{"id":329,"date":"2024-07-08T09:00:00","date_gmt":"2024-07-08T07:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=329"},"modified":"2023-11-13T11:59:35","modified_gmt":"2023-11-13T09:59:35","slug":"kapitola-8-naslouchatele","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/citymeans\/citymeans2\/kapitola-8-naslouchatele","title":{"rendered":"Kapitola 14 – Naslouchatel\u00e9 (nov\u00e1 restaurovan\u00e1 verze s obr\u00e1zky!)"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

\u201eChci, abys v\u011bd\u011bla, \u017ee se na tebe nezlob\u00edm. Ch\u00e1pu, \u017ee to m\u00e1\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9.\u201c
\nTo se Ema a Elke ji\u017e n\u011bjakou tu chvilku, doposud ml\u010dky, loudaly lesem a postupn\u011b oklep\u00e1valy z antisympati\u00ed k neblaze proslul\u00e9 profesorce Dan\u011b Moronov\u00e9. Ono pomysln\u00e9 shazov\u00e1n\u00ed uzl\u00ed\u010dk\u016f nerv\u016f bylo vcelku p\u0159\u00edjemn\u00e9: stromov\u00e1 rozmanitost dub\u016f, buk\u016f \u010di b\u0159\u00edz p\u016fsobila nesm\u00edrn\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00edm dojmem a men\u0161\u00ed rozlehl\u00e1 jez\u00edrka a ba\u017einy lesu zase dod\u00e1valy na pestrosti a kr\u00e1se. Je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd ten zv\u00ed\u0159ec\u00ed tvor – t\u0159eba onen pro m\u00edstn\u00ed tolik typick\u00fd MALOVSK\u00dd – a iluze o dokonal\u00e9m sv\u011bt\u011b by se okam\u017eit\u011b naplnily do nejvrchovat\u011bj\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 m\u00edry.<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eA co v\u0161echno ch\u00e1pe\u0161?\u201c zpozorn\u011bla Ema, na\u010de\u017e p\u0159estala naplno vn\u00edmat jemn\u00fd de\u0161t\u00edk, jen\u017e je prov\u00e1zel od \u0161koly.
\n\u201eT\u0159eba to s t\u00edm p\u0159edm\u011btem, kter\u00fd jsi Moronov\u00e9 odcizila z t\u00e9 krabice. Ur\u010dit\u011b pro tebe mus\u00ed m\u00edt v\u00fdznamnou hodnotu.\u201c
\nEma p\u0159estala vn\u00edmat i uvoln\u011bnou lesn\u00ed atmosf\u00e9ru a za\u010dala Elke v\u011bnovat plnou pozornost. Pohotov\u011b vyndala magnetickou kuli\u010dku z kapsy a pak Elke polo\u017eila dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku: \u201eA s \u010d\u00edm si ji spojuje\u0161?\u201c
\n\u201eS t\u00edm tv\u00fdm… sn\u011bn\u00edm.\u201c
\nElke si definitivn\u011b z\u00edskala Eminu p\u0159\u00edze\u0148.
\n\u201eA ur\u010dit\u011b to m\u00e1 co d\u011blat s t\u00edm V\u00e1nkov\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm a s tou… pan\u00ed.\u201c
\nEma souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvla a pokusila se na rtech vy\u010darovat dobrotiv\u00fd \u00fasm\u011bv.
\n\u201eA… a ta pan\u00ed… \u0159\u00edk\u00e1 se j\u00ed \u010cern\u00e1, nebo, ehm… ten p\u0159\u00edzrak za okny ji tak alespo\u0148 naz\u00fdval.\u201c Elke te\u010f na sob\u011b p\u0159ece jen d\u00e1vala zn\u00e1t jist\u00e9 zn\u00e1mky obav. Na ten tajupln\u00fd hlas se opravdu nedalo jen tak zapomenout. Elke – podle toho, jak se pr\u00e1v\u011b tv\u00e1\u0159ila – patrn\u011b zast\u00e1vala n\u00e1zor, \u017ee na n\u011b monstra v \u010dern\u00fdch h\u00e1bitech co nevid\u011bt vybafnou i tady, zpoza stromov\u00e9 smrkov\u00e9 \u0161kolky, je\u017e se jim p\u0159i cest\u011b pr\u00e1v\u011b vyj\u00edmala po pravici.
\n\u201eHele, Eli,\u201c sna\u017eila se tomu Ema r\u00e1zn\u011b u\u010dinit p\u0159\u00edtr\u017e, \u201ena zl\u00e9 v\u011bci te\u010f nemysli, j\u00e1 se na n\u011b tak\u00e9 pokus\u00edm zapomenout, ano?\u201c
\n\u201eA-ano,\u201c polkla state\u010dn\u011b Elke.
\nI tak to nedalo ani Em\u011b a rovn\u011b\u017e se zamyslela nad t\u00edm, k \u010demu o p\u0159est\u00e1vce do\u0161lo. Opravdu by byla schopn\u00e1 \u010cernou pan\u00ed skute\u010dn\u011b ob\u017eivit pro svou pot\u011bchu a strach druh\u00fdch? Osobn\u00ed v\u00fdpov\u011b\u010f o ob\u00e1van\u00e9 \u010darod\u011bjnici a ta doprovodn\u00e1 venkovn\u00ed v\u0159ava, nav\u00edc v t\u011bchto \u010dasech… nic z toho zajist\u00e9 nespadalo do obvykl\u00fdch pozemsk\u00fdch jev\u016f p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fdch pro zimu a trochu to nadp\u0159irozenem zav\u00e1n\u011blo. Ale co kdy\u017e, a to ji\u017e Emu napadlo n\u011bkolikr\u00e1t, to tak \u00fapln\u011b b\u00fdt nemus\u00ed? Ona sama se p\u0159eci ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t pokou\u0161ela ob\u00e1vanou \u010cernou pan\u00ed vnit\u0159n\u011b p\u0159im\u011bt k \u017eivotu, ale je\u0161t\u011b nikdy se j\u00ed to nepoda\u0159ilo (to\u0165 ony soukrom\u00e9 o\u017eivovac\u00ed pokusy v koupeln\u011b p\u0159ed zrcadlem a n\u00e1sledn\u00e9 bezv\u00fdsledn\u00e9 ot\u00e1\u010dky za sebe). A ta bou\u0159ka, d\u00e9\u0161\u0165, krupobit\u00ed… n\u011bco z toho p\u0159ece prob\u00edhalo u\u017e d\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e upadla do sn\u011bn\u00ed a podala v\u00fdpov\u011b\u010f o zl\u00e9 \u010darod\u011bjnici; Ema vlastn\u011b klidn\u011b mohla odp\u0159\u00eds\u00e1hnout, \u017ee to byl Vincek, kdo se o tu venkovn\u00ed spou\u0161\u0165 postaral, a to sv\u00fdm fale\u0161n\u00fdm hran\u00edm. A ty hlasy jakoby vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jin\u00fdch dimenz\u00ed, i pro ty by se zajist\u00e9 na\u0161lo n\u011bjak\u00e9 v\u011brohodn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.
\nN\u00e1sledn\u011b Em\u011b je\u0161t\u011b p\u0159i\u0161lo na mysl, \u017ee Kataln\u00e1 Mochna n\u00e1ladovost\u00ed, co se po\u010das\u00ed t\u00fd\u010de, trp\u00ed pom\u011brn\u011b dost \u010dasto. Nach\u00e1z\u00ed se sice ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch, v oblasti n\u00ed\u017ein, kde obvykle b\u00fdv\u00e1 nejtepleji a kam se zima mnohdy dostavuje tak\u0159ka na posledn\u00ed chv\u00edli, jen\u017ee takt\u00e9\u017e nelze pop\u0159\u00edt fakt, \u017ee m\u011bsto je ze v\u0161ech stran obehn\u00e1no plej\u00e1dou polabsk\u00fdch porost\u016f, kter\u00e9 nejen br\u00e1n\u00ed v\u00fdhledu do \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed, ale rovn\u011b\u017e p\u0159itahuj\u00ed a zadr\u017euj\u00ed sr\u00e1\u017eky.
\nNa druhou stranu Ema nemohla zase pop\u0159\u00edt, \u017ee jej\u00ed sn\u011bn\u00ed je velice intenzivn\u00ed, \u017ee mnohdy u n\u00ed sta\u010d\u00ed jen zamhou\u0159it o\u010di, a dok\u00e1\u017ee si vybavit, co chce, co\u017e vliv na okol\u00ed rozhodn\u011b m\u00edt m\u016f\u017ee, i kdy\u017e si to v ten moment nesta\u010d\u00ed uv\u011bdomit. Ema tak byla nakonec alespo\u0148 r\u00e1da, \u017ee j\u00ed Elke v p\u0159\u00e1n\u00ed vych\u00e1z\u00ed prozat\u00edm vst\u0159\u00edc a na \u010cernou pan\u00ed se ji\u017e nevypt\u00e1v\u00e1.
\n\u201eCo tedy ve tv\u00e9m sn\u011bn\u00ed p\u0159edznamen\u00e1v\u00e1 ta kuli\u010dka?\u201c
\n\u201eDu\u0161i.\u201c
\n\u201ePatrn\u011b n\u011bkoho, o n\u011bho\u017e hodn\u011b stoj\u00ed\u0161, \u017ee ano? Nebo…\u201c Elke na Emu vypoulila o\u010di, \u201enebo to jsi p\u0159\u00edmo ty, koho se to t\u00fdk\u00e1? V\u00e1\u017en\u011b, jsi t\u00edm \u010dlov\u011bkem opravdu ty, Emo?\u201c
\n\u201eAno,\u201c p\u0159itakala, \u201ei kdy\u017e… v prav\u00e9m slova smyslu vlastn\u011b jde o m\u00e9 dvoj\u010de. Ve snu m\u00e1m tu vz\u00e1cnou mo\u017enost zhmotnit sebe samu, kdy\u017e o to stoj\u00edm.\u201c
\n\u201ePane jo!\u201c \u017easla Elke.
\n\u201eTy bys to taky dok\u00e1zala, kdybys m\u011bla pevnou v\u016fli.\u201c
\n\u201eNo j\u00e1 nev\u00edm,\u201c v\u00e1hala te\u010f Elke, \u201eto p\u0159ece nen\u00ed jen tak. Cht\u011bla jsem vlastn\u011b \u0159\u00edct… j\u00e1 tedy sn\u016fm rozhodn\u011b velet nedok\u00e1\u017ei a pochybuji, \u017ee to n\u011bkdo jin\u00fd svede. Ty ale…\u201c a v o\u010d\u00edch se j\u00ed zjevil vzru\u0161en\u00fd v\u00fdraz, \u201epro tebe je n\u011bco takov\u00e9ho prost\u011b hra\u010dka, \u017ee?\u201c
\n\u201eP\u0159izn\u00e1v\u00e1m,\u201c sna\u017eila se to te\u010f Ema vyslovit tak, aby to nevyzn\u011blo p\u0159\u00edli\u0161 vychlouba\u010dn\u011b, \u201enejsp\u00ed\u0161 skute\u010dn\u011b m\u00e1m jak\u00fdsi vrozen\u00fd dar nahl\u00ed\u017een\u00ed do obl\u00edben\u00fdch snov\u00fdch v\u00fdjev\u016f dle vlastn\u00edho v\u00fdb\u011bru, ani\u017e by mi v tom cokoliv br\u00e1nilo.\u201c
\n\u201eTyj\u00f3!\u201c vyp\u00edskla jako v transu Elke. \u201eA ta du\u0161e, tu ti cht\u011bla vz\u00edt… ta… \u010cern\u00e1 pan\u00ed?\u201c
\n\u201eNo kdy\u017e zas na ni nar\u00e1\u017e\u00ed\u0161…\u201c
\n\u201eJ\u00e9, promi\u0148, j\u00e1…\u201c
\n\u201eTo nic. Ano, je to tak,\u201c odpov\u011bd\u011bla po pravd\u011b Ema. \u201eAle neber to tak v\u00e1\u017en\u011b,\u201c dodala honem, kdy\u017e se Elke op\u011btovn\u011b za\u010dala tak n\u011bjak nejist\u011b tv\u00e1\u0159it, jako by se tu ka\u017edou chv\u00edl\u00ed \u010darod\u011bjnice m\u011bla objevit. \u201eProst\u011b ji ber jako n\u011bco pouze mysliteln\u00e9ho ve snu, uvnit\u0159 lidsk\u00e9 du\u0161e, co z n\u00ed nem\u00e1 p\u0159\u00edstup do skute\u010dn\u00e9ho pozemsk\u00e9ho sv\u011bta.\u201c
\n\u201eV tom p\u0159\u00edpad\u011b ale,\u201c zamyslela se te\u010f hluboce Elke, \u201ebys u\u017e ale nikdy nespat\u0159ila samu sebe, kdyby se ti to bylo b\u00fdvalo nepoda\u0159ilo – to s tou du\u0161\u00ed. To by pro tebe muselo b\u00fdt dost ub\u00edjej\u00edc\u00ed, \u017ee?\u201c
\n\u201eNa\u0161t\u011bst\u00ed jsem nepozornosti \u010darod\u011bjnice vyu\u017eila ve sv\u016fj prosp\u011bch, tak\u017ee a\u017e se t\u0159eba tuto noc zase rozhodnu do V\u00e1nkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed nanovo vstoupit, bude mi tam dvoj\u010de v\u011brn\u011b st\u00e1t po boku – no a ty tak\u00e9, kdy\u017e na tom budu trvat. Jinak by m\u011b samoz\u0159ejm\u011b mrzelo, kdyby m\u011b \u010darod\u011bjnice o dvoj\u010de dneska nadobro p\u0159ipravila, to u\u017e bych se s n\u00edm v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00ed\u0161t\u011b setkat nemohla.\u201c
\nHned nato v\u0161ak Elke \u0159ekla n\u011bco, co Emu ohromilo: \u201ePromi\u0148, ale v tomhle s tebou vlastn\u011b v\u016fbec nesouhlas\u00edm. V tom sebeo\u017eivov\u00e1n\u00edm – ne m\u00fdm, ale tv\u00fdm…. j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys svoji dvojnici ur\u010dit\u011b o\u017eivit dok\u00e1zala, Emo, i kdyby t\u011b \u010cern\u00e1 pan\u00ed o jej\u00ed du\u0161i najisto p\u0159ipravila – klidn\u011b v jin\u00e9m snov\u00e9m v\u00fdjevu, kde bys na tu \u010darod\u011bjnici nenarazila. Anebo,\u201c a Elke na rtech vykouzlila je\u0161t\u011b odhodlan\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz pro pat\u0159i\u010dnou obhajobu, \u201e\u017ee bys tak\u00e9 dok\u00e1zala zm\u011bnit, co je z pohledu snov\u00fdch v\u00fdjev\u016f a \u010cern\u00e9 pan\u00ed ji\u017e neodvratiteln\u011b nemysliteln\u00e9. Je to p\u0159eci jen sen, v\u0161e z\u00e1le\u017e\u00ed jedin\u011b na tv\u00e9m dobr\u00e9m psychick\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed a tak – pokud tedy z\u016fstaneme u verze, \u017ee se z\u00e1zraky d\u011bj\u00ed pouze v tv\u00e9m vnit\u0159n\u00edm v\u011bdom\u00ed a do skute\u010dn\u00e9ho \u017eivota jejich nadp\u0159irozena p\u0159\u00edmo nezasahuj\u00ed, tedy, \u017ee to s t\u00edm po\u010das\u00edm prost\u011b nem\u00e1 co d\u011blat, \u017ee se pouze jednalo o ne\u0161\u0165astnou shodu okolnost\u00ed, a ty jsi v\u0161echny ve t\u0159\u00edd\u011b pouze popla\u0161ila sv\u00fdmi vnit\u0159n\u00edmi emocemi, kdy\u017e jsi jakoby o V\u00e1nkov\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed mluvila ze span\u00ed.\u201c
\nEma Elke v\u016fbec nepozn\u00e1vala. Kdo ji to jen te\u010f o\u010daroval, \u0159\u00edkala si pr\u00e1v\u011b. Z nesm\u011bl\u00e9 a ob\u010das i truchliv\u00e9 d\u00edv\u010diny se tu p\u0159ed jej\u00edmi zraky n\u00e1hle m\u011bnila v ojedin\u011blou vysp\u011blou osobnost s nesm\u00edrn\u011b zaj\u00edmav\u00fdmi n\u00e1zory, kter\u00e9 rozhodn\u011b ne\u0161lo br\u00e1t na lehkou v\u00e1hu.
