{"id":3255,"date":"2012-12-03T10:33:00","date_gmt":"2012-12-03T08:33:00","guid":{"rendered":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=3255"},"modified":"2021-09-18T10:49:45","modified_gmt":"2021-09-18T08:49:45","slug":"kapitola-1-jemnost-a-tvrdost-v-podruci-lidskych-povah-a-emoci","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/citymeans\/city-means-iv-mesto-plne-nazoru\/kapitola-1-jemnost-a-tvrdost-v-podruci-lidskych-povah-a-emoci","title":{"rendered":"Kapitola 1 – Jemnost a tvrdost v podru\u010d\u00ed lidsk\u00fdch povah a emoc\u00ed"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

Na okraji lesa st\u00e1l statek a v n\u011bm toho dne do\u0161lo k tuze nemil\u00e9 ud\u00e1losti. Jist\u00e1 maminka hned pot\u00e9 vyb\u011bhla ven z domu a na cel\u00e9 kolo cosi k\u0159i\u010dela o upadnut\u00ed jej\u00edho jedin\u00e9ho syna do bezv\u011bdom\u00ed. \u00dadajn\u011b mu z hlavy tekla krev, to jak j\u00ed p\u0159i ne\u0161\u0165astn\u00e9m p\u00e1du narazil o st\u016fl. Pak se pr\u00fd u\u017e jen bezvl\u00e1dn\u011b sesunul na zem. Le\u010d pomoc v nedohlednu. A jak by tak\u00e9, kdy\u017e statek st\u00e1l na okraji onoho lesa zcela osamocen, tedy od\u0159\u00edznut od dostupn\u00e9 civilizace, kde by v\u010dasn\u00e1 pomoc byla ot\u00e1zkou jen n\u011bkolika m\u00e1lo minut. A tak \u017een\u011b nezb\u00fdvalo, ne\u017e se za\u010d\u00edt modlit.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A pak n\u00e1hle, skute\u010dn\u011b b\u011bhem t\u00e9 nepatrn\u00e9 chvilenky modlen\u00ed, se p\u0159ed n\u00ed zjevila tuze prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u017eena. Snad to ani nebyla pozemsk\u00e1 bytost, v t\u011bch b\u00edl\u00fdch \u0161atech a s dlouhou blond h\u0159\u00edvou p\u0159\u00edmo vypadala jako v\u00edla. A zjevn\u011b se jednalo o v\u00edlu s dobr\u00fdm srdcem, nebo\u0165 jej\u00ed and\u011blsk\u00e1 tv\u00e1\u0159 ke ztr\u00e1pen\u00e9 matce citliv\u011b promluvila: \u201eOno zl\u00e9 hnedle naprav\u00edme. Ni\u010deho se neob\u00e1vej, Mark\u00e9tko, tv\u016fj V\u00edtek se co nevid\u011bt zase bude sm\u00e1t a z\u00e1\u0159it \u0161t\u011bst\u00edm.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Maminka chlapce se ani nesta\u010dila zeptat, odkud zn\u00e1 jej\u00ed a synovo jm\u00e9no. Vlastn\u011b onu ot\u00e1zku ani nesta\u010dila pln\u011b vyslovit nahlas, proto\u017ee to u\u017e \u017eena pro zm\u011bnu poklekala k bezvl\u00e1dn\u00e9mu t\u011bl\u00ed\u010dku, jemn\u011b se ho za\u010dala dot\u00fdkat a cosi p\u016fvabn\u00e9ho do toho p\u011bt. Nejd\u0159\u00edve se V\u00edtkovi zacelila r\u00e1na na hlav\u011b a hned nato opatrn\u011b otev\u00edral sv\u00e1 o\u010dka a procital ze stavu nev\u011bdomosti.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e<\/span>Ach, jak v\u00e1m m\u00e1m jen pod\u011bkovat? Jak se v\u00e1m jen odvd\u011b\u010d\u00edm?\u201c za\u010dala se k \u017een\u011b horliv\u011b hl\u00e1sit Mark\u00e9tka, na\u010de\u017e si synka ihned tiskla k sob\u011b.<\/i><\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e<\/span>U\u017e jste se mi oba odvd\u011b\u010dili a to sv\u00fdmi \u00fasm\u011bvy. To mi pln\u011b posta\u010d\u00ed ke \u0161t\u011bst\u00ed. Z ni\u010deho jin\u00e9ho \u017eiva b\u00fdti ani nepot\u0159ebuji,\u201c odpov\u011bd\u011bla j\u00ed vl\u00eddn\u011b \u017eena a jej\u00ed and\u011blsk\u00e1 tv\u00e1\u0159 se na d\u016fkaz t\u011bch slov pln\u011b rozz\u00e1\u0159ila.<\/i><\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Na t\u00e9 Mark\u00e9t\u010din\u011b v\u0161ak bylo p\u0159eci jen zn\u00e1t, \u017ee by nem\u011blo z\u016fstat jen u pouh\u00fdch d\u00edk\u016f. V\u017edy\u0165 tu je p\u0159ece \u0159e\u010d o lidsk\u00e9m \u017eivot\u011b a to se pova\u017euje za n\u011bco velice cenn\u00e9ho.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e<\/span>Nu\u017ee, dobr\u00e1, sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsi mi, Mark\u00e9tko, ji\u017e pod\u011bkovala. Vd\u011bk mi tedy m\u016f\u017ee\u0161 prok\u00e1zat t\u00edm, kdy\u017e ty i tv\u016fj syn po ukon\u010den\u00ed byt\u00ed na t\u00e9to planet\u011b p\u0159ijmete moji nyn\u011bj\u0161\u00ed nab\u00eddku \u017e\u00edt na t\u00e9 m\u00e9: na planet\u011b jm\u00e9nem Aurelie.\u201c <\/i><\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ani\u017e by si to Mark\u00e9tka dok\u00e1zala n\u011bjak rozumn\u011b vysv\u011btlit, tak kolem jej\u00edho statku, na rozlehl\u00e9 plo\u0161e, se m\u00edsto poln\u00edch l\u00e1n\u016f nyn\u00ed za\u010dalo vyj\u00edmat bezpo\u010det jezer a n\u00e1dhern\u00fdch pob\u0159e\u017e\u00ed, kde se daly spat\u0159it pouze sam\u00e9 usm\u011bvav\u00e9 tv\u00e1\u0159e, je\u017e nic net\u00ed\u017eilo. Mark\u00e9tku i V\u00edtka tento malebn\u00fd \u00fakaz neskonale fascinoval.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e<\/span>Tak p\u0159ij\u00edm\u00e1\u0161 moji nab\u00eddku?\u201c zeptala se Mark\u00e9tky vl\u00eddn\u011b v\u00edla s and\u011blskou tv\u00e1\u0159\u00ed, a ta pak do nab\u00edzen\u00e9 listiny uvedla sv\u00e9 i V\u00edtkovo jm\u00e9no.<\/i><\/span><\/span><\/span><\/p>\n

K podobn\u00e9mu happyendu se u jist\u00fdch dvou d\u00edvek mohlo schylovat jen t\u011b\u017eko. I je dostihla pohroma \u2013 a to nejedna \u2013 a i ony se moment\u00e1ln\u011b nach\u00e1zely na m\u00edst\u011b, kter\u00e9 by n\u011bkoho jen tak nenapadlo hledat ani v tom nejp\u0159ehledn\u011bj\u0161\u00edm atlasu. Ov\u0161em nejednalo se o n\u011bjakou jinou planetu, st\u00e1le tu byla \u0159e\u010d o t\u00e9 nesouc\u00ed zaveden\u00e9 jm\u00e9no, tedy Zem \u2013 jen ono dan\u00e9 m\u00edsto na n\u00ed prost\u011b mnoh\u00fdm ze sou\u010dasn\u00e9 lidsk\u00e9 civilizace asi nic moc ne\u0159\u00edkalo, a kdyby se o n\u011bm n\u011bkdo p\u0159eci jen n\u00e1hodn\u011b dozv\u011bd\u011bl a dokonce se tam i rozhodl osobn\u011b zav\u00edtat, kdo v\u00ed, jestli by za takov\u00e9 t\u0159i dny hned zase nebalil kufry a jeho kroky nen\u00e1vratn\u011b nesm\u011b\u0159ovaly pry\u010d. To samoz\u0159ejm\u011b v p\u0159\u00edpad\u011b, pokud by \u0161lo o \u010dist\u011b slu\u0161n\u011b vychovan\u00e9ho jedince a ne o vy\u0161inut\u00e9ho floutka, co se r\u00e1d d\u00edv\u00e1, kdy\u017e druh\u00e9 n\u011bkdo poni\u017euje a on se na tom s\u00e1m m\u016f\u017ee je\u0161t\u011b p\u0159i\u017eivit. A kdo v\u00ed, jestli by ten vy\u0161inut\u00fd floutek tomu slu\u0161n\u011b vychovan\u00e9mu jedinci odtud pak taky v\u016fbec dovolil odjet? M\u011bsto, o n\u011bm\u017e tu byla \u0159e\u010d, se nach\u00e1zelo nedaleko \u010deskon\u011bmeck\u00fdch hranic, av\u0161ak v cel\u00e9 sv\u00e9 \u201ekr\u00e1se\u201c se rozprost\u00edralo pr\u00e1v\u011b na \u00fazem\u00ed \u010cech. Vlastn\u011b to ani \u010dist\u011b klasick\u00e9 m\u011bsto v prav\u00e9m slova smyslu nebylo, na pohled sp\u00ed\u0161e v mnoh\u00e9m p\u0159ipom\u00ednalo to westernov\u00e9 \u2013 pr\u00e1v\u011b proto zjevn\u011b neslo n\u00e1zev Western City.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna s Mari\u00ed se v n\u011bm ocitly, ani jedna z nich vlastn\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bla jak. V\u0161echno to zap\u0159\u00ed\u010dinily dv\u011b v\u011bci: n\u00e1hodn\u011b dohozen\u00fd inzer\u00e1t a doslovn\u011b hovorov\u011b \u0159e\u010deno dva vyhazovy ze \u0161kol. Zat\u00edmco Anna, jinak devaten\u00e1ctilet\u00e1 zelenook\u00e1 blond\u00fdnka, se v Praze na p\u0159\u00e1n\u00ed sv\u00e9 pedantsk\u00e9 matky pokou\u0161ela studovat pr\u00e1va, o jeden rok mlad\u0161\u00ed Marie, jinak osmn\u00e1ctilet\u00e1 hn\u011bdook\u00e1 to brunetka s vlasy spleten\u00fdmi do cop\u00e1nk\u016f, to tam zkou\u0161ela s humanitn\u00edmi v\u011bdami, na\u010de\u017e jej\u00ed hodn\u00ed rodi\u010de ji ve studi\u00edch n\u00e1le\u017eit\u011b podporovali, jak jen toho byli schopni. Je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dne, co se ob\u011b d\u00edvky dozv\u011bd\u011bly onen smutn\u00fd verdikt, si jen tak n\u00e1hodn\u011b padly do oka, to kdy\u017e na sebe natrefily v jedn\u00e9 z pra\u017esk\u00fdch kav\u00e1ren. A proto\u017ee v t\u00e9 dob\u011b ani jedn\u00e9 z t\u011bchto d\u00edvek, jak se lidov\u011b \u0159\u00edk\u00e1, nebylo p\u0159\u00edli\u0161 moc do zp\u011bvu, tak mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto spolu Anna a Marie daly \u0159e\u010d. Plat\u00ed p\u0159ece to zaveden\u00e9 r\u010den\u00ed, \u017ee v nouzi \u010dlov\u011bk pozn\u00e1 p\u0159\u00edtele, jen\u017ee toto r\u010den\u00ed se Ann\u011b a Marii vyplnilo tak nap\u016fl: ta jeho \u0161\u0165astn\u00e1 \u010d\u00e1st spo\u010d\u00edvala v tom, \u017ee si spolu d\u00edvky u jednoho stolu hned za\u010daly pov\u00eddat, ona \u010d\u00e1st smutn\u00e1 pramenila z n\u00e1sledn\u00e9ho rozhodnut\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00edho se spole\u010dn\u00e9 cesty kamsi k n\u011bmeck\u00fdm hranic\u00edm. A p\u0159eci jen to v\u0161echno zpo\u010d\u00e1tku za\u010dalo \u00fapln\u011b nevin\u011b, vlastn\u011b zcela oby\u010dejnou v\u011btou typu:<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e\u2026tak i s t\u00edmhle dal\u0161\u00edm se ti tady na m\u00edst\u011b bez okolk\u016f sv\u011b\u0159\u00edm, Maru\u0161ko: pobyt v tomhle m\u011bst\u011b mi u\u017e v\u00e1\u017en\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00e9zt na mozek.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna si pr\u00e1v\u011b l\u017ei\u010dkou m\u00edchala \u010daj a z jej\u00edho hlasu bylo zn\u00e1t, \u017ee j\u00ed opravdu nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. M\u011bla snad i r\u00fdmu a nejednou se i rozka\u0161lala. \u201eTohle smoln\u00e9 po\u010das\u00ed mi v\u00e1\u017en\u011b n\u011bjak nesed\u2026 promi\u0148.\u201c To pr\u00e1v\u011b smrkala do kapesn\u00edku. \u201eProst\u011b m\u00e1m na\u0161\u00ed stov\u011b\u017eat\u00e9 Prahy dost na cel\u00fd rok dop\u0159edu.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eCh\u00e1pu t\u011b, Anno,\u201c pokusila se o dal\u0161\u00ed z vl\u00eddn\u00fdch v\u011bt Marie, kdy\u017e znovu pohl\u00e9dla ven z okna kav\u00e1rny, kde d\u00e9\u0161\u0165 s\u00edlil. \u201eNav\u00edc do toho ta \u0161kola\u2026\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eChe,\u201c vy\u0161lo z Anny, nejsp\u00ed\u0161e se v\u0161ak m\u011blo jednat o \u201epche\u201c, nebo\u0165 znovu za\u010dala smrkat. \u201eTohle mi starost ned\u011bl\u00e1, jsem r\u00e1da, \u017ee to m\u00e1m za sebou.\u201c N\u00e1sledn\u011b zbyst\u0159ila. \u201eHmm, ty asi ne, co?\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie se zdr\u00e1hala odpov\u011bd\u011bt. Zrovna tahle ot\u00e1zka se j\u00ed po pravd\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nezamlouvala. V oknu, kter\u00e9 st\u00e1le usilovn\u011bji sm\u00e1\u010dely tuny p\u0159\u00edvalov\u00e9ho de\u0161t\u011b, jako by pr\u00e1v\u011b spat\u0159ila sv\u00e9 dva chr\u00e1n\u011bnce. Sna\u017eila si p\u0159edstavit, jak ji oba rodi\u010de za vylou\u010den\u00ed ze \u0161koly pl\u00edsn\u00ed, a\u010d se o to v\u0161ak sebeusilovn\u011bji pokou\u0161ela, po\u0159\u00e1d se j\u00ed to jaksi pat\u0159i\u010dn\u011b neda\u0159ilo. Pokud by te\u010f jej\u00ed vnit\u0159n\u00ed p\u0159edstavy n\u011bkdo m\u011bl mo\u017enost vid\u011bt na pl\u00e1tn\u011b jako filmov\u00fd \u00faryvek, jednozna\u010dn\u011b by mu to p\u0159ipomn\u011blo dojemn\u00e9 v\u00edt\u00e1n\u00ed dcery, j\u00ed\u017e rodi\u010de nevid\u011bli dobr\u00fdch patn\u00e1ct let.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eZato mou matinku by to, \u017ee m\u011b vyhodili, dohnalo p\u0159\u00edmo k \u0161\u00edlenstv\u00ed,\u201c smo\u010dila si na adresu vlastn\u00ed rodiny bez serv\u00edtek Anna, kdy\u017e tu Marie v m\u00edrn\u00fdch rozpac\u00edch poinformovala o tom, o \u010dem ji okno a ta \u010dina tam venku donutily pop\u0159em\u00fd\u0161let.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

