Symboly:

---------------------------------

      Pojem odvozený z řeckého slova „symbolon“ nebo „symbalein“, což znamená směs nebo sloveso smísit. Vyjadřuje se tím , že symbol, tj. nějaký předmět nebo obraz, je spojení s něčím, nebo přesněji, že něco zastupuje. Znamená to, že svými vlastnostmi vyjadřuje něco podstatného z toho co zastupuje, co symbolizuje, a užívá se proto, že podstaty některých věcí jsou těžko vyjádřitelná slovy

      V hermetismu má symbol dvojí význam: jednak symbol vyjadřuje to, co je slovy nesdělitelné nebo jen povrchně sdělitelné, jednak má funkci zakrývací, zastírá to, co nemá být předmětem obecného poznání, neboť některé úrovně poznání jsou v hermetismu již druhem zasvěcení, které je vyhrazeno jen těm, kdož prokáží, že jsou toho hodni.

      Symbol je též charakteristickým sdělovacím prvkem mýtů a magického myšlení vůbec. Určitých symbolů používají ale i určité vědy (matematika, chemie, astronomie, logika a další), ale symboly mají jinou funkci, zastupují určité objekty, koncepty a operace. Tak jako je mýtus v určitém protiklady k logu, je symbol v určitém protikladu k pojmu. Myšlení v symbolech se obvykle nazývá mýtické nebo magické a přesahuje oblast hermetismu.

      Mýtické nebo magické myšlení bývá vědou pokládáno za něco méněcenného. Avšak to je zásadní omyl: symbol  a myšlení v symbolech má svůj specifický předmět, o němž jazyk vědy není schopen nic vypovědět a jazyk filosofie jen velmi málo. Symbol má v tomto smyslu jedinečnou a nenahraditelnou funkci. Vědecké vysvětlení je založena na tzv. explanačních konstruktech, které jsou logicky vysuzovány z výsledků pozorování a – v přírodních vědách – vyjadřují obvykle jen výsledky operací, které jsou prováděny s předmětem pozorování. Proto věda nemůže nikdy dospět k posledním příčinám a filosofie o nich může jen spekulovat.

      Symbol může mít formu obrazu jako takového (od jednoduchého geometrického tvaru až po komplexní obrazový děj) nebo formu slovního vyjádření takového obrazu. Vždy však poukazuje k obrazové (ikonové) struktuře, neboť právě ta je nositelkou nazírání esoterních podstat.

      C. G. Jungy (1936) řekl: „Žít plný život je možné, jen když jsme v harmonii se symboly; moudrost je návrat k nim. To není otázky víry nebo vědění, nýbrž souhlasu našeho myšlení s praobrazy nevědomí.“

      Pravda symbolů je pravda prastaré moudrosti, zapomínané a stále znovu objevované jako světlo v temnotách vezdejšího bytí.

Slovníček základních symbolů:

Alfa a omega (α – ω)

      První a poslední písmeno řecké abecedy, symbolizuje počátek a konec.

Bazilišek

Bájné zvíře. Symbol smrti, ďábla nebo hříchu (je zobrazován jako kontaminace kohouta a hada).

Blesk

      Symbol božské síly, ale také božího trestu – antický Zeus s bleskem v ruce může být chápán jako osvětlující i trestající.

Cesta

      Symbol životní pouti nebo hledání duchovních cílů, které jsou často zobrazovány jako „ostrovy blažených“, zámky a svatyně (nejčastěji položené na horách).

Čerň

      Symbol smrti, temnoty, prachaosu, „rezizignující“ bolesti, smutku; jako barva noci participuje na komplexu symbolů matka-plodnost-tajemství-smrt a je barvou kněžek, bohyň mateřství, ale také barvou zla.

Červeň

      Barva ohně, krve, lásky, života, vášně, a v negativním smyslu pak barva války, nenávisti, prolité krve; v Egyptě byla symbolem zlého a ničivého; také Satan a „babylónská děvka“ jsou rudě oděni.

Čtverec

      Symbol statického, nedynamického; v Číně byli kosmos a země chápány kvadraticky; pythagorejci spatřovali ve čtverci sjednocené působení čtyř elementů a tím sil Afrodíty, Démétry, Hestie a Héry, jejichž syntézou byla matka bohů Ruda; v křesťanském umění je čtverec symbolem země, podle C. G. Junga je symbolem hmoty, života a pozemské reality.