\nJak tak Ema Elke obdivn\u011b pozorovala a ona k n\u00ed vl\u00eddn\u011b vzhl\u00ed\u017eela jako sp\u00e1sn\u00fd and\u011bl, vzpomn\u011bla si okam\u017eit\u011b na v\u00fdrok, kter\u00fd \u010cern\u00e1 pan\u00ed pronesla tu noc, co se spolu setkaly tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 v\u016fbec \u00fapln\u011b poprv\u00e9: \u201e…obt\u00ed\u017en\u011b si z\u00edsk\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00e1tele a jejich p\u0159\u00edze\u0148. Mo\u017en\u00e1 \u017ee JEDEN NEBO DVA z nich jsou j\u00ed opravdu naklon\u011bni, jen\u017ee ani jim ona neum\u00ed pln\u011b naslouchat, a pr\u00e1v\u011b to je jej\u00ed slabinou.\u201c Ema si dodate\u010dn\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ipomn\u011bla, co na to \u010darod\u011bjnici onehdy odv\u011btila: aby ml\u010dela. Jen\u017ee \u010cern\u00e1 pan\u00ed okam\u017eit\u011b oponovala slovy: \u201ePro\u010d nechce\u0161 sly\u0161et pravdu?\u201c Ale to nebylo v\u0161echno. Z jej\u00edch \u00fast je\u0161t\u011b n\u00e1sledovalo: \u201eJsi stejn\u011b uboh\u00e9 stvo\u0159en\u00ed jako v\u0161ichni v tomhle kr\u00e1lovstv\u00ed.\u201c
\n\u201eEmo, d\u011bje se n\u011bco?\u201c
\nEma Elke o v\u0161em pov\u011bd\u011bla a rovn\u011b\u017e ji informovala o tom, jak\u00e9ho mo\u017en\u00e1 cenn\u00e9ho ponau\u010den\u00ed se prost\u0159ednictv\u00edm slov \u010cern\u00e9 pan\u00ed pr\u00e1v\u011b dop\u00eddila.
\n\u201eTak\u017ee… tak\u017ee j\u00e1 jsem jednou z t\u011bch osob, kter\u00e9 bys m\u011bla naslouchat, aby ses nec\u00edtila naprosto zbyte\u010dnou? No to je \u00fa\u017easn\u00e9!\u201c byla Elke op\u011bt v sedm\u00e9m nebi. \u201eV\u017edycky jsem si p\u0159\u00e1la kamar\u00e1dit s n\u011bk\u00fdm, kdo je v n\u011b\u010dem jin\u00fd, ne\u017e ostatn\u00ed. A t\u00edm \u010dlov\u011bkem, Emo, jsi pro m\u011b byla pr\u00e1v\u011b ty.\u201c
\n\u201eV\u00e1\u017en\u011b?\u201c zarazilo to tak trochu Emu, nebo\u0165 na chv\u00e1lu ze strany jin\u00fdch p\u0159\u00edli\u0161 zvykl\u00e1 nebyla. \u201eTo j\u00e1 jsem si v\u017edycky zase myslela – promi\u0148, \u017ee to te\u010f takhle vyslov\u00edm – \u017ee ses o m\u011b zaj\u00edmala jen proto, \u017ee m\u00e1\u0161 dobr\u00e9 srdce, a tak se poka\u017ed\u00e9 \u0161plhounsky sna\u017e\u00ed\u0161 ka\u017ed\u00e9ho dostat z bryndy, jen aby ses mu z povinnosti zavd\u011b\u010dila.\u201c
\n\u201eNe, tak to nen\u00ed. Vlastn\u011b mi chyb\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, nebo m\u00e1m ten pocit, \u017ee to tak je,\u201c up\u0159esnila Elke.
\n\u201eJak to? Co t\u0159eba dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 Hankopetersk\u00e9 skrebelnice, nebo Petersenovic dvoj\u010data? A co teprve Petr? Kolikr\u00e1t jsem vid\u011bla, jak s nimi norm\u00e1l…\u201c
\n\u201eNeposad\u00edme se sem na lavi\u010dku?\u201c \u0159ekla Elke pom\u011brn\u011b nal\u00e9hav\u011b; patrn\u011b te\u010f Em\u011b cht\u011bla pov\u011bd\u011bt cosi veled\u016fle\u017eit\u00e9ho, cosi, o \u010dem se jen tak n\u011bkomu na potk\u00e1n\u00ed nesv\u011b\u0159ovala. Zase se j\u00ed v o\u010d\u00edch zra\u010dil onen odhodlan\u00fd v\u00fdraz.
\n\u201eJo, pro\u010d ne?\u201c
\nZasedly.
\n\u201eV\u00ed\u0161…\u201c spustila Elke, kdy\u017e se po Emin\u011b vzoru i ona dostate\u010dn\u011b vynad\u00edvala na dub, sv\u00fdm tvarov\u00e1n\u00edm v\u011brohodn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed posmutn\u011bl\u00e9 torzo \u010dlov\u011bka. \u201eEhm, no jak bych jen… prost\u011b tihle v\u0161ichni jsou moc fajn a tak, ale j\u00e1 hled\u00e1m skute\u010dn\u011b n\u011bkoho, kdo by mi nejv\u00edc sedl, n\u011bkoho, kdo by p\u0159\u00edmo zapadal do m\u00e9 krevn\u00ed skupiny. A t\u00edm vyvolen\u00fdm jsi pro m\u011b ty, Emo. Z\u00e1vid\u00edm ti tu tvou fantazii, ten tv\u016fj vlastn\u00ed nitern\u00ed sv\u011bt, i kdy\u017e samoz\u0159ejm\u011b v\u00edm, \u017ee to s n\u00edm navenek nem\u00e1\u0161 jednoduch\u00e9 a pro druh\u00e9 se tak kv\u016fli n\u011bmu mnohdy st\u00e1v\u00e1\u0161 snadn\u00fdm ter\u010dem posm\u011bchu. Mn\u011b sv\u00fdmi n\u00e1zory na sv\u011bt ale hodn\u011b d\u00e1v\u00e1\u0161, i kdy\u017e si to mo\u017en\u00e1 ani neuv\u011bdomuje\u0161. Proto ti v\u017edycky r\u00e1da pomohu, kdykoli o to bude\u0161 st\u00e1t, \u0161plhounstv\u00ed v tom ale rozhodn\u011b nehledej.
\nA s tou Moronovou si ned\u011blej t\u011b\u017ekou hlavu, j\u00e1 se o to sam\u00e9 taky pokus\u00edm. V\u00edm, \u017ee mus\u00edm ze sebe jednou prov\u017edy shodit ostych a b\u00fdt p\u0159ed n\u00ed tak state\u010dn\u00e1, jako jsi poka\u017ed\u00e9 ty. Oproti tob\u011b ale m\u00e1m co doh\u00e1n\u011bt. V\u00edm, nebude to pro m\u011b snadn\u00e9, ale pokus\u00edm se o to. Nerada bych t\u011b jako kamar\u00e1dku ztratila, Emo. U\u017e kv\u016fli Marii ne.\u201c
\n\u201eMarii?\u201c Em\u011b u\u017e tak dost zaimponovalo, jak o n\u00ed Elke kr\u00e1sn\u011b b\u00e1sn\u00ed, a te\u010f tu najednou z jej\u00edch \u00fast padlo jm\u00e9no, o kter\u00e9m nem\u011bla v\u016fbec potuchy, komu n\u00e1le\u017e\u00ed.
\n\u201eMarie,\u201c pokra\u010dovala te\u010f s p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00edm av\u0161ak d\u00e1l celkem vyrovnan\u011b a odhodlan\u011b Elke, \u201eto byla m\u00e1 nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka z dob, kdy jsem je\u0161t\u011b \u017eila u n\u00e1s v D\u00e1nsku. Tak\u00e9 ona m\u011bla dar sn\u00edt a rovn\u011b\u017e naplno dok\u00e1zala pro\u017e\u00edvat vlastn\u00ed nitern\u00ed fantaskn\u00ed sv\u011bty. A stejn\u011b jako ty i ona vlastnila celou \u0159adu zaj\u00edmav\u00fdch titul\u016f, k nim\u017e se v\u017edy r\u00e1da vracela, kter\u00e9 od\u010d\u00edtala nazpam\u011b\u0165 tak\u0159ka na potk\u00e1n\u00ed. Zn\u00e1\u0161 Svatou Kl\u00e1ru?\u201c
\nEma zavrt\u011bla hlavou.
\nElke, cel\u00e1 zase z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed \u0161t\u011bst\u00edm, j\u00ed dopodrobna za\u010dala l\u00ed\u010dit p\u0159\u00edb\u011bh o d\u00edvce, je\u017e m\u011bla dar p\u0159edv\u00eddat a \u010d\u00edst lidem na d\u00e1lku my\u0161lenky. A nevypr\u00e1v\u011bla to nijak nezaujat\u011b. Naopak. Elke se sna\u017eila do hlavn\u00ed hrdinky vc\u00edtit naplno a p\u0159ed Emou sehr\u00e1t Mariin post tak, aby nabyla p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tu vedle sed\u00ed m\u00edsto n\u00ed. A kdy\u017e z El\u010diny strany na z\u00e1v\u011br p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d na jist\u00e9ho m\u00e1ga, div \u017ee po Em\u011b nesk\u00e1kala radost\u00ed.
\nEma nev\u011b\u0159ila vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Znovu si v duchu p\u0159ipomn\u011bla: tohle \u017ee je to nesm\u011bl\u00e9, po\u0165ouchle se tv\u00e1\u0159\u00edc\u00ed d\u011bv\u010d\u00e1tko, co pravideln\u011b za mnou sed\u00e1v\u00e1 v lavici? Ema najednou m\u011bla pocit, jako by Elke v tomto nov\u00e9m bujar\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed znala celou v\u011b\u010dnost, popravd\u011b o n\u00ed ale po\u0159\u00e1d v\u011bd\u011bla stra\u0161n\u011b m\u00e1lo. Nap\u0159\u00edklad ji zar\u00e1\u017eelo, pro\u010d po op\u011btovn\u00e9m vysloven\u00ed Mariina jm\u00e9na poka\u017ed\u00e9 stra\u0161n\u011b zv\u00e1\u017en\u00ed a nasad\u00ed provinil\u00fd v\u00fdraz.
