvedli autoři v dopise, "je jistě ohrožením Ameriky, Izraele, arabských států a obývá území s 'nezanedbatelnou částí světových zásob ropy'."

"Krátkodobě to znamená vést vojenskou akci bez ohledu na diplomacii. Dlouhodobě to představuje odzbrojení Saddama a likvidaci jeho režimu. Věříme, že Amerika má podle existujících rezolucí RB právo podniknout nezbytné kroky, včetně války, k zajištění svých životních zájmů v Zálivu. Americká politika by v žádném případě neměla být ohromena chybným trváním na jednomyslnosti RB.

Plán na ofenzívu
Tento plán mohl klidně žloutnout v archívech Bílého domu, pokud by nebyl chápan jako základ pro dlouho žádoucí válku. I přesto by mohl být zapomenutý, kdyby deset členů PNAC, kteří jej podepsali, neseděli dnes v Bushově vládě. Jsou to: víceprezident Dick Cheney, velící důstojník Lewis Libby, ministr obrany Donald Rumsfeld, jeho náměstek Paul Wolfowitz, vedoucí oddělení pro globální bezpečnost Peter Rodman, státní tajemník pro armádu John Bolton, bývalý ministr zahraničí Richard Armitage, ministr pro bezpečnost v Reaganově vládě, nyní šéf ministerstva obrany Richard Perle, Bushův poradce William Kristol, šéf PNAC, jinak známý jako "prezidentův mozek", a bývalý zvláštní vyslanec v Afghánistánu, současný vyslanec u irácké opozice Zalmay Khalilzad.

Už před deseti lety upoutali dva nejzatvrzelejší studenoválečníci pozornost světa, když jejich návrh pronikl do sdělovacích prostředků. Šlo o návrh, že doktrína zastrašování z období studené války by měla být nahrazena novou globální doktrínou, která by trvale zakonzervovala nadřazenost Ameriky nad Evropou, Ruskem a Čínou. Byly navrhovány různé metody a postupy, jak dosáhnout toho, aby se nikdo neodvážil zpochybnit vedoucí roli USA a kompletní dominanci nad Eurasii včetně práva preventivně napadnout kterýkoliv národ, který získal nebo může získat ZHN. Tradiční spojenci měli být nahrazeni koalicemi států podle okamžité potřeby. Autory tohoto návrhu byli Wolfowitz a Libby - oba jsou dnes členy vnitřního Bushova kabinetu.

Generální plán PNAC byl dokončen v září 2000 - těsně před tím, než začala Bushova éra.

V posledních doplněních, nazvaných Rebuilding America's Defences (Znovuvybudování americké obrany), se hovoří o potřebě udržování americké prvotřídnosti nepřetržitým oslabováním síly soupeřů a tvarováním globálního bezpečnostního systému tak, aby vyhovoval americkým zájmům (RAD). Autory doplňujících textů jsou (jaké překvapení) Rumsfeld, Cheney, Wolfowitz a Libby.

Noví bojovníci v první linii
Amerika se musí přezbrojit a vytvořit protiraketový štít, aby byla schopná vést současně několik válek a přitom mapovat svůj vlastní kurs. Ať se stane cokoliv, Střední východ musí být pod kontrolou USA.

Mnoho let tvrdí USA, že musí hrát klíčovou roli při definování bezpečnosti na Středním východě. Nevyřešený problém s Irákem představuje pro začátek vhodnou záminku a jasnou základnu, ale nezávisle na režimu v Iráku, je nutné zajistit robustní americkou přítomnost na Středním východě.

Při popisu amerických sil za mořem používá dokument syrových, nezastřených výrazů divokého západu. Nazývá je "the Cavalry on the New American Frontier" - kavalerií (vojenskou jízdou, obrněnými jednotkami) na nových amerických hranicích. Dokonce i mírové snahy, pokračuje dokument, by měly mít razítko Spojených států spíše než OSN.

Sotva Bush kontroverzně "vyhrál" volby a nahradil Clintona, dosadil do všech klíčových pozic autory projektu PNAC. Nejkontroverznější z nich, Richard Perle, dostal hlavní roli šéfa rady definující politiku bezpečnosti Spojených států.

Kdo je Richard Perle
aneb malá odbočka od PNAC k sionistům a jejich cílům

Richard Perle je proizraelský špión a zrádce usvědčený v době, kdy pracoval pro senátora Scoopa Jacksonse, z předávání tajných dokumentů Izraeli. Historie jeho špiónství jde více než 30 let zpátky. Už v roce 1970 byl v podezření; tehdy se FBI podařilo odposlechnout jeho telefonní hovor. V této konverzaci Perle předával klasifikované a přísně důvěrné informace někomu na izraelské ambasádě.

