{"id":3426,"date":"2022-08-15T09:00:00","date_gmt":"2022-08-15T07:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=3426"},"modified":"2022-04-24T11:14:52","modified_gmt":"2022-04-24T09:14:52","slug":"kapitola-33-smyslna-pruvodkyne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/citymeans\/city-means-i-mesto-plne-navratu\/kapitola-33-smyslna-pruvodkyne","title":{"rendered":"Kapitola 33 – Smysln\u00e1 pr\u016fvodkyn\u011b"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

Martina v ten okam\u017eik znovu zas\u00e1hla jak\u00e1si vnit\u0159n\u00ed skl\u00ed\u010denost a v\u00e1hal, zda by skute\u010dn\u011b nem\u011bl odej\u00edt. M\u011bl toti\u017e strach, aby Helmut z\u010distajasna nepodlehl n\u00e1hl\u00fdm t\u00ed\u017eiv\u00fdm emoc\u00edm, jich\u017e by se stal nedobrovoln\u00fdm sv\u011bdkem. Tyto stavy Martin koneckonc\u016f nikdy p\u0159\u00edli\u0161 moc dob\u0159e nesn\u00e1\u0161el a to zejm\u00e9na v posledn\u00edch letech, kdy je tak precizn\u011b dok\u00e1zala navozovat Dana Moronov\u00e1, i kdy\u017e tomu nyn\u00ed byla – zd\u00e1lo se – u\u010din\u011bna kone\u010dn\u011b p\u0159\u00edtr\u017e. I tak si Martin profesorku z\u00e1hy vybavil v pln\u00e9 kr\u00e1se, a tak\u00e9 v n\u011bm n\u00e1le\u017eit\u011b hned hrklo, kdy\u017e si jej\u00ed b\u011bsn\u011bn\u00ed propojil s t\u00edm, jak se v Helmutovi probouz\u00ed skryt\u00e1 l\u00edtost – jakmile Alexandra desky otev\u0159e a on v nich na prvn\u00edm vlo\u017een\u00e9m pap\u00edru spat\u0159\u00ed fotografii sv\u00e9 zesnul\u00e9 \u017eeny s jej\u00edm rodn\u00fdm jm\u00e9nem psan\u00fdm tu\u010dnou kurz\u00edvou. Martin se pomalu u\u017e m\u011bl ke st\u00e1v\u00e1n\u00ed, kdy\u017e si toho obez\u0159etn\u00e1 Alexandra op\u011bt neomyln\u011b pov\u0161imla, zav\u010das se k n\u011bmu sta\u010dila oto\u010dit a obratnou rukou ho donutila, aby se posadil. To v\u0161e se j\u00ed poda\u0159ilo za p\u0159isp\u011bn\u00ed ji\u017e dob\u0159e zn\u00e1m\u00fdch vloh<\/span>: hypnotizuj\u00edc\u00edho pohledu, vyz\u00fdvav\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a ladn\u00fdch dotek\u016f, kter\u00e9 dok\u00e1zal v\u017edy vypozorovat pouze ten, jemu\u017e byly ur\u010deny.<\/span><\/p>\n

\u201eTady j\u00ed to opravdu moc slu\u0161\u00ed. Tu tituln\u00ed fotografii jste vybrala vskutku trefn\u011b. Moc za ni d\u011bkuji,\u201d pronesl k Alexand\u0159in\u011b radosti a k Martinovu p\u0159ekvapen\u00ed nad\u0161en\u011b Helmut, kdy\u017e odklopil vrchn\u00ed desku a okam\u017eit\u011b mu do oka padla osoba, kterou tak dob\u0159e znal.<\/span><\/p>\n

\u201eTak to jsem r\u00e1da, ani nev\u00edte, jak mi dlouho trvalo, ne\u017e jsem se kone\u010dn\u011b<\/span> rozhodla, kterou z nich na ten prvn\u00ed pap\u00edr za\u0159adit, jestli n\u011bjakou star\u0161\u00ed<\/span>, nebo nov\u011bj\u0161\u00ed. Nakonec jsem tedy vybrala tuto. Z dne\u0161n\u00edho pohledu mi p\u0159i\u0161la nejaktu\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed, a tak\u00e9 si z minula moc dob\u0159e pamatuji, \u017ee jste o n\u011bjak\u00e9 podobn\u00e9 s\u00e1m uva\u017eoval, a tak jsem se v\u00e1m na z\u00e1klad\u011b va\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednky rozhodla ve v\u00fdsledn\u00e9 f\u00e1zi vyj\u00edt vst\u0159\u00edc.\u201d<\/span><\/p>\n

