{"id":2725,"date":"2020-07-27T09:09:49","date_gmt":"2020-07-27T07:09:49","guid":{"rendered":"http:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=2725"},"modified":"2020-02-16T10:30:30","modified_gmt":"2020-02-16T08:30:30","slug":"bonus-cislo-7-sedma-povidka-radovana-litevskeho","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/citymeans\/city-means-iv-mesto-plne-nazoru\/bonus-cislo-7-sedma-povidka-radovana-litevskeho","title":{"rendered":"Bonus \u010d\u00edslo 7- Sedm\u00e1 pov\u00eddka Radovana Litevsk\u00e9ho"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

Bonus \u010d\u00edslo 7 \u2013 Sedm\u00e1 pov\u00eddka Radovana Litevsk\u00e9ho<\/b><\/p>\n

Na okraji, jinak v\u00edce m\u00e9n\u011b poklidn\u00e9 v\u00edsky jm\u00e9nem J\u00edmav\u00e9 Lhotenice, st\u00e1lo men\u0161\u00ed s\u00eddlo, jemu\u017e pevnou rukou vl\u00e1dla Gertruda Stratov\u00e1. Byla to postar\u0161\u00ed d\u00e1ma, je\u017e mezi m\u00edstn\u00edmi nem\u011bla zrovna dvakr\u00e1t dobrou pov\u011bst. A\u010dkoliv po sv\u00e9m zesnul\u00e9m man\u017eelovi p\u0159ed \u010dasem zd\u011bdila nemal\u00e9 pen\u011b\u017eit\u00e9 jm\u011bn\u00ed, navenek p\u016fsobila, jako by tomu tak ve skute\u010dnosti v\u016fbec nebylo. \u0160atila se skromn\u011b a v m\u00edstn\u00edm obch\u016fdku nakupovala pokud mo\u017eno co nejlevn\u011bj\u0161\u00ed dostupn\u00e9 potraviny, tak aby co nejv\u00edce u\u0161et\u0159ila. Dokonce onehdy odm\u00edtla sv\u00e9mu zesnul\u00e9mu choti vypravit n\u00e1le\u017eit\u00fd poh\u0159eb a ne\u00fastupn\u011b trvala na tom, aby ho, za pomyslnou almu\u017enu a bez obvykl\u00fdch oficialit, zakopali na rodn\u00e9m pozemku.<\/p>\n

Gertruda m\u011bla se zesnul\u00fdm chot\u011bm syna a dceru. I na nich v\u00fdrazn\u011b \u0161et\u0159ila a tak\u0159ka nic jim nedop\u0159\u00e1vala. Sourozenci m\u011bli zak\u00e1z\u00e1no st\u00fdkat se s kamar\u00e1dy a od \u00fatl\u00e9ho d\u011btstv\u00ed t\u011b\u017ece manu\u00e1ln\u011b pracovali, nebo\u0165 si jejich matka t\u00e9m\u011b\u0159 nepotrp\u011bla na \u017e\u00e1dn\u00e9 slu\u017eebnictvo, to dle n\u00ed byla dal\u0161\u00ed z\u00e1va\u017en\u00e1 finan\u010dn\u00ed z\u00e1t\u011b\u017e.<\/p>\n

Jedinou v\u00fdjimku tvo\u0159ila Vilma Vav\u0159\u00ednov\u00e1. I j\u00ed by se za b\u011b\u017en\u00fdch okolnost\u00ed Gertruda nejrad\u011bji zbavila, le\u010d v tom j\u00ed br\u00e1nila pr\u00e1v\u011b z\u00e1v\u011bt zesnul\u00e9ho chot\u011b. A tak, kdy\u017e toto Gertruda nem\u011bla ve sv\u00e9 pravomoci, alespo\u0148 si prost\u0159ednictv\u00edm slu\u017eebn\u00e9 vyb\u00edjela vztek na sv\u00fdch d\u011btech. Fyzick\u00e9 tresty tu tak byly tak\u0159ka na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku. A to mnohdy t\u0159eba jen za oby\u010dejn\u00e9 malichernosti.<\/p>\n

Posledn\u011b se dle Gertrudy z\u00e1va\u017en\u011b provinila dcerka, kdy\u017e si bez jej\u00edho svolen\u00ed po\u0159\u00eddila psa. Toho j\u00ed daroval m\u00edstn\u00ed hajn\u00fd Hejsek. Jeho fenka na sv\u011bt p\u0159ed \u010dasem p\u0159ivedla sedm n\u00e1dhern\u00fdch vo\u0159\u00ed\u0161k\u016f, a proto jmenovan\u00fd uv\u00edtal ka\u017ed\u00e9ho p\u0159\u00edpadn\u00e9ho z\u00e1jemce, jen\u017e by se jich ochotn\u011b a hlavn\u011b s l\u00e1skou ujal, a\u017e trochu odrostou. No a kdy\u017e kolem jeho h\u00e1jovny takhle jednou m\u011bla cestu mlad\u00e1 sle\u010dna Stratov\u00e1, kter\u00e1 si zv\u00ed\u0159\u00e1tko p\u0159\u00e1la snad ji\u017e od kol\u00e9bky, r\u00e1d j\u00ed jednoho vo\u0159\u00ed\u0161ka v\u011bnoval. S\u00e1m pan hajn\u00fd v\u011bd\u011bl, jakou Gertruda Stratov\u00e1 m\u00e1 povahu, doufal v\u0161ak, \u017ee t\u0159eba pr\u00e1v\u011b n\u011bm\u00e1 tv\u00e1\u0159 u n\u00ed probud\u00ed dosud nepoznan\u00e9, ony zm\u00edn\u011bn\u00e9 l\u00e1skypln\u00e9 city.<\/p>\n

V tom se ov\u0161em velmi v\u00e1\u017en\u011b zm\u00fdlil. Kdy\u017e na Tlapi\u010dku, jak dcerka ps\u00edka pojmenovala, jej\u00ed matka nakonec p\u0159i\u0161la, spustila takov\u00fd povyk, \u017ee bylo radno klidit se j\u00ed z cesty. To pak op\u011btovn\u011b do\u0161lo na fyzick\u00e9 tresty, je\u017e nedobrovoln\u011b vykon\u00e1vala slu\u017eebn\u00e1 Vilma. A Gertruda? Ta se ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti mezit\u00edm slastn\u011b uvelebila v k\u0159esle, zavdala si obl\u00edben\u00e9ho d\u017einu a s ka\u017edou r\u00e1nou poci\u0165ovala \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed slast.<\/p>\n

