{"id":3170,"date":"2024-07-01T09:00:00","date_gmt":"2024-07-01T07:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=3170"},"modified":"2023-09-08T10:42:05","modified_gmt":"2023-09-08T08:42:05","slug":"kapitola-13-burici","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/citymeans\/citymeans2\/kapitola-13-burici","title":{"rendered":"kapitola 13 – Bu\u0159i\u010di (nov\u00e1 restaurovan\u00e1 verze s obr\u00e1zky!)"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

Ema polykala napr\u00e1zdno. Cel\u00e1 se klepala. Takhle rozzloben\u00e9ho Pavla Haufnera je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eila. D\u00edval se na ni, jako by ji cht\u011bl na m\u00edst\u011b u\u0161krtit. Pauza v jeho mluv\u011b v\u0161ak nesignalizovala, \u017ee jeho vztek nadobro skon\u010dil (pr\u00e1v\u011b toti\u017e siln\u011b oddechoval), naopak, profesor nab\u00edral nov\u00e9 s\u00edly k je\u0161t\u011b mocn\u011bj\u0161\u00edm dialog\u016fm.
\n\u201eCO JE MOC, TO JE MOC, CHARDOV\u00c1! UR\u00c1\u017dET, PONI\u017dOVAT DRUH\u00c9, TO V\u00c1M JDE ZE V\u0160EHO NEJL\u00cdP!! A TY VA\u0160E P\u0158IPITOM\u011aL\u00c9 HL\u00c1\u0160KY\u2026 O\u2026 O TOM\u2026 VY\u2026 VY SNAD ANI NEJSTE NORM\u00c1LN\u00cdM \u010cLOV\u011aKEM\u2026!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

<\/p>\n


\nEma ta slova jen st\u011b\u017e\u00ed vst\u0159eb\u00e1vala. Nar\u00e1\u017eely j\u00ed do krku, vp\u00edjely se j\u00ed pod k\u016f\u017ei, a pak prostupovaly t\u011blem jako smrt\u00edc\u00ed bodav\u00e9 h\u0159eb\u00edky.
\n\u201eNEJSTE NIKDY P\u0158I SMYSLECH\u2026 VN\u00cdM\u00c1TE JEN JAK\u00c9SI SV\u00c9 VNIT\u0158N\u00cd SV\u011aTY\u2026 V\u0160ECHNY KOLEM T\u00cdM DONEKONE\u010cNA JEN NESNESITELN\u011a MU\u010c\u00cdTE!\u201c
\nEma v\u00fdhru\u017eky najednou vn\u00edmala st\u00e1le v\u00edce rozmazan\u011bji. Vlivem celodenn\u00edho hukotu ji p\u0159epad\u00e1vala ospalost. Jen velmi matn\u011b te\u010f zaregistrovala, jak k n\u00ed ze zadn\u00ed lavice opovr\u017een\u011b vzhl\u00ed\u017e\u00ed Petrova tv\u00e1\u0159, jak do t\u0159\u00eddy pr\u00e1v\u011b vb\u00edh\u00e1 Dita Haufnerov\u00e1 a v o\u010d\u00edch se j\u00ed m\u00eds\u00ed dva naprosto neslu\u010diteln\u00e9 prvky: pov\u00fd\u0161en\u00e1 radost a strach. A pak u\u017e se Ema jen pod vlivem \u010dehosi, co nedok\u00e1zala ovlivnit, propadala do naprost\u00e9ho pr\u00e1zdn\u00e9ho nezn\u00e1ma.
\n\u201eTA VA\u0160E NIRV\u00c1NA\u2026 BEZNAD\u011aJ\u2026 HLOUPOSTI JSOU TO\u2026\u201c
\nEma Haufnerova slova u\u017e vn\u00edmala jako pouhou ozv\u011bnu z \u00fapln\u011b jin\u00e9ho sv\u011bta. Je\u0161t\u011b slabou chvili\u010dku t\u00e1pala v nicot\u011b, pak se ale zjevila na sv\u00e9 tolik dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 neza\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed a nekon\u010d\u00edc\u00ed ulici. Doufala, \u017ee alespo\u0148 tady si vychutn\u00e1 tolik k\u00fd\u017een\u00fd klid, jen\u017ee jak\u00e1si neviditeln\u00e1 s\u00edla ji okam\u017eit\u011b odtud p\u0159emis\u0165ovala k dubov\u00fdm vrat\u016fm. Ema nemusela pl\u00fdtvat dotykovou n\u00e1mahou, vrata se otev\u0159ela sama od sebe. Jen\u017ee p\u0159i vstupu do V\u00e1nkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed nen\u00e1sledoval obvykl\u00fd pohled na p\u0159ekr\u00e1snou t\u00e1hlou krajinu s rozlehl\u00fdmi poln\u00edmi l\u00e1ny a vzd\u00e1len\u00fdmi horami s d\u0159ev\u011bnou chaloupkou po prav\u00e9 stran\u011b. Ani\u017e by si to d\u00edv\u010diny o\u010di p\u0159\u00e1ly, byly n\u00e1sil\u00edm vta\u017eeny do hust\u00e9ho lesa a to do m\u00edst s poz\u016fstatky jak\u00e9si hradn\u00ed pevnosti.
\nLesem s\u00e1lal podez\u0159el\u00fd klid, celou Emou Chardovou v\u0161ak zm\u00edtal prav\u00fd neklid. Moc dob\u0159e si uv\u011bdomovala, pro\u010d tomu tak pr\u00e1v\u011b je a b\u00fdt mus\u00ed. Tohle m\u00edsto nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho \u2013 jak pro starousedl\u00edky, tak n\u00e1hodn\u00e9 zatoulance, co o n\u011bm nic netu\u0161ili.
\n\u201eTak p\u0159ece jsi dorazila, Emo Chardov\u00e1.\u201c
\nEma se prudce oto\u010dila a m\u00e1lem \u017ee nevyjekla. \u010cern\u00e1 pan\u00ed j\u00ed doslova visela na o\u010d\u00edch a up\u0159en\u011b do nich hled\u011bla.
\n\u201eTo mus\u00ed b\u00fdt hodn\u011b nemil\u00e9, Emo Chardov\u00e1, kdy\u017e ti nikdo nerozum\u00ed, a ty se tak mus\u00ed\u0161 spokojit pouze s mou p\u0159\u00edtomnost\u00ed,\u201c \u0161karedila se na ni \u010darod\u011bjnice. Dle toho, jak to \u0161kodolib\u011b \u0159\u00edkala, se t\u00edm o\u010dividn\u011b musela dost dob\u0159e bavit.
\n\u201eJ\u00e1\u2026\u201c koktala Ema zmaten\u011b. \u201eV\u016fbec jsem se te\u010f o tvou pozornost neprosila.\u201c
\n\u201e\u017de neprosila? \u017de neprosila?\u201c \u010cern\u00e1 pan\u00ed se \u010f\u00e1belsky za\u0161klebila. Ani\u017e by \u010dekala na odpov\u011b\u010f, zam\u00ed\u0159ila do rozpadaj\u00edc\u00edho se hradn\u00edho p\u0159\u00edst\u011bnku. \u201ePr\u00fd neprosila,\u201c brumlala si pro sebe d\u00e1l. \u201eNeprosila, neprosila, NEPROSILA.\u201c
\nEma v\u011bd\u011bla, \u017ee \u010darod\u011bjnici nesm\u00ed spustit z o\u010d\u00ed, proto ji n\u00e1sledovala \u2013 anebo to te\u010f sp\u00ed\u0161 byla pr\u00e1v\u011b ona, kdo si Emu vedl jako hodn\u00e9ho pan\u00e1\u010dka na hran\u00ed. O\u010di pohledn\u00e9 brunetky odm\u00edtaly poslu\u0161nost a staly se otrokem nevyzpytateln\u00e9ho pr\u016fvodce, jemu\u017e nepat\u0159ily.
\n\u201eTe\u010f se pozorn\u011b d\u00edvej, Emo Chardov\u00e1.\u201c
\nTomuto p\u0159\u00e1n\u00ed Eminy o\u010di beztak nedok\u00e1zaly odolat, prost\u011b nem\u011bly na vybranou. Vid\u011bly, jak doposud pr\u00e1zdn\u00fd hradn\u00ed p\u0159\u00edst\u011bnek pod vlivem vyz\u00e1bl\u00e9 ruky \u010cern\u00e9 pan\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 zapl\u0148ovat \u010dern\u00fd hust\u00fd d\u00fdm. Z n\u011bj na zemsk\u00fd povrch pozvolna vyplulo \u010d\u00edsi torzo. Postupn\u011b se formovalo do podoby \u010dlov\u011bka. Ema si pod t\u00edhou skli\u010duj\u00edc\u00edch emoc\u00ed, kter\u00e9 v n\u00ed \u010cern\u00e1 pan\u00ed p\u016fsobiv\u011b navozovala, okam\u017eit\u011b pomyslela, komu by asi mohlo pat\u0159it, jak\u00e9 to ale pro ni bylo roz\u010darov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e p\u0159ed sebou m\u00edsto letce \u010di n\u00e1mo\u0159n\u00edka spat\u0159ila v poni\u017euj\u00edc\u00ed p\u00f3ze st\u00e1t\u2026
\n\u201eEMO\u2026 EMO, PROS\u00cdM, ZACHRA\u0147 M\u011a\u2026 PROS\u00cdM, NEDOVOL, ABY M\u011a NAV\u017dDY SPROVODILA ZE SV\u011aTA!\u201c
\nEma nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a vypla\u0161en\u011b z\u00e1rove\u0148 hled\u011bla sama na sebe, jak se v k\u0159e\u010dovit\u00fdch bolestech sv\u00edj\u00ed v \u010dern\u00fdch kou\u0159ov\u00fdch pa\u0159\u00e1tech, z nich\u017e op\u011bt vystupovaly trnit\u00e9 ostny.
