Ž  Í  Ž  A  L  A    
 


Nabídnutí ramene a políbení ruky

Nebude valnou chybou, podáme-li rámě pravé, ježto tím dáváme dámě místo čestné, pokud tvoříme skupinu ojedinělou. Ale v průvodu, jako při doprovázení ke stolu, při svatbách a pod. bylo by nedopatřením dosti nemilým, kdybychom neučinili výjimku z obecného pravidla. Zůstaneme však při rameni pravém, vidíme-li, že všecky páry před námi vedou se tímto způsobem.

Na ulici nabídne pán rámě jenom dámě, se kterou velmi důvěrně je znám, a to jen, je-li o to požádán. Nejspíše ještě dámám příbuzným. Sice mohl by se dopustiti hrubé neslušnosti a musil by býti připraven na chladné a významné odmítnutí.

Nese-li dáma, jíž paži nabízíme, v ruce balíčky, nabídneme se jí ku pomoci, ale dáma odevzdá pánovi jenom to břímě, které by pak opravdu jí překáželo. Nepřipustí, aby jí pán nosil deštník anebo slunečník, aniž plášť anebo šátek, jejž nese sama přehozený na paži.

Líbati ruku jest vrcholným projevem úcty a ve společnosti užíváme ho ve případech jen co možná řídkých.

Pán líbá ruku jenom dámě provdané a mladík, který políbil ruku děvčeti, dopouští se hrubého poklesku, leč by hned v okamžiku nebo následujícího dne poté chtěl požádati rodiče o ruku té dívky, jíž ruku políbil.

Se rty mladého cizího muže vůbec má se dívka seznámiti až v den svého zasnoubení. Avšak dvorním dámám i neprovdaným přísluší políbiti ruku, jelikož mají při dvoře práva dam provdaných.
  

 



   Obsah