\u201ePan\u00ed, to u\u017e by sta\u010dilo, nemysl\u00edte?\u201c volala na ni prosebn\u011b Vilma, po p\u016flhodin\u011b vykon\u00e1van\u00ed dan\u00e9ho ulo\u017een\u00e9ho trestu.<\/p>\n

\u201eCo\u017ee?\u201c Gertruda r\u00e1zn\u011b vysko\u010dila z k\u0159esla, div sklenku s d\u017einem neupustila na zem. \u201e Ani n\u00e1hodou! Za toho \u010dokla pra\u0161iv\u00fdho je to po\u0159\u00e1d m\u00e1lo! POKRA\u010cUJTE!\u201c<\/p>\n

Neboh\u00e9 Vilm\u011b tedy nezb\u00fdvalo ne\u017e v p\u0159\u00e1n\u00ed pan\u00ed domu vyhov\u011bt.<\/p>\n

Tu noc nejmlad\u0161\u00ed z obou sourozenc\u016f nemohla zamhou\u0159it o\u010di, jak ji v\u0161e od v\u00fdprasku bolelo. A tu ji p\u0159isp\u011bchal ut\u011b\u0161ovat bratr: \u201eNeboj, Tlapi\u010dkovi se ur\u010dit\u011b nic v\u00e1\u017en\u00e9ho nestalo. M\u00e1ma ho p\u0159ece tou brokovnic\u00ed netrefila.<\/p>\n

\u201eAle co…\u201c popotahovala sest\u0159i\u010dka, \u201eco kdy\u017e se n\u011bkam zab\u011bhl?\u201c<\/p>\n

\u201eTlapi\u010dka? Ten je touhle dobou ur\u010dit\u011b ji\u017e d\u00e1vno u Hejska nazp\u00e1tek v h\u00e1jovn\u011b.\u201c<\/p>\n

\u201eK\u00e9\u017e… k\u00e9\u017e bys m\u011bl pravdu.\u201c<\/p>\n

\u201eTo v\u00ed\u0161, \u017ee ji m\u00e1m,\u201c konej\u0161il sest\u0159i\u010dku bratr a l\u00e1skypln\u011b ji objal.<\/p>\n

\u201eKdy tohle u\u017e jen skon\u010d\u00ed?\u201c<\/p>\n

\u201eNeboj, ji\u017e brzy,\u201c uji\u0161\u0165oval bratr sest\u0159i\u010dku a s\u00e1m pro sebe si zopakoval: \u201eJi\u017e brzy.\u201c<\/p>\n

Jistou nad\u011bj \u201ena zm\u011bnu k lep\u0161\u00edmu\u201c mohla p\u0159in\u00e9st n\u00e1sledn\u00e1 sch\u016fzka. Tu si na Gertrud\u011b vyprosila Dana Kostkov\u00e1, u\u010ditelka na zdej\u0161\u00ed dev\u00edtiletce, kam dvojice sourozenc\u016f doch\u00e1zela. Onu sch\u016fzku Dana napl\u00e1novala hned na druh\u00fd den na \u010dtvrtou odpoledn\u00ed.<\/p>\n

\u201eOpravdu netu\u0161\u00edm, pro\u010d jsem se sem musela obt\u011b\u017eovat p\u0159ij\u00edt,\u201c ozn\u00e1mila Dan\u011b nam\u00edsto pozdravu u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b Gertruda, kdy\u017e dorazila do jej\u00edho kabinetu a to s v\u00edce ne\u017e p\u016flhodinov\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm.<\/p>\n

\u201eDobr\u00fd den, cen\u00edm si toho. Pros\u00edm, posa\u010fte se,\u201c vyzvala ji naopak ve v\u0161\u00ed po\u010destn\u00e9 slu\u0161nosti Dana.<\/p>\n

Gertruda j\u00ed jen velmi neochotn\u011b v p\u0159\u00e1n\u00ed vyhov\u011bla, co\u017e u\u010ditelka dala najevo up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, dop\u0159edu tu\u0161\u00edc, \u017ee s pan\u00ed Stratovou nebude lehk\u00e1 \u0159e\u010d.<\/p>\n

\u201eTak o\u010d kr\u00e1\u010d\u00ed, milostiv\u00e1?\u201c zeptala se t\u00e9m\u011b\u0159 ura\u017een\u011b Gertruda, na\u010de\u017e pra\u0161tila s kabelkou r\u00e1zn\u011b na st\u016fl.<\/p>\n

Dana zachovala i tentokr\u00e1t pat\u0159i\u010dn\u00fd klid a vyh\u00fdbav\u011b z jej\u00edch \u00fast vy\u0161lo: \u201eNechcete, pan\u00ed Stratov\u00e1, uva\u0159it k\u00e1vu? Tak\u00e9 v\u00e1m mohu nab\u00eddnout tyto chutn\u00e9 z\u00e1kusky. Jen si klidn\u011b poslu\u017ete.\u201c<\/p>\n

Gertruda si tedy ost\u00fdchav\u011b vzala do ruky jednu su\u0161enku. Ne\u017e ji v\u0161ak poz\u0159ela, d\u016fkladn\u011b si j\u00ed ze v\u0161ech stran nejd\u0159\u00edve prohl\u00e9dla, jako by snad m\u011bla b\u00fdt otr\u00e1ven\u00e1. \u201eTo zjevn\u011b nebude zdej\u0161\u00ed j\u00edmavsk\u00fd sortiment, co?\u201c zaj\u00edmala se.<\/p>\n

\u201eAno, to m\u00e1te pravdu. Tyto su\u0161enky poch\u00e1zej\u00ed a\u017e z dalek\u00e9ho orientu, kde pravideln\u011b host\u00ed stoly t\u011bch nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch mocensk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f.\u201c<\/p>\n

\u201eA\u017e takhle?\u201c prot\u00e1hla r\u00e1doby naoko p\u0159ekvapen\u011b Gertruda.<\/p>\n

\u201eAno, a\u017e tak,\u201c uji\u0161\u0165ovala ji Dana. \u201eChutnaj\u00ed v\u00e1m?\u201c<\/p>\n

\u201eNen\u00ed to \u0161patn\u00fd,\u201c pronesla n\u00e1sledn\u011b Gertruda, kdy\u017e si jednu kone\u010dn\u011b vzala do pusy, av\u0161ak nebyla by to ona, kdyby se vz\u00e1p\u011bt\u00ed nezeptala: \u201eDouf\u00e1m ale, \u017ee se za n\u011b nebudu muset n\u011bjak revan\u0161ovat?\u201c<\/p>\n