\u201eTo je mil\u00e9, opravdu jste mi t\u00edm ud\u011blala nesm\u00edrnou radost,\u201d rozpl\u00fdval se Helmut blahem, doslova nad\u0161en t\u00edm, co se p\u0159ed n\u00edm poodkrylo za mil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/span><\/p>\n

\u201eD\u011bl\u00e1m to p\u0159ece pro v\u00e1s. Od nyn\u011bj\u0161ka by se tento svazek m\u011bl st\u00e1t va\u0161\u00edm st\u00e1l\u00fdm pr\u016fvodcem, po n\u011bm\u017e je t\u0159eba s\u00e1hnout, kdykoli to budete pova\u017eovat za nutn\u00e9. Poj\u010fte, cel\u00fd si ho spole\u010dn\u011b projdeme, abyste byl v pat\u0159i\u010dn\u00e9m obraze a v\u011bd\u011bl, co v\u00e1s v n\u011bm \u010dek\u00e1.\u201d<\/span><\/p>\n

<\/p>\n

Alexandra se chopila role pr\u016fvodkyn\u011b a s ka\u017edou dal\u0161\u00ed str\u00e1nkou jej\u00ed v\u00fdklad nab\u00fdval na \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00edm v\u00fdznamu. Martin z jej\u00edch \u00fast zaslechl vesm\u011bs v\u0161e, co mu o sv\u00e9 pr\u00e1ci a jej\u00edm posl\u00e1n\u00ed pov\u011bd\u011bla. Alexandra si op\u011bt d\u00e1vala pe\u010dliv\u011b z\u00e1le\u017eet, aby ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed vy\u0159\u010den\u00e9 slovo m\u011blo jistou v\u00e1hu a neslo v sob\u011b v\u00fdraznou jiskru. Helmut ji respektoval a na ka\u017ed\u00fd jej\u00ed v\u00fdklad, p\u0159ipom\u00ednku \u010di po\u017eadavek v\u017edy p\u0159ik\u00fdvl, nebo se s\u00e1m od sebe zeptal, kdy\u017e mu p\u0159ipadalo n\u011bco nejasn\u00e9. Alexandra mimo jin\u00e9 Helmuta upozor\u0148ovala, \u017ee a\u017e si bude ony hovory se svoj\u00ed zesnulou \u017eenou pro\u010d\u00edtat, aby si k tomu navodil p\u0159\u00edslu\u0161nou klidnou atmosf\u00e9ru, j\u00ed\u017e by m\u011bla nejl\u00e9pe dopl\u0148ovat hudba, j\u00ed\u017e oba m\u011bli r\u00e1di, nebo kladla d\u016fraz na odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed zm\u011bnu prost\u0159ed\u00ed a vhodn\u011b dopln\u011bn\u00e9 dekorace, aby se iluze a p\u0159\u00edtomnost propojily v jeden spole\u010dn\u00fd bod. Martin si toto p\u0159ipomn\u011bl, kd<\/span>y\u017e se dostali na onu patn\u00e1ctou stranu, kde se v pomysln\u00e9m rozhovoru Helmuta a Heleny odv\u00edjel pobyt v Holandku.<\/p>\n

\u201eNa z\u00e1v\u011br bych v\u00e1s je\u0161t\u011b r\u00e1da upozornila, \u017ee se \u010dten\u00edm psan\u00fdch hovor\u016f nemus\u00edte nijak posp\u00edchat. Sna\u017eila jsem se vyj\u00edt vst\u0159\u00edc i va\u0161emu dal\u0161\u00edmu tou\u017eebn\u00e9mu p\u0159\u00e1n\u00ed a hovory rovnom\u011brn\u011b rozd\u011blila na ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc. A nejen to, nakonec mi jako vhodn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed p\u0159i\u0161lo vlo\u017eit je do dvou svazk\u016f. V tomto prvn\u00edm je vypointov\u00e1n \u017eivot va\u0161\u00ed \u017eeny z pohledu pozemsk\u00e9ho \u017eivota, zat\u00edmco v onom druh\u00e9m zase v podob\u011b fiktivn\u00edho \u017eivota posmrtn\u00e9ho. V\u0161e jsem se sna\u017eila zobrazit a podat tak, jak jste mi to p\u0159i na\u0161em minul\u00e9m setk\u00e1n\u00ed s\u00e1m navrhl.\u201d<\/span><\/p>\n