Dech

      Symbol kosmické oživující síly, tvořivého ducha na začátku světa; v hinduismu Atman (individuální duchovní já) byl původně chápán jako dech.

Devítka

      Trojitost posvátné trojky, čísla dokonalosti; v antice symbolizoval devět Múz, tj. soubor umění a věd.

Diamant

      Symbol absolutní čistoty, duchovosti a nezměnitelnosti, v Indii též symbol nesmrtelnosti; čarodějnictví mu připisuje léčivé účinky, zejména zneškodňování vlivu jedů, a dále zahánění nečistých duchů a jiné způsobilosti.

Dítě

      Symbol nepředpojatosti a nevinnosti, ale také symbol počátku a naplnění možností.

Drak

      Bájné zvíře ztělesňující bohu nepřátelské prasíly, které musí být přemoženy (v souvislosti s tím vznikly mýty a pohádky o boji s drakem – Apollo, Siegfried a další hrdinové); v Apokalypse je drak jako symbol Satana přemožen archandělem Michaelem; v pohádkách vystupuje drak jako strážce pokladu nebo unesené princezny a ztělesňuje tak těžkosti, které musí být překonány před dosažením cíle; C. G. Jung spatřuje v mýtech o boji s drakem výraz boje mezi já a regresivními silami nevědomí.

Dub

Posvátný strom mnoha indogermánských národů, u germánů byl zasvěcen Donarovi, u Řeků Jupiterovi, u Římanů Diovi; pro své tvrdé dřevo byl v antice symbolem síly, mužnosti a vytrvalosti.

Fénix

      Posvátný bájný pták Egypťanů, zobrazovaný jako zlatý sokol s hlavou volavky; byl pokládán za ztělesnění slunečního boha; rozšířený symbol ptáka, který se v určitých časových obdobích (500, 1 000, 1 481 let) sám spálí a znovu povstane ze svého popele (v tomto smyslu i symbol Krista a nesmrtelnosti).

Had

      Mužský sexuální symbol, v psychoanalýze symbol libida, jinak také ale strážce tajemství a posvátného; v mýtech vystupuje často okřídlený had a zvláštní druh hadů (Uroboros, Ureus a další); had je symbolem chytrosti, ale také ztělesnění zla a ďábelství; v bibli se objevuje jako pokušitel a svůdce k hříchu.

Havran

      Je brán jako zlé znamení nemoci a smrti, v bibli patří k nečistým zvířatům; symbol osamělosti, v křesťanství pak odpadlíků a nevěrců; v alchymii symbolizuje černou fázi Velkého díla.

Hora

      Symbol spojení nebe a země, duchovního vzestupu, vyššího vývoje; často uváděna jako sídlo bohů a symbol neotřesitelnosti a pevnosti.

Hrad

      Zejména pokud leží na výšině. Znamená ochranu, jistotu, pevnost; v křesťanství je symbolem útěku k bohu nebo víře („hrad nitra“ v mystice).

Hůl

      Symbol moci a magického vědění (Indická božstva nesou hůl jako symbol moci); v psychoanalýze falický symbol.

Hvězda

      Symbol světla pronikajícího duchovní temnotu, ale také symbol vysokých ideálů, ušlechtilosti a vysoké hodnosti.

Chléb

      Symbol „duchovní potravy“ (Kristus jako živoucí chléb, který sestoupil z nebe).

Jablko

      Symbol plodnosti, „červené lásky“; u Keltů symbol spirituálního vědění; zlatá jablka Hesperidek byla symbolem nesmrtelnosti; v křesťanství symbol svůdnosti světa.

Jednička

      Symbol ještě nediferencovaného počátku (prapočátku) a současně symbol totality veškerenství, úplností, k níž směřují všechny věci a bytosti, jako jednota též symbol boha.

Jednorožec

      Později vystupuje v podobě koně s jedním rohem, který je chápán jako falický symbol, ale protože sedí na čele, sídla ducha, je chápán současně jako sublimace sexuálních sil – a tím vystupuje i jako obraz panenské čistoty; v zoroasrismu symbol čisté síly, v Číně symbol ctnosti, v křesťanství symbol síly a čistoty; podle pověstí může být chycen a zkrocen jen pannou, v jejímž klíně spočine.

