V krámě

Vcházíme-li do krámu nikoli obecně přístupného, jako bývají některé velkoměstské velkoobchody, vezdy pozdravíme. Ve většině krámů dlužno smeknouti, a pán zůstane s hlavou nepokrytou zejména, jsou-li v krámě dámy.

Vůbec nechať vstoupíme do jakékoli uzavřené místnosti, vždycky je nám smeknouti.

V krámě mluvte určitě a klidně. Nevolejte na personál z dálky. Nedotýkejte se zboží, nebyli-li jste k tomu vybídnuti nebo nepožádali-li jste za dovolení.

Nedávejte si ukazovati předměty, jež nemáte v úmyslu koupiti. Nehaníme to, co se nám nelíbí.

Neobratnému zřízenci nevyčítejte jeho neobratnoat a sami se chovejte tak, abyste svou neobratností na sebe neupozornili.

Se zřízenci nepouštějme se do řečí zbytečných a nevyprávějme jim věcí soukromých, jako proč, nebo komu kupujeme, za jakým účelem, leč by toho výběr předmětu nutně vyžadoval.

Neptejte se, co soudí zřízenci o předmětech vybraných, jim do vaší koupě nic není a možná že mají vkus docela jiný než vy.

Za zvláštní ochoty, jako nesou-li vám zboží ke kočáru neb obstarávají-li vám jiná koupě a pod., dejte zpropitné, ale opět opatrně, abyste neurazili citlivost toho, kdo bere.