\n\u201eNe! NE! PUS\u0164 JI! SLY\u0160\u00cd\u0160?! TAK PUS\u0164 JI!!\u201c
\n\u010cern\u00e1 pan\u00ed brala Eminy prosby na lehkou v\u00e1hu, doslova je ignorovala, na\u010de\u017e mraziv\u00fdm \u0161eptem prohl\u00e1sila: \u201eA co to t\u0159eba zkusit takhle, Emo Chardov\u00e1?\u201c
\nEmino dvoj\u010de po m\u00e1vnut\u00ed vyz\u00e1bl\u00e9 kostnat\u00e9 ruky jako z\u00e1zrakem p\u0159estalo k\u0159i\u010det. Nasadilo opileck\u00fd vy\u010d\u00edtav\u00fd v\u00fdraz a v jeho re\u017eii za\u010dalo promlouvat: \u201eEma Chardov\u00e1, ta, kter\u00e9 nikdo kv\u016fli jej\u00edm n\u00e1zor\u016fm na sv\u011bt nerozum\u00ed, ta, kter\u00e1 nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tel\u00e9, mo\u017en\u00e1 \u017ee dva nebo pr\u00e1v\u011b te\u010f u\u017e jen jeden z nich j\u00ed rozum\u00ed, ona v\u0161ak to nevn\u00edm\u00e1 a u\u017e tak\u00e9 nikdy vn\u00edmat nebude.\u201c
\nEma s hr\u016fzou poslouchala, co dvoj\u010de \u0159\u00edk\u00e1. Kdy\u017e s t\u00edm skon\u010dilo, m\u00e1to\u017en\u011b se v \u010dern\u00fdch ostnat\u00fdch \u0159et\u011bzech sesulo do mdlob a v\u011brohodn\u011b zv\u011bstovalo Je\u017e\u00ed\u0161e p\u0159ibit\u00e9ho na k\u0159\u00ed\u017ei.
\nNe, nic z toho, co \u0159\u00edkala, ur\u010dit\u011b nen\u00ed pravda, uji\u0161\u0165ovala se v duchu skute\u010dn\u00e1 Ema.
\n\u010cern\u00e1 pan\u00ed ale zareagovala mnohem pohotov\u011bji, ne\u017e Ema o\u010dek\u00e1vala. Z\u0159ejm\u011b se dostate\u010dn\u011b pou\u010dila z p\u0159edminule, kdy se s n\u00ed zbyte\u010dn\u011b zdr\u017eovala v pom\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed sil a neusp\u011bla, a stejn\u011b tak i z posledn\u00edho setk\u00e1n\u00ed, co ji Ema tak ne\u010dekan\u011b vypudila ver\u0161\u00edkem.
\n\u201eChopte se j\u00ed, m\u00ed mocn\u00ed sluhov\u00e9!\u201c
\n\u010cern\u00e1 pan\u00ed na Eminy vnit\u0159n\u00ed prosby stejn\u011b jako na jej\u00ed aktu\u00e1ln\u00ed neschopnost promluvit nebrala ohled. Te\u010f to byla ona, kdo nad n\u00ed m\u011bl p\u0159evahu. Pod vlivem vyz\u00e1bl\u00e9 ruky se z nebe snesly kr\u00e1kav\u00e9 vr\u00e1ny, p\u0159i prudk\u00e9m dopadu na zem se okam\u017eit\u011b p\u0159evt\u011blily do t\u011blnat\u00fdch statn\u00fdch mu\u017e\u016f, na\u010de\u017e ti bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed jako drav\u00ed supi vyrazili proti Emin\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

<\/p>\n


\n\u201eChopte se j\u00ed!\u201c p\u0159ikazovala st\u00e1le mocn\u011bji \u010cern\u00e1 pan\u00ed.
\n\u201eNE! NE!! NEEE!!!\u201c
\nEma se urputn\u011b br\u00e1nila, ale prsty hromotluk\u016f u\u017e c\u00edtila na v\u00ed\u010dk\u00e1ch.
\n\u201eChopte\u2026\u201c
\nEm\u011b jako by na mysli znovu vytanul d\u00e1vn\u00fd sen o tom, jak ji \u010d\u00edsi ruce proti v\u016fli tla\u010dily do zdi.
\n\u201eVZCHOPTE\u2026\u201c
\nPo dal\u0161\u00edm mocn\u00e9m zvol\u00e1n\u00ed se v\u0161ak temn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed rozplynulo, a hned nato do\u0161lo k n\u011bkolika \u00fakaz\u016fm najednou: Ema na matn\u00fd m\u017eik zahl\u00e9dla doposud neobjasn\u011bnou tv\u00e1\u0159, bleskurychle se z nastal\u00e9 mlhy p\u0159enesla na po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ulici, ov\u0161em z n\u00ed ji okam\u017eit\u011b vypudilo dal\u0161\u00ed, doposud nejintensivn\u011bj\u0161\u00ed zvol\u00e1n\u00ed:. \u201eTAK SE SAKRA VZCHOPTE, CHARDOV\u00c1!!\u201c
\nEma byla zp\u00e1tky ve t\u0159\u00edd\u011b a civ\u011bla na tv\u00e1\u0159, j\u00ed\u017e se okam\u017eit\u011b sna\u017eila obratn\u011b vyhnout, jakmile se p\u0159ed n\u00ed pln\u011b zhmotnila. Haufner s Emou p\u0159estal lomcovat, pustil ji, \u0159van\u00ed se ale nevzdal.
\n\u201eCO\u2026 CO TOHLETO M\u011aLO ZNAMENAT?! CO\u2026 OKAM\u017dIT\u011a MI TO VYSV\u011aTLETE!\u201c
\nI kdy\u017e Ema Haufnera poznala, st\u00e1le byla my\u0161lenkami kdesi ve V\u00e1nkov\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, tak\u017ee na ni u\u017easl\u00ed studenti d\u00e1l obdivn\u011b hled\u011bli, jako by se na n\u00e1v\u0161t\u011bvu kone\u010dn\u011b dostavil onen ob\u00e1van\u00fd inspektor. Haufner v\u0161ak te\u010f nejen Em\u011b ale i v\u0161em ostatn\u00edm p\u0159ipadal daleko daleko nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e domn\u011bl\u00e1 osoba, prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed n\u00e1hodn\u00e9 \u0161koln\u00ed obhl\u00eddky. K Emin\u011b hr\u016fze si nav\u00edc mnoh\u00e9 z jej\u00edch snov\u00fdch v\u00fdjev\u016f zapamatoval.
\n\u201eKdo je ta \u010cern\u00e1 pan\u00ed?!\u201c vyzval ji o n\u011bco m\u00e9n\u011b tvrd\u011b. \u201eTAK CO JE TO KRUCIN\u00c1L ZA\u010c?!\u201c navr\u00e1til se k p\u016fvodn\u00edm h\u0159motn\u00fdch v\u00fd\u0161in\u00e1m, kdy\u017e mu st\u00e1le nebyla schopn\u00e1 odpov\u011bd\u011bt.
\n\u201eTo je postava z t\u00e9 jej\u00ed planety Emo\u2026\u201c
\n\u201eTY ML\u010c! J\u00cd JSEM SE PTAL!!\u201c se\u0159val Haufner i dceru. Dita na otce pohor\u0161en\u011b vyt\u0159e\u0161tila o\u010di a div \u017ee neza\u010dala vzlykat.
\n\u201ePro\u2026 pros\u00edm, j\u00e1 bych to za Emu\u2026\u201c
\n\u201eP\u0158ESTA\u0147TE KONE\u010cN\u011a U\u017d JEDNOU PROV\u017dDY DRUHEJM L\u00cdZT DO ZADKU, JENSENOV\u00c1! VY\u2026 VY I TEN V\u00c1\u0160 SM\u011a\u0160NEJ PLY\u0160\u00c1K!!\u201c
\nElke okam\u017eit\u011b zajela do lavice. Cel\u00e1 se v n\u00ed chudinka rozt\u0159\u00e1sla. Dit\u011b alespo\u0148 tohle mohlo ud\u011blat trochu radost, jen\u017ee neud\u011blalo, sama se tv\u00e1\u0159ila, jako by to od otce m\u00edsto Elke schytala podruh\u00e9.
\n\u201eNO TAK, CHARDOV\u00c1, BUDE TO?!\u201c
\n\u201e\u010ce-\u010dern\u00e1 pan\u00ed je moc-mocn\u00e1 \u010darod\u011bjka, kter\u00e1 na n\u011bjak\u00fd \u010das ov-ovl\u00e1dla jist\u00e9 poh\u00e1dkov\u00e9 V\u00e1n-v\u00e1nkov\u00e9 kr\u00e1-kr\u00e1lovstv\u00ed. K dis-dispozici m\u00e1 mocn\u00e1 kouzla, jako jsou tem-temn\u00e9 \u010dern\u00e9 mra-mraky, po-poletuj\u00edc\u00ed vr\u00e1ny, siln\u00fd v\u00ed-v\u00edtr, hus-hust\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 a zlovoln\u011b bi-bij\u00edc\u00ed hromy, kdy\u017e je po-pot\u0159eba n\u011bkomu d\u016f-d\u016frazn\u011b poh-pohrozit. A taky li-lidem bere du\u0161i, z n\u00ed\u017e-n\u00ed\u017e je \u017eiva.\u201c
\nEma se rad\u0161i rozhodla vypov\u011bd\u011bt Pavlu Haufnerovi celou pravdu, ne\u017e by se s n\u00edm donekone\u010dna p\u0159ela. \u0160lo to zt\u011b\u017eka: Emu po\u0159\u00e1d pohlcovala \u00fanava, zase na ni \u0161ly mdloby. Pokud si v\u010dera namlouvala, \u017ee pro\u017eila v\u016fbec ten nejhor\u0161\u00ed den ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, dnes to v tuto chv\u00edli mohla v klidu pop\u0159\u00edt. A to se teprve bl\u00ed\u017eila druh\u00e1 vyu\u010dovac\u00ed hodina.
