ZPRÁVY ZE ŽIVOTA ČAJOVNY A ČAJOVNÍKŮ

21.3.2005

Jaro. Někdo do knihy návštěv nalepil vylisovanou sněženku. Když si k ní přivoním, ještě voní...

12.3.2005

Už je to asi tradice: VI. ples čajovny. Byl trochu jiný. Nová hudba, nové vedení sálu, kde se ples koná a hlavně spousta nových tváří. A (je to skoro fráze) vydařil se. Vrhač možů a cvičení pejsci z cirkusu Berousek udělali z plesu fakt příjemný cirkus. Mnoho lidí říká, že je to bezkonkurenčně nejlepší ples v Nymburce.

16.1.2005

Zvláštní. Ač leden, bylo dneska venku +16°C.

1.12. - 31.12.2004

Jako každý rok prodloužená otvírací doba od 9:00 do 22:00. Včetně sobot a nedělí. S tradičním dárkem všem čajomilcům v podobě otevření čajovny 24.12. od 22:00 do rána a k tomu vše se slevou 50%.

20.11.2004

Sněží

cestou do Liberce
cestou z Liberce
vločky ve velikostech
S, M, L, XL a XXL

padaj na silnici

5.9.2004

A opět je tu po roce náš oblíbený seriál pobřežní, čajová, fotbalová hlídka. A to v nevídané skladbě. Naše grupa fotbalová byla umně okořeněna čajovým démonem Radkem o útočící brazilskou perlu Adanta a do zálohy postavila veterána českých fotbalových trávníků Radka Bejblise. A v bráně stála neprůstřelná brankářská stálice Radkos Čechos. Na tuto pevnou kostru jsme nabalili skvělé, další, zkušené fotbalové dělníky - studenty, učitele, kulisáka, číšníka, kuchaře a další. Taková fotbalová jedenáctka je prostě k neporažení. A tak jsme na nymburské posvícení nastoupili k přátelskému utkání. Původně proti reprezentaci ČR, ale jelikož si spletli o kus místo, hráli o kus dál v Mladé Boleslavi. Tak jsme vzali zavděk alespoň zdejší proslulou restaurací "Na tarase". A byl to vskutku lítý, ale čistý a krásný fotbalový boj, na jehož konci stanul jasný vítěz - "Čajovna Na Valech". Není ani tak důležitý výsledek, ale hlavní je, že to pro obě hrající strany bylo příjemně prožité dopoledne. Jako by se ta sluníčková atmosféra přenesla na všechny okolo. Prostě se to povedlo. A nakonec teda i ten výsledek:
Čajovna Na Valech : Restaurace Na Tarase 7:2

Fotogalerie

PRÁZDNINY 1.7. - 31.8.2004

V čajovně je taková klidná letní atmosféra. Zajímavé je, že ji hojně navštěvují cizinci... Například: němka, polka, američanka, japonec, brazilci, francouz, mexičanka... A nevím kdo ještě. Fakt pestrý.

23.6.2004

Založena už 5. kniha návštěv Čajovny Na Valech.

5.3.2004

Dvě čajovnice sedí v čajovně. Jedna občas vstane a jde nově příchozím hostům rozsvítit svíčku na stole. "Tak já vám tady ještě zapálím (rozsvítím)." Šero čajovny, vůně kadidla, chuť čaje... je a není to jako o Dušičkách na hřbitově...

29.1.2004

Instalace dřevěných prkýnek na čajové záchody...

28.1.2004

Chtěl jsem ho pozvat na ples. A furt jsem ho nemohl potkat, sehnat ho, dědka plesnivýho. Loni byl taky na plese. Neměl na lístek. Tak mi místo peněz dal do tomboly dva půlitry od piva, co jsem mu dal já, asi před třema rokama. Stál tam na plese, v saku, asi 50 let starým, s půlitrem a cigárem v ruce a koukal přes ty svý lupy, co měl na očích, na mladý holky a vypadal šťastně.

Letos jsem ho nesehnal. V pondělí se ptám v hospodě: "Neviděli jste Luďka?" "Ne. V pátek umřel." Věčně vožralej, furt bez peněz, ale srdce měl dobrý. Bude se mi po něm stýskat. Už si z něj nebudou nikdy dělat srandu, že vypadá jako oživlá mrtvola, aby pil pivo před hospodou u okna, kdyby náhodou zcepeněl, tak aby kvůli němu nemuseli zavřít, už mu nikdy nepučím dvě kila na pivo, který mi vždycky vrátil a už mi je nikdy nevrátí, už ho nikdy neodnesu na zádech, ožralýho tak, že nemůže chodit..

Jako by se nic nestalo, jen jeden starej dědek mi bude navždycky chybět. Jeho "Ahoj osado" odnesl vítr tam, kde už ho nikdy nikdo neuslyší...

Šťastnou cestu, Luďku......

25.1.2004

A zase ples. Tentokrát už pátý. Sakra. Myslím si, že jsme asi jediná čajovna u nás, ne-li na světě, která pořádá ples. A docela se to daří. Každý rok splaším nějaký exoty, jako třeba letos mistra světa v práskání bičem, a ono to pak dostane takovou šťávu, jinou než na jinejch plesech. A i když to nemá s čajovnou až tak co dělat, je to dobrá reklama. Třista bavících se lidí a troje noviny, co o tom píšou, nejsou rozhodně k zahození.