V roce 1983 znovu přišel do podezření, když noviny publikovaly, že obdržel velkou sumu peněz od izraelské zbrojařské firmy za reprezentaci jejích zájmů. Perle odmítl, že by šlo o konflikt zájmů. Přiznal sice, že peníze dostal, ale bylo to prý zrovna v době, kdy byl opustil jedno vládní místo a na druhém ještě nezačal.

Za normálních okolností v normálně fungujícím státě by byla osoba, jako je Richard Perle ve vězení, kde by si odpykával trest za vlastizradu. Namísto toho zastává dnes jedno z nejdůležitějších a nejodpovědnějších míst v hiearchii Bushovy administrativy - místo šéfa rady definující politiku bezpečnosti Spojených států. Může být lepšího důkazu o úplném ovládnutí Ameriky Izraelem?

Jinak není bez zajímavosti, že i další postavy v Bushově panoptiku zrůd jsou - ne-li usvědčenými špióny, tedy určitě izraelskými nacionalisty - Paul Wolfowitz, Douglas Feith, Elliot Abrams a další významní kolegové z Jewish Institute for National Security Affairs (JINSA), Center for Security Policy (CSP), American Enterprise Institute (AEI) a z Hudson Institute.

Skupina kolem PNAC je tvořena nejradikálnějšími sionisty. Jejich snahou je vnutit Americe válku. Proč to chtějí udělat? Důvodů je několik, jmenujme alespoň ty nejhlavnější. V první řadě věří, že špatné vztahy mezi USA a arabským světem je dobrá věc pro Izrael. A za druhé sionisté mají svědění "transformovat" (rozuměj etnicky vyčistit) území pásma Gaza a West Bank a zbavit se tam tolika Palestinců, kolik jen bude možné. Izrael to bude moci provádět v době, kdy bude Amerika plně zaměstnána masakrováním Iráčanů a celý svět bude upírat oči na Irák. Ostatně neřekl Netanyahu už v roce 1989 při přednášce studentům v Bar-Ilan, že Izrael propásl příležitost "transformovat" Palestince z jejich území, když oči celého světa byly upřeny na demonstrace v Číně a represivní akce tamní vlády?

Sionisty nezajímá, že nekonečná válka zničí americkou ekonomiku. A je jim jedno, zda při ní zahynou stovky či tisíce Američanů. Jediné, oč jim jde, je prosazení svého cíle.

Válka s Irákem a ovládnutí arabského světa jsou společné zájmy sionistů s ultrapravicovými křesťanskými fundamentalisty.

Rychlostí, která bere dech, začali sionisté a autoři PNAC uskutečňovat svůj plán. Bush potápí jednu mezinárodní smlouvu za druhou, straní se a ignoruje OSN a začal ohrožovat své spojence tím, že je staví do méněcenných, podřízených rolí. Po útoku z 11. září, kdy Spojenými státy zavládl strach a objevily se antraxové dopisy, se Bushův kabinet definitivně rozhodl, že přišel čas oprášit plány PNAC na Irák.

Pouhých šest dnů po jedenáctém září podepsal Bush příkaz války proti terorismu a Talibanu. Druhý příkaz šel armádě. Původně byl tajný. Šlo o instrukci k vypracování scénářů pro válku v Iráku.

Zkurvysyn, ale náš
Tvrzení, že Irák podporoval únosce z jedenáctého září, se pochopitelně nikdy nepodařilo prokázat, stejně jako se nepodařilo prokázat, že by měl prsty v antraxových dopisech (naopak se dokázalo, že původ antraxu je nutno hledat v amerických vojenských laboratořích). Přesto Richard Perle v televizním interview prohlásil, že válka proti terorismu nemůže být vítězná, dokud zůstává Saddam u moci.

"Tento diktátor," vyhlásil Perle, "musí být svržen, je to prioritní otázka, protože on 'symbolizuje pohrdání západními hodnotami'."

V té době hlásil tajný agent CIA z Bagdádu: "Saddam je zkurvysyn, ale je to náš zkurvysyn." O podpoře bývalé americké vlády Saddamovu režimu se obecně ví, byly o tom napsány už stohy dokumentů.

Existuje řada důkazů, že Washington hodlá změnit režim v Iráku jako součást rozsáhlejšího plánu na ovládnutí celé oblasti Středního východu. Bush to ovšem líčí jinak: "Po osvobození, při kterém je nutno překročit mezinárodní zákony, bude Irák sloužit jako dramatický a zářný příklad svobody pro jiné národy v této oblasti."

