Vedra v jižní Evropě: 12 mrtvých, 40 stupňů, změna v nedohlednu
17:59 - 3.8.

MADRID/LISABON 3. srpna (ČTK) - Jižní Evropa je letos stižena nebývalými vedry dosahujícími až 40 stupňů Celsia, která zvláště ve Španělsku a v Portugalsku způsobila smrt už 12 lidí. V řadě míst od Portugalska po jižní Francii pokračují požáry porostu a Lisabon již požádal o pomoc Evropskou unii.

Vedra však postupují do střední Evropy, kde lze pro příští týden očekávat také až 40 stupňů a ani déšť, ani brzká změna počasí nejsou v dohledu.

"Letošní lesní požáry jsou pro Portugalsko jednou z největších katastrof za posledních 20 let," řekl dnes v Lisabonu portugalský ministr vnitra António Figueiredo Lopes. Kvůli postupujícímu ohni musela být evakuována řada vesnic, v dalších, k nimž se oheň blíží, roste panika. Mnoho silničních a železničních tras muselo být uzavřeno pro provoz.

"Střed země je v ohni," charakterizoval situaci portugalský deník Público.

V sousedním Španělsku není situace o mnoho lepší. Lesní požáry se šíří v různých částech země, v Cáceresu na jihozápadě muselo být evakuováno 500 lidí, provincie Estremadura vytvořila pro boj s ohněm krizový štáb. V Madridu bylo naměřeno 41,5 stupně, což je nejvyšší vedro za deset let. Jen od čtvrtka zemřelo na vedra ve Španělsku sedm lidí, na celém Pyrenejském poloostrově si nebývalé teploty vyžádaly již 12 lidských obětí. Teploty přes 40 stupňů se očekávají v celé jižní části Španělska.

Naproti tomu Řecko na východě jižní části Evropy hlásí ideální počasí s příjemnými, ale nijak přehnanými teplotami mezi 25 a 33 stupni. Vedro totiž od jihozápadu postupuje přes jižní Francii, kde se přes víkend situace poněkud stabilizovala, i když nebezpečí vyvolávané požáry porostů zažehnáno není, do střední Evropy. U Mont Blanku musel být uzavřen tunel vedoucí skrz jeden z ledovců k turistickým lanovkám, protože kvůli vedrům měkne a ztrácí stabilitu. Ve Švýcarsku dosahují teploty nebývalých 34 stupňů, dokonce i na německé části Baltského moře byly naměřeny neuvěřitelně vysoké teploty vody mezi 20 až 24 stupni, ačkoli normální jsou zde kolem 18 stupňů. Horko je i v německém vnitrozemí.

"Loni jsme se po studeném počasí a povodních ptali, kdy zase zažijeme skutečné léto. Přišlo hned letos, ale tolik ho snad ani být nemuselo," řekl podle agentury DPA starosta Lipska Hans- Jürgen Langner.

Na druhé straně zvyšuje vedro v Německu nebezpečí lesních požárů. Dolní Sasko nasadilo do permanentní služby tři hlídková letadla, jejichž úkolem je zjišťovat případné požáry dříve, než naberou větších rozměrů a budou sice viditelné i ze země, ale zato už téměř neuhasitelné.
 

Už jste se setkali se svojí sexuální potřebou? Když toužíte po milování, kde máte tuto touhu na svém "seznamu životních priorit"? Abychom porozuměli sexuálním potřebám, musíme rozšířit naši definici toho, co to znamená "sexuální". Je to více než jenom mít pohlavní styk. "Sexualita" integruje citové, mentální, fyzické a duchovní potřeby posvátného lidského bytí. Více >>ZDE>>:http://www.spirala.cz/clanek.asp?id=3264

Ještě jednou se vracím k blízké opozici Země Mars v článku ČTK - jinak další úvahy o této opozici najdete >>ZDE>>

Mars bude koncem srpna Zemi nejblíže za posledních 60.000 let
12:02 - 3.8.