\nVypr\u00e1v\u011bn\u00ed o fiktivn\u00ed poh\u00e1dkov\u00e9 zemi a zl\u00e9 \u010darod\u011bjnici v n\u00ed vl\u00e1dnouc\u00ed na Haufnera i studenty zap\u016fsobilo jako prav\u00fd horor. Jakmile toti\u017e Ema l\u00e1mavou mluvou dohovo\u0159ila, nebezpe\u010dn\u011b se zablesklo a ude\u0159il mocn\u00fd hrom. N\u011bkolik \u017e\u00e1k\u016f lekav\u011b nadsko\u010dilo \u2013 Vincek Kazim\u00edr pln\u011b vyst\u0159\u00edzliv\u011bl ze sv\u00e9 tup\u00e9 letargie, zat\u00edmco Elke Jensenov\u00e1 sebou znovu hbit\u011b mrskla pod lavici. Ema si a\u017e te\u010f uv\u011bdomila, jak\u00e1 \u010dina panuje venku za zdmi \u0161koly: de\u0161\u0165ov\u00e9 kroupy ml\u00e1tily do oken jako om\u00e1men\u00e9 alkoholov\u00fdm opojen\u00edm, na\u010de\u017e bujar\u00fd v\u00edtr z parapet\u016f shazoval jeden kv\u011btin\u00e1\u010d za druh\u00fdm. Jen\u017ee to nebylo v\u0161e, obdivn\u00e9 i vyd\u011b\u0161en\u00e9 pohledy z \u0159ad student\u016f d\u00e1valy tu\u0161it n\u011bco mnohem z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edho: \u017e\u00e1ci se Emin\u00fdm v\u00fdrok\u016fm ji\u017e z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka kolikr\u00e1t podivovali, te\u010f v\u0161ak po\u010detn\u00e1 skupina z nich zjevn\u011b dodate\u010dn\u011b zast\u00e1vala tak\u00e9 n\u00e1zor, \u017ee je to pr\u00e1v\u011b ona, kdo pod vlivem \u010cern\u00e9 pan\u00ed na Katalnou Mochnu sn\u00e1\u0161\u00ed toto nemil\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed v podob\u011b n\u00e1ladov\u00fdch zm\u011bn po\u010das\u00ed s atypickou podzimn\u00ed bou\u0159kou v z\u00e1v\u011bsu. Podobn\u011b pravd\u011bpodobn\u011b sm\u00fd\u0161lel i Haufner, nebo\u0165 od Emy pozp\u00e1tku poodstoupil a\u017e k tabuli.
\nA bylo h\u016f\u0159. Zven\u010d\u00ed se za\u010daly oz\u00fdvat podez\u0159el\u00e9 n\u00e1\u0161lapn\u00e9 kroky a zakr\u00e1tko i \u010d\u00edsi sku\u010den\u00ed. I kdy\u017e bylo dopoledne, venku vlivem mra\u010den panovalo p\u0159\u00edtm\u00ed, tak\u017ee se dalo celkem logicky p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee n\u00e1hle se zjeviv\u0161\u00ed postavy v \u010dern\u00e9m ve t\u0159\u00edd\u011b vzbud\u00ed teprve ten prav\u00fd poprask. A tak se i stalo\u2026
\n\u201eCo to tam\u2026 \u00ed\u00ed\u00ed\u00ed!\u201c pi\u0161t\u011bla Elke Jensenov\u00e1, zat\u00edmco jak\u00e1si \u017ea\u010dka popla\u0161en\u011b odsko\u010dila od okna s hl\u00e1\u0161kou \u201eOdstup satane!\u201c \u2013 to pot\u00e9, co se zven\u010d\u00ed za\u010dalo linout: \u201eJsem \u010cern\u00e1 pan\u00ed a p\u0159in\u00e1\u0161\u00edm v\u0161em smrt, bolest a utrpen\u00ed! \u010cern\u00e1 pan\u00ed si jde pro tebe, Emo Chardov\u00e1, aby se t\u011b zmocnila, t\u00edm \u017ee do tebe vstoup\u00ed a tv\u00fdm jm\u00e9nem pak ovl\u00e1dne nejen V\u00e1nkov\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed a jedno pro sv\u011bt zapomenut\u00e9 m\u011bsto ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch, ale n\u00e1sledn\u011b i cel\u00fd sv\u011bt. U\u017e to nebude dlouho trvat a stane se tak \u2013 tv\u00fdm p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm, Emo Chardov\u00e1.\u201c
\nZ hlas\u016f \u0161el opravdov\u00fd strach, zn\u011bly tajemn\u011b a d\u00e9monicky z\u00e1rove\u0148. Bylo z nich v\u00edc ne\u017e patrn\u00e9, \u017ee nemohou n\u00e1le\u017eet osob\u00e1m z tohoto sv\u011bta.
\nPrvn\u00ed se vzpamatoval Haufner, t\u00edm mu v\u0161ak okam\u017eit\u011b nastal nov\u00fd probl\u00e9m: nev\u011bd\u011bl kam d\u0159\u00edv s o\u010dima, jestli pozorovat Emu nebo jedno z otev\u0159en\u00fdch oken, odkud do t\u0159\u00eddy ony tajemn\u00e9 hlasy dol\u00e9haly ze \u0161koln\u00edch pozemk\u016f. K Emin\u011b \u00falev\u011b na\u0161t\u011bst\u00ed zvolil variantu druhou.
\n\u201e\u00da\u00fa\u00fa\u00fa, jsem \u010cern\u00e1 pan\u00ed, jej\u00ed\u017e t\u011blo bude zanedlouho n\u00e1le\u017eet Em\u011b Chardov\u00e9, a pak se jej\u00edm prost\u0159ednictv\u00edm zmocn\u00edm nejen poh\u00e1dkov\u00e9ho, ale i skute\u010dn\u00e9ho sv\u011bta.\u201c
\nPLESK. To pr\u00e1v\u011b Haufnera, kter\u00fd z okna opatrn\u011b natahoval hlavu, n\u011bco lepkav\u00e9ho \u0161lehlo do obli\u010deje. Kdy\u017e ho studenti spat\u0159ili hezky z profilu, vypadal, jako by ho pernik\u00e1\u0159ka poleptala medem. Onen \u201emed\u201c ho v\u0161ak o\u010dividn\u011b dost o\u0161kliv\u011b p\u00e1lil a sv\u011bdil, soud\u011b dle podivn\u00fdch tik\u016f, s jejich\u017e pomoc\u00ed pr\u00e1v\u011b p\u0159edv\u00e1d\u011bl necht\u011bnou pantomimu.
\n\u201eCo se to tady d\u011bje?\u201c
\nTo do t\u0159\u00eddy pr\u00e1v\u011b vch\u00e1zel Petr \u0160troch, tentokr\u00e1t p\u0159esn\u00fd jako hodinky, nebo\u0165 akor\u00e1t zvonilo na druhou hodinu a on m\u011bl u\u010dit angli\u010dtinu. Samoz\u0159ejm\u011b p\u0159irozen\u011b zpozorn\u011bl, kdy\u017e zahl\u00e9dl sv\u00e9ho kolegu v dost neobvykl\u00e9 p\u00f3ze poskakuj\u00edc\u00edho klauna. Zastavil se tedy na prahu otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na n\u011bj z\u00edral.
\n\u201eJsi v po\u0159\u00e1dku, Pavle? Nem\u00e1m\u2026\u201c
\n\u201eTo nic, Pet\u0159e. U\u017e\u2026 u\u017e jsem na odchodu.\u201c
\nTakto spolu na d\u00e1lku vedli hovor. Pak se nakonec p\u0159eci jen ve dve\u0159\u00edch m\u00e1lem srazili, tak\u017ee \u0160troch p\u0159i pohledu do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho kolegy znejist\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edc a pokusil se  ot\u00e1zku dokon\u010dit: \u201eProboha, Pavle, to nevypad\u00e1 dob\u0159e, nem\u00e1m sko\u010dit pro Lipt\u00e1kovou? Dneska jsem ji tu u\u017e vid\u011bl pob\u00ed\u2026\u201c
\n\u201eNe, Pet\u0159e!\u201c p\u0159eru\u0161il ho r\u00e1zn\u011b Haufner. \u201eJ\u00c1 JSEM V NAPROST\u00c9M PO\u0158\u00c1DKU! MN\u011a ROZHODN\u011a NIC NEN\u00cd A \u017d\u00c1DNOU CIZ\u00cd POMOC NEPOT\u0158EBUJU\u2026 NAROZD\u00cdL\u2026 NAROZD\u00cdL OD\u2026\u201c
\nOd koho, to u\u017e se profesor \u0160troch z Haufnerov\u00fdch \u00fast nedozv\u011bd\u011bl, nicm\u00e9n\u011b si to mohl s\u00e1m domyslet, nebo\u0165 o\u010di jeho kolegy, je\u0161t\u011b ne\u017e se ze t\u0159\u00eddy nadobro vytratil, nebezpe\u010dn\u011b spo\u010dinuly na d\u011bv\u010deti v prost\u0159edn\u00ed lavici.
\nZa \u0160trochovy p\u0159\u00edtomnosti ale potemn\u011bl\u00e1 atmosf\u00e9ra dost zna\u010dn\u011b polevila \u2013 alespo\u0148 v prvn\u00ed hodinov\u00e9 p\u016fli. Hlasy z pozemk\u016f nadobro utichly a nikoho tam ji\u017e nebylo vid\u011bt pob\u00edhat v \u010dern\u00fdch h\u00e1bitech. Po\u010das\u00ed se uklidnilo, bou\u0159en\u00ed ustoupilo. \u0160troch si samoz\u0159ejm\u011b domyslel, co se tu o p\u0159est\u00e1vce asi odehr\u00e1valo, ned\u00e1val to ale najevo a Emu nepl\u00edsnil. Dokonce j\u00ed norm\u00e1ln\u011b ozn\u00e1mil, \u017ee m\u00e1 z testu za t\u0159i, a nijak to nedramatizoval, zat\u00edmco t\u0159eba u takov\u00e9ho Vincka dost ob\u0161\u00edrn\u011b rozeb\u00edral r\u016fzn\u00e9 \u010dasov\u00e9 nedostatky, jich\u017e se v p\u00edsemn\u00e9 pr\u00e1ci o hodnot\u011b \u010dty\u0159i minus dopustil.