Mnozí odborníci, jako např. Udo Steinbach, ředitel German-Orient institutu v Hamburgu, má pochybnosti o Bushových dobrých úmyslech. Steinbach popsal vyhlášení amerického prezidenta z minulého týdne o cestě k demokracii v Iráku jako "kalkulované překroucení pravdy zaměřené ke zdůvodnění války".

"Neexistuje jediný důkaz, který by indikoval, že se Bush skutečně snaží prosadit v této oblasti demokracii. Speciálně Irák. Nedovedu přesvědčit sám sebe," říká Steinbach, "že po svržení Saddama by se v Iráku mohlo začít formovat něco demokratického."

Ovládnutí zdrojů nafty je ovládnutím rivalů
"Tzv. preventivní válka proti Iráku, kterou ideologové PNAC prosazují, má rovněž sloužit jako přenesení boje do Evropy a Japonska. Přiblíží americkou nadvládu na Eurasii," argumentuje Uri Avnery.

Z jeho poznámek dále vyjímám: "Americká okupace Iráku by nejen pojistila ovládnutí jeho extenzivních ropných rezerv, ale také ropných rezerv Kaspického moře a států v Golfském zálivu. Kontrolou dodávek nafty mohou Spojené státy vyvíjet tlak na Německo, Francii a Japonsko pouhou manipulací s její cenou. Nižší cena bude ničit Rusko, vyšší zase poškozovat Německo a Japonsko. Proto je prevence této války stěžejním zájmem Evropy - mimo její hluboké touhy po míru."

Washington, veden svou snahou o ovládnutí světa, se nikdy nerozpakoval zkrotit Evropu. Bush je připraven prolít enormní množství krve - za předpokladu, že to nebude americká krev, říká Avnery.

Svět bude dodržovat americkou linii
Arogance supů v americké administrativě a jejich plán na přinucení světa dodržet americkou linii, zatímco ona bude rozhodovat o válce a míru, šokovala experty, jako například odborníka na mezinárodní právo Hartmuta Schiedermaira z Cologne nebo Haralda Muellera. Agenda Bushovy administrativy je nezaměnitelně a neklamně toto: "Amerika bude dělat to, co se jí chce. Bude dodržovat mezinárodní zákony jen pokud to bude v souladu s jejími plány a porušovat je a ignorovat, bude-li třeba. Amerika chce naprostou svobodu pro sebe ve svém rozhodování, chce být vládcem světové politiky."

Posedlost válkou
Dokonce i zkušení politikové ze zemí podporujících druhou válku v Zálivu jsou konsternováni radikály v Bílém domě. Začátkem minulého roku napsal Tam Dalyell, dlouho sloužící labouristický poslanec: "Tohle bahno z ultrapravicového křídla je produktem ptačích mozků obchodníků s válkou, kteří nikdy nezažili horor války (když měli sami sloužit, vyhnuli se jí), ale jsou jí posedlí." Angličtina má pro tento druh lidí přiléhavý název chickenhawks kuře-jestřáb.

I nejdéle sloužící americký demokratický senátor Robert Byrd (pro svůj věk 86 let někdy nazýván otcem senátu) varoval, že preventivní válka, kterou pravice prosazuje, porušuje dlouhodobý koncept práva na sebeobranu a políčkem do tváře mezinárodních zákonů. "Bushovi politici," řekl, "by docela dobře mohli otočit kolo dějin zpět a položit základy anti-amerikanismu napříč celým světem."

Zbytkem světa opovrhujeme
Jeden z mála, který se odváží jednoznačně vyjadřit své názory na problém anti-amerkanismu, je bývalý prezident Spojených států Jimi Carter. Říká, že zpočátku reagoval Bush na událost z jedenáctého září dobře, ale postupně skupina konzervativců v jeho týmu se propracovala k moci a začala uskutečňovat své dlouho zadržované ambice pod pláštíkem "boje proti terorismu."

Potlačení občanských práv ve Spojených státech a v Guantanamo, zrušení mezinárodních smluv, opovrhování zbytkem světa, a konečně útok na Irák - ačkoliv tento Ameriku neohrožuje, všechny tyhle věci budou mít devastující následky, varuje Carter.

"Tento úplný unilateralismus," varuje bývalý prezident, "bude postupně izolovat Ameriku od těch zemí, jejichž pomoc potřebujeme pro boj proti terorismu."