\n\u201eMarie byla moje nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dka, s nik\u00fdm jsem si nerozum\u011bla tak jako pr\u00e1v\u011b s n\u00ed,\u201c jala se Elke kone\u010dn\u011b podrobn\u011bj\u0161\u00edho vysv\u011btlen\u00ed. \u201eO tom, jak\u00fd to byl velk\u00fd sn\u00edlek, ji\u017e v\u00ed\u0161. Jen\u017ee…\u201c a zni\u010dehonic se j\u00ed zase rozechv\u011bl hlas, \u201ejen\u017ee nez\u016fstalo jen u toho. Ona tak\u00e9 cht\u011bla b\u00fdt druh\u00fdm u\u017eite\u010dn\u00e1 za pomoci sv\u00fdch vnit\u0159n\u00edch viz\u00ed, tak\u00e9 cht\u011bla b\u00fdt v n\u011b\u010dem ojedin\u011bl\u00e1 jako Kl\u00e1ra.\u201c
\n\u201eNo j\u00e1 te\u010f ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm,\u201c p\u0159ipou\u0161t\u011bla Ema nejist\u011b, \u201ejestli m\u00e9 sn\u011bn\u00ed je v prav\u00e9m slova smyslu druh\u00fdm opravdu k u\u017eitku. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ti d\u011bkuji za p\u0159edchoz\u00ed milou lichot…\u201c
\n\u201eTo v\u00ed\u0161, \u017ee je. Nic se ned\u011bje jen tak samo od sebe, bez\u00fa\u010delov\u011b, nebo by to tak b\u00fdt alespo\u0148 nem\u011blo. NE, NESM\u00cd TO TAK B\u00ddT!\u201c Elke to posledn\u00ed doslova hubovat\u011b zak\u0159i\u010dela, jako by se na moment stala Ditou Haufnerovou. Pak se p\u0159eci jen m\u00edrnila: \u201eNesm\u00ed\u0161 se podce\u0148ovat, Emo, to bys nikdy ni\u010deho nedos\u00e1hla. Tv\u00e9 sny jist\u011b nemaj\u00ed sp\u011bt k z\u00e1hub\u011b, jejich prost\u0159ednictv\u00edm se ur\u010dit\u011b m\u00e1\u0161 dozv\u011bd\u011bt n\u011bco, co ti otev\u0159e cestu k ostatn\u00edm – nejen ke mn\u011b. Jen si v\u00edc v\u011b\u0159 a v\u0161e se v dobr\u00e9 obr\u00e1t\u00ed, uvid\u00ed\u0161.\u201c
\n\u201eTe\u010f ti nerozum\u00edm, pro\u010d jsi zm\u00ednila to stra\u0161n\u00e9 slovo?\u201c zeptala se v obav\u00e1ch Ema. (P\u0159edt\u00edm samoz\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b zbyst\u0159ila p\u0159i El\u010din\u00fdch zlobn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00edch napom\u00ednk\u00e1ch, ale necupovala ji za to.) A pak j\u00ed to do\u0161lo: \u201eCo se Marii stalo?\u201c
\n\u201eProst\u011b si sna\u017eila namluvit,\u201c pokra\u010dovala Elke v rytmu smutn\u00e9 ag\u00f3nie, \u201e\u017ee i ona v sob\u011b m\u00e1 dar p\u0159edpov\u011bd\u00ed a p\u0159edtuch jako jej\u00ed filmov\u00e1 hrdinka Kl\u00e1ra. N\u011bco takov\u00e9ho v\u0161ak nejde nar\u00e1z za\u0159\u00eddit, to zkr\u00e1tka mus\u00ed m\u00edt \u010dlov\u011bk vrozen\u00e9. I p\u0159esto Marie doufala, \u017ee se j\u00ed ono tajn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed vypln\u00ed – jak\u00fd by pak m\u011bl \u017eivot vlastn\u011b smysl, kdyby se jeho touhy nestaly skute\u010dn\u00fdmi – tak poka\u017ed\u00e9 zn\u011bl jej\u00ed neoblomn\u00fd argument.
\nA pak se jednoho dne do\u010dkala. P\u0159i\u0161lo to tak n\u00e1hle, tak ne\u010dekan\u011b: Marie m\u011bla velice \u017eivou p\u0159edtuchu – ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b bohu\u017eel prvn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 posledn\u00ed: v jist\u00fdch f\u00e1z\u00edch se j\u00ed \u00fadajn\u011b za\u010dala zhmot\u0148ovat hol\u010di\u010dka, bezvl\u00e1dn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed na trati za m\u011bstem – v konkr\u00e9tn\u00ed den a konkr\u00e9tn\u00ed hodinu na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b. Marie to brala jako naprostou samoz\u0159ejmost, kterou si od nikoho nenechala vymluvit. Jen\u017ee v\u0161e se ud\u00e1lo ve\u010der za pr\u016ftr\u017ee mra\u010den, a pak…\u201c Elke se na moment odml\u010dela. \u201eKdy\u017e Marie na ono m\u00edsto dosp\u011bla, tak pravd\u011bpodobn\u011b skute\u010dn\u011b uv\u011b\u0159ila, \u017ee tam na trati n\u011bkdo bezvl\u00e1dn\u011b le\u017e\u00ed a nem\u016f\u017ee se h\u00fdbat. Byl to ale jen k\u00e1men, K\u00c1MEN A NE BEZVL\u00c1DN\u00c9 LIDSK\u00c9 T\u011aLO, na co nev\u011bdomky za\u010dala volat – tak to alespo\u0148 tvrdili lid\u00e9 z okoln\u00edch chatek, co bydleli pobl\u00ed\u017e a jako prvn\u00ed byli obezn\u00e1meni s onou trag\u00e9di\u00ed. Sly\u0161eli, jak n\u011bjak\u00e9 d\u011bv\u010de zoufale k\u0159i\u010d\u00ed o pomoc. Jen\u017ee kdy\u017e Marie patrn\u011b p\u0159i\u0161la na to, \u017ee se jedn\u00e1 o omyl – vlivem t\u00e9 de\u0161\u0165ov\u00e9 pr\u016ftr\u017ee nebylo vid\u011bt na krok, nav\u00edc foukal d\u011bsiv\u00fd v\u00edtr – tak… tak ji srazil vlak. V t\u00e9 tm\u011b si z\u0159ejm\u011b neuv\u011bdomila, na jak nebezpe\u010dn\u00e9m m\u00edst\u011b se to vlastn\u011b nach\u00e1z\u00ed. Pro jej\u00ed rodinu i m\u011b to byl d\u011bsn\u00fd \u0161ok, kdy\u017e jsme se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee… \u017ee je… \u017ee u\u017e…\u201c
\nElke dopov\u00eddala t\u00e9m\u011b\u0159 chv\u011bjiv\u011b, ale nerozplakala se, ust\u00e1la to. Rad\u0161i honem s\u00e1hla do kapsy kalhot a vyndala z n\u00ed jakousi fotografii. Na n\u00ed byly dv\u011b postavy. Sm\u00e1ly se a dr\u017eely v objet\u00ed. Ema okam\u017eit\u011b poznala o dost mlad\u0161\u00ed Elke, onou druhou osobou tedy bezpochyby byla Marie. P\u0159i op\u011btovn\u00e9m n\u00e1hledu to v\u0161ak vypadalo, jako by tam s Elke pr\u00e1v\u011b post\u00e1vala ona. Marie Em\u011b v obli\u010deji byla neskute\u010dn\u011b podobn\u00e1.<\/p>\n

<\/p>\n

Nastalo ticho.
\n\u201ePov\u00ed\u0161 mi te\u010f na opl\u00e1tku v\u0161e o sv\u00e9m tajn\u00e9m sv\u011bt\u011b, o sv\u00e9m vlastn\u00edm sn\u011bn\u00ed a jeho v\u00fdjevech? Pros\u00edm, moc o to te\u010f stoj\u00edm,\u201c poprosila asi po minut\u011b vz\u00e1jemn\u00e9ho ml\u010den\u00ed Emu Elke, kdy\u017e se ob\u011b op\u011bt dostate\u010dn\u011b vynad\u00edvaly na onen dub zv\u011bstuj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011b\u010dinu.
\nEma na Elke nevyzv\u00eddala, zda-li si rovn\u011b\u017e mysl\u00ed, \u017ee vypad\u00e1 jako Marie. Toto\u017enou odpov\u011b\u010f ostatn\u011b okam\u017eit\u011b vy\u010detla z jej\u00edch o\u010d\u00ed, nepot\u0159ebovala ji tud\u00ed\u017e sly\u0161et nahlas. Ema rovn\u011b\u017e nem\u011bla d\u016fvod si p\u0159ed Elke hr\u00e1t na tajn\u016fstk\u00e1\u0159ku. To, \u017ee ji od t\u011bchto chvil pova\u017eovala za svoji nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dku, pro ni hodn\u011b znamenalo.
\nEma se bez ostychu pustila do l\u00ed\u010den\u00ed p\u0159\u00edhod, kter\u00e9 za\u017eila se sv\u00fdm dvoj\u010detem. Tak\u00e9 se v\u0161e sna\u017eila vyl\u00ed\u010dit co nejpoutav\u011bji. Elke tak dopodrobna poprv\u00e9 sly\u0161ela o princi Janovi, o V\u00edtkovi a jeho po\u010detn\u00e9 rodince, i o p\u0159\u00edchodu \u010cern\u00e9 pan\u00ed a o tom, jak se s n\u00ed cel\u00e1 V\u00edtkova rodina i Ema s dvoj\u010detem dostali do k\u0159\u00ed\u017eku a co v\u0161echno z toho vze\u0161lo. Kdy\u017e Ema ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed voln\u011b p\u0159e\u0161la k Tom\u00e1\u0161ovi a zm\u00ednila se o Dyn\u00fdskovi, objevil se v El\u010din\u011b obli\u010deji t\u00e9m\u011b\u0159 milostn\u011b zasn\u011bn\u00fd v\u00fdraz. U pas\u00e1\u017ee s Tlu\u010dmordovn\u00edkem j\u00ed naopak dost z\u010dervenaly tv\u00e1\u0159e – patrn\u011b studem, jak n\u011bkdo dok\u00e1\u017ee b\u00fdt na jednu stranu takov\u00e9 nemehlo a na onu druhou zase panova\u010dn\u00fdm morousem.
\nDal\u0161\u00ed snov\u00fd \u00fasek, kdy Mark\u00e9tka s Tom\u00e1\u0161em dorazili k Vilem\u00edn\u011b, p\u0159edali j\u00ed kouzeln\u00fd proutek, a ona je za to na opl\u00e1tku obdarovala v\u011b\u010dnou l\u00e1skou, Elke naopak ocenila uznal\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm, kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b m\u011blo zna\u010dit: tak by to m\u011blo dopadnout poka\u017ed\u00e9 – nejen v poh\u00e1dk\u00e1ch, ale i ve skute\u010dn\u00e9m re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b. Ov\u0161em Emino op\u011btovn\u00e9 mocensk\u00e9 zakon\u010den\u00ed v re\u017eii \u010cern\u00e9 pan\u00ed a dal\u0161\u00ed zm\u00ednka o  tv\u00e1\u0159i nezn\u00e1m\u00e9ho mu\u017ee jako by Elke zase nah\u00e1n\u011bly hus\u00ed k\u016f\u017ei.
\nI tak to cel\u00e9 Elke, kdy\u017e Ema s vypr\u00e1v\u011bn\u00edm skon\u010dila, ocenila pot\u011b\u0161en\u011b t\u00e1hl\u00fdm: \u201eOhromn\u00e9!\u201c A ihned k tomu p\u0159ipojila: \u201eObzvl\u00e1\u0161\u0165 ta druh\u00e1 pas\u00e1\u017e s Dyn\u00fdskem a s t\u00edm nevypo\u010ditateln\u00fdm loupe\u017en\u00edkem se mi moc zal\u00edbila.\u201c
\n\u201eV\u00e1\u017en\u011b?\u201c Emu to pon\u011bkud zasko\u010dilo. Sp\u00ed\u0161 po\u010d\u00edtala s t\u00edm, \u017ee Elke jako zlat\u00fd h\u0159eb sv\u00e9 nejnitern\u011bj\u0161\u00ed pozornosti bude jmenovat pas\u00e1\u017ee s \u010cernou pan\u00ed, u kter\u00e9 j\u00ed st\u00e1valy vlasy hr\u016fzou u\u017e p\u0159edt\u00edm, kdy na ni p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d, nebo romantick\u00e9 souzn\u011bn\u00ed Tom\u00e1\u0161e a Mark\u00e9tky, kdy naopak dala dost v\u00fdrazn\u011b najevo, jak moc si cen\u00ed paktu jejich v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sky. A hned to tak Elke tak\u00e9 sd\u011blila, na\u010de\u017e to je\u0161t\u011b obohatila o sv\u00e9 vlastn\u00ed post\u0159ehy. Pr\u00e1v\u011b ty Elke udivily ze v\u0161eho nejv\u00edc.
\n\u201eCo\u017ee? Petr jako Tom\u00e1\u0161, j\u00e1 jako Mark\u00e9tka… Petr a j\u00e1?\u201c \u017easla nad takovou \u00favahou, na\u010de\u017e p\u0159irovn\u00e1n\u00ed Dany Moronov\u00e9 k \u010cern\u00e9 pan\u00ed svorn\u011b p\u0159ijala.
\n\u201eNo, vy dva… chod\u00edte p\u0159ece spolu?\u201c
\n\u201ePetr a j\u00e1? Ne, to v\u016fbec ne. Kdo ti n\u011bco takov\u00e9ho nakukal? J\u00e1 myslela… \u017ee naopak ty… ty a Petr… \u017ee pr\u00e1v\u011b vy dva spolu n\u011bco m\u00e1…\u201c
\n\u201eAle kde\u017ee. Jsme jen p\u0159\u00e1tel\u00e9… vlastn\u011b ani to u\u017e te\u010fka ne. Stra\u0161n\u011b jsme se spolu chytli. Ty o tom asi moc nev\u00ed\u0161, nebyla jsi zrovna ve t\u0159\u00edd\u011b, kdy\u017e na\u0161e h\u00e1dka dos\u00e1hla nejvy\u0161\u0161\u00edho mo\u017en\u00e9ho stupn\u011b vz\u00e1jemn\u00e9 nesnesitelnosti.\u201c
\n\u201eI tak je to Petr, komu bys m\u011bla naslouchat. Mus\u00ed\u0161 to jen cht\u00edt, Emo,\u201c tvrdo\u0161\u00edjn\u011b m\u00ednila Elke.