Alexandra pak otev\u0159ela prvn\u00ed \u0161upl\u00edk stolu a z n\u011bj ony druh\u00e9 modr\u00e9 desky – je\u017e Helmutovi a Martinovi byly doposud nezn\u00e1m\u00e9 – vyndala a polo\u017eila vedle t\u011bch prvotn\u00edch, st\u00e1le rozev\u0159en\u00fdch.<\/span><\/p>\n

\u201eJ\u00e1… v\u016fbec te\u010f nev\u00edm, co na to m\u00e1m \u0159\u00edct. To v\u0161e… to v\u0161e mi p\u0159ipad\u00e1 tak vkusn\u011b proveden\u00e9, doveden\u00e9 do sebemen\u0161\u00ed dokonalosti,\u201d mrkal Helmut na ob\u011b slo\u017eky p\u0159ekvapen\u011b sv\u00fdma nen\u00e1padn\u00fdma modr\u00fdma o\u010dima a za\u010dal p\u0159i tom dychtiv\u011b pop\u00edjet lahodn\u00fd ovocn\u00fd \u010daj, kter\u00fd Alexandra mezit\u00edm p\u0159inesla na malebn\u00e9m t\u00e1cku spolu s dal\u0161\u00edm cukrov\u00edm.<\/span><\/p>\n

\u201eNyn\u00ed zb\u00fdv\u00e1 dodat u\u017e jen jedin\u00e9: u\u017e\u00edvejte si se svoj\u00ed pan\u00ed nad\u00e1le ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle. Je v\u00e1m to z cel\u00e9ho srdce p\u0159\u00e1no.\u201d<\/span><\/p>\n

Tento Alexand\u0159in poutav\u00fd koment\u00e1\u0159 Helmutovi nepochybn\u011b u\u010daroval ze v\u0161eho nejv\u00edc. Cosi ho p\u0159im\u011blo hrn\u00ed\u010dek s nedopit\u00fdm \u010dajem odlo\u017eit a vst\u00e1t <\/span>jako prve Martina.<\/p>\n

\u201eNe, nevst\u00e1vejte, v klidu si ten \u010daj dopijte a je\u0161t\u011b si k tomu poslu\u017ete cukrov\u00edm,\u201d usm\u011b<\/span>rnila Helmuta \u2013 obdobn\u011b jako ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t Martina \u2013 sv\u00fdm \u0161armem Alexandra, a ten jej\u00edmu n\u00e1vrhu samoz\u0159ejm\u011b vyhov\u011bl. \u201eTak to m\u00e1 b\u00fdt, v\u0161e p\u011bkn\u011b v klidu a s rozv\u00e1\u017enou mysl\u00ed.\u201d<\/span><\/p>\n