Existují pouze dva scénáře možného konce tohoto dobrodružství. Ten první: Sionistům a válečným šílencům se podaří uskutečnit svůj plán beze zbytku. Bushova klika si zajistí vítězství v příštích volbách falšováním volebních výsledků. Na mnoho desítek let nastane Paix America - americký mír, jak to nazývají. To bude znamenat historicky cestu zpět do středověku. Globální vývoj společnosti se zastaví, nastoupí údobí totality, o jakém se Orwellovi ani nezdálo. Američané a sionisté budou kontrolovat (možná formou mikročipů implementovaných v mozku, možná jen úplnou kontrolou informačních zdrojů) mínění každého občana světové společnosti - lhostejno, kde žije.

Druhé možné ukončení: Sionisté a váleční maniaci přecení své síly. Obsadí sice Irák, ale bude to Pyrrhovo vítězství. Bushova klika si zajistí vítězství v příštích volbách falšováním volebních výsledků. Co se jim falšovat nepodaří, bude stav Americké ekonomiky. Ta přejde do hluboké hospodářské deprese. Američané konečně pocítí na vlastní kůži důsledky, navíc poznají i svou izolaci a hlubokou nenávist okolního světa. Budou žít v trvalém strachu před teroristy a kdekoliv se objeví, bude po nich stříleno. A konečně, i diktátoři jsou smrtelní. Jednoho dne umře i Bush a sebranka, kterou se obklopil.

NEAPOL 13. března (ČTK) - Tři stezky ze zkamenělých lidských stop starých více než 300.000 let našli podle agentury AP italští vědci, když sestupovali po záludném srázu aktivní sopky Roccamonfina severně od italské Neapole. Podle objevitelů se jedná o vůbec nejstarší otisky nohou předchůdce dnešního člověka ze starší doby kamenné. Předchůdci člověka podle badatelů z padovské univerzity pravděpodobně prchali před erupcí, která zřejmě i tehdy byla magnetem pro zvědavce.

Podle některých badatelů však stopy ani tak nepřinášejí nové poznatky o vývoji člověka, jako spíš kuriózní svědectví o třech dávných poutích nebezpečným terénem sopečného komplexu. Jedna řada otisků chodidel byla nalezena v nevlídném vulkanickém terénu a poukazuje na opatrný klikatý sestup ze strmého svahu. Další skupina stop je doprovázena otisky rukou, o něž se dávný dobrodruh musel při úprku opírat.

Díváte se na příhodu člověka, který před 350.000 lety k lezení používal stejné metody, jaké byste čekali od současných milovníků horolezení," řekl antropolog Owen Lovejoy z univerzity v Kentu. "Je to další článek ve spojení mezi námi a našimi předky."

Zatím není jasné, jaký typ člověka 56 stop ve vyvřelině zanechal. Objevitelé předpokládají, že to byl buď pozdní homo erectus nebo homo heidelbergensis - dva evropské druhy předchůdců člověka, známé ze starší doby kamenné.

Původci otisků nebyli vysocí - měřili asi 1,5 metrů a jejich chodidla by dnes nevyžadovala ani obuv o velikosti osmičky (20 centimetrů). Stopy zanechali tři jednotlivci, přecházející čerstvě vychladlý pyroklastický proud, vzniklý nahromaděním a zpevněním vyvřelé horniny, popela, plynů a písku, vyvržených sopkou. Když sopka po krátké době probudila znovu, pokryla stopy silnou vrstvou popela, který je tak zachoval až dodnes. Místní obyvatelé však o stopách prý vědí už dlouho.
 

 A jak tento týden ?

Diagram ukazuje situaci ve středu 12.3.2003 .

Jak vypadají jednotlivé aspekty, které nás budou provázet příští týden ?

• Slunce
  stojí do čtvrtka ve znamení  Ryb. Poslední znamení Zvěrokruhu v sobě symbolizuje  rozklad sil které oživují tento svět na základní složky - fyzickou, mentální a duchovní. Každá z nich si hledá svoji cestu a svoje působení...
  Mimochodem - tradičně znamení Ryb ovlivňuje osud arabských států.
  Do úterý bude ale poškozeno. Nebude přát lásce mezi lidmi, božství se vzdaluje. Děje vzniklé při tomto poškození jsou mlhavé, neurčité a většinou s temnými konci. Vznešené ideály a obraz boha či lásky je nahrazován nedůstojnými náhražkami, drogami, hrami a oblbováním lidí.
  Od pátku už bude Slunce stát ve znamení Skopce. Znamení Skopce je ovládané Marsem. Toto znamení symbolizuje válečnické ideály. Slunce je v tomto znamení povýšeno, dodává lidem energii a vitalitu.
  Do úterý bude působit kvadratura Slunce se Saturnem. Aspekt dává protichůdné touhy rozpor mezi vůlí a realizací. Nepříznivě působí na politiku, vyvolává situační zvraty bohužel tím špatným směrem.
  Konjunkce Slunce s Merkurem oživí naši mentální stránku, a to především od středy kdy přestane působit výše uvedená kvadratura.