\u201eNe, toho se ob\u00e1vat rozhodn\u011b nemus\u00edte,\u201c pobavilo toto celkem Danu. \u201eA tady je z dovolen\u00edm ona k\u00e1vi\u010dka, p\u016fvodem a\u017e z Ar\u00e1bie.<\/p>\n

\u201eJo, d\u00edky,\u201c pronesla Gertruda s plnou pusou, jak si nyn\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b zavd\u00e1vala su\u0161enek.<\/p>\n

Dana se na setk\u00e1n\u00ed s Gertrudou jak vidno sna\u017eila co nejl\u00e9pe p\u0159ipravit. Dop\u0159edu spr\u00e1vn\u011b vytu\u0161ila, \u017ee ta nepohrdne poho\u0161t\u011bn\u00edm, kdy\u017e to j\u00ed bude pod\u00e1v\u00e1no zcela gratis. Velmi dob\u0159e si i uv\u011bdomovala, \u017ee teprve te\u010f p\u0159ijde ona problemati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st, v\u011b\u0159ila v\u0161ak v jej\u00ed pln\u00e9 zvl\u00e1dnut\u00ed. To, \u010deho cht\u011bla pro za\u010d\u00e1tek Dana dos\u00e1hnout, se j\u00ed zd\u00e1rn\u011b povedlo. Gertruda se nach\u00e1zela v celkem dobr\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed, jen ji zb\u00fdvalo v n\u011bm udr\u017eet i nad\u00e1le.<\/p>\n

\u201eEhm,\u201c odka\u0161lala si pro za\u010d\u00e1tek Dana, \u201eale pro\u010d jsem si v\u00e1s sem dnes pozvala. Jde mi…. jde mi o va\u0161e d\u011bti,\u201c dopov\u011bd\u011bla, p\u0159i\u010dem\u017e na n\u00ed byla viditeln\u011b zn\u00e1t \u00faleva. Zato Gertruda okam\u017eit\u011b pojala jist\u00e9 podez\u0159en\u00ed.<\/p>\n

\u201eCo pros\u00edm?\u201c vyprskla s plnou pusou.<\/p>\n

\u201eAno, sly\u0161ela jste dob\u0159e, pan\u00ed Stratov\u00e1, pozvala jsem si v\u00e1s sem kv\u016fli va\u0161\u00edm d\u011btem,\u201c zopakovala celkem vyrovnan\u011b Dana, navenek p\u0159edst\u00edraj\u00edc\u00ed, \u017ee j\u00ed Gertrudino v\u00fdst\u0159edn\u00ed chov\u00e1n\u00ed nijak nevad\u00ed.<\/p>\n

\u201eTi haranti snad n\u011bco zase vyve…? \u00c9\u00e9\u00e9\u00e9, chrrr!\u201c Gertrud\u011b n\u00e1hle zasko\u010dilo, a tak j\u00ed Dana cht\u011b necht\u011b musela p\u0159isp\u011bchat na pomoc, aby se h\u0159\u00ed\u010dkou osudu \u010dirou n\u00e1hodou nezadusila.<\/p>\n

\u201eV po\u0159\u00e1dku?\u201c<\/p>\n

\u201eJo, jo, dobr\u00fd,\u201c zachropt\u011bla Gertruda.<\/p>\n

\u201eRad\u011bji se napijte,\u201c ponoukala ji Dana, le\u010d ani to p\u0159\u00edli\u0161 nepomohlo, sp\u00ed\u0161e naopak, nebo\u0165 k\u00e1va byla je\u0161t\u011b zna\u010dn\u011b va\u0159\u00edc\u00ed.<\/p>\n

\u201e\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1, \u00e9\u00e9\u00e9\u00e9! To tak p\u00e1\u00e1\u00e1l\u00ed\u00ed\u00ed!\u201c zaje\u010dela vz\u00e1p\u011bt\u00ed Gertruda, na\u010de\u017e s hrne\u010dkem r\u00e1zn\u011b mr\u0161tila na st\u016fl, po n\u011bm\u017e se jeho obsah rozlil tak ne\u0161ikovn\u011b, \u017ee sm\u00e1\u010del hned n\u011bkolik lejster najednou.<\/p>\n

\u201eTak snad n\u00e1s ji\u017e nezasko\u010d\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnost,\u201c uniklo Dan\u011b nekontrolovan\u011b z \u00fast, kdy\u017e se z\u00e1hy pustila do ukl\u00edzen\u00ed dan\u00e9 vznikl\u00e9 spou\u0161t\u011b. Sv\u00fdch slov v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed ho\u0159ce zalitovala.<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 jsem snad pro v\u00e1s nep\u0159\u00edjemnost<\/i>?\u201c vylo\u017eila si to Gertruda bohu\u017eel \u010dist\u011b po sv\u00e9m. \u201eNo pros\u00edm, j\u00e1 klidn\u011b m\u016f\u017eu hned te\u010f odej\u00edt, co s t\u00edm taky d\u011blat n\u011bjak\u00e9 drahoty.\u201c<\/p>\n

\u201eNe, po\u010dkejte pan\u00ed Stratov\u00e1, t\u00edm jsem nijak nem\u00ednila v\u00e1s,\u201c sna\u017eila se j\u00ed Dana usm\u011brnit zp\u011bt ke stolu, le\u010d Gertruda toto vehementn\u011b odm\u00edtala. \u201eTak po\u010dkejte p\u0159ece,\u201c poda\u0159ilo se Dan\u011b na posledn\u00ed chv\u00edli Gertrud\u011b zabr\u00e1nit v odchodu, kdy\u017e ta se u\u017eu\u017e s\u00e1pala po klice dve\u0159\u00ed kabinetu.\u201c<\/p>\n

\u201eCo je\u0161t\u011b chcete? J\u00e1 doopravdy odch\u00e1z\u00edm, tak m\u011b nechte bejt! P\u0159ece se od v\u00e1s nenech\u00e1m zab\u00edt!\u201c vzpouzela se Gertruda.<\/p>\n

\u201eJen je\u0161t\u011b chvilenku m\u011bjte strpen\u00ed, va\u0161e d\u011bti…\u201c<\/p>\n

\u201eNo co to s nimi sakra po\u0159\u00e1d m\u00e1te?\u201c<\/p>\n

\u201eNemohla jsem si nepov\u0161imnout jist\u00fdch z\u00e1va\u017en\u00fdch okolnost\u00ed…\u201c<\/p>\n

\u201eJak\u00fdch okolnost\u00ed?\u201c vy\u0161t\u011bkla Gertruda.<\/p>\n

\u201eNo, nap\u0159\u00edklad on\u011bch mod\u0159in a podlitin na ruk\u00e1ch a na nohou…\u201c<\/p>\n