Jeskyně

      Uctívány jako místa, kde přebývají bohové a démoni; chápány jako vchod do říše mrtvých; důležitou roli hrály jeskyně v iniciačních rituálech, např. v eleusinských mystériích.

Jezdec

      Symbol ovládání divoké síly; čtvrtý jezdec z Apokalypsy symbolizuje patrně Krista jako vítěze.

Kentaur

      Jde o bájné zvíře z řecké mytologie; spodní část tvoří tělo koně, hořejší hruď a hlava člověka; symbol temných a ničivých sil.

Kniha

      Symbol moudrosti a vědění a také totality univerza (z mnoha písmen a listů vytvořená jednota); kniha světla (liber mundi) obsahuje všechny zákony utváření světa božskou inteligencí; „kniha sedmi pečetí“ ze Zjevení sv. Jana je symbolem esoterního, tajného vědění.

Kočka

      Posvátné zvíře Egyptské bohyně Basket, ochránkyně domova, matek a dětí; v čarodějnictví je černá kočka brána jako obraz ďábla a věří se, že přináší neštěstí.

Kolo

      Jde o sluneční symbol a hlavní symbol buddhismu, kde vyjadřuje různé formy bytí, směřující k vykoupení, ale také symbolem celého kosmu („rota mundi“ rosekruciánů); na původních křesťanských náhrobcích bylo kolo symbolem boha a věčnosti; podle C. G. Junga je to symbol jednoty v mnohosti a forma mandaly.

Koruna

      Participuje na symbolu kruhu a je výrazem vznešenosti a moci, něčeho výjimečného; v Egyptě byly koruny bohů a králů chápány jako magické předměty.

Kozel

Pozitivní nebo negativní ztělesnění mužské sexuality; obětní zvíře Dionýsovo, Afrodítino a Panovo; ve vztahu k čarodějnicím symbolizuje neřest („mendéské kozel sabatu“).

Král

      Často je ztělesněním boha, slunce, nebe, centra kosmu; C. G. Jung přisuzuje ve snu vystupující postavě krále archetypický význam moudrosti kolektivního nevědomí; v pohádkách je král často symbolem vývoje já; v alchymii reprezentuje král prvotní hmotu.

Krev

      Platila za sídlo duše a životní síly; v kultech Kybelé a Mitry byli mystové křtěni krví obětních zvířat; ale i naopak je krev pokládána za něco znečisťujícího (zejména krev menstruační); v křesťanství má prolitá krev Kristova význam vykupitelský; význam krve je obsažen i v biblickém výroku „krev jest život“ (Mojžíš I., 12, 23) a v přinášení krvavých obětí.

Kruh

      Symbol jednoty a absolutna, dokonalosti (zakládá též symbolický význam kola), je symbolem času a nekonečnosti, věčnosti a věčného opakování života; v zen-buddhismu reprezentují kruhy nejvyšší úroveň zasvěcení (osvícení); do čtverce vepsaný kruh znamená v kabale ve hmotě skrytou jiskru božského ohně; podle C. G. Junga je kruh symbolem duše a jáství.

Křest

      Ve spojení s rituálem narození a smrti má význam duchovního očistění (rituál omývání, postříkání vodou, ponoření se do vody).

Kříž

      Jeden z nejstarších symbolů; vyjadřuje číslo čtyři a pronikání dvou protikladných oblastí, nebe a země, času a prostoru, mužského a ženského (aktivního a pasivního); kříž může být chápán také jako znamení rozcestí (místo, kde se křižují cesty živých s mrtvými) a je dále symbolem vyrovnání protikladů (existují různé formy kříže).

Květina

      Symbol ženské krásy a pasivního odevzdání se (oddání se), ale také vyvrcholení něčeho; jako odkvétající je symbolem pomíjivosti; bílá je znakem neviny, ale i smrti, rudá krve, modrá snu a tajemství, zlatá květina je symbolem nejvyššího duchovního života.

Lampa

      Obecně vyjadřuje světlo nebo individuální duchovní podstatu; v antice symbolizovala život a smrt.

Lázeň

V alchymii místo mystického očišťování; v psychoanalýze nevědomý pokus o návrat do dělohy (regrese).

