  
          
          
      Zasnoubení 
      Ve mnoha rodinách 
        předchází svatbu důvěrná slavnost zasnoubení. 
         
        Snoubenec bude 
        ve výběru svých hostí, které přeje si míti pozvány, velmi skromným, udávaje 
        jenom členy rodiny a nejvýše velmi důvěrné přátele. 
         
        Nechť má na paměti, 
        že zvědavost kolem snoubenky vzbuzená může se jí státi nepříjemnou a uvésti 
        ji v rozpaky. 
         
        Snoubenec v den 
        zásnubní pošle nevěstě kytici bílých květin, zejména takových, které snoubenka 
        zvláště miluje. Donese je přímo květinář nedlouho před hostinou, aby byl 
        čas kytici vhodně umístiti a před kyticemi ostatních účastníků. Košík 
        je zdoben širokou bílou stuhou s vyšitým datem zásnubním. 
         
        Vedle toho přinese 
        sám snoubenec své snoubence zásnubní prsten, jejž podá v pouzdře. Dívka 
        sama pouzdro otevře a podá prsten snoubenci, který jí ho navlékne na čtvrtý 
        prst levé ruky, kterou poté snoubenec políbí. 
         
        Často dá matka 
        při této příležitosti dovolení prvního polibku, aspoň na čelo snoubenky. 
         
        Bývá zvykem, že 
        i snoubenka daruje při té příčině snoubenci prsten s brillantem, neučiní-li 
        tak při odvetné hostině. 
         
        Zásnubní prsten 
        je první cenný dar, který snoubenka přijme. Bývá zdoben jen bílými kameny 
        nebo perlami, ale také brillanty a modrým safírem. Rubíny a smaragdy nikoli. 
         
        Vnitř prstenu vyryta 
        jsou obě křestní jména a datum zasnoubení. Snoubenka od té doby nosí jej 
        stále. 
         
        Že rozhodují při 
        volbě prstenů poměry majetkové a že i prsten skromnější může býti stejně 
        vítán, rozumí se samo sebou. 
         
        Počínaje zasnoubením 
        mladá dívka neobjevuje se ve společnosti beze svého snoubence a rodiče 
        nepřijímají pro ni žádného pozvání, kterého se nedostalo stejným časem 
        také snoubenci. Kdo tedy zveš snoubenku, pozvi také snoubence. 
         
        Nesluší se, aby 
        snoubenci chodili po ulici a na procházky docela sami, ještě k tomu zavěšeni. 
        Oslovují se stále "Slečno" a "Pane".  
         
        *) redingot = dlouhý 
        uzavřený pánský kabát se šosy   
        
             | 
          | 
          | 
         
          
          
           
            Obsah  
          |