To Anna nem\u011bla s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm jako je <\/span><\/span><\/span>re\u00e1ln\u00fd obraz<\/i><\/span><\/span><\/span> sebemen\u0161\u00ed probl\u00e9m. A on\u00e9 <\/span><\/span><\/span>pomysln\u00e9 \u017eivosti<\/i><\/span><\/span><\/span> tam bylo po\u017eehnan\u011b. Kdyby m\u011bl pozorovatel mo\u017enost nahl\u00e9dnout do nitra t\u00e9to d\u00edvky, mo\u017en\u00e1 by ho polil pot a za\u010dal t\u011bm dv\u011bma vykl\u00edzet pole, nebo\u0165 \u017eena, kter\u00e1 ve skute\u010dnosti byla Anninou nen\u00e1vistnou matkou, se v p\u0159edstav\u00e1ch dlouhovlas\u00e9 zelenook\u00e9 blond\u00fdnky neoby\u010dejn\u011b \u010dinila a pro r\u00e1nu rozhodn\u011b ne\u0161la daleko.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA nep\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161 te\u010f tak trochu, Anno?\u201c zeptala se Marie. Jako by ji to i trochu vylekalo. V\u016fbec si nedok\u00e1zala p\u0159edstavit, \u017ee by snad takov\u00fd \u010dlov\u011bk, jak\u00fdm \u00fadajn\u011b Annina matka byla, mohl existovat.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak to by ses, d\u011bvenko, divila.\u201c A Anna, i p\u0159es nachlazen\u00ed, svou matku za\u010dala napodobovat, na\u010de\u017e si nejednou omylem mlaskavou facku na tv\u00e1\u0159 sama necht\u011bn\u011b u\u0161t\u011bd\u0159ila. Marii p\u0159i\u0161lo, jako by snad Anna t\u00edm sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdm v\u00fdstupem \u010dinu za oknem \u0159\u00eddila, nebo\u0165 tam u\u017e o v\u00fdskytu civilizace nic nevypov\u00eddaly ani sv\u011btla od aut nato\u017e blikaj\u00edc\u00ed semafory. Pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edmu l\u00e9tu tak ji\u017e n\u011bkolik dn\u00ed vl\u00e1dlo dost pochmurn\u00e9 po\u010das\u00ed, dobr\u00e9 tak akor\u00e1t pro rozpout\u00e1n\u00ed depres\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie zav\u00e1hala, nakonec se ale osm\u011blila a i o nyn\u011bj\u0161\u00edm post\u0159ehu Ann\u011b p\u0159eci jen pov\u011bd\u011bla.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAch ano, to jsou ty tv\u00e9 poznatky ohledn\u011b jist\u00e9ho tajemna, j\u00e1 v\u00edm,\u201c pok\u00fdvala hlavou r\u00e1doby uznale Anna, nadobro p\u0159estala s imitac\u00ed, naopak nanovo do pohotovosti povolala kapesn\u00edk a za\u010dala do n\u011bj zase smrkat. \u201eUji\u0161\u0165uji t\u011b v\u0161ak, \u017ee j\u00e1 rozhodn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 nadp\u0159irozen\u00e9 dovednosti nem\u00e1m, tud\u00ed\u017e neum\u00edm \u0159\u00eddit ani d\u00e9\u0161\u0165, ani blikot aut nato\u017e ten u semaforu.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eJ\u00e1 v\u00edm, promi\u0148, jsem s t\u00edm dot\u011brn\u00e1, to u\u017e mi p\u0159ed tebou \u0159\u00edkala cel\u00e1 \u0159ada jin\u00fdch lid\u00ed,\u201c hlesla omluvn\u011b Marie a rad\u0161i p\u0159estala sledovat okno, aby Annu d\u00e1l nedr\u00e1\u017edila.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNe, dobr\u00fd, dobr\u00fd,\u201c dala Anna rukou opatrn\u011b najevo, \u017ee ji Marie t\u00edm \u0159e\u010dn\u011bn\u00edm nijak neurazila. \u201eJ\u00e1 jen, po\u010dkej chvili\u010dku,\u201c rozhodla se p\u0159ed t\u00edm nap\u00edt alespo\u0148 trochu \u010daje, \u201eno, pot\u0159ebovala bych to p\u0159edv\u00e9st v re\u00e1lu, jen t\u011b o tom sly\u0161et zap\u00e1len\u011b mluvit\u2026 hep\u010d\u00ed\u2026 to mi prost\u011b nesta\u2026 hep\u010d\u00ed\u2026 \u010d\u00ed.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie se najednou zd\u00e1la b\u00fdt vice sebev\u011bdom\u011bj\u0161\u00ed. I kdy\u017e st\u00e1le v\u016f\u010di rodi\u010d\u016fm poci\u0165ovala vinu, nebo\u0165 to rozhodn\u011b nebylo poprv\u00e9, co studi\u00ed zanechala, a nav\u00edc nev\u011bd\u011bla, co d\u00e1l se sv\u00fdm \u017eivotem, zase ji u srdce zah\u0159\u00e1lo, \u017ee n\u011bkomu po del\u0161\u00ed dob\u011b nejsou lhostejn\u00e9 schopnosti skryt\u00e9 uvnit\u0159 n\u00ed samotn\u00e9. (Nebo alespo\u0148 tak to ona sama vn\u00edmala.)<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eFajn, tak to tedy zkus,\u201c souhlasila Anna.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie si pro za\u010d\u00e1tek procvi\u010dila prsty a a\u017e pak dlan\u011bmi Ann\u011b jemn\u011b stiskla pravou ruku. Jen\u017ee zrovna v tom okam\u017eiku se doty\u010dn\u00e1 horoucn\u011b rozka\u0161lala a svou l\u00e9\u010ditelku dokonale poprskala. L\u00e9\u010ditelsk\u00fd kurs tak skon\u010dil d\u0159\u00edve ne\u017e vlastn\u011b za\u010dal a neobe\u0161lo se to ani bez pozornosti n\u011bkter\u00fdch ostatn\u00edch sed\u00edc\u00edch v kav\u00e1rn\u011b. Bohu\u017eel se z jejich stran nejednalo o uznal\u00fd potlesk, n\u00fdbr\u017e o ten posm\u011b\u0161n\u00fd s celou \u0159adou doprovodn\u00fdch \u00fa\u0161klebk\u016f a nar\u00e1\u017eek.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e\u010cemu se sm\u011bjete, holomci? Rad\u0161i rychle koukejte ty svoje hlavy zase p\u011bkn\u011b zabo\u0159it do t\u011bch \u0161\u00e1lk\u016f a tal\u00ed\u0159\u016f, nebo se v\u00e1\u017en\u011b nezn\u00e1m!\u201c spustila hr\u016fzu na prot\u011bj\u0161\u00ed st\u016fl p\u0159es uli\u010dku Anna, zat\u00edmco si Marie pracn\u011b \u010distila svetr od nudl\u00ed a slin a v obli\u010deji z\u010dervenala hanbou.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Osazenstvo stolu v\u0161ak propuklo v nov\u00fd sm\u00edch, Annino nad\u00e1v\u00e1n\u00ed toti\u017e vyzn\u011blo komicky, co\u017e nem\u011blo na sv\u011bdom\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e nachlazen\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eHej kr\u00e1sko, p\u0159idej je\u0161t\u011b n\u011bco! A ta druh\u00e1 a\u0165 k tomu zase p\u0159ihod\u00ed n\u011bjak\u00e9 to vlastn\u00ed speci\u00e1ln\u00ed kouzl\u00ed\u010dko!\u201c zvolal pobaven\u011b z poveden\u00e9 parti\u010dky \u0161estice student\u016f zrzav\u00fd dlouh\u00e1n.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eJdi se vycpat!\u201c poda\u0159ilo se to Ann\u011b tentokr\u00e1t vyslovit sice spr\u00e1vn\u011b, le\u010d nepomohlo to.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak bude se je\u0161t\u011b n\u011bco d\u00edt? My \u010dek\u00e1me!\u201c nadhodil znovu dlouh\u00e1n. To u\u017e se po obou stolech se z\u00e1jmem za\u010dali ohl\u00ed\u017eet i n\u011bkte\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed host\u00e9 a tak\u00e9 obsluha.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eVst\u00e1vej, Marie, pad\u00e1me odsud.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna na st\u016fl za sebe i za Marii polo\u017eila po\u017eadovan\u00fd obnos za dva \u010daje, v rychlosti na sebe ob\u011b dv\u011b hodily bundy a sp\u011b\u0161n\u011b se vydaly ke dve\u0159\u00edm. Venku ale lilo jak z konve, tak\u017ee kdyby do t\u00e9 \u010diny ve\u0161ly i s de\u0161tn\u00edky, b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in by je to p\u0159im\u011blo vr\u00e1tit se nazp\u011bt do kav\u00e1rny a vypadaly by jako dv\u011b zmokl\u00e9 slepice, na\u010de\u017e z paraplat by jim v ruk\u00e1ch zbylo tak akor\u00e1t cosi na zp\u016fsob samoletky, s n\u00ed\u017e by se neodv\u00e1\u017eil l\u00e9tat ani legend\u00e1rn\u00ed klub Rychl\u00fdch \u0160\u00edp\u016f. A Anna s Mari\u00ed rozhodn\u011b nest\u00e1ly o nov\u00e9 posm\u011b\u0161ky, nav\u00edc je o\u010di v\u0161ech t\u011bch \u0161esti v\u00fdrostk\u016f po celou dobu bedliv\u011b sledovaly, a tak se ob\u011b d\u00edvky rad\u0161i odklidily na d\u00e1msk\u00e9 toalety.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTady snad na to budeme m\u00edt dostatek soukrom\u00ed,\u201c m\u00ednila Anna, le\u010d\u2026 \u201eNo co, tak tam venku ch\u010dije, tak proto ob\u011b zal\u00e9z\u00e1me sem, to snad taky vad\u00ed?!\u201c obo\u0159ila se takto tvrd\u011b vz\u00e1p\u011bt\u00ed na jednu \u017eenu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

K zlob\u011b Anna zase m\u011bla p\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, doty\u010dn\u00e1, post\u00e1vaj\u00edc\u00ed p\u0159ed zrcadlem u jednoho z umyvadel a maluj\u00edc\u00ed si tam pusu, si ob\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed toti\u017e okam\u017eit\u011b za\u010dala m\u011b\u0159it p\u0159\u00edsn\u00fdm zkoumav\u00fdm pohledem. Pravd\u011bpodobn\u011b ji nenechala v klidu pr\u00e1v\u011b ta po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed zm\u00ednka o <\/span><\/span><\/span>dostatku soukrom\u00ed<\/i><\/span><\/span><\/span> a rovn\u011b\u017e i to, jak Anna s Mari\u00ed na toaletu doslova vl\u00edtly. A onen hovorov\u011b pojat\u00fd v\u00fdraz pro <\/span><\/span><\/span>lije tam jako z konve<\/i><\/span><\/span><\/span> a \u017ee n\u011bkdo n\u011bkam <\/span><\/span><\/span>zal\u00e9z\u00e1<\/i><\/span><\/span><\/span> onu p\u0159edstavu plnou chl\u00edpnosti zjevn\u011b n\u00e1le\u017eit\u011b dovr\u0161ily.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNo pros\u00edm, jen ra\u010dte, d\u00e1my, j\u00e1 v\u00e1s v t\u011bch va\u0161ich milostn\u00fdch hr\u00e1tk\u00e1ch ru\u0161it rozhodn\u011b nebudu, beztak u\u017e odch\u00e1z\u00edm!\u201c utrhla se na d\u00edvky \u017eena, zastr\u010dila si rt\u011bnku do kabelky, tu si p\u0159ehodila p\u0159es rameno a s ubl\u00ed\u017een\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji vy\u0161la z d\u00e1msk\u00fdch toalet.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201ePani\u010dka jedna blb\u00e1,\u201c vyslala za n\u00ed nep\u0159\u00edtomn\u011b Anna.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