Lotos

      Hraje významnou roli v symbolice Egypta a Indie; protože večer uzavírá své květy a stahuje se do vody a vynořuje se a otevírá při východu slunce, je starým symbolem světla; protože jeho bílé, červené nebo modré květy vyvstávají z bahnité vody, je také symbolem čistoty překonávající nečistotu; v Egyptě byl též symbolem vzniku světa; osmilistý lotosový květ je symbolem harmonie a bývá předmětem meditace.

Lov

      Symbol pro vášnivé hledání duchovních cílů, obraz překonávání a zničení hrubosti, neuspořádanosti, nevědomí.

Luk a šíp

      Luk poukazuje na napětí a životní sílu, šíp na rychlost; obojí je symbolem boje a moci.

Měsíc

      U mnoha národů byl ctěn jako božstvo (u Řeků jako Seléné, u Římanů jako Luna), symbol ženského, nočního; odpovídá čínskému principu Yin.

Minótaurus

      Bytost s lidským tělem a býčí hlavou; držen v Labyrintu na Krétě, kde byl posléze zdolán Théseem s pomocí Ariadniny nitě; symbol temných, skrytých ničivých sil (identický se symbolem Kentaura).

Modrá

      Barva nebe, dálky, vody; barva ireálného, fantastického, barva božství a pravdy; „modrá květina“ (Novalis) je symbol touhy.

Moře

      Symbol nevyčerpatelné životní síly, ale také všepolcující propasti; v psychoanalýze má dvojí tvář dávající a beroucí, chránící a trestající matky; místo četných nevyzvednutých pokladů, v temnotě skrytých tvarů a také symbol nevědomí.

Most

      Spojuje prostorově oddělené; symbol spojení a zprostředkování – duha byla chápána jako most spojující nebe a zemi.

Mušle

      Pro svou podobu s vnějšími ženskými genitáliemi byla spojována s Afroditou (v Indii s bohyní Lakšmi) a s měsícem (ženský symbol); v křesťanství symbolizuje hrob a je též symbolem mariánským, protože ve svém lůně chová krásnou perlu.

Nádoba

      Symbol přijetí a uchování, proto též často symbol ženského klína; křesťanství srovnává Pannu Marii, která do sebe přijala ducha svatého, s nádobou; hliněná nádoba je symbolem těla, které je nádobou duše.

Nebesa

      V mýtech mnoha národů sídlo bohů a místo, kam se odebírá duše po smrti; symbol mužského, aktivního (v protikladu se zemí), obraz oplodnění země (déšť přicházející z nebe).

Noc

      Symbol tajemné temnoty, nebezpečí, iracionálního, nevědomého a smrti, ale i uchovávajícího a plodného mateřského klína.

Nula

      Symbol nicoty a znehodnocení, ale také symbol počátku jako východiska vývoje (počátek číselné řady); vyjadřuje také nic a nebytí, ale i jeho možnost.

Obři

      Ztělesnění přírodní síly; boj s obrem symbolizuje sebeutvrzení člověka v konfrontaci s přírodou.

Oheň

Platí u mnoha národů za posvátný, očišťující a obnovující; božstvem ohne je v Indii Agni, v Řecku Hestiá; v bibli se bůh zjevuje jako ohnivý sloup, nebo jako ohnivý keř; v mnoha kulturách vystupuje oheň ve spojení se sexualitou, v okultismu též ve spojení s astrálem. Prométheus přinášející lidem z nebes oheň je symbolem světla ve smyslu poznání, které je životodárné.

Oko

Symbolem duchovního zření, ale také „okno duše“; tzv. „třetí oko“ je symbolem vnitřního zření, tzv. „sokolí oko“ Horovo (egyptské „udjat“) je symbolem vševědoucnosti, ale i oběti; oko v trojúhelníku znamená poznání, které proniká tajemství.

Olovo

Symbol těžkosti, zátěže; v alchymii je symbolizováno Saturnem a znamená tu chlad, vlhkost, chorobnost, melancholii.

Opice

Se zrcadlem v ruce symbolizuje úpadek člověka, marnivost; plášťový pavián s měsíčním srpkem na hlavě a erigovaným penisem byl symbolem měsíčního boha Thovta, ochránce učenců.

