str. 43: PIONÝR HRDINA

Všichni chlapci a děvčata touží po hrdinství. Zamysleme se s dětmi nad tím, co je to hrdinství.
Sám život nám dává mnoho příkladů. Přitom je hlavní, vysvětlit dětem, z čeho vzniká hrdinství. Ukázat, že pevná vůle, nebojácnost hrdiny při překonávání překážek, jeho oddanost k vlasti a pracujícím, celý jeho život odpoví správně na tuto otázku.

Připraven buď vždy a vším
připraven nocí, dnem každičkým.
S čím větší odvahou jdeme k cíli,
tím jsme blíž novým svým vítězstvím.

   S. Ščipačov

PŘEČTI DĚTEM!

Pavlík Morozov, sovětský chlapec, byl bystrý a veselý. První ve své obci se stal pionýrern. Bylo to roku 1930. Po jeho příkladu vstoupily do pionýrské organizace i ostatní děti. Oddíl mladých pionýrů žil velmi družně. Děti kreslily plakáty, nástěnné noviny, chodily do lesa, v, zimě se koulovaly. Když starší soudruzi začali budovat nový kolchozní život, začal Pavlík i celý pionýrský oddíl pomáhat dospělýrn. Kulaci, bohatí sedláci, ze všech sil škodili sovětské vládě. Pavlík se svými kamarády hledali zatajené zásoby obilí a zbraní. S velikým zármutkem Pavlík zjistil, že i jeho otec Trofin Morozov je na straně kulaků. Pavlík - mladý leninec - nezradil. Odhalil otce před lidovým soudem. Kulaci Pavlíkovi vyhrožovali, ale ten se nezalekl. Věděl, že bojuje za správnou věc. Pavlík by1 kulaky 3. září v lese se svým mlad-ším bratrem Feďou zabit. 7. listopadu 1932, v den výročí Velkého října, přišel pionýrský oddíl vesnice Gerasimovky k hrobu Pavlíka Morozova. U hrobu hrdiny přísahali jeho kamarádi, že budou takoví, jakým byl jejich odvážný a čestný přítel Pavlík . . .

RADY VEDOUCÍM

Volným vyprávěním a přístupnou formou vysvětli dětem dobu, v níž Pavlík žil, a to v čem spočívá jeho hrdinství. Teprve potom lze číst společně nebo předčítat z knih:
Vitalij Gubarev: Pavlík Morozov,
Stěpán Ščipačov: Pavlík Morozov (verše).
Nehledej hrdiny jen v minulosti. I nyní žijí, jen se dobře podívejme kolem. Vyprávěj dětem o Táně Vondrové:

Rudý šátek na krku Jany Vondrové, třináctileté pionýrky z Ostravy, každému říká, že Jana je pionýrka. Dokázala to i svou statečností a nehrožeností. V prosinci r. 1955 se klouzala se svými kamarády na okrajích zamrzlého jezírka. Několik chlapců se rozběhlo po ledové ploše až doprostřed. Led zapraskal - děti vykřikly, ale bylo už pozdě. Tři chlapci zmizeli v otvoru.
Ke břehu jezírka se sběhli lidé, ale nikdo se neodvážil na led, aby dětem pomohl. Jen starší bratr jednoho z tonoucích chlapců doběhl k okraji díry a podal bratrovi ruce. Ten se jich křečovitě chytil. Jenda ztratil oporu, spadl do vody a začal rovněž tonout.
Když Jana viděla, že nikdo nepřichází na pomoc, přiskočila k prolomenému ledu a podala hochům hůl. Vynaložila mnoho sil, než se jí podařilo vytáhnout Petříka a Jendu. Potom vyčerpána, připlazila se ještě jednou k okraji ledu, aby vytáhla i třetího chlapce, Béd'u. Ležela ve studené vodě, ale zimu necítila. S vynaložením posledních sil chytila Béd'u, ale nemohla ho už vytáhnout na led. Béďa utonul.
Pionýrka Jana Vondrová zachránila s nasazením vlastního života Petříka a Jendu... Za své hrdinství byla vyznamenána nejvyšším vyznamenáním pionýrské organizace - vyfotografováním před Rudým praporem PO ČSM.

SPOLEČNĚ S ODDÍLEM SE STARÁ O ČISTOTU A VÝZDOBU TŘÍDY NEBO OKOLÍ ŠKOLY. PĚSTUJE ALESPOŇ JEDNU OKRASNOU KVĚTINU.

Vedoucí společně s učitelem se domluví o výzdobě třídy: jaké květiny je třeba vypěstovat, kdy je třeba změnit nástěnku, k jakým účelům vyzdobit okna ap. Děti pak pro tyto práce získá. O tom, jak jsou pionýři čistotní, přesvědčuje se vedoucí při osobních návštěvách třídy. Pionýři se rovněž zúčastní spolu s celou skupinou úpravy okolí školy.

Zpět na "Pionýry"