I tak se Marie na d\u00e1msk\u00fdch toalet\u00e1ch d\u00e1l c\u00edtila zna\u010dn\u011b skl\u00ed\u010den\u011b. Ze v\u0161ech kout\u016f tu s\u00e1lal nep\u0159\u00edjemn\u00fd puch, kter\u00fd nav\u00edc je\u0161t\u011b vydatn\u011b podporoval z\u00e1van dezinfekce. Zat\u00edmco v t\u00e9 \u010d\u00e1sti kav\u00e1rny, kter\u00e1 byla vyhrazena host\u016fm, st\u011bny lemovaly velmi vkusn\u011b propracovan\u00e9 obrazy malebn\u00fdch krajin, zdej\u0161\u00ed d\u00e1mskou toaletu zkr\u00e1\u0161lovaly pouze monot\u00f3nn\u00ed mal\u016fvky n\u00e1hodn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, nav\u00edc s n\u00e1pisy, jimi\u017e by slu\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk rozhodn\u011b nepohrdl a nevzal by si z nich do \u00fast sebemen\u0161\u00ed soust\u00ed\u010dko.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie snila o n\u011b\u010dem \u00fapln\u011b jin\u00e9m, ji\u017e nes\u010detn\u011bkr\u00e1t si p\u0159edstavovala, jak j\u00ed jej\u00ed vlastn\u00ed p\u0159\u00edtel maluje autoportr\u00e9t a snad i u toho skl\u00e1d\u00e1 i b\u00e1sn\u011b \u010di p\u0159\u00edmo p\u00ed\u0161e p\u00edsni\u010dky. Jen\u017ee Marii moment\u00e1ln\u011b obklopovala Realita zcela jin\u00e1: p\u0159\u00edtele moment\u00e1ln\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9ho nem\u011bla a nav\u00edc ten, co sem pr\u00e1v\u011b vpadl, se za takov\u00e9ho jednoho nov\u00e9ho potenci\u00e1ln\u00edho jen st\u011b\u017e\u00ed dal pova\u017eovat. Nav\u00edc Anna byla op\u011bt ve st\u0159ehu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eHele, tohle jsou hol\u010di\u010d\u00ed z\u00e1chody, tak odtud koukej rychle mazat!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNo jo, tak se snad toho tolik nestalo,\u201c zanotoval doty\u010dn\u00fd celkem zvesela a cht\u011bl odej\u00edt, kdy\u017e to Ann\u011b do\u0161lo.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eHele, ty jsi jeden z t\u011bch pomlouva\u010d\u016f od toho stolu, \u017ee jo?\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNe, to se asi m\u00fd\u2026\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eJ\u00e1 ti d\u00e1m m\u00fdl\u00edm!\u201c Anna si v\u00fdrostka p\u0159it\u00e1hla k sob\u011b. \u201eJe\u0161t\u011b jednou se n\u011bkter\u00fd z v\u00e1s pokus\u00ed m\u011b a Marii \u0161pehovat a p\u0159\u00edsah\u00e1m na smrt m\u00e9 matky, \u017ee u\u017e nez\u016fstane jen u v\u00fdhru\u017en\u00fdch pohled\u016f do o\u010d\u00ed!\u201c A ani\u017e by mu\u017esk\u00e1 protistrana sta\u010dila vzn\u00e9st nov\u00fd p\u00e1dn\u00fd argument, u\u017e pod vlivem r\u00e1zn\u00e9ho odhozen\u00ed nekontrolovateln\u011b pozp\u00e1tku poskakovala a\u017e k \u010d\u00ed\u0161n\u00edkovi proch\u00e1zej\u00edc\u00edho chodbou, do n\u011bho\u017e p\u0159\u00edmo narazila. Ozvalo se \u0159in\u010den\u00ed, to jak se z t\u00e1cku v\u0161echno sneslo na zem.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna ne\u010dekala na nic dal\u0161\u00edho, zabouchla dve\u0159e toalety, Marii neohraban\u011b chytla za ruku a t\u00e1hla ji za sebou do krajn\u00ed kabinky, kde na\u0161t\u011bst\u00ed nikdo nebyl, a jak se z\u00e1hy uk\u00e1zalo, tak ani v t\u011bch ostatn\u00edch. Kone\u010dn\u011b snad ob\u011b d\u00edvky dos\u00e1hly k\u00fd\u017een\u00e9ho soukrom\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201ePod\u00edvej se, Marie, nebudu se v tom n\u011bjak dlouze pitvat, ano?\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie chv\u011bjiv\u011b p\u0159ik\u00fdvla. Tento den ji prost\u011b rozru\u0161ovala spousta v\u011bc\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eDneska se mi do ruky dostalo tohle,\u201c pokra\u010dovala Anna a podala Marii prospekt. St\u00e1lo na n\u011bm <\/span><\/span><\/span>Western City<\/i><\/span><\/span><\/span> a pod n\u00e1zvem se vyj\u00edmalo m\u011bsto jak vyst\u0159i\u017een\u00e9 z Mayovek. \u201eA j\u00e1 tam hodl\u00e1m je\u0161t\u011b dneska ve\u010der jet a zkusit tam n\u011bjakou dobu pob\u00fdt jako serv\u00edrka.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie n\u011bkolikr\u00e1t z prospektu o\u010dima p\u0159ejela na Annu a zase zp\u011bt na n\u011bj. Nejsp\u00ed\u0161 spr\u00e1vn\u011b vytu\u0161ila, co se j\u00ed t\u00edm zelenook\u00e1 blond\u00fdnka sna\u017e\u00ed nazna\u010dit. Marie v\u00e1hala, zdali se s Annou vydat a\u017e kamsi k hranic\u00edm, ze zelen\u00fdch o\u010d\u00ed te\u010f jasn\u011b vy\u010detla, \u017ee m\u00e1 jen necelou minutu na rozmy\u0161lenou a mo\u017en\u00e1 \u017ee ani to ne.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eHele, Maru\u0161ko, j\u00e1 t\u011b do toho nechci nutit n\u00e1sil\u00edm, vlastn\u011b mi v\u016fbec nep\u0159\u00edslu\u0161\u00ed za tebe rozhodovat,\u201c pokou\u0161ela se to Anna p\u0159eci jen zaona\u010dit tak, aby to nevypadalo, \u017ee Marii n\u011bco automaticky na\u0159izuje.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie st\u00e1le v\u00e1hala. Na rozd\u00edl od Anny m\u011bla kam se vr\u00e1tit, ji p\u0159ece rodi\u010de nikdy nic nep\u0159ikazovali, a kdyby se t\u0159eba je\u0161t\u011b dnes ve\u010der zjevila na prahu sv\u00e9ho rodn\u00e9ho domu, s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed by se \u017e\u00e1dn\u00e9 dlouh\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed nekonalo ani tentokr\u00e1t a jako obvykle by do\u0161lo na zaveden\u00e9: ono to n\u011bjak dopadne.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak jak se, Marie, nakonec rozhodne\u0161?\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie si pov\u0161imla, \u017ee Anna znovu nasadila o dost nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3n a dala se tedy do je\u0161t\u011b horliv\u011bj\u0161\u00edho p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed. Ji\u017e p\u0159edt\u00edm u stolu se od Anny dozv\u011bd\u011bla, \u017ee ona takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed na sv\u00e9 z\u00e1konit\u00e9 chr\u00e1n\u011bnce nem\u011bla. Otec j\u00ed p\u0159ed \u010dasem zem\u0159el, a pr\u00fd to b\u00fdval celkem p\u0159\u00edjemn\u00fd chlap\u00edk, tak to Anna Marii u stolu podala, zato matka se po jeho smrti uk\u00e1zala jako je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed proradn\u00e1 mrcha a jala se v\u0161e napevno p\u0159evz\u00edt do vlastn\u00edch rukou, tak\u017ee a\u0165 se pak Anna mat\u010din\u00fdm p\u0159\u00edkaz\u016fm br\u00e1nila se\u010d mohla, v\u017edy muselo b\u00fdt v\u00fdhradn\u011b po jej\u00edm. A tak Anna nastoupila na pr\u00e1va, co\u017e pro ni ale rozhodn\u011b nebyl ten prav\u00fd \u0161\u00e1lek k\u00e1vy.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ov\u0161em, jak n\u00e1sledn\u011b tak\u00e9 vyplynulo z Anniny mluvy, tak \u201eonen \u0161\u00e1lek k\u00e1vy\u201c tuto d\u00edvku ji\u017e del\u0161\u00ed dobu nesm\u00edrn\u011b l\u00e1kal, nebo\u0165 si p\u0159\u00e1la vlastnit svou vlastn\u00ed \u00fatulnou kav\u00e1rni\u010dku. \u201eA pokud by v n\u00ed pravideln\u011b hr\u00e1val i n\u011bjak\u00fd ten cembalista, bylo by to teprve dokonal\u00e9,\u201c du\u0161ovala se u stolu. Ov\u0161em jak st\u00e1le d\u016frazn\u011bji nyn\u00ed d\u00e1valy najevo zelen\u00e9 o\u010di, tak pr\u00e1v\u011b na takov\u00e9to \u00favahy zrovna nebyla vhodn\u00e1 doba.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak jak? Hele, j\u00e1 tu s tebou nem\u016f\u017eu d\u00e1l marnit \u010das, dneska v sedm odtud prost\u011b na neur\u010dito miz\u00edm pry\u010d a u\u017e to nic na tomhle sv\u011bt\u011b nezm\u011bn\u00ed. Pokud by sis to do t\u00e9 doby rozmyslela, je\u0161t\u011b mi dodate\u010dn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t echo na tohle \u010d\u00edslo.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna si prospekt vzala nazp\u011bt, dala Marii pap\u00edrek s telefonn\u00edm \u010d\u00edslem a vy\u0161la najisto z kabinky. \u201eDobr\u00e1, pojedu tam s tebou!\u201c vyk\u0159ikla Marie.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna u\u017e pomalu brala za kliku d\u00e1msk\u00e9 toalety, kdy\u017e se p\u0159inutila na jej\u00edm prahu zastavit. Oto\u010dila se a na Marii se zad\u00edvala velice podez\u0159\u00edvav\u011b. \u201eV\u00e1\u017en\u011b o to stoj\u00ed\u0161?\u201c povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAno,\u201c zd\u016fraznila Marie, a aby se ve vlastn\u00edch slovech najisto utvrdila, sama sob\u011b si v duchu hned p\u0159ipomn\u011bla: <\/span><\/span><\/span>jednoho dne se \u010dlov\u011bk prost\u011b mus\u00ed postavit na vlastn\u00ed nohy a tohle je p\u0159\u00edle\u017eitost. Za zkou\u0161ku se p\u0159ece nic ned\u00e1<\/i><\/span><\/span><\/span>.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Takto, kolem \u010dtvrt\u00e9 hodiny odpoledn\u00ed, dne dvac\u00e1t\u00e9ho t\u0159et\u00edho \u010dervna, d\u00edvky zakon\u010dily rozhovor v jedn\u00e9 z pra\u017esk\u00fdch kav\u00e1ren. A i kdy\u017e ten n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed Anna s Mari\u00ed vesm\u011bs tr\u00e1vily poprv\u00e9 cel\u00fd spolu, tak i p\u0159esto jejich tv\u00e1\u0159e vrchovat\u011b zapl\u0148oval smutek. A ten smutek moment\u00e1ln\u011b nem\u011blo na sv\u011bdom\u00ed \u0161est nep\u0159ej\u00edc\u00edch v\u00fdrostk\u016f, n\u00fdbr\u017e cel\u00e1 jedna banda jim nepodobn\u00e1 pouze v tom, \u017ee se jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed vyzna\u010dovalo mnohem v\u011bt\u0161\u00edm hulv\u00e1tstv\u00edm a tak\u00e9 agresivitou.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eHej, krasotinko, ho\u010f n\u00e1m sem na st\u016fl je\u0161t\u011b dv\u011b fla\u0161ky fernetu, n\u011bjak n\u00e1m tady s br\u00e1chou u\u017e pomalu vysych\u00e1 v krku!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Od prot\u011bj\u0161\u00edho stolu se ale nesouhlasn\u011b okam\u017eit\u011b ozvalo: \u201eHele, fr\u00e1jo, my si poru\u010dili p\u0159ed v\u00e1ma, tak koukej urychlen\u011b zav\u0159\u00edt hubu, nebo t\u011b j\u00e1 a tady Tlustej Joe po\u0159\u00e1dn\u011b zmast\u00edme tak, \u017ee ani \u0161kolen\u00e1 d\u011bvka by ti to pak neud\u011blala l\u00edp!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTy mi nebude\u0161 nad\u00e1vat!\u201c To se pr\u00e1v\u011b ze \u017eidle zvedal jeden z bratr\u016f. Z o\u010d\u00ed mu \u0161lo jasn\u011b vy\u010d\u00edst, \u017ee toho, kdo by mu snad hodlal vyhro\u017eovat, bez milosti na m\u00edst\u011b uml\u00e1t\u00ed. Pouh\u00fd rozhovor tohoto typu zp\u016fsobil, \u017ee se po obou stolech za\u010dali ohl\u00ed\u017eet ostatn\u00ed host\u00e9.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