\n\u201eWas \u2013 wasn\u00b4t, be \u2013 being, have \u2013 have been got. Je v\u00e1m to u\u017e jasn\u00e9?\u201c
\n\u201eYes sir, he bought some new shoes.\u201c
\n\u201eAch jo, v\u00e1m to p\u0159\u00edjmen\u00ed, Kazim\u00edre, opravdu nedali nadarmo,\u201c povzdechl si \u0160troch. \u201eVa\u0161e maminka z\u0159ejm\u011b\u2026\u201c
\n\u201eTo otec,\u201c zarazil u\u017e tak dost p\u0159ekvapen\u00e9ho u\u010ditele Vincek, \u201eon je policajt, tak\u017ee\u2026\u201c
\n\u201eJasn\u011b, ch\u00e1pu,\u201c hlesl \u0160troch, i kdy\u017e mu z toho jasn\u00e9 nebylo v\u016fbec nic. \u201eHlavn\u011b po gymn\u00e1ziu necho\u010fte studovat V\u0160E do Prahy, to by tam nejsp\u00ed\u0161 nikdo nep\u0159e\u017eil.\u201c
\nN\u011bkolik student\u016f se zachichotalo.
\nEm\u011b by se tedy bylo b\u00fdvalo zase o n\u011bco voln\u011bji d\u00fdchalo, neb\u00fdt Dity. Ta uprost\u0159ed hodiny zni\u010dehonic za\u010dala troj\u010dit a obvinila ji ze spol\u010den\u00ed se zl\u00fdmi temn\u00fdmi silami. Ve t\u0159\u00edd\u011b tak r\u00e1zem bylo op\u011bt ru\u0161no, nebo\u0165 si Ema n\u011bco takov\u00e9ho samoz\u0159ejm\u011b nenechala l\u00edbit a razantn\u011b p\u0159e\u0161la do proti\u00fatoku. \u0160trochovi tak na konci hodiny nezb\u00fdvalo ne\u017e j\u00ed ozn\u00e1mit: \u201eZklamala jste m\u011b, Emo.\u201c I on ve velmi \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b pak t\u0159\u00eddu opustil.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

Stejn\u011b jako nem\u011bla Ema \u010das pod\u011bkovat Elke za zast\u00e1n\u00ed, nestihla se za p\u0159est\u00e1vku nanovo poh\u00e1dat s Ditou. Ta toti\u017e kr\u00e1tce nato, co rozpoutala \u017ealobn\u00e9 peklo, ubl\u00ed\u017een\u011b vyb\u011bhla ze t\u0159\u00eddy a u\u017e se do n\u00ed nevr\u00e1tila. \u0160trochovi tak poskytla z\u00e1minku, aby byl na Emu po pr\u00e1vu na\u0161tvan\u00fd.
\nTo te\u010f ale do jednoho byli beztak Eminy spolu\u017e\u00e1ci tak jako tak. O velk\u00e9 p\u0159est\u00e1vce se v\u0161ichni jen neradi \u0161ourali na hodinu fyziky. Ze zvyku obratn\u011b obe\u0161li dve\u0159e nechvaln\u011b proslul\u00e9ho kabinetu a jako my\u0161ky zab\u0159edli do vedlej\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy. Dana Moronov\u00e1 ale vedle sup\u00edho obli\u010deje, vrab\u010d\u00edho kudrnat\u00e9ho vlasov\u00e9ho hn\u00edzda a pichlav\u00fdch o\u010d\u00ed ost\u0159\u00ed\u017ee, skryt\u00fdmi za br\u00fdlemi ostr\u00fdmi jak b\u0159itva, z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b nav\u00edc vlastnila i delf\u00edn\u00ed u\u0161i, nebo\u0165 jakmile ze sv\u00e9ho kabinetu zaslechla by\u0165 jen nepatrn\u00fd \u0161elest \u017eidl\u00ed, okam\u017eit\u011b napochodovala do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti a jako zl\u00fd medv\u011bd Grizzly zavelela: \u201eSednout, nekecat, p\u0159estat \u017er\u00e1t! Koukejte si z pen\u00e1l\u016f vyrvat brka, z ta\u0161ek namakan\u00fd skripta a z mozku kupu v\u011bdomost\u00ed, pokud v\u00e1m tam z minula je\u0161t\u011b v\u016fbec n\u011bjak\u00fd zbyly!\u201c
\nAni jeden student nepodal protest, \u017ee velk\u00e1 p\u0159est\u00e1vka m\u00e1 celkem patn\u00e1ct minut a nikoli on\u011bch nedokon\u010den\u00fdch p\u011bt, jak se op\u011bt zcela myln\u011b profesorka domn\u00edv\u00e1. (O smlouv\u00e1n\u00ed se naposledy zhruba p\u0159ed rokem pokusil jist\u00fd \u017e\u00e1k Anton\u00edn Vzorn\u00fd a a\u017e do konce roku \u2013 za odm\u011bnu \u2013 o hodin\u011b fyziky v\u017edy psal o test nav\u00edc \u2013 z ka\u017ed\u00e9 probran\u00e9 l\u00e1tky.)
\n\u201eTo u\u017e je lep\u0161\u00ed ta nepravideln\u00e1 no\u010dn\u00ed poluce nebo jak se tomu vlastn\u011b odborn\u011b laicky \u0159\u00edk\u00e1, ne\u017e v\u0159ava t\u00fdhle bordelmamy,\u201c okomentoval to po vzoru sv\u00e9ho otce onehdy trefn\u011b Vincek Kazim\u00edr a od spolu\u017e\u00e1k\u016f si za to vyslou\u017eil jeden z m\u00e1la zaslou\u017een\u00fdch souhlasn\u00fdch aplaus\u016f.
\n\u201eV\u0161ichni jste l\u00edn\u00ed, nepo\u0159\u00e1dn\u00ed, rozmazlen\u00ed frackov\u00e9, kte\u0159\u00ed si myslej, \u017ee odborn\u00fd p\u0159edm\u011bty je t\u0159eba \u0159\u00e1dn\u011b fl\u00e1kat! Takhle by to rozhodn\u011b ne\u0161lo, holenkov\u00e9!\u201c sypala ze sebe Dana Moronov\u00e1 obvyklou hr\u016fzu. \u201eAle j\u00e1 u\u017e se postar\u00e1m, aby n\u011bkte\u0159\u00ed vylo\u017een\u00ed klackov\u00e9,\u201c a neomyln\u011b pohl\u00e9dla na Vincka Kazim\u00edra, kter\u00fd r\u00e1zem p\u0159estal v puse p\u0159e\u017evykovat tu\u017eku, \u201ena konci roku neprolezli! S t\u00edm po\u010d\u00edtejte!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

<\/p>\n


\nPosledn\u00ed Danina slova dozajista nebylo radno br\u00e1t na lehkou v\u00e1hu. O jejich \u00fa\u010dinnosti se u\u017e mnohokr\u00e1t leckter\u00e9 ze sou\u010dasn\u00fdch i jin\u00fdch ro\u010dn\u00edk\u016f samy na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei sta\u010dily p\u0159esv\u011bd\u010dit. Ema minul\u00fd rok nap\u0159\u00edklad vyv\u00e1zla se \u010dty\u0159kou jen d\u00edky tomu, \u017ee zav\u010das pochopila, \u017ee dob\u0159e zvl\u00e1dnut\u00e9 prvn\u00ed dobrovoln\u00e9 z\u00e1\u0159ijov\u00e9 zkou\u0161en\u00ed a bonusov\u00fd refer\u00e1t jsou pomyslnou trnitou cestou k jmenovan\u00e9 ,dostate\u010dn\u00e9? zn\u00e1mce, zat\u00edmco Vincek za sv\u016fj \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd ,triumf? v\u00fdhradn\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm vd\u011b\u010dil profesoru Humlerovi, kter\u00fd po \u0161kole nepravdiv\u011b rozhl\u00e1sil, \u017ee housla\u0159 odnaproti, kter\u00fd ho ru\u0161\u00ed p\u0159i hodin\u011b t\u011blocviku v jeho hl\u00e1\u0161k\u00e1ch, je Danin nevlastn\u00ed syn, co\u017e samoz\u0159ejm\u011b nebyla pravda. Le\u010d profesorka fyziky se myln\u011b domn\u00edvala, \u017ee to byl pr\u00e1v\u011b Kazim\u00edr, koho to napadlo, tak\u017ee kdy\u017e se kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161lo na skute\u010dn\u00e9ho vin\u00edka, kter\u00fd v\u0161ak v prav\u00e9m slova smyslu nikdy nebyl odhalen (Humler si toti\u017e zvolil trefn\u00fd pseudonym Himlhergotlaudon), musela se Vinckovi omluvit, b\u00fdt s n\u00edm rad\u0161i zadob\u0159e, a tak to m\u00e1lem skon\u010dilo i na Kazim\u00edrov\u011b vysv\u011bd\u010den\u00ed, kdyby se nebylo b\u00fdvalo n\u00e1sledn\u011b neprovalilo, \u017ee tu podlahu p\u0159ed fyzik\u00e1ln\u00edm kabinetem pol\u00e9val pr\u00e1v\u011b on. Kde te\u010f v\u0161ak byl konec \u017e\u00e1kyni \u0160vito\u0159iv\u00e9 a studenta P\u0159ecitliv\u011bl\u00e9ho, to nikdo ze sou\u010dasn\u00fdch b\u00e9\u010dka\u0159\u016f nem\u011bl tu\u0161en\u00ed. Jist\u00e9 bylo jedin\u00e9: tihle dva si Danu Moronovou do pam\u00e1tn\u00ed\u010dk\u016f jako sv\u016fj velk\u00fd \u0161koln\u00ed vzor rozhodn\u011b nenalepili.
