V divadle, v koncertě
Procházíme-li ke svému místu řadou již obsazenou, takže
nutíme sedící, aby vstali, neobracíme se k nim zády a omluvíme se
slovem »Pardon« nebo »Račte odpustit«. Dojista učiníme tak
vezdy vůči dámě, sice jsme nešetrní. Za to sedící se nemračí. Ale nezahajujeme
při tom žádného rozhovoru, ani ne se známými tak, aby další osoby zatím
povstavší, nemusily zbytečně čekat, než projdeme.
Jste-li pozváni do lóže, střezte se vstoupiti tam první, počkejte
až přijdou vaši hostitelé a vykáží vám tam místo. Jen kdyby představení
již začalo, jste oprávněni vstoupiti do lóže prázdné, ale zaujmete tam místo
skromné; hostitelé později přišlí jistě vám pak vykáží místo lepší.
Pán pozvaný do lóže nabídne dámě bonbony nebo květiny.
V lóži náleží vždycky dámám místa přední a z těch ta, která jsou pohodlnější
a bližší jevišti. Páni se pak usadí za nimi, po případě zůstanou stát.
Osoby v lóžích neobracejte na sebe pozornost hlediště, ať křiklavou
toaletou, ať chováním nebo hlučným potleskem nebo dokonce smíchem. Je to
nevkusné. Také je neslušno z lóží dávati znamení do hlediště. Ostatně
totéž platí i o místech jiných. Pokřikovati z místa na místo vzdálenější
je svrchovaně nevhodné.
Dámy z lóží do lóží se nenavštěvují, jenom páni smějí za přestávek
učiniti v lóžích krátkou návštěvu. Je-li několik pánů v lóži, aspoň jeden
z nich zůstane u dam, zatím co ostatní jdou do foyeru nebo konají návštěvu
v lóžích svých známých. Návštěvníci zůstanou v lóži stát, i kdyby
sedadlo jim bylo nabízeno, po celou dobu své návštěvy, ovšem krátké.
Dáma návštěvu přijímající může pánovi nabídnouti bonbony, jež pán
nesmí zamítnouti.
Pán ze přízemí nebo balkonu nepozdravuje se svého místa dámu v lóži a dáma
nemá povinnosti odpovídati na takový pozdrav.
Dámě jest vystříhati se všech hlučných projevů. Neprohlíží kukátkem
zvědavě hlediště a chce-li je trochu prohlédnouti, učiní tak šetrně a jen
několik vteřin zastaví se u některého zvláštního místa. Je snadno rozpoznati
směr kukátka a osobám, jež si takto prohlížíme, zřídka bývá naše zvědavost
vhod.
Osobu, která nám překáží buď ve výhledu nebo hlasitým mluvením a
neslušným chováním vůbec, napomeneme jenom v nejkrajnějším případě a nemáme-li
příležitosti požádati biletáře nebo, biletářku, aby tak učinila za
nás. Ale napomeňme jen co možno neznatelně, snad pouhým pohledem, ohlédnutím,
ale nikoli způsobem hlučným a vyzývavým, sice bude naše chování neslušnější
než jejich.
Kdo kašleš, nebo máš silnou rýmu, do divadla nechoď, byl bys jiným na obtíž.
Také nechrastěte při představení papírem, ze kterého vybíráte bonbony -
zvláštní zlozvyk pražských dam.
|
|
|
Obsah
|