NEW YORK 3. srpna (zpravodaj ČTK) - Planeta Mars se přiblíží koncem srpna k Zemi na 55 milionů kilometrů, což bude nejkratší vzdálenost za uplynulých 60.000 let. Podle astronomů bude planeta tak blízko, že bude možné spatřit obyčejnými dalekohledy bílé polární čepičky, rudé planiny, tmavé prohlubně či písečné bouře.

Planeta, zavěšená na jižní jižní obloze, bude viditelná hlavně pro obyvatele Severní Ameriky a tichomořských ostrovů. Obyvatelé jiných světadílů nemusejí podle vědců zoufat, protože budou moci spatřit Mars dny před velkým nebo po velkém přiblížení.

Nejbližším pozemským místem vůči Marsu bude podle vědců tichomořské Tahiti, ale největší přípravy na oslavu "velkého historického setkání" se chystají v noci na 27. srpna v Kalifornii na americkém západním pobřeží, kde jdou na odbyt dalekohledy a samozřejmě nejlepší pozorovatelská místa.

"Bude to největší přiblížení v zaznamenávané historii. A je to jedna z věcí, kterou se člověku nechce zmeškat," citoval Los Angeles Times Tonyho Cooka, pracovníka Griffithovy astronomické observatoře.

Přiblížení je výsledkem eliptických drah obou planet a rozdílných rychlostí, kterými se po nich kolem Slunce pohybují. Dráhy obou planet se překříží každých 26 měsíců, ale vzdálenost mezi nimi pokaždé kolísá. Vědci vypočítali, že 27. srpna ráno, ve 2:51 tichomořského času, dojde k největšímu přiblížení za posledních 60.000 let. I když je to největší přiblížení od časů neandrtálců, bude prý Mars Zemi blíže jen o 1,6 až 3,2 milionů kilometrů než v roce 1988, což je rozdíl, který prostým okem nelze rozlišit, a malý je i z astronomického měřítka. Další velké přiblížení, i když ne tak těsné jako nyní, se očekává až v roce 2729.

Vědec tvrdí, že Marsovy měsíce jsou zbytkem většího tělesa
12:01 - 3.8.

NEW YORK 3. srpna (zpravodaj ČTK) - S novou teorií vzniku dvou měsíců Marsu přišel americký astrofyzik Virginské univerzity Fred Singer. Podle něho jsou Phobos a Deimos zbytky většího planetárního tělesa, které Mars svojí přitažlivosti před miliardami let zachytil a roztrhal.

Mezi vědci dosud převládá názor, že oba měsíce, které jsou kusy skal o průměru asi šestnácti kilometrů, se podobají asteroidům z pásma mezi Marsem a Jupiterem a Mars je zachytil náhodně při jejich bludné pouti vesmírem.

Phobos i Deimos jsou trpaslíky ve srovnání s pozemským Měsícem a s většinou souputníků, které krouží kolem dalších planet. K podobnosti obou měsíců Marsu s asteroidy Singer poznamenal, že odporuje zákonům fyziky a pravděpodobnosti, aby Mars zachytil dva najednou, navedl je na stejnou oběžnou dráhu navíc kolem svého rovníku.

Na šesté mezinárodní konferenci o Marsu, která se konala v kalifornské Pasadeně, Singer řekl, že před několika miliardami let k Marsu přiblížilo planetární těleso se stonásobně menší hmotností tak blízko, že uvízlo v síti marsovské přitažlivosti.

Přílišná blízkost Marsu těleso rozlomila na mnoho kusů, které na to kolem něho obíhaly jako jednotlivé měsíce. "Kdyby dinosauři vyvinuli dalekohledy, mohli by je vidět," citoval Singera list Los Angeles Times. Dinosauři existovali na Zemi před 200 miliony až 60 miliony lety.

Většina kusů rozlomeného tělesa spadla na povrch Marsu, což je osud, který čeká za několik milionů let také Phobos. Deimos, který je od Marsu dále, naopak mateřské planetě jednoho dne unikne.