\u201eNo a co j\u00e1 jako s t\u00edm?\u201c vyslovila Gertruda znovu opovr\u017een\u011b. \u201eTak sebou n\u011bkde prost\u011b sekly!\u201c<\/p>\n

\u201eMaj\u00ed podlitiny a od\u0159eniny po cel\u00e9m t\u011ble,\u201c poznamenala v\u00e1\u017en\u011b Dana. \u201eProto si po pr\u00e1vu o n\u011b d\u011bl\u00e1m starosti…\u201c<\/p>\n

\u201eNo, t\u011b\u017ece manu\u00e1ln\u011b pracuj\u00ed, tak to maj\u00ed t\u0159eba z toho,\u201c pod\u0159ekla se necht\u011bn\u011b Gertruda.<\/p>\n

Dana na sob\u011b dala okam\u017eit\u011b zn\u00e1t nemal\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed a z\u00e1rove\u0148 se u n\u00ed dostavil i n\u00e1padn\u00fd \u0161ok. \u201eV u\u017e tak mlad\u00e9m v\u011bku?\u201c kroutila nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou.<\/p>\n

\u201e\u017divot se s nik\u00fdm nemazl\u00ed, v\u00e1\u017een\u00e1, to m\u011bjte laskav\u011b na pam\u011bti,\u201c vy\u0161t\u011bkla Gertruda, na\u010de\u017e se usilovn\u011b sna\u017eila z kabinetu dostat ven.<\/p>\n

\u201eAle co t\u0159eba n\u011bjac\u00ed kamar\u00e1di…\u201c<\/p>\n

\u201ePche, a k \u010demu? Jen by ty dva zbyte\u010dn\u011b rozptylovali! Rozhodn\u011b n\u011bco takov\u00e9ho nep\u0159ich\u00e1z\u00ed v \u00favahu!\u201c st\u00e1la si Gertruda neoblomn\u011b za sv\u00fdm. Kone\u010dn\u011b se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vymanila z Daniny p\u0159\u00edzn\u011b, ch\u0148apla po klice, otev\u0159ela si a proklouzla ven na chodbu.<\/p>\n

U\u010ditelka s nev\u00fdslovn\u00fdm ubl\u00ed\u017een\u00edm zabouchla dve\u0159e sv\u00e9ho kabinetu. C\u00edtila se zna\u010dn\u011b mizern\u011b a tak\u00e9 provinile, \u017ee s Gertrudou nenalezla spole\u010dnou \u0159e\u010d. Po pr\u00e1vu si tak o ob\u011b dv\u011b d\u011bti op\u011btovn\u011b za\u010dala d\u011blat p\u0159ehnanou starost, po tom v\u0161em, co tu z \u00fast jejich matky zazn\u011blo. T\u011b\u017ece manu\u00e1ln\u011b pracuj\u00ed… nemaj\u00ed n\u00e1rok na p\u0159\u00e1tele…<\/i><\/p>\n

Znovu a znovu si toto Dana v duchu p\u0159ehr\u00e1vala jako ve zpomalen\u00e9m filmu. Pot\u00e9 j\u00ed na mysli vytanulo ono mo\u017en\u00e9 nejhor\u0161\u00ed: Gertruda sv\u00e9 d\u011bti patrn\u011b t\u00fdr\u00e1 t\u00edm nejhor\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm zp\u016fsobem. Jako by ji u\u010ditelka podv\u011bdom\u011b sama p\u0159ivolala nazp\u011bt, dve\u0159e kabinetu se toti\u017e znovu rozl\u00e9tly doko\u0159\u00e1n a ob\u011b \u017eeny se nakr\u00e1tko st\u0159etly pohledy.<\/p>\n

\u201ePan\u00ed Stratov\u00e1, p\u0159em\u00fd\u0161lela jsem o tom, co…\u201c<\/p>\n

Gertruda od Dany v\u0161ak ve vte\u0159in\u011b odvr\u00e1tila o\u010di, sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159ila ke stolu, z n\u011bho\u017e vzala svoji kabelku, j\u00ed\u017e tam prve zapomn\u011bla, a ne\u017e se u\u010ditelka sta\u010dila pln\u011b rozkoukat, byla u\u017e zase na chodb\u011b.<\/p>\n

\u201eAbych pravdu \u0159ekla, tak ta va\u0161e exotick\u00e1 k\u00e1va a su\u0161enky nest\u00e1ly za nic!\u201c bylo \u00fapln\u011b to posledn\u00ed, co Gertruda Dan\u011b \u00fase\u010dn\u011b vzk\u00e1zala. Pak u\u017e ji u\u010ditelka jen vid\u011bla, jak r\u00e1zuje chodbou ke schod\u016fm, kde se j\u00ed nadobro ztratila z dohledu.<\/p>\n

Gertruda Stratov\u00e1 byla toho dne opravdu velice podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1. \u201eVilmo! Kde sakra v\u011bz\u00edte?\u201c vyk\u0159ikovala na cel\u00e9 kolo, jakmile p\u0159ekro\u010dila pr\u00e1h rodn\u00e9 zahrady. \u201eTAK KDE KRUCIN\u00c1L JSTE?\u201c p\u0159idala na d\u016frazu v hlase.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b se otev\u0159ely dve\u0159e domu a z nich kvapn\u011b vyb\u011bhla slu\u017eebn\u00e1. \u201eU\u017e… u\u017e b\u011b\u017e\u00edm pan\u00ed. P\u0159ipravuji… p\u0159ipravuji ve\u010de\u0159i.\u201c<\/p>\n

\u201eA kde jsou d\u011bcka?\u201c zaj\u00edmala se d\u00e1le Gertruda.<\/p>\n

\u201ePom\u00e1haj\u00ed… pom\u00e1haj\u00ed mi s jej\u00ed… s jej\u00ed p\u0159\u00edpravou, jak… jak jste sama… sama nak\u00e1zala,\u201c popadala Vilma sotva dech.<\/p>\n

\u201eNo jen jestli,\u201c vyslovila Gertruda podez\u0159\u00edvav\u011b a zm\u011b\u0159ila si slu\u017eebnou p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem.<\/p>\n

\u201eOpravdu, m\u016f\u017eete… m\u016f\u017eete se o tom sama… sama j\u00edt p\u0159esv\u011bd\u010dit,\u201c odv\u011btila zad\u00fdchan\u00e1 Vilma, tu\u0161\u00edce pot\u00ed\u017ee. Opr\u00e1vn\u011bn\u011b!<\/p>\n