\n\u201ePro\u010d mysl\u00ed\u0161?\u201c
\n\u201eCopaks u\u017e zapomn\u011bla na slova \u010cern\u00e9 pan\u00ed? Mo\u017en\u00e1 \u017ee jeden nebo DVA jsou j\u00ed opravdu naklon\u011bni, jen\u017ee ani jim ona neum\u00ed pln\u011b naslouchat, a pr\u00e1v\u011b to je jej\u00ed slabinou,\u201c p\u0159ipomn\u011bla Elke. \u201eMn\u011b u\u017e jsi svou p\u0159\u00edze\u0148 prok\u00e1zala, te\u010f je tedy na \u0159ad\u011b Petr. Ch\u00e1pe\u0161? Ta p\u0159edpov\u011b\u010f se postupn\u011b napl\u0148uje. Pochopilas m\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed, Emo, proto\u017ee jsi mi dok\u00e1zala naslouchat. Tv\u00e1 slabina nen\u00ed ve sn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 jin\u00fdm mo\u017en\u00e1 p\u0159ipad\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, to naopak sehr\u00e1v\u00e1 velice d\u016fle\u017eitou roli, jen se v n\u011bm donekone\u010dna nesm\u00ed\u0161 tr\u00e1pit samotou, \u017ealem, smutkem a ut\u00edkat do n\u011bj p\u0159ed ostatn\u00edmi. Sny o V\u00e1nkov\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed m\u00e1\u0161 od toho, abys jejich prost\u0159ednictv\u00edm m\u011bnila lidsk\u00e9 osudy v tomto skute\u010dn\u00e9m sv\u011bt\u011b – sv\u011bt\u011b re\u00e1ln\u00e9m.\u201c
\nElke te\u010f na Em\u011b doslova visela nejen o\u010dima, ale i rukama, jako by byla hodnou sudi\u010dkou a sp\u00e1sn\u00fdm and\u011blem z\u00e1rove\u0148. \u201ePovolala jsi zp\u00e1tky sv\u00e9 dvoj\u010de a jeho prost\u0159ednictv\u00edm u\u010dinila z\u00e1zrak v podob\u011b triku s my\u0161\u00ed, obdarovala toho \u017eebr\u00e1ka a t\u00edm mu v\u011bnovala plnohodnotn\u00fd \u017eivot, pomohla jsi Dyn\u00fdskovi proti ob\u00e1van\u00e9mu loupe\u017en\u00edkovi a tak zp\u016fsobila, \u017ee Tom\u00e1\u0161 s Mark\u00e9tkou k sob\u011b nav\u011bky na\u0161li zal\u00edben\u00ed.\u201c
\n\u201eTo posledn\u00ed dok\u00e1zala Vilem\u00edna bez m\u00e9ho p\u0159i\u010din\u011bn\u00ed,\u201c podotkla vyh\u00fdbav\u011b Ema.
\n\u201eTys to ale na\u010dala a n\u00e1sledn\u011b usp\u00ed\u0161ila,\u201c p\u0159isp\u011bchala Elke s dal\u0161\u00ed pohotovou nevyvratitelnou v\u00fdmluvou. \u201eJako re\u017eis\u00e9r a kameraman v jedn\u00e9 osob\u011b jsi obratn\u011b posko\u010dila v d\u011bji kup\u0159edu.\u201c
\nEma musela Elke nakonec d\u00e1t za pravdu. Pr\u00e1v\u011b o Pet\u0159ino a Mark\u00e9t\u010dino vz\u00e1jemn\u00e9 sbl\u00ed\u017een\u00ed stra\u0161n\u011b moc st\u00e1la, tak\u00e9 to byl ten hlavn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d tak u\u010dinila. Ve stvrzen\u00ed jejich v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sky za Vilem\u00ednina p\u0159isp\u011bn\u00ed spat\u0159ovala usm\u00ed\u0159en\u00ed rodi\u010d\u016f (kdy\u017e u\u017e ne v\u011b\u010dnou l\u00e1sku mezi Elke a Petrem, co\u017e Elke okam\u017eit\u011b vyvr\u00e1tila, ale od toho tu p\u0159ece byla, aby ji n\u011bkter\u00e9 v\u011bci pomohla uv\u00e9st na pravou m\u00edru).
\n\u201eK\u00e9\u017e bych m\u011bla moc onoho kouzeln\u00e9ho proutku!\u201c vyslovila Ema nahlas s povzdechem; kdy\u017e toti\u017e n\u011bkter\u00e9 v\u011bci dodate\u010dn\u011b p\u0159ehodnotila, dosp\u011bla p\u0159eci jen k n\u00e1zoru, \u017ee pr\u00e1v\u011b onen pakt v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sky se j\u00ed mo\u017en\u00e1 nepovedl dov\u00e9st do zd\u00e1rn\u00e9ho konce.
\nNakonec to cht\u011b necht\u011b musela p\u0159ipustit i Elke, kdy\u017e si Emino vypr\u00e1v\u011bn\u00ed znovu p\u0159ehr\u00e1la v hlav\u011b, i tak ji za\u010dala chl\u00e1cholit: \u201eZato sebe vinit nesm\u00ed\u0161, Emo, to byla pr\u00e1ce \u010cern\u00e9 pan\u00ed.\u201c
\n\u201eJo, j\u00e1 v\u00edm, \u201c zamra\u010dila se, na\u010de\u017e si dodate\u010dn\u011b vybavila jej\u00ed slova pln\u00e1 nevole: \u201eL\u00e1ska nikdy nep\u0159em\u016f\u017ee moc krut\u00e9ho zla. Nastal\u00fd osud nezm\u011bn\u00ed lidsk\u00fd rozum. Zlo se samo o sob\u011b napln\u00ed. Lidsk\u00e1 touha a nad\u011bje s t\u00edm nic nezm\u016f\u017eou.\u201c
\n\u201eNic z toho nenastane!\u201c vyslovila Ema d\u016frazn\u011b a na d\u016fkaz, tentokr\u00e1t t\u011bchto slov vlastn\u00edch, pevn\u011b stiskla magnetickou kuli\u010dku, kterou si u\u017e nav\u017edy dala do spojitosti se svou du\u0161\u00ed. \u201eNevyd\u00e1me se zas na cestu? Ta lavi\u010dka je docela mokr\u00e1.\u201c
\n\u201eNap\u0159ed si to, k \u010demu jsme dosp\u011bly, ale shrneme,\u201c navrhla Elke a ihned se do toho pustila: \u201eNajisto v\u00edme, \u017ee dva lid\u00e9 stoj\u00ed o tvoji pozornost – jedn\u00edm z nich jsem j\u00e1, on\u00edm druh\u00fdm Petr. D\u011bje se tak proto, nebo\u0165 ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s t\u011b m\u00e1 n\u011b\u010d\u00edm obohatit a svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed a p\u0159\u00edzn\u00ed ti rovn\u011b\u017e d\u00e1t najevo, \u017ee ti je schopen naslouchat, a tak zabr\u00e1n\u00ed, abys neust\u00e1le netrp\u011bla pocitem malocennosti, osam\u011blosti, pocitem viny, \u017ee ti nikdo nerozum\u00ed.\u201c
\n\u201eA kdy\u017e k v\u00e1m najdu cestu, vyslechnu va\u0161e smutn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy a ujist\u00edm se, \u017ee jste mi opravdu naklon\u011bni p\u0159\u00edzn\u00ed,\u201c p\u0159ebrala mluvn\u00ed \u0161tafetu Ema, na\u010de\u017e ji zase dojalo, jak ji Elke p\u011bkn\u011b na\u010dala, \u201emohu ve v\u00e1\u0161 prosp\u011bch za\u010d\u00edt konat z\u00e1zraky.\u201c
\n\u201eA proto\u017ee jsi to ji\u017e nes\u010detn\u011bkr\u00e1t prok\u00e1zala ve sv\u011bt\u011b sn\u016f,\u201c pokra\u010dovala Elke, \u201esv\u011bt\u011b nav\u00edc dosti nevypo\u010ditateln\u00e9m, kde je jin\u00fdm oby\u010dejn\u00fdm smrteln\u00edk\u016fm n\u011bco takov\u00e9ho jako ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed zab\u011bhnut\u00e9ho d\u011bje, jen\u017e \u0159\u00edd\u00ed lidsk\u00e9 podv\u011bdom\u00ed, automaticky znemo\u017en\u011bno, m\u00e1\u0161 pr\u00e1vo n\u011bco podobn\u00e9ho u\u010dinit i v tomto sv\u011bt\u011b – tedy re\u00e1ln\u00e9m.\u201c
\n\u201eN\u011bkter\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 post\u0159ehy prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch vybran\u00fdch snov\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed jsem ji\u017e zaznamenala, dokonce i vlastn\u00edm p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm,\u201c ujala se \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed zase Ema. \u201eU m\u00fdch rodi\u010d\u016f je to na dobr\u00e9 cest\u011b: jejich p\u0159e utichnou, nerozejdou se, tak\u017ee L\u00e9dov\u00e1 jen m\u00ed\u0159ila od boku a naschv\u00e1l provokovala, o \u010dem\u017e pod\u00e1v\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed takzvan\u00fd pakt v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sky mezi Tom\u00e1\u0161em a Mark\u00e9tkou – tedy za p\u0159edpokladu, \u017ee se nenapln\u00ed ona zlobn\u00e1 slova \u010cern\u00e9 pan\u00ed, kter\u00e1 ho z\u0159ejm\u011b p\u0159eru\u0161ila a t\u00edm p\u00e1dem i naru\u0161ila.\u201c
\n\u201eS nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed k tomu ale nedojde. Nezapome\u0148 na onu soudr\u017enost rodiny, ta tak\u00e9 ust\u00e1la tlak \u010cern\u00e9 pan\u00ed, kdy\u017e j\u00ed spole\u010dn\u00fdmi silami dok\u00e1zala vzdorovat,\u201c p\u0159ipomn\u011bla Em\u011b Elke.\u201c
\n\u201eVid\u00ed\u0161, tohle m\u011b v\u016fbec nenapadlo. J\u00e1 tebe nem\u00edt…\u201c
\nEma a Elke si vym\u011bnily pot\u011b\u0161en\u00e9 pohledy.
\n\u201eAno, m\u00e1\u0161 pravdu, V\u00edtek star\u0161\u00ed,\u201c uva\u017eovala n\u00e1sledn\u011b Ema, \u201eto je vlastn\u011b, kdy\u017e se to tak vezme, m\u016fj otec. Ten coby projektant pracuje na pl\u00e1nech, no a V\u00edtek je zase d\u0159evorubcem, to spolu souvis\u00ed. A oba i pom\u011brn\u011b dost \u010dasto cestuj\u00ed: m\u016fj otec v r\u00e1mci sv\u00e9ho podniku, V\u00edtek zase coby kr\u00e1l\u016fv pobo\u010dn\u00edk.\u201c<\/p>\n


\n\u201eA tv\u00e1 maminka,\u201c napadlo Elke, \u201eta by zase z fleku mohla p\u0159edstavovat Dorku \u010di B\u011btku, nebo snad ne?\u201c
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee mamka je mixem obou: jako Dorka m\u00e1 pro druh\u00e9 pochopen\u00ed a dok\u00e1\u017ee se jich zastat\u201c (Ema si okam\u017eit\u011b vzpomn\u011bla, jak se o n\u011bco podobn\u00e9ho jej\u00ed maminka pokou\u0161ela, kdy\u017e otec nal\u00e9hal s t\u00edm psychologem a zvy\u0161oval u toho nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b hlas), \u201ea podobn\u011b jako B\u011btka se o n\u011b p\u0159ehnan\u011b strachuje a taky star\u00e1\u201c (Ema si vybavila, jak se jej\u00ed maminka poka\u017ed\u00e9 starostliv\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e procitne z obzvl\u00e1\u0161\u0165 \u017eiv\u00e9ho sn\u011bn\u00ed, no a na neust\u00e1l\u00e9 vypt\u00e1v\u00e1n\u00ed se ohledn\u011b Petra, na to co je za\u010d, zda s n\u00edm Ema n\u011bco nem\u00e1, a jestli jsou i n\u011bjac\u00ed jin\u00ed kamar\u00e1di na obzoru, tak to se rovn\u011b\u017e nedalo opominout).<\/p>\n


\n\u201eA co ta \u010cern\u00e1 pan\u00ed? Koho ta ti p\u0159ipom\u00edn\u00e1?\u201c zaj\u00edmalo dodate\u010dn\u011b Elke.
\n\u201eTak tu v tomhle m\u00e9m re\u00e1lnu p\u0159edstavuje v\u00edcero lid\u00ed. Z\u00e1le\u017e\u00ed v\u017edy na konkr\u00e9tn\u00ed situaci. V na\u0161em dom\u011b hraje \u010darod\u011bjnick\u00fd hlavn\u00ed prim nep\u0159\u00edjemn\u00e1 dom\u00e1c\u00ed L\u00e9dov\u00e1,\u201c a Ema Elke okam\u017eit\u011b za\u010dala l\u00ed\u010dit, jak na ni natrefila na chodb\u011b, jak moc si L\u00e9dov\u00e1 p\u0159\u00e1la rozchod rodi\u010d\u016f, a jak do jejich p\u0159\u00edbytku hodlala nakvart\u00fdrovat jist\u00e9ho pana Pod\u011bsu, kter\u00e9mu bez dlouh\u00e9ho p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed te\u010f Ema p\u0159ihr\u00e1la post \u010dern\u00e9 vr\u00e1ny.
\n\u201eHmm, \u0161koda jen,\u201c uva\u017eovala te\u010f Elke, \u201e\u017ee se \u010darod\u011bjnic\u00ed dnes stal i Haufner.
\n\u201eTo Moronoce a Kut\u00e1kov\u00fd jsou posty \u010cern\u00e9 pan\u00ed ale u\u0161ity p\u0159\u00edmo na m\u00edru,\u201c neodpustila si dodate\u010dn\u011b p\u0159ipomenout Ema, na\u010de\u017e to p\u0159ed Elke d\u00e1l nehodlala tutlat a zm\u00ednila se j\u00ed o tom, co vid\u011bla p\u0159i sv\u00e9 posledn\u00ed kra\u0165ou\u010dk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b V\u00e1nkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.