Orel

Symbol síly, vytrvalosti, kontemplace a spirituálního poznání; v řecké mytologii král ptactva průvodce bohů; podle C. G. Junga symbol otce.

Osmička

Číslo kosmického řádu a rovnováhy, hraje důležitou roli v hinduismu (osm cest vede k duchovní dokonalosti, osm plátků má posvátný lotos atd.).

Panna

Symbol nevinnosti a obraz plnosti ještě neuskutečněných možností.

Pentagram

Jde o pěticípou hvězdu; symbol poznání, ale také člověka (který do něho byl zakreslován); ochranný magický prostředek proti zlím silám.

Perla

Měsíční a ženský symbol dokonalosti, v Indii a Číně též nesmrtelnosti (pro svou tvrdost a neměnost), v Persii symbol panenství; perlový náhrdelník je symbolem z mnohosti vytvořené jednoty.

Plod

Symbol zralosti, uzavřeného vývoje; různé konkrétní plody symbolizují svádění k hříchu.

Popel

Symbol smrti, pomíjivosti, ale také i línosti a vzkríšení, pokání a očisty.

Rozcestí

Místo setkávání s nadpřirozenou mocností (bohy, duchy, mrtvými), místo schůzek čarodějnic a zlých démonů; symbolizuje volbu.

Růže

Hraje v západní symbolice formu lotosu v symbolice východní; rudá růže je symbolem lásky, ale poukazuje také na prolitou krev a na rány Kristovy.

Ryba

Souvisí s vodou jako symbol plodnosti a smrti; nejstarší tajný symbol křesťanů, neboť řecké slovo pro rybu (ichthys) je akrostychonem slov „Ježíš Kristus syn boží“; současně má vztah ke křtu a je symbolem duchovní potravy.

Sedmička

Magické číslo, číslo dokončení, naplnění, dokonalosti (u židů vajádřeno sedmiramenným svícnem); hraje centrální roly v pohádkách a hlavně v řecké mytologii.

Sfinga

Jde o bytost s tělem lva a hlavou člověka; u Féničanů, Hetinů a Asyřanů vystupuje jako okřídlený lev; v symbolistním umění vyjadřuje záhadnost ženy, její rozporuplnost (krutost a něžnost zároveň) a byla symbolem pro „femme fatala“.

Slepota

Slepí starci symbolizují moudrost, vnitřní světlo a zření, vizionářství (Teiresiás, slepý věštec).

Sloupy

Symboly spojení nebe a země, ale i pevnosti, nosné síly ve smyslu pars pro toto (část za celek) také budovy; v zednářské a tarotové symbolice vyjadřuje také dvojí podstatu (Jakis a Boas).

Slunce

Ctěno v mnoha kulturách jako božstvo; ztělesňuje světlo a teplo, jakož i životodárnou sílu, nejnižší inteligenci, oheň; v Egyptě stělesňovalo slunečního boha Re; v křesťanství je se sluncem srovnáván Kristus; v astrologii má hodnotu mužskou.

Strom

Symbol života a spojení nebe a země (kořeny, kmen, koruna); v Indii je strom identifikován s člověkem; strom poskytující stín a ochranu je chápán jako symbol ženskosti, resp. Mateřství; kmen stromu je symbolem falu; v kabale symbolizuje uspořádání sefir („strom života“); zobrazen s plody je symbolem vábného světa; psychoanalýza spatřuje ve stromě symbol matky, ale také duševně-duševního vzepětí.

Studna

Symbol hloubky tajemství a přístupu k zakázaným pramenům; sestup do studny znamená přístup k esoterním tajemstvím nebo cestu do oblasti nevědomí; ponoření se do studně je symbolem pití elixíru nesmrtelnosti a mládí.

Svatba

Symbol pro spojení a sloučení (v alchymii pro spojení protikladů duše a těla, mužského a ženského); v antice božský pár Jupiter (zeus) a Juno (Hérá) a také spojení bohů se smrtelnými ženami; ve Starém zákoně spojení Jahveho s Izraelem.

Trn

Symbol překážek a utrpení, současně trnová koruna Krista, je symbolem bolesti a posměchu, trnová větévka je symbolem věčného zatracení.

