Osada zmiňována již ve 12. století vystavená u brodu Lužické cesty přes Labe, kde byl počátkem XIV. století postaven kamenný most. Zemská cesta procházející od Cítova, Mělnickou branou k brodu je zaznamenána na Klaudyánově mapě z roku 1518 spolu se značkou milníku.
Možná se setkáváme právě s tímto mílovým kamenem. Ale podle našeho úsudku stojí na místě velice zajímavém z hlediska archeoastronomického.
Jako u kamene v Klobukách lze z tohoto stanoviště sledovat beltinový(lugnasadový) východ slunce nad kultovní horou, v tomto případě nad Bezdězy. Vlevo vedle nižšího kužele se objeví první paprsky a postupně kotouč vystoupá nad oba vrcholy, jejichž vzdálenost je právě 34´, téměř shodná s šířkou slunečního kotouče.
Dále lze uvažovat o východech ve směru rovnodennostním, přes čertovy hlavy, nad úbočím vrchu Strážnice (325,7 m; 18 km); samainový (imbocový)114° přes jižní hranu Pšovky u Mělníka ve směru Černavy (286 m), s dalekým hradištěm u Oškobrhu (76 km) a zimním slunovratu nad Vidlákem (264,6 m; 9km).
Také při kalendářně významných západech je zajímavý především směr rovnodennostní mezi vrchy Srdov (481,6 m; 30,5 km) a Brník (471 m), jejichž vzdálenost se také rovná průměru slunečního kotouče. Daleko za nimi se nachází ohrazený prostor v Droužkovicích poblíž tzv.Generalschteine. Zajímavým se jeví zimní slunovrat přes Klobuky k hradišti u Klečetné (62km) a především beltinový západ Slunce mezi vrchy Košťálov (292,7 m; 20,5km) a Jezerku (471 m; 21 km), a letní slunovrat mezi Lovoš (569,7 m; 20,5 km) a Kubičku (489 m; 20,3km) s panenskými kameny na úbočí.
Jelikož jsou výhledy zástavbou znemožněny, nelze tyto předpoklady ověřit či vyvrátit z provedeného fotografování.
Při úpravách pozemku místní Vyšší odborné školy měl být odstraněn. Místnímu občanovi panu Volkovi a řediteli školy vděčíme za záchranu této památky.
Kámen "BEM" byl zapracován do zahradní úpravy, tím je ochráněn před zničením. Děkujeme.
Dle pamětníků je kámen velice starý, ale žádné písemné zmínky o něm nemáme.