Martin to sice pozoroval s vnit\u0159n\u00edm obdivem, z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm mu v\u0161ak t\u011blem ji\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 za\u010dalo obdobn\u011b prob\u00edjet nap\u011bt\u00ed. Bylo to d\u00e1no op\u011bt t\u00edm, \u017ee za\u010dal na Alexandru pohl\u00ed\u017eet jako na d\u011bv\u010de s ojedin\u011bl\u00fdmi manipula\u010dn\u00edmi schopnostmi. Helmut ji ve v\u0161em poslechl na slovo a dokonce si na jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159ilil \u010daj a dodate\u010dn\u011b ochutnal dva vanilkov\u00e9 rohl\u00ed\u010dky, na\u010de\u017e se – i kdy\u017e vlastn\u011b hodlal ji\u017e odej\u00edt \u2013 na jej\u00ed p\u0159\u00edkaz znovu pohrou\u017eil do hovor\u016f se svou Helenou. Nez\u016fstalo jen u toho, kr\u00e1tce nato Helmut zavedl \u0159e\u010d na p\u0159\u00edpadn\u00e1 vylep\u0161en\u00ed, je\u017e mu prve Alexandra doporu\u010dila, a je\u0161t\u011b jednou za\u010dal b\u00e1snit o jejich p\u0159ednostech. Martin v ten okam\u017eik m\u011bl pocit, jako by ho k tomu Alexandra p\u0159\u00edmo t\u011bma sv\u00fdma uhran\u010div\u00fdma o\u010dima sama nutila a Helmut jen nahlas od\u0159\u00edk\u00e1val, co od n\u011bj cht\u011bla sly\u0161et. Martina tak zas pln\u011b pohltila my\u0161lenka, \u017ee tuhle d\u00edvku zn\u00e1 zat\u00edm jen velice kr\u00e1tce, a odtud u\u017e pak byl zase ten jeden nepatrn\u00fd vzpom\u00ednkov\u00fd kr\u016f\u010dek k pr\u016fb\u011bhu jejich n\u00e1hodn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed. Pak n\u00e1hle znovu pohl\u00e9dl na obrazy rozv\u011b\u0161en\u00e9 po st\u011bn\u00e1ch a ty v n\u011bm – d\u00edky t\u011bm podivn\u00fdm obli\u010dej\u016fm v zajet\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch \u017eivl\u016f – za\u010daly okam\u017eit\u011b vyvol\u00e1vat \u010detn\u00e9 hororov\u00e9 v\u00fdjevy. To nazna\u010dovalo jedin\u00e9: Martin se Alexandry za\u010dal zase b\u00e1t. Tentokr\u00e1t to do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry je\u0161t\u011b zn\u00e1sobila pln\u011b nastupuj\u00edc\u00ed ve\u010dern\u00ed tma za oknem.<\/span><\/p>\n

\u201eNyn\u00ed u\u017e ale opravdu budu muset j\u00edt.\u201d Helmut rozhodn\u011b vstal, polo\u017eil dopit\u00fd hrn\u00ed\u010dek i pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159ek od cukrov\u00ed suver\u00e9nn\u011b na st\u016fl a chystal se s Alexandrou najisto rozlou\u010dit. \u201eByly to opravdu moc p\u0159\u00edjemn\u011b str\u00e1ven\u00e9 chvilky, je\u0161t\u011b jednou v\u00e1m za v\u0161echno d\u011bkuji. Nebojte, va\u0161e rady jsem vzal pln\u011b na v\u011bdom\u00ed a budu se jimi \u0159\u00eddit.\u201d<\/span><\/p>\n

\u201eI m\u011b velice t\u011b\u0161ilo, pane Florente,\u201d povstala i Alexandra, k lou\u010den\u00ed se ale, jak bylo vidno, je\u0161t\u011b st\u00e1le nem\u011bla, prozat\u00edm jen velmi bedliv\u011b sledovala, jak si Helmut pe\u010dliv\u011b oboje<\/span> desky s Helenou ukl\u00e1d\u00e1 do aktovky.<\/p>\n

\u201eNu\u017ee, d\u011bkuji v\u00e1m za v\u0161e,\u201d podal Helmut Alexand\u0159e ruku. Ta mu stisk oplatila, nicm\u00e9n\u011b mu o\u010dima st\u00e1le d\u00e1vala najevo, \u017ee by mu r\u00e1da je\u0161t\u011b cosi sd\u011blila. Ta la\u010dn\u00e1 horlivost v jej\u00edm obli\u010deji se prost\u011b nedala p\u0159ehl\u00e9dnout.<\/span><\/p>\n

\u201eNe\u017e se definitivn\u011b rozejdeme, cht\u011bla bych v\u00e1m d\u00e1t je\u0161t\u011b n\u011bco s sebou na <\/span>cestu,\u201d nast\u00ednila cosi v tomto smyslu.<\/p>\n

\u201e\u00d3, jestli mi chcete d\u00e1t krabici s t\u00edm va\u0161\u00edm v\u00fdte\u010dn\u00fdm cukrov\u00edm, tak to nen\u00ed t\u0159eba. Jsem ho p\u0159ejeden\u00fd a\u017e a\u017e,\u201d odm\u00edtl sm\u00edrn\u011b Helmut.<\/span><\/p>\n

