|
|
 |
Václav Hrabě
Z A V Ř I O Č I
Zavři oči
Dole na ulici kropící auto napodobuje déšť
Beránci sbíhají do údolí a usínají ve Tvém stínu
Zatímco ručičky hodin se zastavují protože tato chvíle
se už nikdy nebude opakovat
Zavři oči
Zavři oči
Ticho večera provokuje labutě
aby se ještě před smrtí pokusily zazpívat
něco o Tvojí kráse
Zavři oči
Zavři oči
V berlínské hospodě se rouhá jednonohý Kristus
a jeho krev padá na hlavy farizejů
Hannibalovi sloni leží s podřezanýma žilama na březích Konga
a vypasení básníci předvídají konec lidské komedie
Zavři oči
Zavři oči
Za chvíli umlknou zvony, trombóny i tramvaje
Já budu poslouchat jak se z oblohy ozvěnou vracejí údery Tvého srdce
v rytmu ptačích křídel
v rytmu ve kterém se Země kolébá vesmírem
v rytmu který se nikdy nikomu nepodaří ukřižovat ani upálit
Zavři oči
Zavři oči a bude to jako když měsíc zapadá v aleji mostů
Zavři oči a bude všechno jako na počátku světa.
|
| |
|