\u201eTAK J\u00c1 \u017dE N\u00c1LE\u017dIT\u011a NEDB\u00c1M O SV\u00c1 D\u011aCKA? KDO Z V\u00c1S DVOU SI DOVOLIL M\u011a U U\u010cITELSK\u00c9HO SBORU TAKHLE L\u017dIV\u011a POMLOUVAT?\u201c zav\u0159e\u0161t\u011bla Gertruda, kdy\u017e jako rozen\u00fd gener\u00e1l napochodovala do kuchyn\u011b, kde se nach\u00e1zely jej\u00ed d\u011bti. Ob\u011b se stra\u0161n\u011b lekly. Ta mlad\u0161\u00ed ze sourozenc\u016f na zem s rachotem upustila hrnec, v n\u011bm\u017e p\u0159ipravovala pol\u00e9vku, zat\u00edmco ten star\u0161\u00ed ko\u0161 s poleny, jimi\u017e se pr\u00e1v\u011b chystal zatopit v kamnech.<\/p>\n

\u201eTY TO KOUKEJ UKLIDIT!\u201c nak\u00e1zala matka dce\u0159i. \u201eA TY, ALOU DO POKOJE!\u201c p\u0159ik\u00e1zala synovi.<\/p>\n

Sourozenci zcela spr\u00e1vn\u011b odtu\u0161ili, co patrn\u011b nastane, kdy\u017e Gertruda syna a slu\u017eebnou Vilmu vyzvala, aby se ihned obt\u011b\u017eovali do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti, a dcera aby se tam urychlen\u011b dostavila pot\u00e9, co po sob\u011b v kuchyni poklid\u00ed.<\/p>\n

\u201eAle j\u00e1 o tob\u011b nic \u0161patn\u00e9ho u\u010ditelsk\u00e9mu sboru nevykl\u00e1dal, maminko,\u201c br\u00e1nil se syn.<\/p>\n

\u201eNel\u017ei kluku, moc dob\u0159e v\u00edm, jak to v\u0161echno bylo!\u201c dala Gertruda o\u010dn\u00edmi blesky jasn\u011b najevo, \u017ee o tom nehodl\u00e1 v\u00edce diskutovat.<\/p>\n

Role sourozenc\u016f se tak prohodily. Nyn\u00ed to byl onen star\u0161\u00ed z nich, kdo od Vilmy zakou\u0161el bolestiv\u00e9 r\u00e1ny \u0159emenem, kde\u017eto ta mlad\u0161\u00ed tomu nedobrovoln\u011b musela p\u0159ihl\u00ed\u017eet. A Gertruda? Ta se obdobn\u011b pohodln\u011b usadila v k\u0159esle, zavdala si vrchovat\u011b sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho d\u017einu a se slast\u00ed sob\u011b vlastn\u00ed se odd\u00e1vala v\u00fdk\u0159ik\u016fm pr\u00e1v\u011b trestan\u00e9ho.<\/p>\n

\u201ePan\u00ed, nemysl\u00edte, \u017ee to u\u017e sta\u010d\u00ed?\u201c ozvala se po \u010dtvrthodin\u011b vykon\u00e1van\u00e9ho trestu Vilma. Stala se v\u0161ak nev\u00eddan\u00e1 v\u011bc, nikdo j\u00ed toti\u017e neodpov\u011bd\u011bl. \u201eTak pan\u00ed, mohu u\u017e s t\u00edm p\u0159estat?\u201c zvolala Vilma podruh\u00e9. Pak pot\u0159et\u00ed, po\u010dtvrt\u00e9, pop\u00e1t\u00e9… a st\u00e1le nic.<\/p>\n

\u201ePan\u00ed? PAN\u00cd?\u201c<\/p>\n

Vilma v\u0161eho nechala a vydala se zjistit, co se vlastn\u011b stalo.<\/p>\n

\u201e\u017de by ode\u0161la pry\u010d?\u201c namlouvala si slu\u017eebn\u00e1.<\/p>\n

Pak ale spat\u0159ila, jak z op\u011brky k\u0159esla nep\u0159irozen\u011b vis\u00ed ruka.<\/p>\n

\u201e\u017de by usnula?\u201c p\u0159ehodnotila Vilma svoji p\u016fvodn\u00ed domn\u011bnku.<\/p>\n

\u201ePan\u00ed?\u201c<\/p>\n

Vilma v\u00e1hala, nakonec v\u0161ak v sob\u011b vzburcovala v\u0161echnu odvahu a k\u0159eslo k sob\u011b nato\u010dila \u010delem. Spat\u0159ila v n\u011bm Gertrudu v neobvykl\u00e9 poloze, hlavou sklon\u011bnou k jedn\u00e9 stran\u011b.<\/p>\n

\u201ePan\u00ed?\u201c<\/p>\n

Jakmile se j\u00ed slu\u017eebn\u00e1 dotkla, hlava \u017een\u011b poklesla je\u0161t\u011b n\u00ed\u017ee.<\/p>\n

\u201ePAN\u00cd!\u201c<\/p>\n

Vilma o tom ji\u017e v\u016fbec nepochybovala. Rozbit\u00e1 sklenice s rozlit\u00fdm d\u017einem na podlaze ostatn\u011b hovo\u0159ila za v\u0161e. Gertruda Stratov\u00e1 ji\u017e nejevila v\u00edce zn\u00e1mek \u017eivota.<\/p>\n

Na m\u00edsto byl okam\u017eit\u011b povol\u00e1n l\u00e9ka\u0159, jen\u017e zakr\u00e1tko p\u0159i\u0161el se zaj\u00edmavou informac\u00ed, a sice \u017ee Gertruda nezem\u0159ela p\u0159irozenou smrt\u00ed, n\u00fdbr\u017e \u017ee ji n\u011bkdo otr\u00e1vil. V d\u017einu se toti\u017e na\u0161lo nemal\u00e9 mno\u017estv\u00ed cyank\u00e1l\u00ed, je\u017e do n\u011bj zjevn\u011b n\u011bkdo \u00famysln\u011b p\u0159idal. P\u0159irozen\u011b se do toho vlo\u017eila policie a to v \u010dele s Robertem Depoltem. Ten si nechal postupn\u011b p\u0159edvolat v\u0161echny, co kdy m\u011bli s pan\u00ed Stratovou do\u010din\u011bn\u00ed. Mezi nimi mimo jin\u00e9 i hajn\u00e9ho Hejska a Danu Kostkovou, kte\u0159\u00ed shodn\u011b potvrdili, jak\u00e1 Gertruda byla prohnan\u00e1 potvora a jak nem\u00edstn\u011b terorizovala sv\u00e9 dv\u011b d\u011bti, jim\u017e v\u0161e odep\u00edrala. A kdo jin\u00fd o tom mohl v\u011bd\u011bt v\u00edce ne\u017e pr\u00e1v\u011b slu\u017eebn\u00e1 Gertrudy Stratov\u00e9, tedy Vilma Vav\u0159\u00ednov\u00e1.<\/p>\n

