S l á n s k á     H o r a    (Co: Kladno)

50°13´56´´N; 14°05´40´´E; 330 m ASL

Pravěké osídlení od mladšího paleolitu všemi dalšími stupni; Slánsko patřilo k slovanskéhu hradišti Dřevíč; r. 1137 snad farní ves a na staré zemské cestě pod Slánskou horou slovanský hrad; r. 1305 Václavem II. jako město; kostel sv. Gottharda na místě románské baziliky; po r. 1620 dáno do zástavy Jaroslavu Bořitovi z Martinic ze Smečna, majetek smečenských Martiniců; násilné pokatoličtění města dotvrzují tři kříže na Slánské hoře z r. 1662; lazaret za napoleonských válek /3470 pochovaných vojáků/...

Nečedičové balvany se dnes nacházejí již v druhotných polohách na svazích pod vrcholem Slánské hory.

Tento se nachází 70 m západně pod vrcholem
byl zabořen do popelovité kulturní vrstvy,
má rozměry 240 x 130 x 50 cm a hmotnost asi 3,3 tuny.

Leží podélně ve směru východ-západ, na jednom konci má prohlubeň, dle našeho názoru vznikla přirozeně působením vody.

Druhý balvan, nápadně světlý křemenec, leží přímo proti městu, asi 250 m od vrcholu.
Má rozměry 180 x 100 x 50cm; hmotnost 2 tuny.

Mísa, či kruhová prohlubeň se nachází na skalním výběžku, s výhledem na sever a severovýchod. Je o něco níže než vrchol hory, o 4 nebo 5 metrů. Asi 50 m odtud západním směrem, leží na stejné výškové úrovni jeden ze dvojice již zmíněných kamenů, křemence s malou miskou. Mísa je vybroušena do hloubky 20 cm a má průměr 80 cm. Na celé její ploše jsou dobře patrné rýhy, šestiúhelníky podstav sloupovité odlučnosti čediče. V místě je velká magnetická anomálie.
Ve vzdálenosti do tří metrů od mísy ukazuje střelka kompasu ještě správným směrem, po dvou krocích směrem k míse, se otočí o 180°.