St\u011bny putyky rozhodn\u011b nezkr\u00e1\u0161lovaly poutav\u00e9 obr\u00e1zky malebn\u00fdch krajin. Pokud u\u017e je v\u016fbec n\u011bco lemovalo, tak ohyzdn\u00e1 torza zv\u011b\u0159e a ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpadech, hovorov\u011b \u0159e\u010deno, i zvratky n\u011bkter\u00fdch ze \u0161tamgast\u016f, pokud se to s pit\u00edm alkoholov\u00fdch mok\u016f nev\u00fdslovn\u011b p\u0159ehnalo, co\u017e se tu d\u011blo t\u00e9m\u011b\u0159 na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed. Ostatn\u011b jeden takov\u00fd zdatn\u00fd adept se pr\u00e1v\u011b nanovo o n\u011bco takov\u00e9ho \u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokusil p\u0159\u00edmo p\u0159ed zraky Marie.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eCo tady zas okoun\u00ed\u0161?! Koukej to honem uklidit!\u201c ozval se za z\u00e1dy hn\u011bdovl\u00e1sky zlobn\u00fd \u017eensk\u00fd hlas a ta sebou popla\u0161en\u011b trhla, jakmile ho znovu usly\u0161ela. Pat\u0159il statn\u00e9, asi tak pades\u00e1tilet\u00e9 \u017een\u011b s vra\u017eedn\u00fdm pohledem.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAno, pan\u00ed, hned se do toho d\u00e1m,\u201c polkla vyjukan\u011b Marie.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ne\u017e v\u0161ak Marie sta\u010dila odlo\u017eit stranou podnos a sh\u00fdbnout se pro lopatku se smet\u00e1\u010dkem, \u017eena ji surov\u011b ch\u0148apla za rameno, p\u0159it\u00e1hla k sob\u011b a zad\u00edvala se j\u00ed v\u00fdhru\u017en\u011b do o\u010d\u00ed. Oboj\u00ed (tedy ten hrub\u00fd dotek a v\u00fdhru\u017en\u00fd pohled) to ve v\u00fdsledku vyzn\u011blo mnohem hr\u016fzostra\u0161n\u011bji ne\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b Anny, kdy\u017e ta Marii za sebou t\u00e1hla do kabinky, nebo kdy\u017e se je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm po sv\u00e9m vypo\u0159\u00e1d\u00e1vala s jedn\u00edm z t\u011bch v\u00fdrostk\u016f, co na d\u00e1mskou toaletu vpadl \u00famysln\u011b.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eJ\u00e1 pro tebe nejsem jen tak oby\u010dejnou pan\u00ed, ale p\u0159\u00edmo a doslovn\u011b pan\u00ed S\u00e1rou! Kdy u\u017e si to kone\u010dn\u011b ta tv\u00e1 makovi\u010dka zabedn\u011bnce zapamatuje, co?!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA-ano, jist\u011b, promi\u0148te, pan\u00ed S\u00e1ro! U\u017e\u2026 u\u017e se to nebude v\u00edckr\u00e1t o\u2026 opakovat,\u201c chv\u011bla se Marie po cel\u00e9m t\u011ble a v duchu p\u0159em\u00edtala, co by asi t\u00e9hle \u017een\u011b \u0159\u00edkala ta nafrn\u011bn\u00e1 s rt\u011bnkou a jestli by se j\u00ed u\u017e v\u016fbec zdr\u00e1hala n\u011bco vyt\u00fdkat.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTo bych prosila,\u201c procedila sy\u010div\u011b \u017eena skrz zuby. Marie si oddechla, \u017eena ji nechala na pokoji a kvapem odb\u011bhla kamsi dol\u016f. Marie si te\u010f zaboha nedok\u00e1zala vzpomenout, \u017ee by se j\u00ed \u017eena kdykoli p\u0159edt\u00edm o onom zavazuj\u00edc\u00edm osloven\u00ed zm\u00ednila.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna ten spor zaznamenala letmo, ov\u0161em nesta\u010dila do n\u011bj zas\u00e1hnout, nav\u00edc sama m\u011bla dost sv\u00fdch vlastn\u00edch starost\u00ed. Nap\u0159\u00edklad te\u010f \u0159e\u0161ila, jak co nejobez\u0159etn\u011bji obej\u00edt m\u00edsto, kde se ne\u00faprosn\u011b za\u010dalo schylovat ke rva\u010dce, nebo\u0165 oba stoly se mezi sebou jaksi st\u00e1le nedok\u00e1zaly dohodnout, a Anna ani jednoho ze \u010dty\u0159 chl\u00e1pk\u016f rozhodn\u011b nem\u00ednila obsluhovat, aby sama n\u011bjakou tu r\u00e1nu od nich nakonec neschytala. (To u\u017e by si sama nejrad\u0161i vlepila n\u011bjakou tu facku jako v t\u00e9 pra\u017esk\u00e9 kav\u00e1rn\u011b.)<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Jen\u017ee to nebylo jen tak, nebo\u0165 k poty\u010dce nakonec p\u0159eji jen do\u0161lo, a nav\u00edc se odev\u0161ad za\u010dali shlukovat v\u0161ichni ostatn\u00ed, co se v putyce zm\u00edtali, ov\u0161em ne aby od sebe odtrhli dva bratry v kostkovan\u00fdch ko\u0161il\u00edch a jak\u00e9hosi bohat\u00fdra v \u00fahledn\u00e9m smokingu se statn\u00fdm \u010derno\u0161sk\u00fdm bodyguardem stoj\u00edc\u00edm mu po boku, ale aby povedenou \u010dtve\u0159ici naopak v t\u00e9 \u0161arv\u00e1tce vydatn\u011b za nov\u00e9ho halasu povzbudili.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna tohle \u201ep\u0159edstaven\u00ed\u201c nem\u011bla zapot\u0159eb\u00ed sledovat, sama moc dob\u0159e tu\u0161ila, kdo bude oslavov\u00e1n jako v\u00edt\u011bz, nebo\u0165 bodyguard se ze v\u0161ech \u010dty\u0159 \u010dinil nejv\u00edce, a ne\u017e jeden z bratr\u016f sta\u010dil nap\u0159\u00e1hnout ruku, u\u017e mu ji nejm\u00ed\u0148 dv\u011bst\u011bkilov\u00fd \u010dernoch drtil a proh\u00fdbal j\u00ed v\u0161emi sm\u011bry, a\u017e v n\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t zak\u0159upalo. Anna se tedy pokusila s t\u00e1cem j\u00edt nazp\u00e1tek, kdy\u017e v tom se na ni doslova kdosi vrhl.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNoch einmal eine Vodka Tequila Beer, please!\u201c vyk\u0159ikl mu\u017e nev\u00e1bn\u00e9ho vzhledu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna vyu\u017eila toho, \u017ee doty\u010dn\u00fd je \u00fapln\u011b namol a na facku p\u0159eci jen do\u0161lo. Ten, jemu\u017e n\u00e1le\u017eela, se po n\u00ed odporou\u010del na zem, kde okam\u017eit\u011b usnul a za\u010dal hlasit\u011b chr\u00e1pat.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

,,Tak takhle by to rozhodn\u011b ne\u0161lo, zlat\u00ed\u010dko,\u201c prot\u00e1hl hned nato kdosi nasl\u00e1dl\u00fdm jedovat\u00fdm hl\u00e1skem a ne\u017e se Anna nad\u00e1la, u\u017e ji \u010d\u00edsi ruka pevn\u011b sv\u00edrala kolem krku, \u017ee ani po\u0159\u00e1dn\u011b nemohla d\u00fdchat. Ale to nebylo v\u0161e, Anna z\u00e1hy uc\u00edtila, jak se j\u00ed ta druh\u00e1 pomalu vkr\u00e1d\u00e1 pod v\u00fdst\u0159ih.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAle ale, copak n\u00e1m to tu ra\u0161\u00ed? N\u011bco takov\u00e9ho by rozhodn\u011b nem\u011blo z\u016fstat bez pov\u0161imnut\u00ed.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna n\u00e1hle za\u010dala svou nen\u00e1vid\u011bnou matku v\u00fdjime\u010dn\u011b milovat, v porovn\u00e1n\u00ed s touhle chl\u00edpnou \u017eenskou se jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di n\u00ed coby dce\u0159i dalo pova\u017eovat za and\u011blsk\u00e9, nemluv\u011b o t\u00e9 st\u00e1le prob\u00edhaj\u00edc\u00ed rva\u010dce, v n\u00ed\u017e statn\u00fd bodyguard a jeho \u0161\u00e9f m\u011bli nad \u0159idi\u010di kamion\u016f jednozna\u010dn\u011b navrch. V porovn\u00e1n\u00ed s touhle af\u00e9rou byla zase ona pomysln\u00e1 honi\u010dka matky a dcery, o n\u00ed\u017e se Anna v pra\u017esk\u00e9 kav\u00e1rn\u011b zmi\u0148ovala Marii, proch\u00e1zkou r\u016f\u017eovou zahradou.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna se <\/span><\/span><\/span>pan\u00ed S\u00e1\u0159e<\/i><\/span><\/span><\/span> rovn\u011b\u017e zdr\u00e1hala p\u0159ipomenout, by\u0165 pouh\u00fdm p\u00edpnut\u00edm, ony nelichotiv\u00e9 hl\u00e1\u0161ky z d\u00e1msk\u00fdch toalet. <\/span><\/span><\/span>Ty pani\u010dko jedn\u00e1 blb\u00e1<\/i><\/span><\/span><\/span> by si toti\u017e klidn\u011b mohla vylo\u017eit jako hrubou ur\u00e1\u017eku, kde\u017eto hovorov\u00e1 fr\u00e1ze od t\u00e9 <\/span><\/span><\/span>lije tam jako z konve<\/i><\/span><\/span><\/span> a \u017ee n\u011bkdo n\u011bkam <\/span><\/span><\/span>leze<\/i><\/span><\/span><\/span> by t\u0159eba zase m\u011bly za neblah\u00fd n\u00e1sledek, \u017ee by ruka, co se moment\u00e1ln\u011b nach\u00e1zela v m\u00edstech Annina poprs\u00ed, z\u00e1hy klidn\u011b sklouzla do ni\u017e\u0161\u00edch, mnohem choulostiv\u011bj\u0161\u00edm d\u00edv\u010d\u00edch parti\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

O n\u011bco takov\u00e9ho Anna rozhodn\u011b u\u017e nest\u00e1la. \u017dena nav\u00edc m\u011bla dost pevn\u00fd stisk i na to, aby ji p\u0159\u00edmo tady na m\u00edst\u011b za\u0161krtila. I tak se Anna zmohla na odpor.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAuuu,\u201c zav\u0159e\u0161t\u011bla \u017eena, jakmile j\u00ed Anna dupla na nohu. \u201eTy jedna mrcho, za tohle\u2026\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie, kter\u00e1 to pozorovala zpovzd\u00e1l\u00ed, se tv\u00e1\u0159ila \u0161okovan\u011b, a tak\u00e9 Anna si te\u010f u\u017e absolutn\u011b nemohla b\u00fdt ni\u010d\u00edm jist\u00e1, z\u00e1m\u011br vymanit se S\u00e1\u0159e n\u011bjak obstojn\u011b z podru\u010d\u00ed se j\u00ed toti\u017e nezda\u0159il a tu to vzpouzen\u00ed snad podr\u00e1\u017edilo je\u0161t\u011b v\u00edc, nebo\u0165 se Anna u\u017e po vlastn\u00edm krku s\u00e1pala rukama vlastn\u00edma, jak se dusila.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAle ale, copak se n\u00e1m to tu zase d\u011bje za nesv\u00e1ry?\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

To se v putyce n\u00e1hle zjevil mu\u017e, kter\u00fd snad jako jedin\u00fd sv\u00fdm oble\u010den\u00edm n\u011bjak respektoval m\u011bsto, stavbami imituj\u00edc\u00ed n\u00e1dech divok\u00e9ho z\u00e1padu. Za pasem mu dokonce nechyb\u011bly kolty a na hlav\u011b se mu skv\u011bl nefal\u0161ovan\u00fd kovbojsk\u00fd klobouk. Av\u0161ak co asi ze v\u0161eho nejv\u00edce na p\u0159\u00edchoz\u00edm budilo pozornost, byl odznak \u0161erifa, kter\u00fd m\u011bl mu\u017e p\u0159ipnut\u00fd k saku. Odznak byl viditeln\u00fd na d\u00e1lku, nebo\u0165 se mocn\u011b bly\u0161til. Ten, kdo ho tedy nosil, si ho musel nesm\u00edrn\u011b cenit.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