\u201eNu\u017ee, sle\u010dno Vav\u0159\u00ednov\u00e1, zajist\u00e9 nejsp\u00ed\u0161e tu\u0161\u00edte, pro\u010d jsme si k v\u00fdslechu p\u0159edvolali i v\u00e1s.\u201c<\/p>\n

\u201eAno, mysl\u00edm, \u017ee ano. T\u00e9m\u011b\u0159 deset let jsem Gertrud\u011b Stratov\u00e9 d\u011blala slu\u017eebnou a tud\u00ed\u017e v\u00e1m o n\u00ed mohu poskytnout \u010detn\u00e9 informace,\u201c odtu\u0161ila Vilma.<\/p>\n

\u201eVelice spr\u00e1vn\u011b,\u201c pok\u00fdval Robert souhlasn\u011b hlavou. \u201eNu\u017ee, co mi o va\u0161\u00ed b\u00fdval\u00e9 pan\u00ed tedy pov\u00edte? \u201c vyzval ji.<\/p>\n

Ani Vilma p\u0159i sv\u00e9m podrobn\u00e9m v\u00fdkladu neopomenula zm\u00ednit \u00fatrapy, je\u017e ze strany Gertrudy zakou\u0161ela jak ona, tak i sourozenci. Roberta pak p\u0159\u00edmo \u0161okovalo, s jakou otev\u0159enost\u00ed se Vilma rozhovo\u0159ila o fyzick\u00fdch trestech, kter\u00e9, na v\u00fdslovn\u00fd p\u0159\u00edkaz sv\u00e9 b\u00fdval\u00e9 pan\u00ed, musela na obou d\u011btech nedobrovoln\u011b praktikovat, \u017ee to nevydr\u017eel a na chv\u00edli musel opustit m\u00edstnost, v n\u00ed\u017e v\u00fdslech prob\u00edhal. Jako kdyby Robert coby doktor u pacienta n\u00e1hle objevil l\u00e9ta nel\u00e9\u010den\u00fd n\u00e1dor ob\u0159\u00edch rozm\u011br\u016f, jen\u017e ne\u0161el odstranit.<\/p>\n

Robert se vr\u00e1til a\u017e za dobrou \u010dtvrthodinu a to i se sklenic\u00ed vody v ruce. \u201ePromi\u0148te, ale prost\u011b to, co jste mi p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u0159ekla, mnou naprosto ot\u0159\u00e1slo,\u201c p\u0159iznal Vilm\u011b na rovinu a napil se, p\u0159i\u010dem\u017e za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti sem tam.<\/p>\n

\u201eA m\u00e1te ji\u017e podez\u0159en\u00ed na n\u011bkoho konkr\u00e9tn\u00edho?\u201c zeptala se n\u00e1sledn\u011b Vilma, kdy\u017e se Robert, trochu ji\u017e zklidn\u011bn\u00fd, usadil zp\u011bt na \u017eidli, p\u0159i\u010dem\u017e se b\u00fdval\u00e1 slu\u017eebn\u00e1 sna\u017eila, aby to vyzn\u011blo pokud mo\u017eno nenucen\u011b.<\/p>\n

\u201eTo je pr\u00e1v\u011b to.\u201c Robert te\u010f ve tv\u00e1\u0159i nasadil velmi v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz. \u201eMezi hlavn\u00edmi \u00fadajn\u00fdmi podez\u0159el\u00fdmi,\u201c odka\u0161lal si nahlas, \u201ejste bohu\u017eel pr\u00e1v\u011b vy,\u201c dopov\u011bd\u011bl, na\u010de\u017e na to hned nav\u00e1zal:. \u201eNa lahvi od d\u017einu jako\u017eto na sklence, z n\u00ed\u017e Gertruda Stratov\u00e1 onen osudn\u00fd den pila, se toti\u017e na\u0161ly p\u0159\u00edmo va\u0161e otisky.\u201c<\/p>\n

Nastala chv\u00edle ticha.<\/p>\n

\u201eAno, to je mo\u017en\u00e9,\u201c pokusila se Vilma na to pat\u0159i\u010dn\u011b rozv\u00e1\u017en\u011b rozumn\u011b odpov\u011bd\u011bt. \u201eJako slu\u017eebn\u00e1 jsem v dom\u011b sv\u00e9 pan\u00ed p\u0159irozen\u011b p\u0159i\u0161la do kontaktu i s jej\u00edmi osobn\u00edmi v\u011bcmi. Jestli t\u00edm nar\u00e1\u017e\u00edte ale na to, \u017ee jsem ji snad otr\u00e1vila…\u201c N\u00e1hle se odml\u010dela.<\/p>\n

\u201eJist\u011b jste k tomu m\u011bla p\u00e1dn\u00fd d\u016fvod. A nejen vy, ale rovn\u011b\u017e i ob\u011b jej\u00ed d\u011bti, o n\u011b\u017e jste se starala.\u201c<\/p>\n

\u201eMysl\u00edte…? To ne… Snad… snad z t\u00e9 vra\u017edy nepo… nepodez\u00edr\u00e1te i je?\u201c .<\/p>\n

\u201eInu, jsou v hled\u00e1\u010dku jako mo\u017en\u00ed pachatel\u00e9,\u201c p\u0159ipustil Robert, jemu\u017e samoz\u0159ejm\u011b neu\u0161el onen n\u00e1hl\u00fd zhrozen\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji pr\u00e1v\u011b vysl\u00fdchan\u00e9. \u201eAbych v\u0161e uvedl na pravou m\u00edru,\u201c ujal se znovu slova, \u201etak jste mezi podez\u0159el\u00fdmi p\u0159edev\u0161\u00edm <\/i>vy t\u0159i.\u201c<\/p>\n

Na Vilm\u011b bylo zn\u00e1t, \u017ee o cel\u00e9 v\u011bci horliv\u011b p\u0159em\u00edt\u00e1.<\/p>\n

\u201eSamoz\u0159ejm\u011b \u017ee je\u0161t\u011b vyslechneme je a…\u201c<\/p>\n