\n\u201eV\u00e1m snad to, co \u0159\u00edk\u00e1m, p\u0159ijde k sm\u00edchu, Jensenov\u00e1?!\u201c vyk\u0159ikla n\u00e1hle profesorka Moronov\u00e1 na Elke, kter\u00e1 okam\u017eit\u011b polekan\u011b skovala hlavu za se\u0161it, na\u010de\u017e se za n\u00ed ze stup\u00ednku urychlen\u011b hnala jak urag\u00e1n.
\n\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 p\u0159ece nic,\u201c drmolila popla\u0161en\u011b Elke.
\n\u201eTak dr\u017ete hubu pod z\u00e1mkem a p\u0159esta\u0148te se p\u0159etva\u0159ovat!\u201c zpra\u017eila ji Moronov\u00e1 pohledem pln\u00fdm odporu. \u201eNemyslete si, \u017ee kdy\u017e se vy, v\u00e1\u0161 pap\u00e1 a cel\u00e1 ta va\u0161e seversk\u00e1 fam\u00edlie uhn\u00edzd\u00edte tady u n\u00e1s v \u010cechii, \u017ee si tu vy \u2013 jako prominentn\u00ed d\u00e1nsk\u00e1 velvyslankyn\u011b \u2013 budete hov\u011bt na vav\u0159\u00ednech. S t\u00edm si, Jesenice, je\u010fte posed\u011bt do n\u011bjak\u00fd \u00fatuln\u00fd pra\u017esk\u00fd kav\u00e1rni\u010dky, ale nezabydlujte tyhle trapn\u011b nechutn\u00fd zlozvyky v m\u00fdch hodin\u00e1ch! Jasn\u00fd?! TAK JASN\u00dd, JENSENOV\u00c1?!\u201c
\n\u201eA-ano,\u201c odv\u011btila koktav\u011b Elke.
\n\u201eHezky celou v\u011btou to te\u010f od v\u00e1s chci sly\u0161et, Jensenov\u00e1.\u201c Dana Moronov\u00e1 to tentokr\u00e1t vyslovila tich\u00fdm, jedovat\u011b nasl\u00e1dl\u00fdm hl\u00e1skem, kdy\u017e se k Elke naklonila.
\n\u201eAno, pan\u00ed profesorko,\u201c klesla Elke do nejvy\u0161\u0161\u00edch mo\u017en\u00fdch poni\u017euj\u00edc\u00edch p\u00f3z. Chudinka, m\u00e1lem zase m\u011bla slzy na kraj\u00ed\u010dku.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

<\/p>\n


\n\u201eUf, to to ale trvalo. Tak to bychom m\u011bli.\u201c Dana Moronov\u00e1 si k El\u010din\u011b bezmezn\u00e9 \u00falev\u011b za ni okam\u017eit\u011b na\u0161la n\u00e1hradu v zadn\u00edch lavic\u00edch: \u201ePeterse\u0148ata!\u201c vy\u0161t\u011bkla. \u201eTohle maj bejt jako kru\u017e\u00edtka?! S t\u011bma po\u0159\u00e1dn\u011b nenap\u00edchnete krokety, nato\u017e n\u011bkoho odkr\u00e1glujete!\u201c Sebrala Len\u011b a Jelen\u011b ob\u011b ze stolu a d\u016fkladn\u011b si je za\u010dala prohl\u00ed\u017eet. \u201eJe mi z nich v\u00e1\u017en\u011b na zvracen\u00ed ne-li p\u0159\u00edmo na blit\u00ed. Ano, ni\u010dit, remcat o nich, to v\u00e1s jde, s\u00e9gry\u201c (na ka\u017edou zvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f pohl\u00e9dla s notnou d\u00e1vkou nevra\u017eivosti), \u201eale \u010distit, brousit, pilovat, to u\u017e je z\u0159ejm\u011b nad va\u0161e \u00famorn\u00fd s\u00edly, co, LENSK\u00dd JELENICE?\u201c
\nP\u0159esuli\u010dkov\u00e1 konkurence, tedy Hanka s Petrou, neponechala nic n\u00e1hod\u011b a skrebl, o hodin\u011b fyziky v\u017edy podlavi\u010dn\u00ed, v z\u00e1jmu klidu a bezpe\u010d\u00ed rad\u0161i honem rychle p\u0159eru\u0161ila. Profesor\u010dina pozornost se v\u0161ak ne\u010dekan\u011b ub\u00edrala druh\u00fdm sm\u011brem.
\n\u201e\u00c1, Kazim\u00edre!\u201c zvolala Dana u jeho lavice, jako by ho vid\u011bla \u00fapln\u011b poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, a Vincek samoz\u0159ejm\u011b okam\u017eit\u011b ztuhl. \u201eTak o kter\u00e9pak morbidit\u011b n\u00e1m poreferujete tentokr\u00e1t, co? Na va\u0161em m\u00edst\u011b bych urychlen\u011b o n\u011bjak\u00e9 za\u010dala p\u0159em\u00fd\u0161let.\u201c
\nVincek netu\u0161il, kam t\u00edm profesorka m\u00ed\u0159\u00ed. D\u00e1l na Moronovou tup\u011b z\u00edral, zato v\u0161ichni ostatn\u00ed v\u00fdznam jej\u00edch slov pochopili t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b: dneska se nebude ps\u00e1t test z magnetick\u00e9ho pole, bude se z n\u011bj pouze zkou\u0161et a prvn\u00ed adept je ji\u017e zn\u00e1m.
\nProfesorka Moronov\u00e1 se k tomu ale je\u0161t\u011b st\u00e1le nem\u011bla. To, \u017ee Dita chyb\u00ed, n\u011bjak beze slova p\u0159e\u0161la, i tak j\u00ed do o\u010d\u00ed padla nov\u00e1 ob\u011b\u0165.
\n\u201eCo vy tady, Horeck\u00fd? St\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f u\u017e maj \u010ce\u0161i, tu\u0161\u00edm, d\u00e1vno za sebou?\u201c
\nPetr cosi nesrozumiteln\u00e9ho zamumlal. Moronov\u00e9 to \u2013 zd\u00e1lo se \u2013 ale nesta\u010dilo. O\u010dima te\u010f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po jeho \u0161koln\u00edch pom\u016fck\u00e1ch.
\n\u201e\u00c1, copak je tohle?\u201c zeptala se, jako by pr\u00e1v\u011b snila o b\u00e1jn\u00e9 zemi Kelt\u016f.
\n\u201eSe\u0161it,\u201c odpov\u011bd\u011bl pravdiv\u011b Petr.
\n\u201eTak se\u0161it.\u201c Moronov\u00e1 na Petra d\u00e1l zaduman\u011b civ\u011bla. \u201eV\u00e1\u017en\u011b?\u201c
\n\u201eA-ano,\u201c znerv\u00f3znil, nebo\u0165 te\u010f v\u016fbec netu\u0161il, co na n\u011bm profesorce m\u016f\u017ee vadit.
\n\u201eHmm, tak pr\u00fd se\u0161it. A jak\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed?\u201c
\n\u201eFy-fyzik\u00e1ln\u00ed,\u201c drmolil Petr. \u201eNa fyziku,\u201c zkusil to jinak, kdy\u017e profesorce Moronov\u00e9 nebezpe\u010dn\u011b zbrun\u00e1tn\u011bl obli\u010dej. \u201eNa studium fyziky\u2026 pro \u00fa\u010dely fyzik\u00e1ln\u00edho v\u011bd\u011bn\u00ed\u2026 na fyzik\u00e1ln\u00ed radov\u00e1nky\u2026\u201c
\n\u201eTAK DOST!\u201c usadila Moronov\u00e1 Petra t\u00edm nezlobn\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem, jak\u00e9ho v\u016fbec byla schopn\u00e1. \u201e\u017d\u00c1DNEJ SE\u0160IT, SAL\u00c1T JE TO! ROHY M\u00c1 V\u0160UDE POTRHAN\u00dd\u2026 A FYZIK\u00c1LN\u00cd, HORECK\u00dd?! SKUTE\u010cN\u011a FYZIK\u00c1LN\u00cd?!! U\u017d STOKR\u00c1T JSEM V\u00c1M SNAD DO T\u011aCH VA\u0160ICH MAKOVIC V\u0160T\u011aPOVALA, \u017dE SI NA FYZIKU M\u00c1TE NOSIT \u010cTVERE\u010cKOVAN\u00dd A NE LINKOVAN\u00dd!!!\u201c
\nMoronov\u00e1 uhodila do Petrova stolu p\u011bst\u00ed, se\u0161it p\u0159ed jeho zraky rozcupovala na kousky a jako \u017eiveln\u00e1 pohroma se pak hnala nazp\u011bt na katedru. Vyt\u00e1hla not\u00fdsek a cosi si do n\u011bj poznamenala. \u201eKazim\u00edre, k tabuli! \u010cas magnetick\u00fdch radov\u00e1nek!\u201c ozn\u00e1mila pak.
\nVincek jen velmi nerad vysko\u010dil ze \u017eidle a m\u00e1to\u017en\u011b se \u0161oural, kam mu profesorka poru\u010dila.
\n\u201eTak tempo, tempo, svi\u0161t\u00edm, svi\u0161t\u00edm, Kazim\u00edre!\u201c povzbuzovala ho Dana Moronov\u00e1 hlasem, kter\u00fd se tentokr\u00e1t pohyboval na rozhran\u00ed roz\u010dilenosti a pobaven\u00ed.
\n\u201eTak\u2026 tak jsem teda u\u017e tady, pan\u00ed profesorko,\u201c ozn\u00e1mil Vincek, kdy\u017e ch\u016fz\u00ed posp\u00edchaj\u00edc\u00edho lenochoda kone\u010dn\u011b stanul p\u0159ed tabul\u00ed.
