Pohřeb

Je-li byt zesnulého dosti prostorný, aby mrtvola mohla býti vystavena, mrtvý zůstane tam až do pohřbu. Toto v domech činžovních asi většinou sotva lze učiniti a čím dále tím více ustaluje se zvyk, zvláště v Praze, že průvod pohřební vychází z kostela nebo ze síně hřbitovní.

Před rakví jsou na černém polštáři upevněny řády zesnulého, které pak zřízenec nese za rakví.

Na pohřeb béřou páni z příbuzenstva černý redingote, černou kravatu, černé rukavice a cylindr (výjimečně tvrdý klobouk) se smutkem; kalhoty černé neb aspoň velmi tmavé. Za chladna černý svrchník. Rovněž dámy nepřicházejte, nemáte-li šatů černých, v obleku světlém, nýbrž co možná tmavém.

V průvodu za rakví jdou příbuzní, nejprve nejbližší, pořádkem na parte uvedeným, pak vzdálenější. Ostatní hosté smuteční jděte pokud jen možno v pořádku, předbíhati druh druha naprosto nesluší a nic není trapnějšího nežli nelad a nepořádek za truhlou.

Páni smeknou toliko při obřadech církevních, při průvodu samém, ať do kostela, ať z kostela na hřbitov, kryjí hlavu.

Úloha nejbližších příbuzných je težká v tyto chvíle. Súčastní-li se posledních obřadů, jsou povinni přemáhati svoje pohnutí a jeviti vůči hostům přece jen jistou míru duchapřítomnosti, sice lépe zůstanou-li doma, neboť projevy přespřílišného bolu působí na přítomné velmi trapně.

V pohřebním průvodu kouřiti je naprosto neslušné.

Je pravidlem, že všechno služebnictvo vyprovází zesnulého na poslední jeho cestě.

Při obřadech na hřbitově dlužno smeknouti, rovněž při řeči nad hrobem pronášené. Žádným způsobem nesmíme na hřbitově projevovati ani souhlas, ani nesouhlas s pronášenou řečí, kterou vyslechneme s nábožným klidem.

Po vykonaných obřadech nejdříve pozůstalí po řadě svého příbuzenství, potom ostatní účastníci házejí do otevřeného hrobu po třech hrstích hlíny, nebo tam, kde mrtvý se ukládá do vyzděné hrobky, připravené květy..

Buď u hrobu, také po vykonaných obřadech, nebo při východu ze hřbitova, přijímají pozůstalí ještě poslední výrazy soustrastí.

Zúčastní-li se pohřbu hosté z daleka přišedší, přátelé nebo příbuzní, rodina pozůstalého pozve je na oběd nebo vůbec na jídlo. Jídlo toto, jehož se pak zúčastní jen mužští členové rodiny, je velmi prosté, obyčejně jen studené, bez obvyklého rázu hostin. Ve velkých městech a tam, kde jsou restaurace a hotely, tato pozornost není povinna.