Trojka

Syntéza jedničky a dvojky, symbol všezahrnujícího principu; v protikladu k číslu země – čtyřce, je trojka číslem nebes; triáda je základnou řady systémů (v křesťanství boží trojice a trojice ctností – víry, naděje, lásky; v alchymii tří základních principů – síry, soli, rtuti; v Egyptě trojice bohů – Ísis, Osíris, Hóros; v hinduismu – Bráhma, Višnu, Šiva); jako číslo naplnění (muž – žena – dítě) vystupuje trojka v pohádkách jako počet zkoušek, které je nutno podstoupit než dosáhne cíle.

Trojúhelník

Má relaci k symbolickém vyjádření čísla tři; ve starověku byl chápán jako symbol světla; obrácený špičkou nahoru je symbolem ohně, obrácený špičkou dolů symbolizuje vodu a ženské pohlaví; rovnostranný trojúhelník je znamením boha nebo harmonie; ve svobodném zednářství je symbolem síly, krásy a moudrosti boží; v alchymii reprezentuje tři stupně duchovního vývoje člověka (separatio, fermentatio, putrefaction).

Třináctka

Ve starověku často platila za nešťastné číslo; u Babylóňanů byla číslem zničení dokonalosti a číslem podsvětí (také kabala zná třináct zlých duchů atd.), ale v antice byla třináctka symbolem síly a vznešenosti.

Údolí

V protikladu k hoře symbol sestupu a hloubka v negativním smyslu, v kladném smyslu prohloubení zážitků a vědění.

Uroboros

Jde o symbol hada stočeného do kruhu a držícího v tlamě vlastní osac; symbol nekonečnosti, věčnosti, věčného návratu, transmutace, sestup ducha do fytického světa a jeho návrat.

Vejce

V mytologii řady kultur vystupuje jako „vejce světa“, obraz totality všech tvořivých sil prapočátku, s ohledem na svůj tvar je též symbolem dokonalosti; v alchymii tzv. „filosofické vejce“ je obrazem prvotní hmoty; v křesťanství symbolem zmrtvýchvstání.

Víno

„životní šťáva“, symbol krve (u Řeků Dionýsovy, u křesťanů Kristovy); symbol radosti.

Voda

Symbolizuje prapočátek všeho jsoucího (pravodstvo) a prvotní hmotu alchymistů, ale také očišťování; má hodnotu lunární, ženskou.

Zahrada

Symbol pozemského a nebeského ráje (zahrada Eden), ale také kosmického řádu, hříchuprostého stavu pračlověka; zahrada obehnaná zdí a opatřená malou brankou symbolizuje obtíže a překážky před dosažením vyššího stupně duchovního vývoje.

Závoj

Symbol yahalení nebo odhalení tajemství (Ísidin závoj), zjevení, poznání, zasvěcení; rituální sejmutí Ísidina závoje bylo symbolem zjevení se božího světla.

Země

V mytologii často představuje ženské božství, má význam ženského, pasivního temného a je protikladem nebe; srovnávána s dělohou ale není jen klínem, z něhož vychází vše živé, ale také hrobem, do něhož se vše vrací; odpovídá ambivalentbímu tvaru Velké Matky, dárkyně života, která je však prožívána též jako hrozba.

Zuby

Symbol síly a vitality, ale také agresivity; v psychoanalýze ztráta zubů ve snu je interpretována jako slabost a prožívání frustrace.

Zvíře

Reprezentuje božské a kosmické síly, a zejména síly něvědomí a instinkty; různá zvířata mají různý specifický význam.

Žába

Lunární zvíře, v bibli přítomno jako nečisté, v Egyptě však bohyně s žabí hlavou propůjčovala dlouhý život a nesmrtelnost a byla symbolem vzkříšení; církevní otcové ji považovali za symbol ďábla a v lidové pověře je pokládána za zvíře čarodějnic (zejména ropucha, s níž se v černé magii provádějí různá očarování).

Žezlo

Atribut králů a bohů, symbol nejvyšší moci a vznešenosti, přeneseně symbolizuje božské síly.

Žluť

Jako barva podzimu je symbolem zralosti; ja barvou slunce, světla, ale již v Egyptě byla barvou závisti a ve středověku byla barvou ostudy (byli jí označováni židé, kacíři, prostitutky).

      čerpáno z knihy Lexikon magie.

elda Mealtiner