\n\u201eNejsem slep\u00e1, m\u00e1m vo\u010di,\u201c set\u0159ela ho nep\u0159\u00edtomn\u011b Moronov\u00e1, nebo\u0165 st\u00e1le civ\u011bla do not\u00fdsku. \u201eTak do toho, Kazim\u00edre. Orn\u00e9 pole \u010dek\u00e1.\u201c
\n\u201eEhm, tak\u017ee p\u00f3le,\u201c spustil Vincek, \u201etak na n\u011bm se pasou tel\u00e1tka a sel\u00e1tka, d\u00e1le je tam n\u011bkdy p\u0159\u00edtomn\u00e1 i \u010del\u00e1dka\u2026\u201c
\n\u201eSakra, chlape, magnetick\u00fd pole!\u201c vyt\u0159e\u0161tila na n\u011bj Dana Moronov\u00e1 nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b o\u010di. \u201eTo jste tak tupej, nebo jste je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b nic takov\u00fdho nevid\u011bl?!\u201c tepala j\u00ed u\u017e doslova o\u010dn\u00ed \u017e\u00edla.
\n\u201eJen\u2026 jen na obr\u00e1zku v kn\u00ed\u017ece,\u201c pokusil se h\u00e1jit Vincek.
\n\u201ePche, co mi je platn\u00fd n\u011bjak\u00fd foto v knize? To si ho z n\u00ed m\u00e1m jako telepaticky vyho\u2026 JENSENOV\u00c1, OPOVA\u017dTE SE MU NAPOV\u00cdDAT!\u201c
\nElke okam\u017eit\u011b zanechala posu\u0148k\u016f na rtech a hlava j\u00ed zapadla do u\u010debnice.
\n\u201eZa p\u011bt, Jensenov\u00e1, koule, sardel!\u201c vzk\u00e1zala j\u00ed Moronov\u00e1 a ihned si to zapsala do not\u00fdsku. \u201eNo a my pokra\u010dujem, Kazim\u00edre, tak jedem, jedem, JEDEM!\u201c
\nSama bych ti jednu takovou do toho tv\u00fdho ch\u0159t\u00e1nu s nejv\u011bt\u0161\u00ed radost\u00ed hned vp\u00e1lila, pomyslela si v duchu Ema, nebo\u0165 p\u0159em\u00edtat o tom nahlas by byl v\u00edc ne\u017e jen sardelov\u00fd proh\u0159e\u0161ek.
\n\u201eTak vy nev\u00edte, Kazim\u00edre?\u201c Profesorka Moronov\u00e1 vstala od stolu a vy\u0161kubla Vinckovi z ruky k\u0159\u00eddu. \u201eTo je mi ale najednou z\u00e1hada,\u201c pohrou\u017eila se zase do onoho nemil\u00e9ho, nasl\u00e1dle jedovat\u00e9ho hl\u00e1sku, \u201eto ty v\u010derej\u0161\u00ed vodotoky z v\u00e1s pr\u00fd\u0161tily daleko daleko razantn\u011bjc.\u201c Odml\u010dela se a v re\u017eii obvykl\u00e9ho b\u011bsn\u011bn\u00ed halasn\u011b za\u010dala demonstrovat na tabuli: \u201eMAGNETICK\u00c9 POLE M\u00c1 VLASTNOSTI\u2026\u201c
\nB\u011bhem krati\u010dk\u00fdch p\u011bti minut byla fyzik\u00e1\u0159ka schopn\u00e1 zaplnit v\u0161ech \u0161est tabuln\u00edch stran \u2013 od vzore\u010dk\u016f p\u0159es grafy a\u017e po obs\u00e1hl\u00e9 legendy badatel\u016f, kte\u0159\u00ed kdy m\u011bli co do\u010din\u011bn\u00ed s v\u011bc\u00ed jm\u00e9nem magnet. Nikdo ze student\u016f rovn\u011b\u017e nepochyboval, \u017ee kdyby Moronov\u00e1 um\u011bla precizn\u011b kreslit, patrn\u011b by se tam objevily i jejich v\u011brohodn\u011b vyobrazen\u00e9 podobizny.
\nJen\u017ee se ud\u00e1la velice prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc. Moronov\u00e1 Vincka posadila se \u010dty\u0159i plus a ne minus, jak jinak m\u00edvala ve zvyku. Dal\u0161\u00ed kandid\u00e1t na zkou\u0161en\u00ed te\u010f tedy musel po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee u tabule za\u017eije hotov\u00e1 muka, a \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b nez\u016fstane jen u t\u00e9 p\u011btky, ale dojde i na n\u011bjak\u00fd ten bonus nav\u00edc. Ka\u017ed\u00fd se te\u010f v lavici vystra\u0161en\u011b d\u00edval po sv\u00e9m sousedovi a ot\u00e1\u010del po ostatn\u00edch sed\u00edc\u00edch.
\n\u201eChardice, k tabuli,\u201c vyzvala Dana Moronov\u00e1 nijak nevzru\u0161en\u011b Emu. (T\u0159\u00eddou to naopak zahu\u010delo velice vzru\u0161en\u011b.) \u201eTICHO!\u201c v\u0159\u00edskla.
\nEma v ch\u016fzi napodobila sv\u00e9ho p\u0159edch\u016fdce.
\n\u201eTak co si d\u00e1me, Chardice?\u201c zklidnila Moronov\u00e1 zase hormony, kdy\u017e u\u017e Ema post\u00e1vala u n\u00ed na kated\u0159e (v duchu se modlila, aby si fyzik\u00e1\u0159ka neusmyslela d\u00e1t j\u00ed l\u00e1tku rok starou). \u201eTak\u017ee si je\u0161t\u011b jednou zop\u00e1knem hru na magnety, Chardice.\u201c
\nEm\u011b se ulevilo. Kdyby te\u010f cht\u011bla, tak tu l\u00e1tku v nejhor\u0161\u00edm dok\u00e1\u017ee vyt\u00e1hnout na dobrou trojku a zase bude m\u00edt na n\u011bjakou dobu od fyzik\u00e1\u0159ky pokoj. Ema nebyla zas takov\u00e1 naivka, jak si Moronov\u00e1 a n\u011bkte\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed studenti patrn\u011b mysleli. Nesnila v jednom kuse, tak\u00e9 se \u0159\u00e1dn\u011b p\u0159ipravovala do \u0161koly, obzvl\u00e1\u0161\u0165 na p\u0159edm\u011bty, kde to bylo nezbytn\u011b nutn\u00e9. Fyzika se mezi nimi vyj\u00edmala na prvn\u00edm m\u00edst\u011b.\u201c
\n\u201eTak\u017ee magnetick\u00e9 pole\u2026\u201c
\n\u201eAnebo ne, Chardice,\u201c sko\u010dila Em\u011b hned do v\u00fdkladu Moronov\u00e1, kdy\u017e z jej\u00ed strany rozpoznala vcelku jistou suverenitu. \u201eProfesor Haufner mi l\u00e1skypln\u011b sd\u011blil, jak si pr\u00fd libujete v konstruk\u010dn\u00edch \u00faloh\u00e1ch. Co kdybychom si n\u011bjakou dali, aby tu va\u0161i kolegov\u00e9 zb\u016fhdarma nezah\u00e1leli?\u201c Okam\u017eit\u011b sv\u00fdma sup\u00edma o\u010dima od Emy v\u00fdhru\u017en\u011b p\u0159ejela po studentech v lavic\u00edch.
\nEma napr\u00e1zdno polkla a sebejistota byla tatam. \u201eAle te\u010f p\u0159ece m\u00e1me fyz\u2026\u201c
\n\u201eJe d\u00e1na strana a m\u00e1te z n\u00ed vykouzlit lichob\u011b\u017en\u00edk! TAK \u0160UP, \u0160UP, U\u017d A\u0164 TO L\u00cdT\u00c1, CHARDOV\u00c1!\u201c
\nEma nem\u011bla na vybranou. Pracn\u011b z tabule smazala nadpis MAGNETICK\u00c9 POLE a do mokr\u00e9 skvrny se pokusila na\u010drtnout, o\u010d ji profesorka po\u017e\u00e1dala.