\n\u201eTak\u017ee… tak\u017ee krom\u011b t\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159e a sv\u00e9 jsi tam v\u00e1\u017en\u011b zahl\u00e9dla i tu mou, Petrovu, Ditinu a toho jej\u00edho p\u0159\u00edtele?\u201c
\n\u201eNo vlastn\u011b tam je\u0161t\u011b byly dal\u0161\u00ed, ty zase n\u00e1le\u017eely cel\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodin\u011b, no a tak\u00e9… m\u00e1lem bych je\u0161t\u011b zapomn\u011bla na Kazim\u00edra.\u201c
\n\u201eO-opravdu, i…i Vincek tam byl p\u0159\u00edtomen?\u201c Elke p\u0159i zazn\u011bn\u00ed jeho jm\u00e9na nasadila je\u0161t\u011b udiven\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz, zat\u00edmco Emu to nech\u00e1valo pom\u011brn\u011b chladnou; prost\u011b zast\u00e1vala n\u00e1zor, \u017ee Vincek se j\u00ed tam zjevil jen proto, \u017ee si ho prve dala do spojitosti se sn\u011bn\u00edm p\u0159edchoz\u00edm. \u201eCo to ale p\u0159edznamen\u00e1v\u00e1, Emo?\u201c
\n\u201eM\u0148o, nejsp\u00ed\u0161 se na z\u00e1chrann\u00e9 akci V\u00e1nkov\u00e9 zem\u011b m\u00e1te se mnou n\u011bjak pod\u00edlet.\u201c
\nEma si z\u00e1hy povzdechla, kdy\u017e si vybavila, jak j\u00ed tam Dita d\u011bl\u00e1 spole\u010dnost. B\u00fdt s n\u00ed, to nikdy nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho. Elke v\u0161ak p\u0159isp\u011bchala s pomocn\u00fdm proti\u0159e\u010den\u00edm: \u201eNakonec, je to po\u0159\u00e1d jen sen. A t\u0159eba se ti v n\u011bm Dita uk\u00e1\u017ee v lep\u0161\u00edm sv\u011btle.\u201c
\nVstaly a \u00fazkou p\u011b\u0161inkou se vydaly na dal\u0161\u00ed cestu lesem. M\u00edjely nov\u00e1 rozlehl\u00e1 jez\u00edrka a dal\u0161\u00ed neprostupn\u00e9 ba\u017einy.<\/p>\n

<\/p>\n

A kdy\u017e zanedlouho dosp\u011bly k n\u011b\u010demu, co v sob\u011b m\u00edsilo oboj\u00ed, obezn\u00e1mila Ema Elke s p\u0159\u00edhodou, j\u00ed\u017e figuroval zbloudil\u00fd turista, co se v t\u011bchto m\u00edstech rozhodl na noc pob\u00fdt. Ten se bohu\u017eel o p\u016flnoci probudil \u017e\u00edzn\u00ed a p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b mu do\u0161lo, \u017ee se nenach\u00e1z\u00ed v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, tud\u00ed\u017e \u017ee ono nedaleko od n\u011bj nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 malebn\u00e9 jez\u00edrko, n\u00fdbr\u017e dokonal\u00e1 ba\u017eina made in Rumunia, a \u017ee od n\u00ed nen\u00ed vzd\u00e1len na pouh\u00fdch dev\u011bt krok\u016f, jak se p\u016fvodn\u011b domn\u00edval, ale dokonce na pln\u00fdch deset, tak\u017ee doty\u010dn\u00fd vandrovn\u00edk m\u011bl alespo\u0148 to \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee mu nezkornat\u011bl hlas a zav\u010das se dovolal pomoci, kdy\u017e do on\u00e9 b\u0159e\u010dky zahu\u010del. Pora\u017een\u00e1 b\u0159\u00edza mu na\u0161t\u011bst\u00ed byla po ruce, tak\u017ee se nemusel zbyte\u010dn\u011b ob\u00e1vat \u00fapln\u00fdch p\u0159\u00edpadn\u00fdch stah\u016f a\u017e pod onen nemile von\u00edc\u00ed podvodn\u00ed povrch. No a pomoc \u017ee nakonec p\u0159eci jen zav\u010das dorazila, tak\u017ee vandrovn\u00edk n\u00e1sledn\u011b dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee se vlastn\u011b nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho nestalo, na\u010de\u017e sv\u00e9ho zachr\u00e1nce pozval na pan\u00e1ka, co ho m\u011bl s sebou v ruksaku. \u017del bohu\u017eel se r\u00e1no probudil bez pen\u011b\u017eenky a doklad\u016f, zato s velkou sklerotickou kocovinou, co\u017e pro n\u011bj bylo daleko hor\u0161\u00ed, ne\u017e onen p\u0159edchoz\u00ed p\u016flno\u010dn\u00ed kolaps.
\nElke se tomu chab\u011b zasm\u00e1la (to\u0165 op\u011bt d\u016fkaz jej\u00ed starostlivosti o druh\u00e9) a svou pozornost zam\u011b\u0159ila na zdej\u0161\u00ed porosty, k nim\u017e op\u011btovn\u011b vzhl\u00ed\u017eela s velkou posv\u00e1tnou \u00factou. Te\u010f se slova zase ujala ona a poreferovala Em\u011b o tom, jak kdesi ve Skandin\u00e1vii a\u017e na jej\u00edm sam\u00e9m chladn\u00e9m severu \u017eije jeden starousedl\u00edk, kter\u00fd tam po cel\u00fd rok pe\u010duje o pobledl\u00e9 l\u00e1ny zasn\u011b\u017een\u00e9ho stromo\u0159ad\u00ed, a jak tady ve st\u0159edu Evropy se jim naopak da\u0159\u00ed o pozn\u00e1n\u00ed l\u00e9pe, tak\u017ee je moc r\u00e1da, \u017ee m\u00e1 ji\u017e del\u0161\u00ed dobu tu mo\u017enost, co bydl\u00ed v Kataln\u00e9 Mochn\u011b, obdivovat porosty zcela nov\u00e9, mezi nimi nap\u0159\u00edklad takov\u00e9 b\u0159\u00edzy, kter\u00e9 j\u00ed zbarven\u00edm hodn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed zebru. Na to Ema pohotov\u011b zareagovala h\u0159\u00ed\u010dkou z mochnick\u00fdch studentsk\u00fdch den\u00ed\u010dk\u016f, na n\u00ed\u017e si ob\u011b d\u00edvky n\u00e1sledn\u011b m\u00e1lem vyl\u00e1maly jazyk, jak se jim neust\u00e1le pletla.
\nByly to zase stromy a jejich pukliny, v lidsk\u00fdch o\u010d\u00edch utv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed obrazce, co d\u00edvky znovu p\u0159im\u011blo p\u0159em\u00edtat o on\u00e9 bezejmenn\u00e9 tv\u00e1\u0159i.
\n\u201eT\u0159eba n\u00e1le\u017e\u00ed n\u011bjak\u00e9mu v\u00e1le\u010dn\u00e9mu veter\u00e1novi,\u201c uva\u017eovala Elke. \u201eJuj!\u201c
\n\u201ePozor!\u201c napom\u00ednala te\u010f kamar\u00e1dku Ema. \u201eNa\u0161e buky sice vydaj\u00ed za t\u0159i statn\u00e9 kluky, ale v podob\u011b l\u00e1vek n\u011bkdy maj\u00ed tendence sestupovat a\u017e k on\u011bm nechvaln\u011b proslul\u00fdm podl\u00e1vk\u00e1m,\u201c dodala ironicky, kdy\u017e Elke vyrovnala ztracenou rovnov\u00e1hu t\u00edm, \u017ee se zachytila jej\u00edho ramene.
\n\u201eTak\u017ee to s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed bude v\u00e1le\u010dn\u00fd veter\u00e1n – letec, n\u00e1mo\u0159n\u00edk, para\u0161utista – zajist\u00e9 je\u0161t\u011b \u017eij\u00edc\u00ed, to by se jinak nezjevoval,\u201c uva\u017eovala d\u00e1l Elke, kdy\u017e s Emou l\u00e1vku \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zdolaly a zase pod nohama m\u011bly pevnou lesn\u00ed p\u016fdu.
\n\u201eJen\u017ee nemluv\u00edc\u00ed,\u201c povzdechla si Ema.
\n\u201eT\u0159eba…\u201c p\u0159isp\u011bchala Elke s mo\u017en\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm, \u201et\u0159eba by ti r\u00e1d sd\u011blil, co ho tr\u00e1p\u00ed, ale nejde mu to, proto\u017ee v sob\u011b st\u00e1le p\u0159em\u00e1h\u00e1 \u0161ok z n\u011b\u010deho stra\u0161n\u00e9ho – a v\u00e1le\u010dn\u00e9 konflikty jsou p\u0159ece stra\u0161n\u00e9 odnepam\u011bti. Proto se ti ta tv\u00e1\u0159 zjevuje poka\u017ed\u00e9 a\u017e po v\u00fdstupu \u010cern\u00e9 pan\u00ed, po v\u00fdstupu n\u011b\u010deho zl\u00e9ho.\u201c
\n\u201eJen\u017ee komu pat\u0159\u00ed? Kde jsem ji u\u017e mohla vid\u011bt?\u201c p\u0159em\u00edtala d\u00e1l horliv\u011b Ema, le\u010d, sama na to nakonec nedok\u00e1zala p\u0159ij\u00edt.
\nNa to ani Elke bohu\u017eel neznala odpov\u011b\u010f. Ema tedy hovor p\u0159enesla na jin\u00e9 t\u00e9ma. Vzpomn\u011bla si, \u017ee Elke st\u00e1le cosi dlu\u017e\u00ed. \u201eA jak ti tedy m\u00e1m b\u00fdt n\u00e1pomocn\u00e1? Kdo je tedy t\u00edm tv\u00fdm vyvolen\u00fdm, kdy\u017e ne Petr?\u201c St\u00e1le toti\u017e doufala, \u017ee ji to Elke p\u0159ece jen souhlasn\u011b potvrd\u00ed. Jen\u017ee s t\u00edm, s \u010d\u00edm z\u00e1hy p\u0159i\u0161la, Ema nepo\u010d\u00edtala ani v t\u011bch nejdivo\u010dej\u0161\u00edch snech.
\n\u201eVincek.\u201c<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eCo\u017ee? Kazim\u00edr?\u201c
\n\u201eAno, ten.\u201c
\n\u201eAle on… to p\u0159ece nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b.\u201c
\nElke Emu tentokr\u00e1t ob\u0161\u0165astnila vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem a na Vinckovu obhajobu ze sebe za\u010dala pohotov\u011b soukat: \u201eOn nen\u00ed tak stra\u0161n\u00fd a nemo\u017en\u00fd, jak si n\u011bkte\u0159\u00ed z ro\u010dn\u00edku mysl\u00ed. Pot\u0159ebuje jen pochopen\u00ed a poznat n\u011b\u010d\u00ed opravdov\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed – jako ty, Emo. To otec ho v jednom kuse pl\u00edsn\u00ed a dept\u00e1 \u0159e\u010dmi o tom, \u017ee spr\u00e1vn\u00fd mu\u017e m\u00e1 chodit do hospody, p\u00edt pivo, um\u011bt se poprat a b\u00fdt v\u017edy nad v\u011bc\u00ed, proto\u017ee on dle vlastn\u00edho n\u00e1zoru jako spr\u00e1vn\u00fd policista takov\u00fd prost\u011b je. Jen\u017ee Vincka t\u00edm sp\u00ed\u0161 dept\u00e1 a on se pak chov\u00e1 jako utr\u017een\u00fd ze \u0159et\u011bzu. Proto jsem doufala, \u017ee se v\u0161em uk\u00e1\u017ee v lep\u0161\u00edm sv\u011btle a projev\u00ed sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9, nefal\u0161ovan\u00e9 emoce, kdy\u017e p\u0159ed t\u0159\u00eddou vystoup\u00ed coby um\u011blec.\u201c
\n\u201eTak to jsi byla ty, kdo se postaral o to Kazim\u00edrovo soukrom\u00e9 vystoupen\u00ed u n\u00e1s ve t\u0159\u00edd\u011b pod Bludim\u00edrovou taktovkou?\u201c vyvalila na Elke u\u017easle o\u010di Ema.
\n\u201eAno, j\u00e1,\u201c p\u0159isv\u011bd\u010dila Elke a zard\u011bla se. \u201eOsobn\u011b jsem se setkala s Vinckovou maminkou, ta na rozd\u00edl od sv\u00e9ho man\u017eela ve sv\u00e9m synovi zase vid\u00ed maz\u00e1nka, alespo\u0148 ho ale vede k hudb\u011b.\u201c
\nElke se d\u00e1le rozpov\u00eddala o tom, jak ji Vincek zval na oslavu sv\u00fdch narozenin, kde se s jeho maminkou pr\u00e1v\u011b poprv\u00e9 setkala, a jak ji t\u00edm zpo\u010d\u00e1tku p\u0159\u00edli\u0161 neoslnil, n\u00fdbr\u017e dostate\u010dn\u011b vystra\u0161il, nebo\u0165 se o cel\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti zm\u00ednil, jako by v\u0161ichni Kazim\u00edrovi byli m\u00edsto slu\u0161n\u011b spo\u0159\u00e1dan\u00e9 rodiny vyhl\u00e1\u0161enou kartelovou narkomafi\u00ed, podnikaj\u00edc\u00ed na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b z\u00e1kona – ne tedy na t\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9, na n\u00ed\u017e zbroj\u00ed Vinck\u016fv otec, velk\u00fd to zast\u00e1nce pr\u00e1va a po\u0159\u00e1dku. Ema se tomu ani koutkem \u00fast nezasm\u00e1la. Kone\u010dn\u011b dost\u00e1la odpov\u011bdi, pro\u010d se Vincek Kazim\u00edr vy\u017e\u00edv\u00e1 v mochnick\u00fdch morbidit\u00e1ch, a \u017ee tud\u00ed\u017e na planetu Vinkaz, kterou mu p\u0159i posledn\u00edm vz\u00e1jemn\u00e9m rozhovoru sama v duchu p\u0159id\u011blila, v\u00edcem\u00e9n\u011b ut\u00edk\u00e1 z nutnosti, stejn\u011b jako ona do sv\u00fdch snov\u00fdch v\u00fdjev\u016f, aby si tam prost\u0159ednictv\u00edm probodnut\u00fdch t\u00edlek a zamordovan\u00fdch n\u00e1t\u011bln\u00edk\u016f kuchy\u0148skou linkou vybil v\u0161echny vnit\u0159n\u00ed frustrace, kter\u00e9 mu zp\u016fsobuje otc\u016fv policajtsk\u00fd dikt\u00e1torsk\u00fd re\u017eim.