• Lilith
  - Černá Luna, která ovlivňuje pudovou sexualitu, se nachází ve znamení Býka. Lilith v Býku umožňuje rozpínání smyslnosti  a její působení závisí především na postavení Venuše. Lilith v Býku zvyšuje nebezpečí že pudy a vášeň budou suplovány zištností a materiálnem.
• Merkur
  stojí do pátku ve znamení Ryb. V tomto znamení vede Merkur lidi spíše k odloučení intelektu od reality. Přeje rozvíjení paranormálních schopností, dává inspiraci ale bohužel i značnou dávku pesimismu. Přeje lékařství.
  Od soboty Merkur stojí ve znamení Skopce. Oživuje ducha, lidé mají sklon k diskusím, sarkasmům, planeta v tomto znamení bude přát mluvčím, politikům, advokátům. Přeje i grafikům a spisovatelům satiry.
  Do úterý bude působit kvadratura se Saturnem - dává předpoklady k neúspěchu intelektuálních plánů, nepoctivosti, vyvolává pesimismus a deprese. Dalším problémkem je že blbost vítězí...
• Venuše
  stojí ve znamení Vodnáře. Přeje nezávislosti v lásce, něžným přátelstvím. Přestože je Vodnář pevné znamení Venuše v něm nezaručuje věrnost, protože lidem bývá často milejší úspěch před city. Planeta přeje odbourávání konvencí, smlouvám z oblasti reklamy, filmu, patentů.
  Konjunkce s Neptunem způsobuje citovou přecitlivělost, lidé mohou pociťovat lásku jako nějaký sen a být potom zklamáni realitou.
  Trigon Venuše se Saturnem přeje dlouhodobým vztahům, citům prověřeným časem.
  Konjunkce Venuše s Uranem zvyšuje prudkost citů.
• Mars
  stojí ve znamení Kozoroha. V tomto znamení  je Mars dobře postaven a působí celou svou silou. Dává vytrvalost a výkonnost, nesmiřitelnost a nemilosrdnost. Nepůsobí dobře na rodinný život a slouží dominanci.
• Jupiter
  stojí ve znamení Lva. V tomto znamení planeta přeje prosazení nějakého nového ideálu, završení nějakých dlouhodobých ideových, či morálních snah. Může dát nový směr a nové vedení. Díky poškození vede lidi k přehnaným a výstředním reakcím.
  Opozice Jupitera s Neptunem - nechává vyplouvat na povrch nízké lidské pudy - chtivost, sobeckost, často způsobuje skandály, pády duchovních vůdců. Lidé velmi často selhávají, způsobují katastrofy.
• Saturn
  stojí v Blížencích. Díky poškození lze očekávat nárůst depresivních nálad a zvýšené podezřívavosti mezi lidmi. Období nepřeje cestování, způsobuje nestabilitu i dlouhodobě zaběhlých dějů a situací.
  Opozice Saturn - Pluto je to aspekt předcházející změny. Na celosvětové úrovni označuje hlubinné proudy a vření. Aspekt předcházel například nástupu Hitlera k moci a druhé světové válce. V minulosti předcházel i zániku společenství a civilizací, či politických uskupení. Aspekt je vždy signifikantem krize, katastrofy.
  V roce 2001 opozice nastoupila 19.6. a vrcholila 5.8.2001, další vrchol přišel 2.11.2001. Loni opozice vrcholila 26.5.2002. 
• Uran
  stojí ve znamení Ryb. V tomto znamení planeta působí jen slabě. Přeje především okultismu, skrytým esoterním věcem a dějům. Může způsobovat problémy v souvislosti přerušením kontaktu se zaběhlými ději, pořádky, situacemi.
• Neptun
  ve znamení Vodnáře přeje ideálům a idealistům. 
• Pluto
  stále ve znamení Střelce. Díky poškození lze očekávat že planeta bude v lidech vzbuzovat pocity chladu, odcizení a přeje anonymní smrti.

Hade, 9.3.2003