\n\u201eTohle\u2026 tohle \u017ee je lichob\u011b\u017en\u00edk, Chardov\u00e1?! TO VYPAD\u00c1 JAK PRASE PO POR\u00c1\u017dCE! TO M\u00c1M Z\u0158EJM\u011a P\u0158EDSTAVOVAT J\u00c1, CO, CHARDOV\u00c1?!\u201c<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

<\/p>\n


\n\u201eNe-e, pa-n\u00ed, pro-profe-sorko,\u201c sna\u017eila se Ema br\u00e1nit na\u0159\u010den\u00ed, na\u010de\u017e se za\u010dala cel\u00e1 chv\u011bt. \u201eA-asi jste mi zapo-mn\u011bla p\u0159i-p\u0159idat dal\u0161\u00ed \u00fa-\u00fadaj\u2026\u201c
\n\u201eTak \u00fadaj! TAK \u00daDAJ! TAK \u00daDAJ!\u201c Moronov\u00e1 se zase nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b rozk\u0159i\u010dela na cel\u00e9 kolo. \u201eTO V\u00cd I D\u00cdT\u011a V MATE\u0158SK\u00dd, \u017dE K SESTROJEN\u00cd LICHOB\u011a\u017dN\u00cdKU JEDNA STRANA NESTA\u010c\u00cd! TO V\u00c1M SNAD DO T\u011aCH VA\u0160ICH ZABEDN\u011aNEJCH PALIC NA Z\u00c1KLADCE NIC NENATLOUKLI?!!\u201c
\nT\u0159\u00edda p\u0159estala lelkovat, bez protest\u016f a bu\u010den\u00ed zanechala magnet\u016f a za\u010dala se v\u011bnovat r\u00fdsova\u010dk\u00e1m lichob\u011b\u017en\u00edku. Ema byla v \u00fazk\u00fdch, v\u011bd\u011bla, \u017ee s pomoc\u00ed druh\u00fdch nem\u016f\u017ee po\u010d\u00edtat. O hodin\u00e1ch s Danou Moronovou nic takov\u00e9ho nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu, a i kdyby to mo\u017en\u00e9 bylo, i tak by v to Ema nemohla doufat, v\u017edy\u0165 si t\u0159\u00eddu proti sob\u011b sta\u010dila po\u0161tvat za pouh\u00e9 dva dny. I p\u0159esto zaznamenala, jak se j\u00ed Elke pokou\u0161\u00ed koutky \u00fast n\u011bco radit, i kdy\u017e za to p\u0159edt\u00edm dostala za p\u011bt. Co to ale Em\u011b bylo te\u010f platn\u00e9, kdy\u017e Moronov\u00e1 m\u011bla o\u010di prost\u011b v\u0161ude\u2026
\n\u201eJSTE L\u00cdN\u00cd JAK V\u0160I, JSTE V\u0160ICHNI SAMOLIB\u00cd, NAMY\u0160LEN\u00cd FRACKOV\u00c9, KTE\u0158\u00cd SI O SOB\u011a MYSLEJ KDOV\u00cd CO\u2026 NECHTE TOHO, JENSENOV\u00c1, NEBO SI VYKOUZL\u00cdTE DRUHOU NEDOSTATE\u010cNOU\u2026\u201c
\nEmu op\u011btovn\u011b p\u0159epad\u00e1valy mdloby s \u00fanavou. C\u00edtila se tot\u00e1ln\u011b vy\u010derpan\u011b. A\u010d o to neusilovala, zase se propadala do sp\u00e1nkov\u00fdch viz\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b se ocitla na dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9m m\u00edst\u011b. Z bezejmenn\u00e9 ulice zlobu Moronov\u00e9 sly\u0161ela u\u017e jakoby z d\u00e1lky na b\u00e1zi neur\u010dit\u00e9 ozv\u011bny. Ta se z Emin\u00fdch u\u0161\u00ed najisto vytratila a\u017e pot\u00e9, co neviditeln\u00e9 auto osv\u011btlilo dubovou br\u00e1nu, ta se n\u00e1sledn\u011b (op\u011bt bez p\u0159i\u010din\u011bn\u00ed lidsk\u00e9 ruky) sama od sebe otev\u0159ela a Ema stanula na kopci nedaleko chaloupky. Le\u010d hned se j\u00ed zmocnily \u010d\u00edsi ruce a vzduchem ji nesly p\u0159es poln\u00ed l\u00e1ny a jezero do temn\u00e9ho lesa.
\nHradn\u00ed p\u0159\u00edst\u011bnek tentokr\u00e1t zel pr\u00e1zdnotou. Po zajat\u00e9m dvoj\u010deti ani pam\u00e1tky. Hromotlukov\u00e9 tak\u00e9 v nedohlednu stejn\u011b jako \u010cern\u00e1 pan\u00ed. Jen\u017ee pak n\u00e1hle\u2026
\n\u201eV\u00edtej znovu, Emo Chardov\u00e1.\u201c
\nHlas \u010cern\u00e9 pan\u00ed se nesl oblohou, nikde ji v\u0161ak nebylo vid\u011bt.
\nHned nato se v hradn\u00edm p\u0159\u00edst\u011bnku po\u010dala zjevovat \u010d\u00edsi tv\u00e1\u0159. Na n\u00ed nav\u00e1zaly dal\u0161\u00ed a p\u0159ekvapen\u00e1 Ema je v\u0161echny pozn\u00e1vala: n\u00e1le\u017eely Petrovi, Elke, Vinckovi, Dit\u011b, jej\u00edmu p\u0159\u00edteli a \u010dlen\u016fm kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny.
\n\u201eHle\u010f je\u0161t\u011b na toto, Emo Chardov\u00e1.\u201c
\nV p\u0159\u00edst\u011bnku pod neviditelnou taktovkou \u010cern\u00e9 pan\u00ed p\u0159ibyla tv\u00e1\u0159 posledn\u00ed. K n\u00ed se postupn\u011b za\u010dalo p\u0159ipojovat cel\u00e9 t\u011blo. Emino dvoj\u010de znovu povstalo z \u010dern\u00e9 mlhy, tentokr\u00e1t ale nesku\u010delo, neprosilo o milost, neh\u00fdbalo se. O\u010dka m\u011blo zav\u0159en\u00e1, bradu pokleslou na hrudn\u00edku. Jako by ani ned\u00fdchalo, jako by u\u017e d\u00e1vno bylo\u2026 Ema se b\u00e1la to slovo vyslovit nahlas.
\n\u201eJe to pro tebe div, co, Emo Chardov\u00e1? Kdysi ses mi byla schopn\u00e1 postavit a te\u010f tu jen tak ne\u010dinn\u011b lelkuje\u0161 do pr\u00e1zdna,\u201c posm\u00edvala se j\u00ed odkudsi \u010cern\u00e1 pan\u00ed.
\nA pak Ema ke sv\u00e9 o\u010dn\u00ed hr\u016fze coby hlavn\u00ed snov\u00fd sn\u00edmatel spat\u0159ila n\u011bco, v co ani rad\u0161i nedoufala: nad jej\u00ed dvojnic\u00ed se vzn\u00e1\u0161el b\u00edl\u00fd obl\u00e1\u010dek ve tvaru tenisov\u00e9ho m\u00ed\u010dku. Ve V\u00e1nkov\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed to p\u0159edznamen\u00e1valo tu nejhor\u0161\u00ed mo\u017enou v\u011bc: ztr\u00e1tu du\u0161e, pomal\u00e9 vyhas\u00edn\u00e1n\u00ed \u017eivota.
\n\u201eTak co, Emo Chardov\u00e1, dok\u00e1\u017ee\u0161 svou dvojnici zachr\u00e1nit, nebo jsi\u2026\u201c
\n\u201eNeschopn\u00e1, NESCHOPN\u00c1!\u201c
\nEma v\u011bd\u011bla, \u017ee zlo pr\u00e1v\u011b dos\u00e1hlo maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00e9 hranice \u00fanosnosti. Takt\u00e9\u017e rovn\u011b\u017e spr\u00e1vn\u011b vytu\u0161ila, \u010d\u00ed hlas te\u010f n\u00e1le\u017eel pobo\u010dnici \u010cern\u00e9 pan\u00ed. To v n\u00ed vyburcovalo jakousi z\u00e1zra\u010dnou skrytou s\u00edlu a probudilo snahu zachr\u00e1nit nemo\u017en\u00e9. Ema jako znovuzrozen\u00e1 hbit\u011b vymr\u0161tila ruce a uchopila do dlan\u00ed du\u0161i sv\u00e9 dvojnice.
\n\u201eNe, NE, NE!\u201c vyk\u0159ikla varovn\u011b \u010cern\u00e1 pan\u00ed; patrn\u011b v\u016fbec nepo\u010d\u00edtala s t\u00edm, \u017ee by p\u0159es Eminu po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed zna\u010dnou mal\u00e1tnost k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu v\u016fbec mohlo doj\u00edt. Ta m\u011bla pocit, \u017ee \u010darod\u011bjnici na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik zahl\u00e9dla, jak k n\u00ed proud\u00ed vzduchem, pak u\u017e ale v rychl\u00e9m sledu n\u00e1sledovaly ona nezn\u00e1m\u00e1 mu\u017esk\u00e1 tv\u00e1\u0159, mlha a po n\u00ed p\u0159elet z lesa k dubov\u00e9 br\u00e1n\u011b a od n\u00ed na bezejmennou ulici, kde se rovn\u011b\u017e rozl\u00e9halo ono nep\u0159\u00edjemn\u00e9 Moronino \u201eNeschopn\u00e1, neschopn\u00e1.\u201c
\n\u201eVZCHOPTE SE, CHARDOV\u00c1!\u201c
\nEma procitla a zase up\u0159en\u011b hled\u011bla do o\u010d\u00ed profesorky fyziky. Moronov\u00e9 obli\u010dej za tu krati\u010dkou dobu, co se spolu nevid\u011bly, po\u0159\u00e1dn\u011b zbrun\u00e1tn\u011bl vzteky a o\u010di pod br\u00fdlemi j\u00ed div nevyl\u00e9t\u00e1valy z d\u016flk\u016f.
\n\u201eTAK ONA SI TU P\u0158I M\u00dd HODIN\u011a V KLIDU LELKUJE!\u201c (Dana Moronov\u00e1 sotva popadala dech.) \u201eNO TO JE TEDA U\u017d V\u00c1\u017dN\u011a VRCH\u00d3\u00d3\u00d3L!\u201c
\nEma o\u010di zas rychle sklopila, aby se vyhla profesor\u010dinu nep\u0159\u00edjemn\u00e9mu pohledu. P\u0159i tom j\u00ed upoutala vlastn\u00ed stud\u00edc\u00ed prav\u00e1 ruka. Kdy\u017e ji Ema rozev\u0159ela, spat\u0159ila v n\u00ed b\u00edlou kuli\u010dku. \u201eNo n\u00e9!\u201c pohl\u00e9dla na ni v \u00fa\u017easu.
\n\u201eA JE\u0160T\u011a KE V\u0160EMU MI TU KRADE N\u00c1\u010cIN\u00cd! TAK TO TEDA NE, HOLKA!! TO TEDA NE!!!\u201c
\nMoronov\u00e1 Em\u011b b\u00edlou magnetickou kuli\u010dku hbit\u011b vy\u0161kubla, hodila ji do krabice mezi ostatn\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed pom\u016fcky a jej\u00edm jm\u00e9nem \u0161la pou\u0161t\u011bt hr\u016fzu mezi studenty do lavic.