\u201eNe ne, toto jsem na mysli nem\u011bla,\u201d oponovala okam\u017eit\u011b nesouhlasn\u011b Alexandra. \u201eTo, co v\u00e1m nyn\u00ed chci v\u011bnovat, se skr\u00fdv\u00e1 v t\u00e9to t\u0159et\u00ed nen\u00e1padn\u00e9 m\u00edstn\u016fstce. Pros\u00edm, m\u016f\u017eete m\u011b do n\u00ed n\u00e1sledovat?\u201d<\/span><\/p>\n

Helmut, naprosto o\u010darov\u00e1n Alexand\u0159in\u00fdm \u0161armem, za n\u00ed \u0161el jako v\u011brn\u00fd pejsek. Dokonce nem\u011bl ani \u010das na <\/span>pokorn\u00e9 p\u0159itak\u00e1n\u00ed ve smyslu <\/span>ano, jist\u011b, samoz\u0159ejm\u011b, velmi r\u00e1d<\/i><\/span>.<\/p>\n

\u201eTa je pro v\u00e1s na rozlou\u010denou, za odm\u011bnu, \u017ee jste mi bedliv\u011b naslouchal a vzal si k srdci ve\u0161ker\u00e1 m\u00e1 slova.\u201d<\/span><\/p>\n

P\u0159ekvapen\u00fd Helmut si od Alexandry p\u0159evzal tulip\u00e1ny. \u201eVon\u00ed p\u0159ekr\u00e1sn\u011b,\u201d zmohl se pouze \u0159\u00edct, a Alexandra okam\u017eit\u011b neochv\u011bjn\u011b vytu\u0161ila, co je k tomu pot\u0159eba p\u0159ihodit, aby to nabylo t\u00e9 nejv\u00fdsti\u017en\u011bj\u0161\u00ed podstaty.<\/span><\/p>\n

\u201eT\u0159eba to budou pr\u00e1v\u011b tyto tulip\u00e1nov\u00e9 kv\u00edtky, co v\u00e1m pom\u016f\u017ee navodit co mo\u017en\u00e1 nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed atmosf\u00e9ru<\/span> vzd\u00e1len\u00e9ho Nizozem\u00ed, kde jste se svou pan\u00ed tr\u00e1vil \u0161\u0165astn\u00e9 spole\u010dn\u00e9 chvilky a kde se s n\u00ed mo\u017en\u00e1 zase z\u00edtra \u010di v nejbli\u017e\u0161\u00edch dnech op\u011bt ocitnete, a\u017e budete listovat<\/span> a \u010d\u00edst si o n\u00ed.\u201d<\/span><\/p>\n

Helmut se nad Alexand\u0159inou hl\u00e1\u0161kou okam\u017eit\u011b pozastavil. V jeho o\u010d\u00edch bylo patrn\u00e9, \u017ee mu to nesm\u00edrn\u011b zaimponovalo.<\/span><\/p>\n

\u201ePoj\u010fte, vyprovod\u00edm v\u00e1s,\u201d vyzvala ho Alexandra.<\/span><\/p>\n

\u201eNa shledanou,\u201d oto\u010dil se je\u0161t\u011b ode dve\u0159\u00ed k Martinovi.<\/span><\/p>\n

\u201eNashle,\u201d vyslal za Helmutem Martin v blouzniv\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed, do kter\u00e9ho ho znovu samoz\u0159ejm\u011b<\/span> neuvedl nikdo jin\u00fd ne\u017e Alexandra.<\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Martina v ten okam\u017eik znovu zas\u00e1hla jak\u00e1si vnit\u0159n\u00ed skl\u00ed\u010denost a v\u00e1hal, zda by skute\u010dn\u011b nem\u011bl odej\u00edt. M\u011bl toti\u017e strach, aby Helmut z\u010distajasna nepodlehl n\u00e1hl\u00fdm t\u00ed\u017eiv\u00fdm emoc\u00edm, jich\u017e by se stal nedobrovoln\u00fdm sv\u011bdkem. Tyto stavy Martin koneckonc\u016f nikdy p\u0159\u00edli\u0161 moc dob\u0159e … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[33],"tags":[],"class_list":["post-3426","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-city-means-i-mesto-plne-navratu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3426","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3426"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3426\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3611,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3426\/revisions\/3611"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3426"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3426"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3426"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}