Snadnost pristupu a atraktivnost prostredi privedly na Skye turistickou prosperitu a tim i jednodussi zivot pro vetsinu lidi. Stinnou strankou turisticke aktivity vsak je, krome zrejmeho vlivu na zivotni prostredi, prehnana cena pozemku a nemovitosti a nasledny odliv mladych lidi do mesta.
Dopravni kaskadou - Emilka (mame hodinove zpozdeni - honime mezi ostrovy pres dvacet delfinu, tri velryby a nekolik papuchalku), autostop, trajekt, autobus a postovni bus - se dostavam na jih ostrova Skye. Odtud vyrazim pres hory na sever, mezi skalisky obou Cuillinu, za pritomnosti me jedine spolecnice - mnohanasobne ozveny. Za ctyri dny potkavam jenom hrstku tulaku s velkymi batohy, kteri si sem, tak jako ja, prijeli odpocinout od civilizace.
Pri takovemto "odpocinku" vetsinou ztracim pojem o prostoru a hlavne casu a prestavam tusit, co je vlastne za den. V sobotu, jak jsem se domnival, jsem spinavy, smrduty, ale hlavne na dne s proviantem dorazil do malebneho mestecka Portree. Pri prvni prilezitosti se ptam, kde sezenu chleb.
Kostel v Portree |
"V nedeli? Nikde! Nase nabozenstvi nedovoluje prodavat v nedeli potraviny."
"A jak to, ze tamhle pred barem piji lidi na ulici?"
"Na to je nabozenstvi kratky."
Jestlize v Anglii a Walesu chodi pravidelne do kostela necela dve procenta populace, ve Skotsku je to kazdy desaty. Nabozenstvi hraje v zivote horalu a ostrovanu dulezitou roli, a je pozoruhodne, v jake harmonii a toleranci vedle sebe ziji presbiteriani, babtiste, metodiste, katolici i vyznavaci episkopalizmu. Obzvlaste treti z desatera Bozich prikazani, je na Hebridach praktikovano ponekud striktneji, nez by byl nasinec suzovany horskou turistikou ochoten akceptovat, ale jsou to prave vyletnici, kteri neprimo nuti starousedliky, aby "pozapomneli svatecni den svetit", ci u toho alespon primhourili oko.
Nedele jsou na ostrovech o poznani klidnejsi nez jinde ve Velke Britanii a pokud jde o Vnejsi Hebridy, tam se kazdy sedmy den tydne zastavi cas.