\n\u201eCo mysl\u00ed\u0161? Je v\u00e1\u017en\u011b nad\u011bje, \u017ee se Vincek dok\u00e1\u017ee zm\u011bnit k lep\u0161\u00edmu a nav\u00e1\u017ee s n\u011bk\u00fdm opravdov\u00fd p\u0159\u00e1telsk\u00fd kontakt? S n\u011bk\u00fdm, komu bude schopen opravdu naslouchat, a pod\u011bl\u00ed se s n\u00edm i o sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed, o sv\u00e9 tajn\u00e9 touhy a city, pokud o to ten druh\u00fd bude st\u00e1t? T\u0159eba se mnou?\u201c
\nEma u\u017e Elke nehypnotizovala nech\u00e1pav\u00fdmi pohledy, naopak, pln\u011b ch\u00e1pala jej\u00ed starostlivost. Okam\u017eit\u011b se sna\u017eila nad El\u010dinou prosbou co nejd\u016fkladn\u011bji zamyslet a naj\u00edt pro ni co mo\u017en\u00e1 nejpozitivn\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. \u201eNo, jist\u00e1 nad\u011bje na lep\u0161\u00ed vyhl\u00eddky by tu byla,\u201c konstatovala, kdy\u017e si Kazim\u00edra vybavila na postu Tlu\u010dmordovn\u00edka. \u201eOn se Vincek vlastn\u011b chov\u00e1 stejn\u011b jako on: taky v jednom kuse trous\u00ed ty sv\u00e9 rozumy a k druh\u00fdm nev\u011bdomky p\u0159istupuje p\u0159ehnan\u011b nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b. No a ty,\u201c usm\u00e1la se na Elke, \u201ety samoz\u0159ejm\u011b nejsi nik\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e Mark\u00e9tkou, d\u00edvkou, kter\u00e1 m\u00e1 k loupe\u017en\u00edkovi, tedy k Vinckovi, poka\u017ed\u00e9 n\u011bjak\u00e9 v\u00fdhrady. Tlu\u010dmordovn\u00edk se neust\u00e1le na Mark\u00e9tku sna\u017e\u00ed ud\u011blat dojem, br\u00e1n\u00ed mu v tom v\u0161ak \u0161patn\u00e9 v\u00fdchovn\u00e9 m\u00f3resy stejn\u011b jako ty jeho alkoholov\u00e9 excesy, no a Vincek v tomhle nen\u00ed bohu\u017eel jin\u00fd.\u201c
\n\u201eA mysl\u00ed\u0161,\u201c zopakovala Elke s nad\u011bj\u00ed v hlase, \u201e\u017ee by byla jist\u00e1 \u0161ance, aby se Vinck\u016fv p\u0159\u00edstup k druh\u00fdm zm\u011bnil k lep\u0161\u00edmu?\u201c
\n\u201eNo,\u201c dumala d\u00e1l Ema, \u201e\u0161ance na prom\u011bnu se tu r\u00fdsuj\u00ed. J\u00e1 osobn\u011b zast\u00e1v\u00e1m n\u00e1zor, \u017ee Tlu\u010dmordovn\u00edk nen\u00ed zas a\u017e tak z\u00e1porn\u00e1 postava, v podstat\u011b je docela z\u00e1bavn\u00e1, i kdy\u017e se loupe\u017en\u00edk usilovn\u011b sna\u017e\u00ed, aby z n\u011bj \u0161la na okol\u00ed co nejv\u011bt\u0161\u00ed hr\u016fza. Dokonce snad nep\u0159eh\u00e1n\u00edm, kdy\u017e uvedu, \u017ee by se on a Mark\u00e9tka klidn\u011b mohli d\u00e1t dohromady, kdyby o to loupe\u017en\u00edk opravdu hodn\u011b moc st\u00e1l a um\u011bl naslouchat jej\u00edm nitern\u00edm cit\u016fm. Mark\u00e9tka by ho ur\u010dit\u011b dok\u00e1zala pat\u0159i\u010dn\u011b zkrotit. To by ov\u0161em nesm\u011bl existovat \u017e\u00e1dn\u00fd Tom\u00e1\u0161.\u201c
\n\u201eV m\u00e9m \u017eivot\u011b nikdo takov\u00fd nen\u00ed,\u201c podotkla horliv\u011b Elke.
\n\u201eNo tak v tom p\u0159\u00edpad\u011b m\u00e1\u0161 u Vincka \u0161anci usp\u011bt,\u201c ozn\u00e1mila spokojen\u011b Ema, \u201epokud tedy z jeho hlavy nadobro vy\u017eene\u0161 ty jeho neduhy, kter\u00e9 bych z pohledu V\u00e1nkov\u00e9 poh\u00e1dky vid\u011bla v Tlu\u010dmordovn\u00edkov\u00fdch p\u0159iblbl\u00fdch pobo\u010dn\u00edc\u00edch, co mu v jednom kuse sp\u00ed\u0161 kr\u00e1lovsky \u0161kod\u00ed, ne\u017e pom\u00e1haj\u00ed.\u201c
\n\u201ePokus\u00edm se,\u201c vyslovila to odhodlan\u011b Elke. \u201eJen \u0161koda, \u017ee nevlastn\u00edm ten Vilem\u00ednin kouzeln\u00fd proutek, nebo nem\u00e1m k dispozici Dyn\u00fdska.\u201c
\n\u201eCo nen\u00ed, m\u016f\u017ee b\u00fdt.\u201c Ema bez rozpak\u016f jeden vkusn\u011b zachovan\u00fd proutek sebrala ze zem\u011b a n\u00e1sledn\u011b ho Elke p\u0159edala. \u201ePo\u010dkej je\u0161t\u011b.\u201c Na moment si ho od n\u00ed je\u0161t\u011b vzala a n\u011bkolikr\u00e1t po n\u011bm p\u0159ejela magnetickou kuli\u010dkou. Pomysln\u00fd ritu\u00e1l pak zakon\u010dila jednou z pam\u00e1tn\u00fdch Vilem\u00ednin\u00fdch hl\u00e1\u0161ek o napln\u011bn\u00ed v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sky. \u201eA co se t\u00fd\u010de Dyn\u00fdska, tak o jednom takov\u00e9m bych v\u011bd\u011bla. Sice se jmenuje Jur\u00e1\u0161ek, ale i tak je to kr\u00e1sn\u00fd statn\u00fd b\u011blou\u0161. Ur\u010dit\u011b se ti bude l\u00edbit, a\u017e ho spat\u0159\u00ed\u0161.\u201c
\nElke si te\u010f p\u0159ipadala jako v sedm\u00e9m nebi, jako ve skute\u010dn\u00e9 poh\u00e1dce.
\nZase p\u0159idaly do kroku. Zakr\u00e1tko vy\u0161ly z lesa a ocitly se na hlavn\u00ed cest\u011b. Tu p\u0159e\u0161ly a r\u00e1zem stanuly na Slep\u00e9m ostr\u016fvku. Tam se Ema, st\u00e1le p\u0159ekypuj\u00edc\u00ed nesm\u00edrnou radost\u00ed, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161la opravdovou kamar\u00e1dku, Elke sv\u011b\u0159ila, \u017ee pr\u00e1v\u011b tohle m\u00edsto se pro ni a Petra p\u0159i jejich toulk\u00e1ch okoln\u00ed p\u0159\u00edrodou stalo posv\u00e1tn\u00fdm. Elke, jakmile to jm\u00e9no znovu zaslechla, samoz\u0159ejm\u011b ihned Emu za\u010dala verbovat do usmi\u0159ov\u00e1n\u00ed. Tak\u017ee se pod vrbou p\u0159\u00edli\u0161 dlouho nezdr\u017eely a okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159ily na jedno z pol\u00ed, kde na Petra a ostatn\u00ed ze sv\u00e9ho ro\u010dn\u00edku mohly narazit. Ano, pr\u00e1v\u011b toto bylo op\u0159edeno nejistotou. Hrozilo, \u017ee tomu bude jinak, \u017ee za profesora Litevsk\u00e9ho si hodinu pr\u00e1v\u011b odb\u00fdv\u00e1 Ludmila Kut\u00e1kov\u00e1, co\u017e by vedle t\u011blocvik\u00e1\u0159sk\u00fdch radov\u00e1nek automaticky znamenalo i konec t\u011bm biolog\u00e1\u0159sk\u00fdm. D\u00edvky se to ale rozhodly risknout. Povzbuzeny t\u00edm, co jim p\u0159inesly poznatky z V\u00e1nkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, odhodlan\u011b vy\u0161ly Oborov\u011bnce vst\u0159\u00edc. Prost\u011b si namluvily, \u017ee tam na sta\u0159i\u010dk\u00e9ho pana profesora mus\u00ed narazit, u\u017e kv\u016fli herb\u00e1\u0159i, na n\u011bm\u017e v\u0161ichni intenzivn\u011b pracovali od podzimu minul\u00e9ho \u0161koln\u00edho roku.
\nEma a Elke to op\u011btovn\u011b stylov\u011b vzaly lesem. A zakr\u00e1tko ob\u011bma padlo do o\u010d\u00ed, co moc cht\u011bly spat\u0159it: Ema nalezla p\u0159esnou kopii Lipov\u00e9 stud\u00e1nky v jednom malebn\u00e9m jez\u00edrku a Elke o p\u00e1r metr\u016f d\u00e1l zase natrefila na posed, jen\u017e v\u011brohodn\u011b kontrastoval s Vilem\u00edninou chaloupkou na m\u016f\u0159\u00ed no\u017ece.<\/p>\n

<\/p>\n

A tak\u00e9 do\u0161lo na ob\u00e1van\u00fd \u00fakryt \u010cern\u00e9 pan\u00ed. Sice se nejednalo o \u017e\u00e1dnou hradn\u00ed z\u0159\u00edceninu, pouze jen o vstup do men\u0161\u00ed jeskyn\u011b, i tak ale jako mo\u017en\u00fd p\u0159\u00edst\u011bnek p\u016fsobila v\u011brohodn\u00fdm dojmem.
\n\u201eCo to?\u201c zpozorn\u011bla n\u00e1hle Elke a zvedla hlavu ke korun\u00e1m strom\u016f. Nezn\u00e1m\u00e9 st\u00edny v nich v\u0161ak mezit\u00edm nadobro zmizely. Ustal i \u0161um k\u0159\u00eddel.
\n\u201eTo nic, to si MALOVY z\u0159ejm\u011b prov\u011btr\u00e1vaj\u00ed k\u0159\u00eddla p\u0159ed zimou,\u201c ozn\u00e1mila vcelku lhostejn\u011b Ema. \u201eTys o nich za celou dobu, co tu u n\u00e1s \u017eije\u0161, je\u0161t\u011b nesly\u0161ela?\u201c
\n\u201eNe,\u201c odv\u011btila Elke, na\u010de\u017e prahla nedo\u010dkavost\u00ed se o nich dozv\u011bd\u011bt co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edc.
\nEma j\u00ed tedy za\u010dala vypr\u00e1v\u011bt o modr\u00fdch pt\u00e1\u010dc\u00edch, kte\u0159\u00ed o\u017e\u00edvaj\u00ed na podzim, \u017eij\u00ed zimou a na ja\u0159e se zase ukl\u00e1daj\u00ed k sp\u00e1nku, aby cel\u00e9 l\u00e9to prospali v korun\u00e1ch strom\u016f a p\u0159e\u010dkali ho za pomoc\u00ed sv\u00fdch nadit\u00fdch v\u00e1\u010dk\u016f, v nich\u017e maj\u00ed ony z\u00e1soby ukryty. \u201ePokud se n\u011bkter\u00e1 z MALOV \u010dirou n\u00e1hodou dostane do nebezpe\u010d\u00ed, m\u00e1 tak pom\u011brn\u011b velkou \u0161anci na p\u0159e\u017eit\u00ed,\u201c zakon\u010dila to.