On\u00edm \u0161edes\u00e1tilet\u00fdm baculat\u00fdm mu\u017eem men\u0161\u00ed postavy byl Hans Krubert. Od t\u00e9 chv\u00edle, co vstoupil dovnit\u0159, se nep\u0159est\u00e1val zubit a poku\u0159ovat doutn\u00edk, i kdy\u017e situace v putyce byla dosti vypjat\u00e1. Na dvou jejich m\u00edstech s\u00edlil boj, av\u0161ak mu\u017ee jako by ani jedno z toho p\u0159\u00edli\u0161 moc nevzru\u0161ovalo.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNo tak, S\u00e1ru\u0161ko,\u201c zam\u00ed\u0159il hned k \u017een\u011b a Ann\u011b, \u201ezanech t\u011bch morbiditek a smiluj se nad na\u0161\u00ed novou hosteskou. Pokud to ud\u011bl\u00e1\u0161, zlat\u00ed\u010dko, \u010dek\u00e1 t\u011b dnes ve\u010der pln\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eM\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, zlat\u00ed\u010dko.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u017den\u011b ten n\u00e1vrh z\u0159ejm\u011b dostate\u010dn\u011b zaimponoval, nebo\u0165 Annu kone\u010dn\u011b pustila. Ta, v obli\u010deji b\u00edl\u00e1 jak st\u011bna, dopadla na \u0161pinavou zem a d\u00e1l se na n\u00ed dr\u017eela za krk. Lapala po dechu a chr\u010dela bolest\u00ed. Marie zahodila t\u00e1c a sp\u011b\u0161n\u011b k Ann\u011b zam\u00ed\u0159ila.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA vy, panstvo,\u201c oto\u010dil se mu\u017e n\u00e1sledn\u011b do mumraje, \u201ezase zanechte t\u00e9 bitky a zkuste se v\u0161ichni alespo\u0148 na moment chovat jako prav\u00ed d\u017eentlmeni.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Jeliko\u017e to tentokr\u00e1t nezabralo, mu\u017e do pohotovosti povolal sv\u00e9 dva kolty a z t\u011bch n\u011bkolikr\u00e1t vyst\u0159elil do vzduchu. Na to u\u017e ka\u017ed\u00fd sly\u0161el, a jakmile v\u0159ava utichla a z\u00e1stupy p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch se rozm\u011blnily, dala se kone\u010dn\u011b spat\u0159it ona poveden\u00e1 \u010dtve\u0159ice. Kdyby si Anna vsadila, opravdu by vyhr\u00e1la, ta v\u0161ak o n\u011bco takov\u00e9ho jako s\u00e1zky te\u010f v\u016fbec nejevila z\u00e1jem. D\u00e1l se jako zb\u00edda\u010den\u00fd pes zm\u00edtala na zemi, zt\u011b\u017eka oddechovala a jedin\u00fdm v\u011brn\u00fdm, kdo po jej\u00edm boku st\u00e1l, tedy nyn\u00ed u\u017e v\u00fdhradn\u011b kle\u010del a chl\u00e1cholil ji, byla Marie.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Mu\u017e p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed \u0161erifa u\u017e o d\u00edvky o\u010dividn\u011b nejevil z\u00e1jem, nebo\u0165 se vypravil do st\u0159edu putyky a bral si tam stranou \u010dernocha a jeho \u0161\u00e9fa, zat\u00edmco nep\u011bkn\u011b potlu\u010den\u00fdm bratr\u016fm zm\u00edtaj\u00edc\u00edm se na zemi chladn\u011b vzk\u00e1zal: \u201eA vy dva odtud koukejte hned padat, nestoj\u00edm tu o dal\u0161\u00ed \u0161arv\u00e1tky.\u201c Pak se k nim je\u0161t\u011b naklonil a jedovat\u011b nasl\u00e1dl\u00fdm hlasem jim dodate\u010dn\u011b ozn\u00e1mil: \u201ePokud se tu takhle budete v\u00e1let je\u0161t\u011b za dv\u011b minuty, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee tyhle dva kolty u\u017e budou m\u00ed\u0159it v\u00fdhradn\u011b k zemi.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Na bratry ta slova nejsp\u00ed\u0161e okam\u017eit\u011b hluboce zap\u016fsobila, pon\u011bvad\u017e se jako dv\u011b \u017e\u00ed\u017ealy ihned poslu\u0161n\u011b za\u010dali \u0161ourat sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, a\u010dkoliv je t\u011blo od t\u011bch v\u0161emo\u017en\u00fdch bouchanc\u016f a kopanc\u016f muselo po\u0159\u00e1dn\u011b bolet. Hans Krubert se pot\u011b\u0161en\u011b u\u0161kl\u00edbl, spokojen\u011b n\u011bkolikr\u00e1t popot\u00e1hl z doutn\u00edku a pak u\u017e, se S\u00e1rou v objet\u00ed a ob\u011bma mu\u017ei v z\u00e1dech, posp\u00edchal kamsi dol\u016f po schodech.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Tento den, tedy dvac\u00e1t\u00e9ho \u010dtvrt\u00e9ho \u010dervna, to bylo ji\u017e podruh\u00e9, co se Anna a Marie setkaly s Hansem Krubertem. Byl to pr\u00e1v\u011b on, komu Western City cel\u00e9 pat\u0159ilo, a pr\u00e1v\u011b s n\u00edm se d\u00edvky domlouvaly ohledn\u011b pr\u00e1ce, kdy\u017e sem dorazily v pozdn\u00edch no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch. Zakr\u00e1tko toho ale ob\u011b ho\u0159ce litovaly. Podle toho, jak se k sob\u011b v\u0161ichni chovali, to tu rozhodn\u011b nemohl b\u00fdt onen pov\u011bstn\u00fd r\u00e1j na zemi, jak hl\u00e1sal neboh\u00fd prospekt. Anna s Mari\u00ed se o tom ostatn\u011b na vlastn\u00ed o\u010di (a jedna z nich i k\u016f\u017ei) p\u0159esv\u011bd\u010dily ihned po odchodu z Hansovy kancel\u00e1\u0159e na chodb\u00e1ch jejich p\u0159id\u011blen\u00e9 ubytovny, j\u00ed\u017e p\u0159edstavoval sal\u00f3n. To, \u017ee horn\u00ed patro salonu, kde se pokoje nach\u00e1zely, s\u017e\u00edrala sam\u00e1 pl\u00edse\u0148 a pavu\u010diny, bylo pouh\u00fdm zrnkem p\u00edsku v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, jac\u00ed n\u00e1jemn\u00edci ho ob\u00fdvali a \u010d\u00ed kroky z \u0159ad n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f do n\u011bj sp\u011bly. Anna s Mari\u00ed, kdy\u017e se po viklaj\u00edc\u00edm schodi\u0161ti se sv\u00fdmi zavazadly kradly nahoru, toti\u017e cestou nenatrefily na lidi v kovbojsk\u00e9m, nebo t\u0159eba jen na pouh\u00e9 oby\u010dejn\u00e9 rodiny s d\u011btmi.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eZlat\u00e1 pra\u017esk\u00e1 kav\u00e1rni\u010dka\u201c, p\u0159i\u0161lo d\u00edvk\u00e1m ihned na mysl. \u201eA rovn\u011b\u017e ona ne\u00fatuln\u00e1 d\u00e1msk\u00e1 toaleta, na n\u00ed\u017e se m\u00edsil odporn\u00fd puch s dezinfekc\u00ed,\u201c p\u0159ipojily si k tomu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak uhn\u011bte, sle\u010dinky!\u201c vyhrkl na n\u011b po schodech sp\u011b\u0161n\u011b chv\u00e1taj\u00edc\u00ed, jen\u017e oble\u010den\u00edm a zjevem sp\u00ed\u0161e p\u0159ipom\u00ednal krimin\u00e1ln\u00edka, co pr\u00e1v\u011b ut\u00edk\u00e1 z basy, ne\u017e oby\u010dejn\u00e9ho turistu. Marii se ud\u011blalo mdlo, jakmile nas\u00e1la v\u016fni tab\u00e1ku.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA hele, kohopak to sem \u010derti zavedli,\u201c \u010dekalo naho\u0159e je\u0161t\u011b daleko podivn\u011bj\u0161\u00ed uv\u00edt\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u011bla na sv\u011bdom\u00ed zavalit\u00e1 robustn\u00ed d\u00e1ma. \u201eTohle je od nyn\u011bj\u0161ka va\u0161e spole\u010dn\u00e1 kl\u00edcka. Tak plavte, nestoj\u00edm o o\u010dumov\u00e1n\u00ed!\u201c hnala Annu a Marii kvapem dovnit\u0159.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Zat\u00edmco Marie na \u017eenu vystra\u0161en\u011b pohl\u00e9dla a okam\u017eit\u011b poslechla, Anna byla p\u0159eci jen o n\u011bco sd\u00edln\u011bj\u0161\u00ed. \u201eTo k\u00e1z\u00e1n\u00ed si snad m\u016f\u017eete nechat od cesty!\u201c obo\u0159ila se nerudn\u011b na \u017eenu stejn\u011b hrub\u00fdm t\u00f3nem jako ona na n\u011b.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Jako by se opakovala n\u011bkdej\u0161\u00ed vyhrocen\u00e1 situace. \u017dena z d\u00e1msk\u00fdch toalet t\u00e9to v\u011bkov\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b odpov\u00eddala, ov\u0161em na rozd\u00edl od n\u00ed se k odchodu nem\u011bla a v k\u00e1z\u00e1n\u00ed o dost p\u0159itvrdila.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTy si tady na m\u011b nebude\u0161 utrhovat tu svou nevym\u00e1chanou hubu, jasn\u00fd?! Nebo se ti taky klidn\u011b m\u016f\u017ee st\u00e1t, \u017ee ji u\u017e nikdy nebude\u0161 moct otev\u0159\u00edt!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A r\u00e1zem do\u0161lo i na ono ru\u010dn\u00ed p\u0159it\u00e1hnut\u00ed a v\u00fdhru\u017en\u00fd pohled do o\u010d\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA te\u010f hybaj, d\u011bvko!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A ne\u017e se Anna nad\u00e1la, u\u017e vr\u00e1\u017eela do sk\u0159\u00edn\u011b. Pokud by byl onen v\u00fdrostek z d\u00e1msk\u00fdch toalet sv\u011bdkem toho, jak se s Annou moment\u00e1ln\u011b zach\u00e1z\u00ed, zajist\u00e9 by ho to pln\u011b uspokojilo.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ov\u0161em zelenook\u00e1 blond\u00fdnka to nem\u00ednila nechat jen tak, ov\u0161em \u017eena byla pohotov\u011bj\u0161\u00ed, pokoj zamkla, tak\u017ee se z n\u011bj ji\u017e ne\u0161lo dostat na chodbu. Zato na n\u00ed bylo st\u00e1le ru\u0161no, \u017eena tam pr\u00e1v\u011b kohosi ok\u0159ikovala. D\u00edv\u010d\u00ed hlas j\u00ed jen cosi odfrkl, a a\u017e pak halasn\u011b bouchly dve\u0159e a na chodb\u011b kone\u010dn\u011b nastal klid, nebo\u0165 kroky \u017eeny sm\u011b\u0159ovaly pro zm\u011bnu po schodech dol\u016f. Co to v\u0161ak Ann\u011b a Marii bylo platn\u00e9, kdy\u017e skrze st\u011bny z\u00e1hy zaslechly nejen nad\u00e1vky, ale i nefal\u0161ovan\u00fd pl\u00e1\u010d. Dv\u011b d\u00edvky, co se n\u00e1hodn\u011b se\u0161ly v jedn\u00e9 z pra\u017esk\u00fdch kav\u00e1ren, tak za\u010daly poci\u0165ovat obavy.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

K r\u00e1nu za del\u0161\u00ed dobu na obloze kone\u010dn\u011b vysvitlo slun\u00ed\u010dko, pro Western City ale jako by to nic z\u00e1sadn\u00edho nesymbolizovalo, v n\u011bm toti\u017e na Zemi i nad\u00e1le panovala pochmurn\u00e1 n\u00e1lada. Annu s Mari\u00ed vyhnali ze salonu ji\u017e kolem p\u00e1t\u00e9, a pot\u00e9 hned sp\u011bly na plac do nedalek\u00e9 putyky. A jejich doprovod do n\u00ed se vskutku \u010dinil. Krom\u011b Gabriely, on\u00e9 \u017eeny, co m\u011bla na starosti ubytovan\u00ed, jim po boku kr\u00e1\u010deli je\u0161t\u011b t\u0159i dal\u0161\u00ed statn\u00ed mu\u017ei. Jako by Anna s Marii m\u011bly objednan\u00e9 osobn\u00ed bodyguardy, to ale byla m\u00fdlka, nebo\u0165 kdy\u017e Marie v ch\u016fzi n\u00e1hodou zvolnila, jeden z chlap\u016f ji nekompromisn\u011b popohnal. Anna se nerozhodla zasahovat, v\u011bd\u011bla, \u017ee by t\u00edm Marii i sob\u011b p\u0159it\u00ed\u017eila. Z\u00e1rove\u0148 se ob\u011b modlily, aby nebylo nic pravdy na tom, k \u010demu shodn\u011b dosp\u011bly po vyslechnut\u00ed n\u011bkter\u00fdch hovor\u016f ze sousedn\u00edch pokoj\u016f.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ty nejhor\u0161\u00ed obavy se bohu\u017eel naplnily den n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed, tedy dvac\u00e1t\u00e9ho p\u00e1t\u00e9ho \u010dervna. Marie zrovna sch\u00e1zela dol\u016f po schodech pro n\u011bco do sklepa, kdy\u017e v tom\u2026<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e\u2026\u00e1ch, j\u00f3\u00f3\u00f3\u2026 to je vono!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ten vzdychaj\u00edc\u00ed hlas n\u00e1le\u017eel S\u00e1\u0159e. Pod jej\u00ed t\u011b\u017ekoton\u00e1\u017en\u00ed postavou se proh\u00fdbala jedna cel\u00e1 kuchy\u0148sk\u00e1 linka, na \u010dem\u017e m\u011bl pod\u00edl i Hans, nebo\u0165 se na n\u00ed oba pr\u00e1v\u011b odd\u00e1vali slastn\u00fdm hr\u00e1tk\u00e1m.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie se nesly\u0161n\u011b schovala za dve\u0159e a nam\u00e1hav\u011b d\u00fdchala.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Tep se j\u00ed zrychlil. Do kuchyn\u011b z druh\u00e9 strany pr\u00e1v\u011b vstoupily dal\u0161\u00ed dv\u011b zn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Patrn\u011b neo\u010dek\u00e1van\u011b, nebo\u0165 Hans a S\u00e1ra se zatv\u00e1\u0159ili velice popudliv\u011b. Marie m\u011bla jasno v jedn\u00e9 v\u011bci: od t\u00e9hle dvojice se nyn\u00ed dalo \u010dekat cokoliv. A r\u00e1zem i druh\u00e1 v\u011bc Marii byla zcela jasn\u00e1: Western City nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdm m\u011bstem na zp\u016fsob divok\u00e9ho z\u00e1padu jak vyst\u0159i\u017een\u00e9ho z Mayovek.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eM\u00e1me pro v\u00e1s prvot\u0159\u00eddn\u00ed zbo\u017e\u00ed heroinu, na kter\u00e9m jsme se spolu v\u010dera domlouvali.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTo jste se ksakru nejd\u0159\u00edv aspo\u0148 nemohli ohl\u00e1sit?\u201c vybuchl vzteky Hans a rychle si za\u010dal natahovat kalhoty. Tak\u00e9 S\u00e1ra nasadila ubl\u00ed\u017een\u00fd v\u00fdraz a navl\u00e9kala se do podprsenky.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAle no tak, \u0161erife, kl\u00eddek. Tohle techtle mechtle tu beztak d\u011bl\u00e1 nejedna rajda z toho va\u0161eho sal\u00f3nu kr\u00e1sy,\u201c vyj\u00e1d\u0159il se pom\u011brn\u011b odv\u00e1\u017en\u011b mu\u017e. Po boku mu v\u011brn\u011b op\u011bt st\u00e1l onen dv\u011bst\u011bkilov\u00fd \u010dernoch a zubil se. Byla to ta sam\u00e1 dvojice, co tak precizn\u011b vypeskovala dvojici bratr\u016f.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie v r\u00e1mci vlastn\u00edho klidu doufala, \u017ee to Hans p\u0159ejde, jak se \u0159\u00edk\u00e1, m\u00e1vnut\u00edm ruky a t\u011bm nar\u00e1\u017ek\u00e1m se pouze zasm\u011bje, co\u017e on tak\u00e9 ud\u011blal, ov\u0161em u\u010dinil tak velice kr\u00e1tce. Hned nato ne\u010dekan\u011b zazn\u011bl v\u00fdst\u0159el a statn\u00fd \u010dernoch zavr\u00e1voral, za\u00fap\u011bl a odporou\u010del se k zemi, to jak ho kulky z kolt\u016f zas\u00e1hly do prav\u00e9ho kolena.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Hans, sv\u00fdm odznakem ve Western City p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed z\u00e1kon, ov\u0161em nelenil, nebral ohled na sv\u00edjej\u00edc\u00edho se \u010dernocha na zemi a okam\u017eit\u011b si k sob\u011b p\u0159itiskl jeho \u0161\u00e9fa a za\u010dal mu do obli\u010deje trousit pozn\u00e1mky o jeho snobsk\u00e9 vlezlosti a taky ho nutil zopakovat, kdo \u017ee tohle m\u011bsto ve skute\u010dnosti \u0159\u00edd\u00ed, na\u010de\u017e to doprovodil spoustou sprost\u00fdch nad\u00e1vek.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A to u\u017e na Marii bylo p\u0159\u00edli\u0161, t\u00e1c j\u00ed vypadl z ruky a ona se urychlen\u011b hnala ke schod\u016fm. Posledn\u00ed, co vzd\u00e1len\u011b zaslechla, bylo, jak Hans \u010dernocha ponouk\u00e1, aby se odbelhal za Gabrielou, pokud na to je\u0161t\u011b v\u016fbec m\u00e1 s\u00edlu, kter\u00e1, pokud bude alespo\u0148 v trochu dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b, mu kulky mo\u017en\u00e1 vyjme a r\u00e1nu za\u0161ije, a \u017ee se obchodovat bude a\u017e kolem jeden\u00e1ct\u00e9 ve\u010der.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak takhle to tedy je, oni tu nek\u0161eftuj\u00ed jen s holkami, ale i s drogami,\u201c poznamenala Anna pozd\u011b v noci, co se s Mari\u00ed naprosto unaven\u00e9 dokodrcaly na ubytovnu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eCo ale budeme d\u011blat?\u201c hlesla Marie ustaran\u011b.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eMus\u00edme odtud neprodlen\u011b prchnout!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Takhle si navz\u00e1jem \u0161eptaly, nebo\u0165 dob\u0159e v\u011bd\u011bly, \u017ee st\u011bny ubytovny maj\u00ed u\u0161i.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Dvac\u00e1t\u00fd \u0161est\u00fd \u010derven, tedy t\u0159et\u00ed pln\u00fd den, kter\u00fd d\u00edvky ve Western City tr\u00e1vily, nebyl o nic p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ty dva p\u0159edchoz\u00ed. Jako by snad S\u00e1ra tu\u0161ila, \u017ee to byla pr\u00e1v\u011b Marie, kdo okoun\u011bl dole ve sklep\u011b a stal se sv\u011bdkem tajn\u00e9ho hovoru i n\u00e1sledn\u00e9ho ne\u010dekan\u00e9ho incidentu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eKoukej to z t\u00fd pytloviny po\u0159\u00e1dn\u011b set\u0159\u00edt, nebo ti v tom properu tu tvou vlezlou hubu!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAno, pan\u00ed S\u00e1ro.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A tak se Marie ji\u017e pot\u0159et\u00ed pustila do odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed zvratk\u016f z vycpan\u00e9ho jelena, kter\u00fdmi ho ohodil jeden p\u0159i\u010dinliv\u00fd \u0161tamgasta. Kdy\u017e Marie se \u0161pinav\u00fdm hadrem v ruce ke zv\u00ed\u0159eti takto pot\u0159et\u00ed vzhl\u00ed\u017eela, rozhodn\u011b si jeho autoportr\u00e9t ve v\u00fdsledn\u00e9 f\u00e1zi p\u0159edstavovala \u00fapln\u011b jinak. Spat\u0159ovala jelena zcela zdrav\u00e9ho s po\u010detnou rodinkou stoj\u00edc\u00ed mu po boku. Marii se o\u010di n\u00e1hle zalily slzami. Jen\u017ee zavolat rodi\u010d\u016fm ne\u0161lo. Zabaven\u00ed mobiln\u00edch telefon\u016f bylo toti\u017e t\u00edm \u00fapln\u011b prvn\u00edm, o co se Hans p\u0159i prvotn\u00ed sch\u016fzce s Annou a Mari\u00ed ve sv\u00e9 p\u0159ij\u00edmac\u00ed kancel\u00e1\u0159i postaral, s p\u016fvodn\u00edm od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee se p\u0159ece nach\u00e1zej\u00ed v lokac\u00edch evokuj\u00edc\u00edch divok\u00fd z\u00e1pad, a jak \u017ee by to pak vypadalo hloup\u011b, kdyby se person\u00e1l, jen\u017e m\u00e1 Western City prezentovat navenek, po n\u011bm promen\u00e1doval s modern\u00edmi vymo\u017eenostmi. Jak ale Anna s Mari\u00ed v kr\u00e1tkosti nato zjistily, \u0161lo o pouh\u00e9 taktizov\u00e1n\u00ed a d\u011blo se tak v\u00fdhradn\u011b proto, aby se ani jedna z nich nemohla dovolat pomoci. A nejen Anna s Mari\u00ed, i ostatn\u00ed d\u00edvky, co ve Western City byly v\u011bzn\u011bny!<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marii te\u010f rovn\u011b\u017e nebylo po chuti opilcovo fale\u0161n\u00e9 prozp\u011bvov\u00e1n\u00ed a tuze z\u00e1vid\u011bla Ann\u011b, jak se dok\u00e1zala vypo\u0159\u00e1dat s tamt\u00edm hned ten prvn\u00ed den, co v t\u00e9hle putyce spolu obsluhovaly. Marie si na n\u011bco takov\u00e9ho ov\u0161em netroufala, i kdy\u017e j\u00ed to sk\u0159ehot\u00e1n\u00ed dost rvalo u\u0161i.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