\n\u201eChardice se op\u011bt chov\u00e1, jako by j\u00ed pat\u0159il celej tenhle sv\u011bt! V\u0161echno v\u00ed, v\u0161echno zn\u00e1, v\u0161ude byla. Nen\u00ed divu, \u017ee ji r\u00fdsova\u010dky nezaj\u00edmaj, CO, HORECK\u00dd?!\u201c Profesorka k Petrovi ihned p\u0159ichv\u00e1tala. \u201eJakto\u017ee nesed\u00edte tam, kde m\u00e1te, Horeck\u00fd?! No pro\u010d taky \u017ee jo, kdy\u017e si studentskej person\u00e1l \u0159\u00edd\u00ed Chardice sama! A co ta sluch\u00e1tka, Horeck\u00fd?!\u201c Moronov\u00e1 mu je hbit\u00fdm pleskancem smetla z u\u0161\u00ed, kone\u010dn\u011b j\u00ed padla do o\u010d\u00ed tak\u00e9 Ditina pr\u00e1zdn\u00e1 \u017eidle. \u201eNo ov\u0161em, nen\u00ed divu, \u017ee se studenti bojej chodit do \u0161koly, kdy\u017e na n\u011b Chardice v jednom kuse pou\u0161t\u00ed hr\u016fzu! JENSENOV\u00c1!!\u201c
\nElke prudce vysko\u010dila ze \u017eidle, ani\u017e by v\u011bd\u011bla jak. Jak\u00e1si vnit\u0159n\u00ed neviditeln\u00e1 s\u00edla ji k tomu p\u0159im\u011bla.
\n\u201e\u0158ekla jsem snad, \u017ee v\u00e1s chci zkou\u0161et, JENSENOV\u00c1?! SEDNOUT! Podlejza\u010dky, ty v\u00e1m jdou, ale u m\u011b se \u017e\u00e1dn\u00e1 protekce trp\u011bt nebude, ROZUM\u00cdTE, JENSENOV\u00c1?! NEBUDE!!\u201c Pak Danin pohled padl na jej\u00edho ply\u0161\u00e1ka. \u201eHle, t\u0159\u00eddn\u00ed maskot, z\u0159ejm\u011b dar od Chardov\u00fd, co, Jensenov\u00e1?!\u201c probod\u00e1vala Elke dal\u0161\u00edmi nerudn\u00fdmi o\u010dn\u00edmi blesky. \u201eJ\u00e1 a Ludmilka (to myslela svou zap\u00e1lenou \u017ea\u010dku Kut\u00e1kovou) ale nic takov\u00fdho u\u017e d\u00e1l trp\u011bt nebudeme!\u201c
\nA ne\u017e se Elke nad\u00e1la, u\u017e Dana Moronov\u00e1 ply\u0161\u00e1ka v\u00edt\u011bzoslavn\u011b \u0161krtila v ruce. N\u00e1sledn\u011b sestr\u00e1m Petersenov\u00fdm odcizila jejich kru\u017e\u00edtka, taktn\u011b p\u0159isko\u010dila k vedlej\u0161\u00edmu okenn\u00edmu stolu, z lavice, kde sed\u011bly Hanka s Petrou, uko\u0159istila fyzik\u00e1ln\u00ed skrebl (ten tam d\u011bv\u010data v\u017edycky m\u011bla z\u00e1m\u011brn\u011b, aby se p\u0159i jeho n\u00e1lezu mohly vymluvit, \u017ee souvis\u00ed s danou v\u00fdukou) a pak j\u00edm ply\u0161\u00e1ka cel\u00e9ho obmotala, na\u010de\u017e do n\u011bj ona kru\u017e\u00edtka zap\u00edchla a forhendem ho takto vypar\u00e1d\u011bn\u00e9ho vyhodila z okna na ulici. Elke propukla v mocn\u00fd pl\u00e1\u010d, co\u017e profesorku Moronovou z\u0159ejm\u011b t\u011b\u0161ilo, by\u0165 s n\u00ed je\u0161t\u011b zdaleka nebyla hotov\u00e1.
\n\u201eA te\u010f pro n\u011bj koukejte mazat! TAK \u0160UP, \u0160UP, JENSENOV\u00c1, A\u0164 TO SVI\u0160T\u00cd!\u201c
\nElke to nemusela \u0159\u00edkat dvakr\u00e1t.
\n\u201ePo\u010dkej,\u201c zastavila ji u dve\u0159\u00ed Ema, \u201ep\u016fjdu tam s tebou.\u201c Na moment pojala podez\u0159en\u00ed, \u017ee od Elke kone\u010dn\u011b dostane po\u0159\u00e1dnou facku za v\u0161echny sv\u00e9 proh\u0159e\u0161ky, kter\u00e9 se obr\u00e1tily proti n\u00ed, ta se v\u0161ak nab\u00edzen\u00e9 ruce bez odporu podvolila.
\n\u201eNE, CHARDOV\u00c1, VY NIKAM NEP\u016eJDETE, JEN JENSEN\u2026\u201c
\nMoronov\u00e1 to nesta\u010dila do\u0159\u00edct, t\u011b\u017eko by to te\u010f nejsp\u00ed\u0161 dok\u00e1zala, zato v o\u010dn\u00edm poulen\u00ed pr\u00e1v\u011b p\u0159ekro\u010dila ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 do\u010dasn\u00e9 rekordy. Aby tak\u00e9 ne, kdy\u017e i ji, veleob\u00e1vanou to profesorku fyziky, ob\u0161\u0165astnil Emin zdvi\u017een\u00fd prost\u0159edn\u00ed\u010dek.
\n\u201eTOHLE SI VYPIJETE, CHARDOV\u00c1! M\u00c1TE ODE M\u011a KOULI, P\u011aTKU, SARDEL!! A VYLOU\u010cEN\u00cd V\u00c1S NEMINE!!!\u201c
\nEma se neost\u00fdchala prost\u0159edn\u00ed\u010dek zvednout podruh\u00e9. Hbit\u011b z krabice odcizila onu b\u00edlou magnetickou kuli\u010dku a cht\u011bla se s Elke kone\u010dn\u011b dostat ze t\u0159\u00eddy ven, kdy\u017e tu n\u00e1hle\u2026
\nOzvalo se r\u00e1zn\u00e9 bum a plesk, nebo\u0165 se na chodb\u011b za dve\u0159mi jako skryt\u00fd \u0161peh pr\u00e1v\u011b zm\u00edtal \u2013 kdo jin\u00fd ne\u017e Ludmila Kut\u00e1kov\u00e1. Ema s n\u00ed nemarnila \u010das, na fikuse z jej\u00ed strany sice nedo\u0161lo, av\u0161ak na stra\u0161en\u00ed v podob\u011b kletby \u010cern\u00e9 pan\u00ed u\u017e ano; Ema se prost\u011b rozhodla nav\u00e1zat na sn\u011bn\u00ed, j\u00edm\u017e byla sv\u011bdkem po odchodu z Litevsk\u00e9ho kabinetu.
\nA pak u\u017e za sebou vl\u00e1\u010dela ohromenou Elke, ob\u011b prob\u00edhaly \u0161koln\u00edmi chodbami a sna\u017eily se co nejrychleji dostat do \u0161atny pro tepl\u00e9 oble\u010den\u00ed a n\u00e1sledn\u011b \u00faprkem ven ze \u0161koly. Em\u011b za b\u011bhu neu\u0161ly udiven\u00e9 pohledy student\u016f, kte\u0159\u00ed ze zv\u011bdavosti vyb\u00edhali z u\u010deben, aby se pod\u00edvali, co se to d\u011bje. (Moronovou bylo sly\u0161et po cel\u00e9 \u0161kole.)<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

<\/p>\n


\n\u201eHele, vid\u00ed\u0161 ji?\u201c
\n\u201eNo jasn\u011b, to je ta divn\u00e1 diva od b\u00e9\u010dka\u0159\u016f.\u201c
\nEma se nar\u00e1\u017eky na svou osobu nesna\u017eila vn\u00edmat. Kone\u010dn\u011b s Elke seb\u011bhly posledn\u00ed schod, do \u0161atny doslova vtrhly, odsud nastrojen\u00e9 zam\u00ed\u0159ily rovnou do vestibulu a r\u00e1zem se ocitly p\u0159ed \u0161kolou. Tam se ale \u010derstv\u00e9ho vzduchu sotva sta\u010dily nad\u00fdchat, z oken se na n\u011b d\u00edvali nejen jejich vrstevn\u00edci, ale i n\u011bkte\u0159\u00ed u\u010ditel\u00e9, tak\u017ee Elke obratem vyhledala sv\u00e9ho ps\u00edho mazl\u00ed\u010dka, zandala ho do bra\u0161ny, a pak u\u017e si to ob\u011b d\u00edvky hbit\u011b r\u00e1zovaly za m\u011bsto.
\n\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1 u\u017e nemohu,\u201c vydechla Elke po ub\u011bhnut\u00ed dobr\u00e9ho jednoho kilometru.
\n\u201eKlid, d\u00e1l u\u017e b\u011b\u017eet stejn\u011b nemus\u00edme,\u201c podotkla Ema a i ona se zastavila.
\nTo u\u017e ob\u011b dosp\u011bly za m\u011bsto. Zam\u00ed\u0159ily na men\u0161\u00ed pl\u00e1cek, kde si na moment odpo\u010daly, a z n\u011bj n\u00e1sledn\u011b zab\u0159edly do hust\u00e9ho lesa.<\/span><\/span><\/span><\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ema polykala napr\u00e1zdno. Cel\u00e1 se klepala. Takhle rozzloben\u00e9ho Pavla Haufnera je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eila. D\u00edval se na ni, jako by ji cht\u011bl na m\u00edst\u011b u\u0161krtit. Pauza v jeho mluv\u011b v\u0161ak nesignalizovala, \u017ee jeho vztek nadobro skon\u010dil (pr\u00e1v\u011b toti\u017e siln\u011b oddechoval), naopak, … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[3],"tags":[],"class_list":["post-3170","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-citymeans2"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3170","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3170"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3170\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4428,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3170\/revisions\/4428"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3170"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3170"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3170"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}