M e n h i r y    n e b o    m i l n í k y ?

První česká mapa Mikuláše Klaudyána z r. 1518 (vytištěna v Norimberce).
Rozlišuje města na katolická a kališnická, zobrazuje řeky a silnice a na nich mílové značky.
Podrobnějším prozkoumání můžeme umístit zmíněné již menhiry celkem snadno na znatelné cesty a značky. Mohou být tedy pozůstatkem vyměřování cest za knížete Oldřicha r.1022; nebo za krále Přemysla Otakara r.1268.
Mapa je starší něž se míry upravovaly za Karla IV r.1541 (viz.Simon Podolský z Podolí). Stará česká míle měřila přibližně 11 km.
Václav Šašek z Bířkova "Z Čech až na konec světa"
Cesta Lva z Rožmitálu r.1465:
"Z Nového Města jsou čtyři míle do Badenu a odtud do Vídně rovněž čtyři. Vídeň je hlavní město rakouské, leží v rovině a teče jím řeka Dunaj. Cesta z Vídně do Blatné je dlouhá dvacet a sedm mil a jest dobře známa."

Martin Kabátník "Qui aquam Nili bibit"
Z Kabátníkova cestopisu r.1491 můžeme číst toto:
" Kdož by chtěl jíti bez vody a bez moře, kudyž jsem já šel, z země České z Litomyšle přes zemi Moravskou a Slezskou, až do Krakova cesta jest snadná a v počtu mil bez dvou 50. Potom se bráti z Krakova do Lvova také mil 50, kteréžto město Lvov je v zemi Rouské. Potom se bráti z Rouské země do země Valaské až do města Sočavy a jest mil také 50. Od Sočavy k Dunaji počítají mil 60 bez dvou. Od Dunaje přes zemi Tureckou jest jeti přes hory veliké a přes pouště dlouhé, a někdy města i vsi se nalézají na cestách, ale řídko a ve mnoha mílích jedno od druhého, a to až do Konstantinopole. Do Konastantinopole od Dunaje jeli jsme tři neděle, než v počtu mil nevím, co jest, neb se již od Dunaje míle nečtou."