\n\u201eJ\u00e9, s t\u011bmi bych se tak r\u00e1da setkala!\u201c nadchla se hned pro tu my\u0161lenku Elke a zatv\u00e1\u0159ila se p\u0159i tom jak Alenka z \u0159\u00ed\u0161e div\u016f, \u201eTy o nich tak kr\u00e1sn\u011b vypr\u00e1v\u00ed\u0161, \u017ee t\u00e9 my\u0161lence v\u016fbec nejde odolat.\u201c
\n\u201eNo, ehm,\u201c pitvo\u0159ila se Ema, \u201eJust\u00fdna je p\u0159eci jen v t\u011bchhle proslovech daleko zb\u011bhlej\u0161\u00ed. Jen si te\u010f \u0159\u00edk\u00e1m, jestli je\u0161t\u011b na n\u011b nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 brzo. Zat\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e1 po\u0159\u00e1dn\u00e1 zima vlastn\u011b ani nenastala a sn\u00edh taky nepad\u00e1. Ale t\u0159eba…\u201c dodala honem, kdy\u017e Elke nasadila posmutn\u011bl\u00fd v\u00fdraz, \u201et\u0159eba na n\u011bjak\u00e9ho cestou naraz\u00edme, jestli si to te\u010f hrozn\u011b moc p\u0159eje\u0161. Kouzeln\u00fd proutek u\u017e m\u00e1\u0161, j\u00e1 zas svou du\u0161i, tak je\u0161t\u011b natref\u00edme na p\u0159esnou kopii Dyn\u00fdska, abychom to p\u0159\u00e1n\u00ed najisto zpe\u010detily, a o dal\u0161\u00ed \u00fakaz bude r\u00e1zem postar\u00e1no, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?\u201c
\nS t\u00edm posledn\u00edm si nemusely d\u011blat p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ekou hlavu. Byly p\u0159ece v Oborov\u011bnce a za Jur\u00e1\u0161kem coby Dyn\u00fdskem se kdykoli mohly stavit. Te\u010f v\u0161ak kroky d\u00edvek sm\u011b\u0159ovaly na opa\u010dnou stranu k nedalek\u00e9mu poli.
\nNetrvalo dlouho a dolehly k nim zn\u00e1m\u00e9 hlasy jejich spolu\u017e\u00e1k\u016f. Em\u011b a Elke se ulevilo: Ludmila Kut\u00e1kov\u00e1 z\u016fstala ve \u0161kole kdesi na str\u00e1\u017ei a v rozvoji moudrost\u00ed dala p\u0159ece jen p\u0159ednost star\u0161\u00edm, daleko zku\u0161en\u011bj\u0161\u00edm u\u010ditel\u016fm – respektive jednomu z on\u011bch povolan\u00fdch. Radovan Litevsk\u00fd tam na poli sed\u011bl na stoli\u010dce a zapisoval n\u011bco do t\u0159\u00eddnice. Ob\u010das od n\u00ed odtrhl o\u010di, to kdy\u017e mu n\u011bjak\u00fd student p\u0159inesl uk\u00e1zat kytku, jak to pr\u00e1v\u011b te\u010f \u010dinila Petersenovic dvoj\u010data.
\n\u201ePane profesore, je tohle BEDRN\u00cdK V\u011aT\u0160\u00cd?\u201c pochlubila se s n\u00e1lezem Lena.
\n\u201eA toto PIMPINELLA MAJOR, pane profesore?\u201c zaj\u00edmalo zase Jelenu, i kdy\u017e \u0161lo o to sam\u00e9.
\n\u201eAno, ano, ct\u011bn\u00e9 d\u00e1my, jest tomu tak a ne jinak,\u201c konstatoval s pot\u011b\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem Radovan Litevsk\u00fd.
\n\u201eA tohle, pane profesore, tohle n\u00e1hodou nen\u00ed ten KOZ\u00cd PYSK \u0159e\u010den\u00fd BLEDULE JARN\u00cd?\u201c To se pr\u00e1v\u011b s \u010d\u00edmsi p\u0159ihnal Vincek Kazim\u00edr.
\n\u201eBohu\u017eel, pane Kazim\u00edre, bohu\u017eel,\u201c vzk\u00e1zal mu nesouhlasn\u011b profesor, \u201ev\u00e1mi zm\u00edn\u011bn\u00e1 BLEDULE kvete a\u017e v \u00fanoru, je mi l\u00edto. To, co mi pr\u00e1v\u011b nab\u00edz\u00edte k pohledov\u00e9mu oko\u0161tov\u00e1n\u00ed, je jen pouh\u00e9 uschl\u00e9 st\u00e9b\u00e9lko kuku\u0159i\u010dn\u00e9ho kl\u00e1sku.\u201c
\n\u201eHmm, tak to je f*ck v\u00e1\u017en\u00e1 hustilka,\u201c zadrmolil Vincek, pravd\u011bpodobn\u011b zas po vzoru sv\u00e9ho otce, a nam\u00e1havou ch\u016fz\u00ed lenochoda se \u0161oural pry\u010d, s\u00e1m v obli\u010deji bled\u00fd jak st\u011bna po p\u00e1t\u00e9m \u0161patn\u00e9m n\u00e1t\u011bru.
\n\u201eAle pokud v\u00e1m n\u011bkdo ze student\u016f n\u011bjakou tu BLEDULKU ochotn\u011b p\u0159enech\u00e1 a vy si ji zand\u00e1te do vlastn\u00edho herb\u00e1\u0159e, samoz\u0159ejm\u011b proti tomu nic nam\u00edtat nebudu,\u201c sna\u017eil se Litevsk\u00fd Vincka na d\u00e1lku povzbudit. Ten to sice zaslechl, na rtech v\u0161ak vy\u010daroval jen nepatrn\u00fd \u00fa\u0161klebek, jako by mu profesor po vzoru Moronov\u00e9 pr\u00e1v\u011b ozn\u00e1mil, \u017ee m\u00edsto p\u011bt minus dostal p\u011bt plus.
\nEma s Elke to v\u0161e pozorovaly z okraje lesa, kde se skr\u00fdvaly v p\u0159\u00edtm\u00ed strom\u016f; necht\u011blo se jim mezi ostatn\u00ed hned tak nar\u00e1z vpadnout.
\n\u201eVid\u00ed\u0161, co jsem \u0159\u00edkala?\u201c informovala Emu Elke. \u201eVincek je psychicky \u00fapln\u011b na dn\u011b. Otcovy pou\u010dky do \u017eivota ho tot\u00e1ln\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00ed, chud\u00e1\u010dka.\u201c
\nEma to, co j\u00ed te\u010f Elke sd\u011blovala, vn\u00edmala asi tak nap\u016fl. Mnohem v\u00edc ji zaj\u00edmaly dv\u011b jin\u00e9 osoby: Petr brouzdal polem kdesi vzadu s hlavou zabo\u0159enou do sv\u00e9ho herb\u00e1\u0159e, zat\u00edmco Ditu nikde nebylo vid\u011bt. Ema dosp\u011bla k z\u00e1v\u011bru, \u017ee se dne\u0161kem na \u0161kolu prost\u011b u\u017e definitivn\u011b vyka\u0161lala – kv\u016fli komu, to j\u00ed bylo p\u0159edem jasn\u00e9.
\n\u201eMil\u00ed studenti,\u201c zvolal n\u00e1hle profesor Litevsk\u00fd p\u0159i pohledu na hodinky, \u201ehodina se n\u00e1m nach\u00fdlila ke konci!\u201c
\n\u017d\u00e1ci zanechali kyti\u010dn\u00edkov\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed, jak to minul\u00fd rok vkusn\u011b nazvala Lena Petersenov\u00e1, a za\u010dali se shlukovat kolem biolog\u00e1\u0159e.
\n\u201eUvid\u00edme, jak to v\u0161echno nakonec dopadne. To v\u00edte, u\u017e nejsem nejmlad\u0161\u00ed…\u201c
\nTak profesor Litevsk\u00fd reagoval na ob\u0161\u00edrn\u00e9 prosby student\u016f, aby z\u016fstal na postu u\u010ditele m\u00edsto Kut\u00e1kov\u00e9. Kdyby ne, to by pak pr\u00fd klidn\u011b i hrozilo, \u017ee by Ludmila v\u0161echny donutila herb\u00e1\u0159 kompletn\u011b p\u0159epracovat a po vzoru Moronov\u00e9 by v\u0161em napa\u0159ila p\u011btky, sardele a koule, s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee nasb\u00edran\u00e9 kytky nestoj\u00ed ani za zl\u00e1manou gre\u0161li, jak by zajist\u00e9 o tom poreferovala \u0161koln\u00ed rad\u011b.
\n\u201eUvid\u00edme, uvid\u00edme,\u201c zopakoval Litevsk\u00fd.
\n\u201eTak\u017ee u\u017e o tom v\u011bd\u00ed,\u201c povzdechla si Elke.
\nEma d\u00e1l pozorovala Petra. Ten se jako jeden z m\u00e1la k odchodu nem\u011bl. D\u0159epl do pole a zaduman\u011b tam za\u010dal studovat sv\u016fj herb\u00e1\u0159. Na u\u0161\u00edch mu nechyb\u011bla ona pov\u011bstn\u00e1 sluch\u00e1tka. Ten mi neute\u010de, \u0159\u00edkala si Ema v duchu, tak\u017ee te\u010f zase plnou pozornost v\u011bnovala profesorovi biologie. Zat\u00edmco studenti po poln\u00ed cest\u011b pozvolna m\u00ed\u0159ili pry\u010d, Radovan Litevsk\u00fd si to po n\u00ed r\u00e1zoval opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, k Emin\u011b nezm\u011brn\u00e9 radosti zrovna do m\u00edst, v nich\u017e se s Elke st\u00e1le zdr\u017eovaly. Profesor, jakmile p\u0159istoupil k jednomu z krajn\u00edch dub\u016f, rozp\u0159\u00e1hl ruce do bou\u0159liv\u00e9 uv\u00edtac\u00ed p\u00f3zy a za\u010dal strom obj\u00edmat.<\/p>\n


\n\u201eNepo\u010dk\u00e1\u0161?\u201c \u0161eptla j\u00ed do ucha Elke. Zjevn\u011b ji zaujalo, co Litevsk\u00fd pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1.
\n\u201eA nem\u011bla bys te\u010f m\u00edt n\u011bjak nasp\u011bch? Jinak ti Kazim\u00edrek ute\u010de,\u201c oponovala zas Ema, kdy\u017e vzhl\u00e9dla nazp\u011bt k poli. Vincek se po n\u011bm pohyboval, jako kdy\u017e ho do hlavy uhod\u00ed blesk, a skrebelnice mu tam dod\u00e1valy kur\u00e1\u017e.
\n\u201eTo bude dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161,\u201c chl\u00e1cholila ho Hanka.
\n\u201eNecht\u011bl bys te\u010f na probl\u00e9my na chv\u00edli zapomenout a vydat se s n\u00e1mi do V\u00eddn\u011b?\u201c p\u0159idala se Petra a cosi Vinckovi podala, patrn\u011b pol\u00ed\u010dko ze skreblu. Kazim\u00edr n\u011bco nesouhlasn\u00e9ho zamumlal, opilecky pokr\u010dil rameny a vydal se za ostatn\u00edmi odchoz\u00edmi. Hanka s Petrou si z toho nic ned\u011blaly; jednodu\u0161e zasedly na p\u011b\u0161inu a rozehr\u00e1ly tam svou obvyklou parti\u010dku.
\n\u201eTo po\u010dk\u00e1. Te\u010f jsem stra\u0161n\u011b zv\u011bdav\u00e1 na tv\u016fj rozhovor s Litevsk\u00fdm,\u201c vytu\u0161ila Elke, co m\u00e1 Ema v pl\u00e1nu.
\n\u201eAha, tak to si nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b po\u010d…\u201c
\n\u201eDobr\u00e9 dopoledne nebo sp\u00ed\u0161 u\u017e poledne p\u0159eji, d\u00e1my.\u201c Radovan Litevsk\u00fd o\u010dividn\u011b ten hovor zaslechl, nebo\u0165 se p\u0159estal odd\u00e1vat stromov\u00e9 ag\u00f3nii. Dokonce od dubu poodstoupil a\u017e k d\u00edvk\u00e1m a obda\u0159il je z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. \u201eCo \u017ee jste na mou hodinu dorazily tak pozd\u011b? Ach pardon, u\u017e v\u00edm, co to – nebo sp\u00ed\u0161e – kdo to m\u011bl asi na sv\u011bdom\u00ed.\u201c
\nEma si nepamatovala, \u017ee by profesor na ni nebo na t\u0159\u00eddu v\u016fbec kdy k\u0159i\u010del, proto si ned\u011blala t\u011b\u017ekou hlavu ani z toho, \u017ee by na ni a Elke te\u010f b\u011b\u017eel \u017ealovat do \u0161koly. K tomu sam\u00e9mu z\u0159ejm\u011b dosp\u011bla i druh\u00e1 jmenovan\u00e1, nebo\u0165 se ho bez ostychu zeptala: \u201eA tohle s t\u00edm stromem d\u011bl\u00e1te \u010dasto, pane profesore?\u201c
\n\u201eDalo by se \u0159\u00edci… ano, v podstat\u011b ano, je to takov\u00fd m\u016fj dlouhodob\u00fd ritu\u00e1l,\u201c odv\u011btil Radovan Litevsk\u00fd p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. \u201eZ tohoto dubu poka\u017ed\u00e9 \u010derp\u00e1m energii, kter\u00e1 m\u011b s v\u011bkem opou\u0161t\u00ed. V\u017edy m\u011b to cel\u00e9ho b\u00e1je\u010dn\u011b pro\u010dist\u00ed. Je to, jako bych na\u0161el ztracen\u00e9ho p\u0159\u00edtele z ml\u00e1d\u00ed.\u201c
\nEma tu\u0161ila, kam t\u00edm profesor m\u00ed\u0159\u00ed. Litevsk\u00fd ji\u017e del\u0161\u00ed dobu \u017eil s\u00e1m, tak\u017ee mu nezb\u00fdvalo ne\u017e chodit bu\u010f do spole\u010dnosti, nebo prost\u011b n\u011bkam, kde by za ni i svou zesnulou \u017eenu na\u0161el adekv\u00e1tn\u00ed n\u00e1hradu.
\n\u201eMohu to taky zkusit? Sama jsem kdysi m\u011bla…\u201c D\u00e1l se Elke nedostala, nebo\u0165 se j\u00ed zadrhl hlas. A Ema samoz\u0159ejm\u011b okam\u017eit\u011b vytu\u0161ila pro\u010d, nehodlala to te\u010f ale rozpitv\u00e1vat.
\n\u201eMohla bych s v\u00e1mi mluvit, pane profesore?\u201c
\n\u201eAle jist\u011b.\u201c
\nEma po\u010dkala, a\u017e se Elke do stromov\u00e9ho ritu\u00e1lu naplno pust\u00ed, a pak s profesorem popo\u0161li stranou.
