V y š e h r a d - P r a h a

50°03´51,5´´N; 14°25¨9,6´´E

Toto seskupení Ďáblových kamenů najdeme jen kousek od kostela sv. Petra a Pavla na jihozápadním konci Karlachových sadů ,

Druhý užívaný název Čertův sloup by svědčil pro to, že kámen býval původně monolitem.
Sečteme-li výšky všech tří kamenů dosáhl by úctyhodné výšky 5,7 metru. Rozlomen měl být až později, pro svůj pohanský původ.

První písemná zmínka o sloupu je ve spisu Z. Theobalda z roku 1609. V různých obměnách se od té doby objevuje pověst o jeho původu u řady autorů. Je velmi podobná pověstem vztahujícím se k jiným kamenům. Kněz upíše duši ďáblu za nějaký úkol, který ďábel nesplní. Tentokrát měl donést sloup z Říma, ale nestihl to do skončení mše, tak sloupem praštil vzteky o zem u kostela sv. Jana Stětí a rozbil ho na tři kusy.
Kupodivu nebyly kameny dodnes zničeny, ale několikrát se stěhovaly, až v říjnu 1894 byly umístěny a sestaveny do trojnožky na současném stanovišti. Dnešní podoba je z roku 1996, kdy musela být skupinka opravována po útoku vandalů, kteří prostřední kámen vyvrátili.

Sloupy jsou válcovité, pravidelně opracované a leštěné granodiority (žuly). Petrografická analýza ukazuje na rozdíly jednotlivých kamenů, což znamená, že jde o fragmenty více sloupů, nejpravděpodobněji nepoužité dříky sloupů z kostela sv. Jana Stětí, na jehož hřbitově jsou poprvé zmíněny. Nejdelší kus má u země průměr 163 cm a výšku 229 cm; druhý 156 x 183; a nejmenší 160 x 160 cm; asi 20-30 cm je kámen zapuštěn do země. Hmotnost kamenů je dohromady asi 3tuny.

Starobylý kámen za rotundou sv. Martina na Vyšehradě.

50°03´49,3´´N; 14°25´18,3´´E

Tento velice pěkný kámen typického menhirovitého tvaru z ortoruly pravděpodobně až z oblasti kutnohorské, nese známky hrubého přitesání.

Podobně jako u ostatních menhirů je materiál odlišný od podloží do něhož je vsazen. Kámen dosahuje délky jednoho metru a obvod u země je 135 cm. Jeho povrch je již značně zvětralý.

Zajímavá je blízkost umístění křesťanské rotundy a to, že nebyl jako kámen pohanský odstraněn.

Z pohledu archeoastronomické orientace lze předpokládat velmi zajímavé skutečnosti, ale pro zástavbu okolí není možnost fotografického ověření.