\u201eA co by jim hrozilo, kdyby se prok\u00e1zalo, \u017ee to byl by\u0165 jeden z nich?\u201c sko\u010dila do \u0159e\u010di Robertovi sam\u00fdm rozru\u0161en\u00edm Vilma.<\/p>\n

\u201ePatrn\u011b by skon\u010dil ve v\u00fdchovn\u00e9m \u00fastavu. Kdyby ale byl plnolet\u00fd, nevyhnul by se skute\u010dn\u00e9mu v\u011bzen\u00ed…\u201c<\/p>\n

\u201eNu\u017ee, dobr\u00e1, byla jsem to j\u00e1,\u201c p\u0159eru\u0161ila Vilma Roberta podruh\u00e9.<\/p>\n

\u201eVy? Skute\u010dn\u011b?\u201c<\/p>\n

\u201eAno, j\u00e1,\u201c zopakovala s n\u00e1mahou v hlase Vilma. \u201eTo j\u00e1 jsem otr\u00e1vila onen d\u017ein. Prost\u011b jsem cht\u011bla, aby ten teror ze strany Gertrudy Stratov\u00e9 jednou prov\u017edy skon\u010dil.\u201c Na\u010de\u017e se slu\u017eebn\u00e1 ,s jist\u00fdmi z\u00e1drhely v hlase, dopodrobna rozhovo\u0159ila o tom, jak v\u0161e napl\u00e1novala a posl\u00e9ze i provedla.<\/p>\n

Robert tentokr\u00e1t z m\u00edstnosti neodb\u011bhl pry\u010d jako prve. Zachoval si jistou rozhodnou autoritu a pozorn\u011b Vilm\u011b naslouchal. Kdy\u017e s v\u00fdpov\u011bd\u00ed skon\u010dila, nezbylo mu nic jin\u00e9ho ne\u017eli ji obvinit ze zvl\u00e1\u0161\u0165 z\u00e1va\u017en\u00e9ho \u010dinu.<\/p>\n

\u201eM\u016f\u017eete mi p\u0159eci jen v n\u011b\u010dem vyj\u00edt vst\u0159\u00edc?\u201c promluvila Vilma prosebn\u011b k Robertovi, kdy\u017e ji z m\u00edstnosti odv\u00e1d\u011bli do cely p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9ho zadr\u017een\u00ed.<\/p>\n

\u201eA co by to m\u011blo b\u00fdt?\u201c zeptal se.<\/p>\n

\u201eChci, aby jste mi sl\u00edbil, \u017ee se ob\u011b d\u011bti dostanou do dobr\u00fdch rukou a ji\u017e v \u017eivot\u011b nezakus\u00ed nic z toho, \u010d\u00edm si a\u017e doposud musely proj\u00edt.\u201c<\/p>\n

\u201eM\u00e1te m\u00e9 slovo,\u201c ubezpe\u010dil Vilmu Robert.<\/p>\n

Nyn\u00ed se v\u0161ak z J\u00edmav\u00fdch Lhotenic p\u0159enesme o n\u011bkolik set kilometr\u016f d\u00e1le a sice do jin\u00e9 v\u00edsky, nesouc\u00ed n\u00e1zev P\u00e1lensk\u00e1 Vrbovka, j\u00ed\u017e na t\u0159i men\u0161\u00ed celky rozd\u011bluj\u00ed tamn\u00ed t\u0159i kopce. Rovn\u011b\u017e v \u010dase u\u010din\u00edme jist\u00fd posun a to o pln\u00fdch dev\u011bt let. Za tu dobu n\u00e1m drobn\u00e1 \u0161t\u00edhl\u00e1 blond\u00fdnka vykvetla do opravdov\u00e9 kr\u00e1sy. \u017de netu\u0161\u00edte, o kom je tu \u0159e\u010d? Hned v\u00e1m v\u0161e objasn\u00edm: Hovo\u0159\u00edm tu o M\u00e1\u0161e, nadan\u00e9 violoncellistce a z\u00e1rove\u0148 studentce presti\u017en\u00ed konzervato\u0159e Svat\u00e9ho Valenta.<\/p>\n

Pokud byste tedy v t\u011bchto letn\u00edch dnech n\u00e1hodou z nedalek\u00fdch les\u016f zaslechli v\u00e1biv\u00e9 hudebn\u00ed t\u00f3ny, pros\u00edm, nelekejte se jich, nebo\u0165 to pravd\u011bpodobn\u011b M\u00e1\u0161a sv\u00e9mu okol\u00ed op\u011bt p\u0159ehr\u00e1v\u00e1 podmaniv\u00e9 skladby na sv\u016fj milovan\u00fd n\u00e1stroj, kdy jej\u00edmi poslucha\u010di nejsou pouze lid\u00e9 rozmanit\u00e9ho v\u011bku, n\u00fdbr\u017e i z\u00e1stupci ze zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, je\u017e p\u0159il\u00e1kala zv\u011bdavost. Nic nem\u016f\u017ee proto u\u010diniti v\u011bt\u0161\u00ed radost a po\u017eitek ze hry, kdy\u017e v\u00e1m je ochotno naslouchat tolik nad\u0161en\u00fdch obdivovatel\u016f. Jako by tu alespo\u0148 na moment utichly vz\u00e1jemn\u00e9 znesv\u00e1\u0159en\u00e9 spory obou pozemsk\u00fdch z\u00e1stupc\u016f, je\u017e osud v re\u00e1lu ani trochu ne\u0161et\u0159\u00ed.<\/p>\n

Ono lesn\u00ed prostranstv\u00ed jako by ostatn\u011b odprad\u00e1vna p\u0159itahovalo svoj\u00ed magi\u00ed. O tom se ji\u017e ostatn\u011b M\u00e1\u0161a sama sta\u010dila p\u0159esv\u011bd\u010dit, nebo\u0165 se j\u00ed s jistou pravidelnost\u00ed zd\u00e1ly velmi \u017eiv\u00e9 sny, v nich\u017e se setk\u00e1vala s pohledn\u00fdm mlad\u00edkem Adamem. \u017de by i tato noc nebyla v\u00fdjimkou?<\/p>\n

\u201eTak jak sis u\u017eila dne\u0161n\u00ed den, M\u00e1\u0161enko?\u201c vyzv\u00eddala Tamara, M\u00e1\u0161ina maminka, kdy\u017e jej\u00ed dcera dorazila z p\u0159ehr\u00e1vky dom\u016f.<\/p>\n

\u201eP\u0159\u00edmo skv\u011ble,\u201c odv\u011btila po pravd\u011b d\u00edvka.<\/p>\n

