 První,
čím mne malíř G. K. zaujal, byly ornamenty, kterými zdobil své obrazy,
jeho spirály, koláčky, kytky. Později jsem si všimla portrétů žen vídeňské
společnosti na přelomu století. Potom různých alegorií, kde žena ztělesňovala
odevzdání, vášeň, smrt, touhu.Teď se mi čím dál víc líbí květinové motivy.
Klimt měl moc rád zahradu, kde měl svůj ateliér. Květiny z jeho obrazů
jsou ty, se kterými se denně těšil - klikněte si pro větší obrázek. Chtěla
bych vám ho představit jako člověka, kterého obdivuji nejen pro jeho
umění, talent, ale především pro poctivost s níž tvořil, pro hloubku
jeho přesvědčení s jakou bořil tehdy uznávané akademické i společenské
normy vkusu a v neposlední řadě taky za to, jak poznal ženu.
 G.
Klimt před osmdesáti lety zemřel (6.února 1918), ale já si s ním mám
stále co říct. Pro mne je útočištěm i inspirací zároveň. Snad osloví
i vás na stránkách Žížaly.
Celý Klimtův život ho provázela žena, která nebyla jeho manželkou, protože
Klimt nebyl nikdy ženatý, ale byla mu velmi blízká jako přítelkyně, jako
milenka. Jmenovala se Emilie Flöge. Společně se svými sestrami měla ve
Vídni módní salon a Klimt jí čas od času nějaké šaty a doplňky navrhoval.
Emilie se do těch šatů oblékla a pak s Klimtem v malířském hábitu pobíhali
po břehu jezera v Attersee nebo pluli v lodičce po jezeře. Někdo je přitom
vyfotil, takže se to teď ví, ale mohlo to být úplně jinak.
 Klimt
svůj život prožil zčásti ve Vídni a zčásti v Attersee s rodinou Flögových.
Chodil s Emílií na dlouhé procházky a vůbec většinu času spolu trávili
venku - klikněte si pro větší obrázek se slepicemi.
Když byl Klimt ve Vídni, chodíval každý den do mléčného baru " Tivoli
", kde posnídal se svými přáteli. Za dne jedl jenom ovoce a maloval do
pozdních večerních hodin.
Další obrázky:
Očekávání (22,5 kB) a Naplnění
(21,7 kB)
Margaret Stonborough-Wittgenstein
(18,9 kB)
Pro tento kratičký portrét jsem čerpala z knížky Christian M. Nebehay:
Gustav Klimt - Sein Leben nach zeitgenössischen Berichten und Quellen,
Mnichov 1979. Knížka je k mání v Rakouské knihovně v Plzni.
napsala Hanka Čápová |