K plnohodnotn\u00e9mu rozhovoru mezi Annou a Mari\u00ed do\u0161lo a\u017e dvac\u00e1t\u00e9ho sedm\u00e9ho \u010dervna kolem t\u0159et\u00ed hodiny odpoledn\u00ed. To d\u00edvky od Hanse obdr\u017eely jist\u00e9 pracovn\u00ed \u00falevy a Ann\u011b nav\u00edc jedna z m\u00edstn\u00edch tu dr\u017een\u00fdch d\u00edvek sama od sebe na konci sm\u011bny ne\u010dekan\u011b nab\u00eddla pomoc.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eJak to tedy bude prob\u00edhat?\u201c za\u010dala Marie na Ann\u011b vyzv\u00eddat, jakmile ob\u011b dosp\u011bly na pokoj.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eMyslela jsem, \u017ee mi ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv vynad\u00e1\u0161,\u201c op\u00e1\u010dila Anna ne\u010dekan\u011b trochu jinak.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie se m\u00edsto toho ale zatv\u00e1\u0159ila zna\u010dn\u011b rozpa\u010dit\u011b.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNo dobr\u00e1, o \u00fat\u011bk se pokus\u00edme dnes ve\u010der kolem jeden\u00e1ct\u00e9,\u201c p\u0159e\u0161la Anna pohotov\u011b k druh\u00e9mu zam\u00fd\u0161len\u00e9mu bodu rozpravy.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAle jak chce\u0161 n\u011bco takov\u00e9ho prov\u00e9st? V\u017edycky, kdy\u017e se sem vr\u00e1t\u00edme, n\u00e1s tu zamknou a na oknech jsou p\u0159ece ty m\u0159\u00ed\u017ee,\u201c oponovala Marie. \u201eA dole v salonu to \u017eije dlouho do noci, nav\u00edc je zven\u010d\u00ed hl\u00edd\u00e1n. To bychom musely m\u00edt neviditeln\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165, nebo um\u011bt nepozorovan\u011b prol\u00e9zat zd\u00ed, aby si n\u00e1s nikdo nev\u0161iml.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eZn\u00e1\u0161 Katy? To je ta holka, co na ni \u0159vala Gabriela pot\u00e9, co se vypo\u0159\u00e1dala s n\u00e1mi dv\u011bma,\u201c odpov\u00eddala Anna s jistou nad\u011bj\u00ed v hlase. \u201eTedy hlavn\u011b se mnou,\u201c dodala nevra\u017eiv\u011b, na\u010de\u017e znechucen\u011b pohl\u00e9dla na sk\u0159\u00ed\u0148.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eZn\u00e1m ji jen od vid\u011bn\u00ed z t\u00e9 putyky. Ale co vlastn\u011b m\u00e1 v pl\u00e1nu?\u201c nedok\u00e1zala to Marie po\u0159\u00e1d jaksi pochopit, na\u010de\u017e nejist\u011b vykoukla z okna ven. Opravdu tam kdosi st\u00e1le p\u0159ech\u00e1zel sem a tam a hlavou ob\u010das pohodil sm\u011brem k okn\u016fm salonu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eKaty mi navrhla tohle. Poslouchej.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A Anna to Marii je\u0161t\u011b \u0161eptav\u011bji za\u010dala l\u00ed\u010dit. Krom\u011b Gabriely a jej\u00ed ztracen\u00e9 kl\u00ed\u010denky tam kolovalo i jm\u00e9no onoho mu\u017ee p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edho prchaj\u00edc\u00edho krimin\u00e1ln\u00edka, s n\u00edm\u017e se hned ten prvn\u00ed den po p\u0159\u00edjezdu srazily na schodech, a ten \u017ee pr\u00fd Katy sl\u00edbil dnes ve\u010der odvoz z tohohle zapad\u00e1kova imituj\u00edc\u00edho divok\u00fd z\u00e1pad.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAle\u2026 ale ten chlap, co\u2026 co kdy\u017e je to\u2026\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eJo, mo\u017en\u00e1 \u017ee je\u2026\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie slab\u011b vyjekla.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201e\u2026ale on je te\u010f opravdu na\u0161\u00ed jedinou nad\u011bj\u00ed na vypadnut\u00ed z t\u00e9hle d\u00edry.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ona Katy zjevn\u011b dr\u017eela slovo, nebo\u0165 kolem jeden\u00e1ct\u00e9 ve\u010dern\u00ed v z\u00e1mku skute\u010dn\u011b zachrastil kl\u00ed\u010d. Annu s Mari\u00ed to probudilo, nebo\u0165 je p\u0159eci jen nakonec p\u0159emohla \u00fanava. Ob\u011b se pak i s kufry nesly\u0161n\u011b vykradly na chodbu a ihned zam\u00ed\u0159ily ke schod\u016fm a po nich kvapem dol\u016f. Zbyte\u010dn\u011b neot\u00e1lely, jak to Katy Ann\u011b radila.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna s Mari\u00ed opatrn\u011b nakoukly ven a pak vy\u0161ly. Nikde nikdo, Katy \u010di jej\u00edmu nov\u00e9mu majiteli se hl\u00eddky z\u0159ejm\u011b poda\u0159ilo n\u011bjak uplatit, napadlo z\u00e1hy d\u00edvky. A do\u0161lo i na jej\u00ed dal\u0161\u00ed slova, p\u0159ed salon pr\u00e1v\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bla limuz\u00edna, jak bylo p\u0159edem smluveno. Jen\u017ee\u2026<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eM\u00e1me to ale p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd letn\u00ed ve\u010der pln\u00fd ne\u010dekan\u00fdch shled\u00e1n\u00ed.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

V Ann\u011b i Marii hrklo. Ten hlas nen\u00e1le\u017eel Katy, ale osob\u011b mnohem zr\u00e1dn\u011bj\u0161\u00ed a podlej\u0161\u00ed. Pr\u00e1v\u011b vystupovala z auta a m\u00ed\u0159ila k d\u00edvk\u00e1m.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak jen hezky pov\u011bzte, d\u011bvenky, copak v\u00e1s p\u0159im\u011blo vydat se z va\u0161ich kl\u00edcek pr\u00e1v\u011b do t\u011bchto m\u00edst?\u201c Marii se op\u011bt ud\u011blalo \u0161patn\u011b, jakmile ji cigaretov\u00fd d\u00fdm zav\u00e1l p\u0159\u00edmo do obli\u010deje.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eCht\u011bly\u2026 cht\u011bly jsme se jen nad\u00fdchat \u010derstv\u00e9ho vzduchu, proto\u017ee v tom pokoji naho\u0159e ho je poskrovnu\u2026\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA u t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti na proch\u00e1zku vzaly i kufry, co?\u201c Hans zanechal ve\u0161ker\u00e9 zdvo\u0159ilostn\u00ed mluvy a surov\u011b Annu chytil za krk.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNe, pros\u00edm\u2026 pane\u2026 pros\u00edm\u2026.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Hans k Mariin\u011b \u00falev\u011b Annu pustil, to u\u017e se k nim ale pomalu odev\u0161ad bl\u00ed\u017eily hl\u00eddky, p\u0159i\u010dem\u017e z auta vystoupila dal\u0161\u00ed osoba, kterou Anna s Mari\u00ed nemohly vyst\u00e1t, stejn\u011b jako tu, co pr\u00e1v\u011b vy\u0161la ze salonu.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eUt\u00e9ct se v\u00e1m zacht\u011blo!\u201c A Hans s pot\u011b\u0161en\u00fdm \u00fa\u0161klebkem nas\u00e1l v\u016fni doutn\u00edku a za\u010dal si pohazovat kl\u00ed\u010denkou, kterou mu pr\u00e1v\u011b hodila Gabriela. \u201eMil\u00e1 Katy v\u00e1m dala hl\u00e1\u0161ku a vy jste po jej\u00ed n\u00e1pomocn\u011b podan\u00e9 ru\u010dce okam\u017eit\u011b sko\u010dily, \u017ee je to tak?\u201c A je\u0161t\u011b v\u00edce potm\u011b\u0161ileji se p\u0159i tom k\u0159enil. \u201eNo, nebojte se, d\u011bvenky, ta u\u017e v\u00e1m k\u0159\u00ed\u017eit cestu rozhodn\u011b nebude. Vlastn\u011b k tomu nikdy u\u017e ani nebude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