\n\u201eTak copak m\u00e1te na srdci?\u201c
\nEma Radovanu Litevsk\u00e9mu vypov\u011bd\u011bla o sv\u00fdch snov\u00fdch v\u00fdjevech, a jak to v\u0161e dle Elke m\u00e1 podstatn\u00fd v\u00fdznam v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b. A samoz\u0159ejm\u011b si dodate\u010dn\u011b neodpustila zakl\u00edt na \u00fa\u010dty dvou nerudn\u00fdm dam – Moronov\u00e9 a Kut\u00e1kov\u00e9.
\n\u201eV\u0161e je to nesm\u00edrn\u011b zaj\u00edmav\u00e9,\u201c ocenil to takto Litevsk\u00fd, kdy\u017e Ema dohovo\u0159ila, \u201esnad mi ale prominete a neuraz\u00edte se, kdy\u017e v\u00e1m te\u010f sd\u011bl\u00edm, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b ze v\u0161eho nejv\u00edce m\u011b na tom va\u0161em vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zaujala…\u201c
\n\u201eTa tv\u00e1\u0159, tv\u00e1\u0159 onoho bezejmenn\u00e9ho, nemluvn\u00e9ho \u010dlov\u011bka!\u201c sko\u010dila Ema biolog\u00e1\u0159i do \u0159e\u010di.
\n\u201eAni se nemus\u00edm nam\u00e1hat s odpov\u011bd\u00ed, v\u017edy\u0165 vy dok\u00e1\u017eete \u010d\u00edst lidem my\u0161lenky!\u201c dal povznesen\u011b najevo profesor.
\n\u201eOpravdu… v\u00e1\u017en\u011b… v\u00e1\u017en\u011b jste m\u011bl na mysli to, co j\u00e1?\u201c \u017easla Ema.
\n\u201eNo pokud se bav\u00edme o t\u00e9 z\u00e1hadn\u00e9 tv\u00e1\u0159i, co se v\u00e1m poka\u017ed\u00e9 zjevuje na konci ka\u017ed\u00e9ho va\u0161eho snu, pak ano,\u201c p\u0159itakal souhlasn\u011b.
\n\u201eV\u00edte, toti\u017e…\u201c
\nA Ema se rozpov\u00eddala o tom, k jak\u00e9mu z\u00e1v\u011bru s Elke dosp\u011bly.
\n\u201eA to by nemusela b\u00fdt zas takov\u00e1 m\u00fdlka, dokonce bych na to vsadil i jeden z prst\u016f prav\u00e9 ruky, pokud by na to p\u0159i\u0161lo,\u201c zam\u00fd\u0161lel se Litevsk\u00fd do hloubky nad t\u00edm, co mu Ema pr\u00e1v\u011b pov\u011bd\u011bla. \u201eJ\u00e1 osobn\u011b bych tak\u00e9 hledal odpov\u011b\u010f v n\u011bjak\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m konfliktu, a rozhodn\u011b bych se neb\u00e1l zna\u010dnou pozornost zam\u011b\u0159it na ty, kter\u00e9 jsou ve sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch pova\u017eov\u00e1ny za ony v\u016fbec nejhor\u0161\u00ed.\u201c
\nEm\u011b neu\u0161el d\u016fraz na ono slovo. \u201eTak\u017ee m\u00e1te na mysli ony dv\u011b sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, \u0159\u00edk\u00e1m to spr\u00e1vn\u011b, pane profesore?\u201c
\n\u201eAno, p\u0159esn\u011b tak,\u201c potvrdil. \u201ePokud by tedy ta tv\u00e1\u0159 m\u011bla souviset p\u0159\u00edmo se mnou, osobn\u011b bych volil p\u0159eci jen onu druhou. J\u00ed jsem se osobn\u011b z\u00fa\u010dastnil, po boku mi tam st\u00e1lo n\u011bkolik v\u011brn\u00fdch spolubojovn\u00edk\u016f, kter\u00e9 jsem po jej\u00edm skon\u010den\u00ed ji\u017e nem\u011bl mo\u017enost znovu spat\u0159it, a r\u00e1d bych to klidn\u011b zm\u011bnil – pokud se tedy spr\u00e1vn\u011b domn\u00edv\u00e1te, \u017ee dan\u00e1 tv\u00e1\u0159 by m\u011bla n\u00e1le\u017eet pr\u00e1v\u011b jednomu z nich.\u201c
\nEma dala najevo souhlas, zat\u00edmco Radovanu Litevsk\u00e9mu se zalily o\u010di slzami. Na\u0161t\u011bst\u00ed jejich proud\u011bn\u00ed zabr\u00e1nila Elke. Tu u\u017e z\u0159ejm\u011b stromov\u00fd relax omrzel a tak se rozmlouvaj\u00edc\u00edm rozhodla d\u011blat spole\u010dnost.
\n\u201eTak co, zap\u016fsobilo to na v\u00e1s?\u201c zeptal se j\u00ed vl\u00eddn\u011b Radovan.
\n\u201eAno, moc!\u201c p\u0159itakala horliv\u011b Elke. \u201eToti\u017e… sna\u017eila jsem si p\u0159i tom namluvit, \u017ee se dot\u00fdk\u00e1m n\u011bkoho, koho ji\u017e nem\u00e1m mo\u017enost v \u017eivot\u011b spat\u0159it.\u201c
\n\u201ePln\u011b v\u00e1s ch\u00e1pu,\u201c p\u0159isv\u011bd\u010dil pot\u011b\u0161en\u011b profesor Litevsk\u00fd.
\nEma v\u011bd\u011bla, kam t\u00edm Elke zase m\u00ed\u0159\u00ed, z\u00e1rove\u0148 c\u00edtila k sta\u0159i\u010dk\u00e9mu profesorovi hlubok\u00fd respekt, \u017ee se Elke naopak on horliv\u011b neza\u010dal vypt\u00e1vat na nemil\u00e9 podrobnosti on\u00e9 trag\u00e9die.
\n\u201eVlastn\u011b za setk\u00e1n\u00ed s v\u00e1mi vd\u011b\u010d\u00edm tady Em\u011b,\u201c a Elke na ni vyz\u00fdvav\u011b zamrkala, \u201ei za ten strom,\u201c a o\u010dn\u00ed gesto zopakovala. Ur\u010dit\u011b sem ob\u010das zajdu a zkus\u00edm z n\u011bj vys\u00e1t dal\u0161\u00ed energii. Opravdu to na m\u011b hluboce p\u016fsobilo.\u201c
\n\u201eTak to jsem r\u00e1d, \u017ee sle\u010dna Chardov\u00e1 m\u00e1 tu moc konat z\u00e1zraky,\u201c konstatoval pot\u011b\u0161en\u011b Radovan Litevsk\u00fd. \u201eAno, i na prvn\u00ed pohled ne\u017eiv\u00e1 stvo\u0159en\u00ed jako tato stromov\u00e1,\u201c pokra\u010doval, \u201e\u010dlov\u011bku mohou nahradit n\u011bkoho bl\u00edzk\u00e9ho, n\u011bkoho, koho ztratil a s n\u00edm\u017e by se r\u00e1d cht\u011bl setkat. Doty\u010dn\u00fd v\u0161ak o tom nesm\u00ed jen sn\u00edt, opravdu o to mus\u00ed usilovat, jinak mu toto tajemstv\u00ed p\u0159\u00edrody nav\u017edy z\u016fstane nepoodhaleno.\u201c
\n\u201eTo my s Emou moc dob\u0159e v\u00edme, pane profesore. Jsme r\u00e1dy, \u017ee jste n\u00e1m o tom podal d\u016fkaz pr\u00e1v\u011b vy,\u201c sd\u011blila Elke Litevsk\u00e9mu, na\u010de\u017e na Emu zase vyz\u00fdvav\u011b mrkla. Ta a\u017e te\u010f pochopila, co se j\u00ed t\u00edm sna\u017e\u00ed sd\u011blit. V\u0161e to op\u011btovn\u011b m\u011blo souvislost s V\u00e1nkov\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm: tentokr\u00e1t se to t\u00fdkalo v\u00fdstupu, v n\u011bm\u017e se \u010cern\u00e1 pan\u00ed zmi\u0148ovala o HE\u0158MANOVSK\u00c9M DUBU, o posv\u00e1tn\u00e9m to stromu s ozdravn\u00fdmi \u00fa\u010dinky. Kdo v\u00ed, pomyslela si Ema z\u00e1hy, t\u0159eba ta dne\u0161n\u00ed zku\u0161enost Elke skute\u010dn\u011b bude do budoucna n\u011bjak ku prosp\u011bchu a dub j\u00ed Marii v jist\u00e9m smyslu nahrad\u00ed. Rozhodn\u011b se nemuselo jednat o zcestn\u00e9 my\u0161len\u00ed, Radovan Litevsk\u00fd sv\u00fdm vystupov\u00e1n\u00edm a dokonce i hlasov\u00fdm zabarven\u00edm dost v\u011brohodn\u011b imitoval Dyn\u00fdska v lidsk\u00e9 podob\u011b. A co Emu t\u011b\u0161ilo ze v\u0161eho nejv\u00edc, bylo, \u017ee mu o tom v klidu zase mohla poreferovat, bez obav, \u017ee by ji za to n\u011bjak pl\u00edsnil a tak pova\u017eoval za \u010dlov\u011bka z jin\u00fdch sv\u011bt\u016f.
\n\u201eCo tedy rad\u00edte vy, pane profesore?\u201c zeptala se dodate\u010dn\u011b.
\n\u201eRozhodn\u011b ono sn\u011bn\u00ed nepodce\u0148ovat a d\u00e1l ho rozv\u00edjet. Dobr\u00e9 je v\u0161ak p\u0159i tom pamatovat na r\u010den\u00ed: v\u0161eho s m\u00edrou.\u201c
\n\u201ePokus\u00edm se t\u00edm \u0159\u00eddit.\u201c
\nA Ema k Radovanu Litevsk\u00e9mu znovu vzhl\u00e9dla, jako by byl on\u00edm b\u00e1jn\u00fdm Dyn\u00fdskem v lidsk\u00e9 podob\u011b. N\u00e1sledn\u011b pohled p\u0159enesla do pol\u00ed, na n\u011bm\u017e se v d\u00e1li ztr\u00e1celi spolu\u017e\u00e1ci. Em\u011b to p\u0159ipom\u00ednalo onen ob\u00e1van\u00fd \u00faprk lid\u00ed p\u0159ed \u010cernou pan\u00ed, kdy se ne\u010dekan\u011b navr\u00e1tila do V\u00e1nkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed, aby m\u00edstn\u00edm nahnala op\u011btovnou hr\u016fzu. Jako by tu skryt\u011b byla d\u00e1l p\u0159\u00edtomna: Petr d\u00e1l zara\u017een\u011b posed\u00e1val v poli, Vincek kdesi v jeho pozad\u00ed kli\u010dkoval jako smysl\u016f zbaven\u00fd mezi ostatn\u00edmi odchoz\u00edmi (ti se zas mezi sebou neust\u00e1le dohadovali o tom, zda Litevsk\u00fd opravdu nadobro odejde), na\u010de\u017e pobl\u00ed\u017e u lesa sed\u00edc\u00ed Hanka s Petrou zni\u010dehonic propukly v ostrou skrebelskou h\u00e1dku, v n\u00ed\u017e figurovala slova mu\u017e, \u017eena, nev\u011bra a pov\u011bra. Ema z toho vypozorovala jedin\u00e9: nastal nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das pustit se do napravov\u00e1n\u00ed star\u00fdch k\u0159ivd. A pro\u010d pr\u00e1v\u011b zde, v prostranstv\u00ed pol\u00ed? Na to si Ema rovn\u011b\u017e polo\u017eila jednoduchou odpov\u011b\u010f: rozlehl\u00e1 krajina a v n\u00ed pr\u00e1v\u011b ony poln\u00ed l\u00e1ny, to bylo v\u017edy to prvn\u00ed, co spat\u0159ila, kdy\u017e dubov\u00fdmi vraty vstoupila do V\u00e1nkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Takto to Elke tak\u00e9 n\u00e1sledn\u011b vyl\u00ed\u010dila, na\u010de\u017e ji ihned pojala za svou zhmotn\u011bnou dvojnici, nebo\u0165 Elke dok\u00e1zala pln\u011b nejen naslouchat snov\u00fdm v\u00fdjev\u016fm, ale nav\u00edc te\u010f u sebe m\u011bla i Mariinu fotografii. Ob\u011b d\u00edvky se tedy n\u00e1sledn\u011b rozlou\u010dily s Radovanem Litevsk\u00fdm, kter\u00fd se beztak nazp\u011bt do m\u011bsta hodlal vydat p\u0159es les, spole\u010dn\u011b se pak dotkly jeho \u201eposv\u00e1tn\u00e9ho dubu\u201c coby pomysln\u00fdch dubov\u00fdch vrat, a obdobn\u011b, jako jedno t\u011blo, jako jedna du\u0161e, nar\u00e1z ve\u0161ly do prostranstv\u00ed pol\u00ed.<\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u201eChci, abys v\u011bd\u011bla, \u017ee se na tebe nezlob\u00edm. Ch\u00e1pu, \u017ee to m\u00e1\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9.\u201c To se Ema a Elke ji\u017e n\u011bjakou tu chvilku, doposud ml\u010dky, loudaly lesem a postupn\u011b oklep\u00e1valy z antisympati\u00ed k neblaze proslul\u00e9 profesorce Dan\u011b Moronov\u00e9. Ono pomysln\u00e9 shazov\u00e1n\u00ed … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[3],"tags":[],"class_list":["post-329","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-citymeans2"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=329"}],"version-history":[{"count":13,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4515,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329\/revisions\/4515"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=329"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=329"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=329"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}