V Ann\u011b i Marii nar\u00e1z hrklo, co kdy\u017e je Katy v tomhle okam\u017eiku ji\u017e mrtv\u00e1? Ob\u011b moc dob\u0159e v\u011bd\u011bly, \u017ee by Hans byl schopen vra\u017edy, ostatn\u011b Marie se o tom p\u0159esv\u011bd\u010dila na vlastn\u00ed o\u010di.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eKaty u\u017e je touhle dobou kdesi u francouzsk\u00fdch hranic, sle\u010dinky, ostatn\u011b, jej\u00ed nov\u00fd majitel je m\u00fdm star\u00fdm dobr\u00fdm p\u0159\u00edtelem,\u201c pokra\u010doval Hans. \u201eAno, to j\u00e1 jsem j\u00ed to o t\u00e9 pomoci nakukal, jen\u017ee Gabriela \u017e\u00e1dnou kl\u00ed\u010denku neztratila. Na m\u016fj osobn\u00ed p\u0159\u00edkaz nechala dole odem\u010deno a postarala se, aby do salonu dne\u0161n\u00ed ve\u010der nep\u00e1chla ani noha, o chrast\u011bn\u00ed z\u00e1mku ve dve\u0159\u00edch va\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 kl\u00edcky nemluv\u011b.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Gabriela, op\u00edraj\u00edc\u00ed se o dve\u0159e salonu, se tomu buja\u0159e zasm\u00e1la.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eZkr\u00e1tka jsem se cht\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010dit,\u201c pokra\u010doval Hans, \u201ezda-li byste opravdu byly schopn\u00e9 vz\u00edt odsud roha, a jak se nakonec uk\u00e1zalo, tak jsem se ve sv\u00e9m \u00fasudku nezm\u00fdlil.\u201c Pak Ann\u011b a Marii nevyzpytateln\u011b pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed a do obli\u010deje z \u00fast foukl kou\u0159. \u201eZklamaly jste m\u011b, d\u011bvenky, p\u0159evelice jste m\u011b zklamaly, co jen s v\u00e1mi d\u00e1l?\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna a Marie se octly v pasti, z n\u00ed\u017e nebylo \u00faniku. A Hans si to uv\u011bdomoval. Prav\u00e1 ruka mu nebezpe\u010dn\u011b zajela do m\u00edst, kde se mu vyj\u00edmal jeden z kolt\u016f.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTo u\u017e rad\u0161i ob\u011b nastoup\u00edme do toho va\u0161eho heroinov\u00e9ho r\u00e1je, ne\u017e abychom se musely svl\u00e9kat do p\u016fl t\u011bla v tom pajzlu jen proto, aby ta va\u0161e pani\u010dka S\u00e1ru\u0161ka m\u011bla je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fvod k slintavosti!\u201c dodala si Anna pot\u0159ebn\u00e9 kur\u00e1\u017ee a spustila na Hanse zlobnou, kdy\u017e zmer\u010dila, co nejsp\u00ed\u0161 chce ud\u011blat.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

S\u00e1ra, doposud stoj\u00edc\u00ed u auta, n\u00e1hle v obli\u010deji nasadila sv\u016fj pov\u011bstn\u00fd vra\u017eedn\u00fd kuku\u010d. Tak\u00e9 Gabriela se zatv\u00e1\u0159ila zna\u010dn\u011b popuzen\u011b. Anna si a\u017e te\u010f uv\u011bdomila, \u017ee ob\u011b jsou mo\u017en\u00e1 sestrami, nebo\u0165 si byly neskute\u010dn\u011b podobn\u00e9 \u2013 nejen v obli\u010deji, ale i svou mohutnou postavou. Ov\u0161em Anna u\u017e nem\u011bla \u010das p\u0159em\u00edtat o tom, jak by to asi nakonec b\u00fdvalo dopadlo, kdyby i t\u00e9 \u017een\u011b na d\u00e1msk\u00e9 toalet\u011b v jedn\u00e9 z pra\u017esk\u00fdch kav\u00e1ren po boku v\u011brn\u011b asistovalo jej\u00ed dvoj\u010de.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak p\u0159ece n\u00e1s ta druh\u00e1 mrcha v kuchyni sly\u0161ela!\u201c zav\u0159e\u0161t\u011bla S\u00e1ra.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie se te\u010f k Ann\u011b doslova choulila, jak ji p\u0159epadal st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed strach, nebo\u0165 sm\u011brem k nim S\u00e1ra r\u00e1zn\u011b vykro\u010dila od auta.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna p\u0159ekvapiv\u011b zji\u0161\u0165ovala, \u017ee j\u00ed to tulen\u00ed nevad\u00ed. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto, jak se tu s ob\u011bma nekale zach\u00e1zelo, si s Mari\u00ed byly st\u00e1le bli\u017e\u0161\u00ed, tak\u017ee tento jej\u00ed p\u0159\u00edstup Anna vn\u00edmala jako projev st\u00e1l\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed. A je\u0161t\u011b jedno a rovn\u011b\u017e velice podstatn\u00e9 z n\u011bj Anna vypozorovala. Na rozd\u00edl od n\u00ed Marie svou rodinu milovala a byla pro ni v\u0161\u00edm, o \u010dem\u017e ostatn\u011b sama podala sv\u011bdectv\u00ed, kdy\u017e si v t\u00e9 pra\u017esk\u00e9 kav\u00e1rn\u011b rodi\u010de sna\u017eila p\u0159edstavit jako ty nejzlobn\u011bj\u0161\u00ed trestance sv\u00e9 jedin\u00e9 neposedn\u00e9 dcery, jen\u017ee se d\u011bl prav\u00fd opak \u2013 jako by je Marii pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto dnech Anna nahrazovala.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

S\u00e1ra to d\u00edv\u010d\u00ed tulen\u00ed nesla dosti nelib\u011b. Pokud by tedy Anna byla nucena s n\u011bjak\u00fdm n\u011b\u017en\u00fdm pohlav\u00edm pele\u0161it, dala by Marii jednozna\u010dn\u011b p\u0159ednost p\u0159ed touto n\u00e1silnickou a o mnoho let star\u0161\u00ed \u017eenou.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNe, tohle by nikam nevedlo, zlat\u00ed\u010dko,\u201c zarazil Hans S\u00e1ru v po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, a je\u0161t\u011b \u017ee tak, nebo\u0165 ta se svou mocnou pazourou patrn\u011b chystala sev\u0159\u00edt dv\u011b d\u00edv\u010d\u00ed hrdla nar\u00e1z. \u201eMysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed zase tak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. A\u0165 se na\u0161e sle\u010dinky hezky zau\u010d\u00ed i v jin\u00e9 ze zdej\u0161\u00edch profes\u00ed. Rozhodn\u011b jim to prosp\u011bje.\u201c A s\u00e1m Annu nakonec jen jakoby p\u0159\u00e1telsky pl\u00e1cl p\u0159es levou tv\u00e1\u0159 a pak u\u017e ji i Marii se sv\u00fdm po\u010detn\u00fdm doprovodem hnal i s kufry nahoru do jejich p\u0159id\u011blen\u00e9ho pokoje, kde je pak Gabriela zamkla.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ze dne na den se tak z Anny a Marie staly \u0161vadleny. Dvac\u00e1t\u00e9ho osm\u00e9ho \u010dervna kolem \u0161est\u00e9 hodiny rann\u00ed nastoupily do velk\u00e9 tov\u00e1rn\u00ed haly, kde v n\u011bkolika \u0159ad\u00e1ch u men\u0161\u00edch stol\u016f na \u017eidl\u00edch sed\u011bly mlad\u00e9 d\u00edvky i star\u0161\u00ed \u017eeny a \u0161ily tam na stroj\u00edch. Annu a Marii by tato pr\u00e1ce zajist\u00e9 jinak i bavila, kdyby i tady v jednom kuse sem a tam nechodily hl\u00eddky jak v n\u011bjak\u00e9 \u017eensk\u00e9 v\u011bznici a skrz okno dovnit\u0159 hodinu co hodinu nenakukovala S\u00e1ra, v\u011bnuj\u00edc\u00ed Ann\u011b onen \u00falisn\u00fd slintav\u00fd pohled, zat\u00edmco Marii ten nevyzpytateln\u00fd vra\u017eedn\u00fd. A je\u0161t\u011b jedna dosti z\u00e1va\u017en\u00e1 v\u011bc tu sehr\u00e1vala svou velice podstatnou roli a samoz\u0159ejm\u011b \u017ee poukazovala na Annina slova o \u201eheroinov\u00e9m r\u00e1ji\u201c \u2013 ten patrn\u011b \u201evrcholil\u201c v navazuj\u00edc\u00ed rozlehl\u00e9 m\u00edstnosti, kam pak u\u0161it\u00e9 oble\u010den\u00ed putovalo a do n\u00ed\u017e \u017eeny ji\u017e nem\u011bly povolen\u00fd vstup. Co se v\u0161ak rozhodn\u011b nem\u011bnilo, byly vesm\u011bs ztr\u00e1pen\u00e9 pohledy v\u0161ech zde u stolu pracuj\u00edc\u00edch. I tak Anna s Mari\u00ed doufaly, \u017ee alespo\u0148 v t\u011bchto prostor\u00e1ch pro sebe najdou trochu toho klidu, av\u0161ak i zde nejednou do\u0161lo k incidentu. B\u011bhem poledn\u00ed p\u0159est\u00e1vky jedna \u017eena nesta\u010dila zav\u010das doj\u00edst ob\u011bd a protestovala proti odebr\u00e1n\u00ed p\u0159id\u011blen\u00e9 porce, hl\u00eddka na to v\u0161ak nebrala ohled a \u0161vihem \u017eenu popoh\u00e1n\u011bla za ostatn\u00edmi, s pohr\u016f\u017ekou, \u017ee pokud se to bude opakovat, nebude m\u00edt doty\u010dn\u00e1 n\u00e1rok u\u017e ani ,,na ten kus \u017evance\u201c. I p\u0159es tyto nemil\u00e9 skute\u010dnosti se Anna Marii, kter\u00e1 to v\u0161echno pro\u017e\u00edvala velice intenzivn\u011b, sna\u017eila povzbudit alespo\u0148 nen\u00e1padn\u00fdm mrknut\u00edm na d\u00e1lku, nebo\u0165 \u00fastn\u00ed kontakt po dobu pracovn\u00ed sm\u011bny i pauz nebyl mo\u017en\u00fd.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

U\u017e to vypadalo, \u017ee tento pln\u00fd p\u00e1t\u00fd den ve Western City snad Anna s Mari\u00ed zakon\u010d\u00ed o dost \u0161\u0165astn\u011bji ne\u017e ty p\u0159edchoz\u00ed, to by v\u0161ak S\u00e1\u0159iny pudy nesm\u011bly p\u0159ekro\u010dit povolenou m\u00edru \u00fanosnosti. Jako velk\u00e1 voda se z\u010distajasna p\u0159ihnala do sprch, jejich\u017e st\u011bny byly stejn\u011b nevkusn\u011b zmalov\u00e1ny jako ty na d\u00e1msk\u00fdch toalet\u00e1ch nejmenovan\u00e9 pra\u017esk\u00e9 kav\u00e1rny, a neomyln\u011b si tam \u0161la pro Annu s Mari\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e prvn\u00ed jmenovanou dle sv\u00fdch slov hodlala okam\u017eit\u011b vyu\u017e\u00edt na sv\u00e9 pele\u0161iv\u00e9 hr\u00e1tky, kde\u017eto tu druhou m\u011bla v pl\u00e1nu p\u0159ede v\u0161emi na m\u00edst\u011b za\u0161krtit. Podle toho, jak to S\u00e1ra k\u0159i\u010dela na cel\u00e9 kolo, musela b\u00fdt pod zna\u010dn\u00fdm vlivem omamn\u00fdch l\u00e1tek.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ann\u011b a Marii se poda\u0159ilo zav\u010das ze sprch uniknout a pomohl jim v tom zcela ne\u010dekan\u00fd \u00fakaz: jakmile ob\u011b bezpe\u010dn\u011b p\u0159ekro\u010dily pr\u00e1h nevelk\u00e9 um\u00fdv\u00e1rny, cel\u00e1 potemn\u011bla a nastala v n\u00ed panika. D\u00edvk\u00e1m se pak sice poda\u0159ilo dostat i p\u0159ed n\u00e1dra\u017en\u00ed halu, kter\u00e1 navenek tov\u00e1rnu p\u0159edstavovala, jen\u017ee hl\u00eddky byly v pozoru a jakmile Annu a Marii zmer\u010dily, u\u017e zase ob\u011b putovaly pod z\u00e1mek.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Dvac\u00e1t\u00e9ho dev\u00e1t\u00e9ho \u010dervna se prozat\u00edm Anna s Mari\u00ed logicky ob\u00e1valy ze v\u0161eho nejv\u00edce, nebo\u0165 se dalo o\u010dek\u00e1vat, \u017ee S\u00e1ra sv\u016fj nezdar nenech\u00e1 jen tak od\u0161um\u011bt. Zkraje r\u00e1na se v\u0161ak ud\u00e1lo n\u011bco, co tyto my\u0161lenky dok\u00e1zalo usm\u011brnit do pozad\u00ed. Gabriela p\u0159i\u0161la pokoj odemknout jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd den p\u0159edt\u00edm, kupodivu se tentokr\u00e1t ale nem\u011bla k \u017e\u00e1dn\u00e9mu k\u00e1z\u00e1n\u00ed ani ru\u010dn\u00edmu nal\u00e9h\u00e1n\u00ed; popravd\u011b vypadala dosti p\u0159epadle, jako by sn\u011bdla n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, tak\u017ee toho ani nebyla schopna.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak jdeme,\u201c vyprovodila Annu a Marii z pokoje celkem pokojn\u011b.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie rann\u00ed odchod tentokr\u00e1t uvnit\u0159 sebe nepro\u017e\u00edvala tak dramaticky. Je\u0161t\u011b ne\u017e k nim Gabriela vpadla, se sama sta\u010dila p\u0159esv\u011bd\u010dit o n\u011b\u010dem naprosto neobvykl\u00e9m. Jej\u00ed probuzen\u00ed m\u011bla na sv\u011bdom\u00ed omamn\u00e1 v\u016fn\u011b parf\u00e9mu n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed mamince. Marie ale v\u011bd\u011bla, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho je naprosto nemo\u017en\u00e9, v\u017edy\u0165 rodi\u010de jsou od Western City na m\u00edle daleko, ale bylo tomu skute\u010dn\u011b tak. A vysv\u011btlit p\u0159\u00edtomnost on\u00e9 v\u016fn\u011b, stejn\u011b jak se n\u00e1hle ocitla jedna z rodinn\u00fdch fotografi\u00ed na zdej\u0161\u00edm no\u010dn\u00edm stolku, nav\u00edc s p\u0159\u00e1n\u00edm \u0161t\u011bst\u00ed, si Marie prost\u011b nedok\u00e1zala. Mo\u017en\u00e1 \u017ee to ale bylo jak\u00e9si sp\u00e1sn\u00e9 znamen\u00ed od nezn\u00e1m\u00e9ho dobrodince, napadlo ji, nebo\u0165 v okam\u017eiku, kdy na v\u0161e p\u0159i\u0161la, se ne\u010dekan\u011b rozblikalo osv\u011btlen\u00ed na pokoji.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna na tyto \u00fakazy nebrala ohled do t\u00e9 chv\u00edle, ne\u017e ona sama cosi obdr\u017eela darem. Jednalo se o jak\u00e9si pastilky. Anna se jich zpo\u010d\u00e1tku b\u00e1la t\u0159eba jen dotknout, domn\u00edvala se toti\u017e, \u017ee jsou to drogy, kter\u00e9 j\u00ed zaslal Hans osobn\u011b, aby v\u016f\u010di n\u011bmu, S\u00e1\u0159e a Gabriele byla o dost povoln\u011bj\u0161\u00ed. Jeliko\u017e Annu ale nep\u0159est\u00e1valo zm\u00e1hat nachlazen\u00ed a v\u010derej\u0161\u00ed studen\u00e1 sprcha j\u00ed na klidu rozhodn\u011b nep\u0159idala, nakonec se v\u016fni pastilek podvolila a spo\u0159\u00e1dala jich hned n\u011bkolik najednou, k \u010demu\u017e ostatn\u011b vyb\u00edzelo psan\u00ed\u010dko s p\u0159\u00e1n\u00edm pevn\u00e9ho zdrav\u00ed. Osv\u011btlen\u00ed pokoje se tak \u010dinilo podruh\u00e9.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Co to vlastn\u011b m\u011blo symbolizovat? Kdo to k nim vlastn\u011b takto promlouval? Komu na nich vlastn\u011b v\u016fbec z\u00e1le\u017eelo? Tyto ot\u00e1zky si Anna s Mari\u00ed kladly tak\u0159ka po celou dobu, kterou tr\u00e1vily v hale (vod\u00edtkem se pro n\u011b st\u00e1valy pouze r\u016f\u017ee, jen\u017e psan\u00ed\u010dka zdobily). Ov\u0161em i tady se osv\u011btlen\u00ed, kdy\u017e ho nave\u010der uvedli do chodu, n\u011bkolikr\u00e1t vyznamenalo. Marie sama m\u011bla pocit, jako by ho snad i \u0159\u00eddila, to kdy\u017e rukou nen\u00e1padn\u011b sjela k prav\u00e9 kapse kalhot, kde fotografii s rodi\u010di ukr\u00fdvala. Zase se j\u00ed vybavila ona pra\u017esk\u00e1 kav\u00e1rna, jej\u00ed\u017e n\u00e1zev si nesta\u010dila zapamatovat; jako\u017eto sv\u011btla aut a blikot semafor\u016f, co se m\u00edhaly za jej\u00edmi okny. I Ann\u011b se viditeln\u011b ulevilo, z jej\u00edho v\u00fdrazu v obli\u010deji a matn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu na tv\u00e1\u0159i to Marie dok\u00e1zala jasn\u011b vy\u010d\u00edst. Ony pastilky tedy zabraly. Jako by je Ann\u011b sama nen\u00e1padn\u011b podstr\u010dila Marie coby n\u00e1hra\u017eku za to nepoveden\u00e9 ru\u010dn\u00ed kur\u00fdrov\u00e1n\u00ed, i kdy\u017e tomu tak nebylo.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Odpov\u011b\u010f na v\u0161e z\u0159ejm\u011b m\u011bl p\u0159in\u00e9st posledn\u00ed den p\u0159ed pr\u00e1zdninami, tedy t\u0159ic\u00e1t\u00fd \u010derven. Tentokr\u00e1t d\u00edvky probudil hlasit\u00fd lomoz \u2013 to z oken vypadly m\u0159\u00ed\u017ee a jejich skeln\u00ed v\u00fdpl\u0148 nav\u00edc poctil dosti z\u00e1hadn\u00fd n\u00e1pis:<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

JI\u017d BRZY SE SHLED\u00c1ME V OBJET\u00cd L\u00c1SKY, P\u0158\u00c1TELSTV\u00cd A POROZUM\u011aN\u00cd<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Kr\u00e1tce pot\u00e9, co si toto Anna s Mari\u00ed p\u0159e\u010detly, n\u00e1pis zase zmizel, ov\u0161em kdesi dole to po\u0159\u00e1d \u017eilo, ne v\u0161ak t\u00edm obvykl\u00fdm ruchem p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fdm pro n\u00e1ru\u017eiv\u011b se bav\u00edc\u00ed \u0161tamgasty, n\u00fdbr\u017e panikou. A nejinak tomu bylo i na venkovn\u00edm prostranstv\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eCo se to tam d\u011bje?\u201c p\u0159em\u00edtala nahlas Anna, kdy\u017e okno v\u016fbec poprv\u00e9 otev\u0159ela a vykoukla z n\u011bj ven, ov\u0161em ni\u010deho kloudn\u00e9ho se nemohla dobrat, nebo\u0165 se jen dalo spat\u0159it, jak tam hl\u00eddky zmate\u010dn\u011b pob\u00edhaj\u00ed a cosi nesrozumiteln\u00e9ho na sebe pok\u0159ikuj\u00ed. \u201eKdyby se tak dalo dostat dol\u016f, to bychom se pak dozv\u011bd\u011bly v\u00edc. Jen\u017ee odtud to p\u016fjde dost t\u011b\u017eko.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie ani nesta\u010dila \u0159\u00edct svou vlastn\u00ed pozn\u00e1mku, kdy\u017e ve dve\u0159\u00edch z\u010distajasna zachrastil z\u00e1mek. Prvn\u00ed reakc\u00ed samoz\u0159ejm\u011b bylo, \u017ee si pro n\u011b jde Gabriela, kdy\u017e se ale \u017e\u00e1dn\u00fd vp\u00e1d nekonal a hned nato osv\u011btlen\u00ed na pokoji za\u010dalo obdobn\u011b nepravideln\u011b probleskovat, pochopily d\u00edvky, \u017ee to op\u011bt m\u00e1 v\u0161echno na sv\u011bdom\u00ed onen nezn\u00e1m\u00fd dobrodinec.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Dve\u0159e pokoje se opravdu daly norm\u00e1ln\u011b otev\u0159\u00edt a na chodb\u011b nepost\u00e1vala \u017e\u00e1dn\u00e1 Gabriela. Dole v salonu sice byla hlava na hlav\u011b a panoval tam zna\u010dn\u00fd rozruch, Ann\u011b a Marii v\u0161ak nikdo nev\u011bnoval pozornost, tak\u017ee se mohly dostat nepozorovan\u011b ven.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A pak to n\u00e1hle spat\u0159ily. To, co v\u0161echny kolem p\u0159iv\u00e1d\u011blo do rozpak\u016f, byl po\u017e\u00e1r. A ne pouze jeden, v plamenech se ocitly dva objekty. K \u00fa\u017easu d\u00edvek pr\u00e1v\u011b ty, v nich\u017e pracovaly. Z vlakov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed a putyky \u0161lehaly obrovit\u00e9 plameny.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA co podnikneme d\u00e1l? Tam se mi j\u00edt rozhodn\u011b nechce.\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie pohl\u00e9dla jinam. Dle vlastn\u00edho \u00fasudku se ur\u010dit\u011b nem\u00fdlila. Tohle nyn\u00ed byla cesta, j\u00ed\u017e se s Annou m\u011bly ub\u00edrat. A na jej\u00edm konci na n\u011b pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekal pr\u00e1v\u011b ten, kdo stvo\u0159it onen n\u00e1pis na okn\u011b.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eA se\u0161 si t\u00edm v\u00e1\u017en\u011b jist\u00e1? Na sto procent jist\u00e1, Marie? Proto\u017ee jinak\u2026\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eAno, Anno, jsem,\u201c st\u00e1la si Marie za sv\u00fdm rozhodnut\u00edm a nespou\u0161t\u011bla z pouli\u010dn\u00edch luceren o\u010di. Jedna z nich, ta nejbl\u00ed\u017ee k d\u00edvk\u00e1m, pr\u00e1v\u011b zablikala nejintenzivn\u011bji a Marie okam\u017eit\u011b pochopila, co se j\u00ed a Ann\u011b \u201esna\u017e\u00ed \u0159\u00edct\u201c.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNo p\u00e1ni, jako bys ty z\u00e1zraky v\u00e1\u017en\u011b \u0159\u00eddila ty sama,\u201c \u017easla d\u00e1l Anna. Dole pod lucernou se daly spat\u0159it dva \u010dern\u00e9 pl\u00e1\u0161t\u011b s logem r\u016f\u017ee. To u\u017e se ned\u011blo jen tak samo od sebe, shodly se ob\u011b, tohle u\u017e <\/span><\/span><\/span>kdosi<\/i><\/span><\/span><\/span> dop\u0159edu pl\u00e1noval. A proto\u017ee lucerna vlivem p\u0159eru\u0161ovan\u00e9ho blikotu n\u00e1hle vybuchla, d\u00edvky u\u017e nev\u00e1haly ani vte\u0159inu, p\u0159ehodily p\u0159es sebe pl\u00e1\u0161t\u011b a sp\u011bchaly ve sm\u011bru nepravideln\u00e9ho probleskov\u00e1n\u00ed on\u011bch dal\u0161\u00edch.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Bylo to v\u016fbec mo\u017en\u00e9? Anny a Marie si skute\u010dn\u011b nikdo nev\u0161\u00edmal a lucerny jim d\u00e1l ukazovaly cestu. Neskute\u010dn\u00e9, jedna z m\u00edstn\u00edch rarit, co dozajista od nepam\u011bti byla sou\u010d\u00e1st\u00ed Western City, jim nyn\u00ed nab\u00edzela pomocnou ruku.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A pak n\u00e1hle\u2026<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eSt\u00e1t! Co vy dva jste za\u010d?!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Ten hlas d\u00edvky za tento den prozat\u00edm vyd\u011bsil ze v\u0161eho nejv\u00edc.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTak co jste ksakru za\u010d?!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna s Mari\u00ed v\u00e1haly, zda-li se oto\u010dit \u010di ne a pl\u00e1\u0161t\u011b ze sebe shodit.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eKoukejte se hned oto\u010dit a tu ma\u0161karu ze sebe sho\u010fte! Chci v\u00e1m ob\u011bma vid\u011bt do t\u011bch va\u0161ich ksicht\u016f!\u201c u\u010dinil za n\u011b rozhodnut\u00ed nazloben\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna s Mari\u00ed v\u011bd\u011bly, \u017ee nemaj\u00ed na v\u00fdb\u011br, co kdyby to protentokr\u00e1t nebyla jedna ale rovnou ob\u011b ruce nar\u00e1z, co bleskurychle sjedou tam dol\u016f k opasku.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Hans nasadil \u00falisn\u00fd ztr\u00e1pen\u00fd pohled. \u201eZase vy dv\u011b?! Jak je krucin\u00e1l mo\u017en\u00fd, \u017ee tu zas voln\u011b cour\u00e1te?!\u201c vy\u0161t\u011bkl pohor\u0161en\u011b.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna s Mari\u00ed v\u0161ak ml\u010dely.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTAK MI SAKRA ODPOV\u011aZTE!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eDala bych si meloun,\u201c \u0161okovala ho Anna vz\u00e1p\u011bt\u00ed touto hl\u00e1\u0161kou.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eCO\u017dE?!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Anna si te\u010f ale nevym\u00fd\u0161lela, skute\u010dn\u011b j\u00ed toto p\u0159i\u0161lo n\u00e1hle na mysl. Mo\u017en\u00e1 na to m\u011bly vliv pr\u00e1v\u011b ony pastilky, jejich\u017e p\u0159\u00edchu\u0165 st\u00e1le c\u00edtila na jazyku, a tak\u00e9 n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159\u00edkladn\u00e1 slintavost S\u00e1ry, Hansovy monogamn\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b, na n\u00ed\u017e z \u00fast jej\u00edho partnera zanedlouho p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eTohle v\u0161echno je ur\u010dit\u011b va\u0161e pr\u00e1ce, d\u011bv\u010d\u00e1tka, \u017ee jo? Cht\u011bly jste se <\/span><\/span><\/span>mi <\/i><\/span><\/span><\/span>kompletn\u011b pomst\u00edt za <\/span><\/span><\/span>mou<\/i><\/span><\/span><\/span> pohostinnost v <\/span><\/span><\/span>m\u00e9m<\/i><\/span><\/span><\/span> vlastn\u00edm m\u011bst\u011b!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eO \u010dem to te\u010f \u017evan\u00edte? My v\u00e1m tu nic rozhodn\u011b neprovedly!\u201c odv\u00e1\u017eila se Anna state\u010dn\u011b oponovat.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eNed\u011blej ze m\u011b blbce, ty jedna d\u011bvko!\u201c zah\u0159\u00edmal Hans. \u201eTy i ta druh\u00e1 mrcha moc dob\u0159e v\u00edte, o \u010dem te\u010f mluv\u00edm!\u201c V o\u010d\u00edch se mu nebezpe\u010dn\u011b zablesklo. \u201ePoda\u0159ilo se v\u00e1m otr\u00e1vit S\u00e1ru a hned nato i Gabrielu, ov\u0161em na m\u011b jste si, zlat\u00ed\u010dka, u\u017e p\u0159\u00edmo netroufly, co?! A tak jste se mi alespo\u0148 p\u0159edvedly coby \u017eh\u00e1\u0159ky!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\u201eJste sjetej stejn\u011b jako ta va\u0161e nanicovat\u00e1 pani\u010dka, tohle na\u0161e pr\u00e1ce v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b teda nebyla!\u201c opl\u00e1cela Anna Hansovi stejnou m\u011brou.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Marie mezit\u00edm zaregistrovala p\u0159\u00edtomnost \u010dehosi zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, co se tu ne\u010dekan\u011b nesly\u0161n\u011b zjevilo za Hansov\u00fdmi z\u00e1dy. Jednalo se o limuz\u00ednu, av\u0161ak zcela jinou, nebo\u0165 tuto celou zdobily kv\u011btiny. Jako by do Western City zav\u00edtali hippies.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

A pak jako by se s d\u00edvkami zato\u010dil cel\u00fd sv\u011bt a ony ji\u017e nevn\u00edmaly, \u017ee jsou jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na okraji lesa st\u00e1l statek a v n\u011bm toho dne do\u0161lo k tuze nemil\u00e9 ud\u00e1losti. Jist\u00e1 maminka hned pot\u00e9 vyb\u011bhla ven z domu a na cel\u00e9 kolo cosi k\u0159i\u010dela o upadnut\u00ed jej\u00edho jedin\u00e9ho syna do bezv\u011bdom\u00ed. \u00dadajn\u011b mu z hlavy … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"","footnotes":""},"categories":[19],"tags":[],"class_list":["post-3255","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-city-means-iv-mesto-plne-nazoru"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3255","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3255"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3255\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3256,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3255\/revisions\/3256"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3255"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3255"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3255"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}