\u201eZase jsi hr\u00e1la na violoncello?\u201c zeptala se Tamara, v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b to v\u0161ak nevyzn\u011blo nijak nerudn\u011b n\u00fdbr\u017e naopak velice pot\u011b\u0161en\u011b.<\/p>\n

M\u00e1\u0161a p\u0159ik\u00fdvla. Pol\u00edbila matku na tv\u00e1\u0159 a pak se cel\u00e1 usm\u011bvav\u00e1 vydala do sv\u00e9ho pokoje, jen\u017e ob\u00fdvala se sv\u00fdm nevlastn\u00edm bratrem Marianem.<\/p>\n

\u201eAhoj, br\u00e1\u0161ko,\u201c pozdravila ho M\u00e1\u0161a, kdy\u017e ve\u0161la.<\/p>\n

\u201eAhoj,\u201c zabru\u010del Marian.<\/p>\n

M\u00e1\u0161a zpo\u010d\u00e1tku tomu nev\u011bnovala p\u0159\u00edli\u0161 velkou pozornost. Violoncello pe\u010dliv\u011b ulo\u017eila do futr\u00e1lu, kter\u00fd pak odlo\u017eila do jedn\u00e9 z p\u0159ihr\u00e1dek nad svoji postel. Teprve kdy\u017e Marian znovu cosi nerudn\u00e9ho zamru\u010del, se ho optala: \u201eStalo se n\u011bco?\u201c<\/p>\n

\u201eAle nic,\u201c pokusil se to zamluvit Marian, M\u00e1\u0161u ale neoklamal.<\/p>\n

\u201eVid\u00edm, \u017ee t\u011b n\u011bco tr\u00e1p\u00ed. Sv\u011b\u0159\u00ed\u0161 se mi? T\u0159eba ti dok\u00e1\u017ei pomoci.\u201c<\/p>\n

\u201eTo t\u011b\u017eko.\u201c<\/p>\n

M\u00e1\u0161a mo\u017en\u00e1 kone\u010dn\u011b pochopila, jak se v\u011bci ve skute\u010dnosti maj\u00ed. \u201eMrz\u00ed m\u011b, \u017ee ses opakovan\u011b nedostal na vytou\u017eenou konzervato\u0159.\u201c<\/p>\n

\u201eTak mrz\u00ed? Hmm…\u201c<\/p>\n

M\u00e1\u0161e bylo Mariana l\u00edto, i kdy\u017e on si n\u011bco takov\u00e9ho zjevn\u011b nemyslel, nebo\u0165 na nevlastn\u00ed sestru te\u010f nerudn\u011b zahl\u00ed\u017eel. Tak r\u00e1da by mu n\u011b\u010d\u00edm zlep\u0161ila n\u00e1ladu.<\/p>\n

A pak ji napadlo: \u201eChce\u0161, abych ti ji\u017e dnes p\u0159edala d\u00e1rek k tv\u00fdm z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm narozenin\u00e1m? V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se ti bude l\u00edbit.\u201c<\/p>\n

\u201ePro m\u011b za m\u011b, kdy\u017e o to mermomoc\u00ed stoj\u00ed\u0161,\u201c odv\u011btil Marian nep\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u011b.<\/p>\n

\u201eDob\u0159e, tak tedy pros\u00edm zav\u0159i o\u010di a chvilenku tak vydr\u017e.\u201c<\/p>\n

Marian M\u00e1\u0161inu p\u0159\u00e1n\u00ed k jej\u00ed \u00falev\u011b vyhov\u011bl. Dolehl k n\u011bmu men\u0161\u00ed \u0161elest a z\u00e1hy poc\u00edtil sest\u0159iny ruce, jak se ho dot\u00fdkaj\u00ed v m\u00edst\u011b krku.<\/p>\n

\u201eJe\u0161t\u011b ne… je\u0161t\u011b mal\u00fd moment… V\u00fdborn\u011b, u\u017e m\u016f\u017ee\u0161 o\u010di otev\u0159\u00edt.\u201c<\/p>\n

Kdy\u017e Marian tak u\u010dinil, zjistil, \u017ee se mu kolem krku cosi ov\u00edv\u00e1.<\/p>\n

\u201eTady m\u00e1\u0161 zrc\u00e1tko, aby ses m\u00fdm d\u00e1rkem mohl pokochat.\u201c M\u00e1\u0161a Marianovi zrc\u00e1tko ochotn\u011b podala a tv\u00e1\u0159e se j\u00ed nanovo rozz\u00e1\u0159ily \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e se do n\u011bj zad\u00edval. \u201eL\u00edb\u00ed?\u201c<\/p>\n

\u201eJo, je moc hezk\u00fd,\u201c hlesl Marian, kdy\u017e v zrc\u00e1tku spat\u0159il p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek s motivem violoncella. Nevyzn\u011blo to v\u0161ak nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 moc pot\u011b\u0161en\u011b.<\/p>\n

\u201eA to nen\u00ed v\u0161e, osobn\u011b jsem ho nechala posv\u011btit p\u00e1lensk\u00fdm pramenem, jen\u017e toho, kdo uv\u011b\u0159\u00ed v jeho z\u00e1zra\u010dnou moc, uchr\u00e1n\u00ed na dal\u0161\u00ed cest\u011b \u017eivotem,\u201c doplnila povznesen\u011b M\u00e1\u0161a. \u201eTak se ti opravdu l\u00edb\u00ed? Ud\u011blala jsem ti s n\u00edm radost?\u201c cht\u011bla se najisto ujistit, nebo\u0165 j\u00ed po bratrov\u011b prvotn\u00ed reakci p\u0159i\u0161lo, \u017ee ho dan\u00fd narozeninov\u00fd d\u00e1rek sp\u00ed\u0161e zklamal.<\/p>\n

\u201eJo… v\u00e1\u017en\u011b jsi mi ud\u011blala… no, velkou radost. Je\u0161t\u011b jednou d\u00edky.\u201c<\/p>\n

\u201ePosly\u0161, Mariane, to s t\u00edm Svat\u00fdm Valentem….\u201c<\/p>\n

\u201eCo? Co mi t\u00edm chce\u0161 neust\u00e1le nazna\u010dit? \u017de jsem na rozd\u00edl od tebe naprosto neschopn\u00fd?\u201c utrhl se na M\u00e1\u0161u Marian, \u010d\u00edm\u017e navenek naplno popustil uzdu sv\u00fdm emoc\u00edm, je\u017e po celou dobu v sob\u011b potla\u010doval, p\u0159i\u010dem\u017e zrc\u00e1tkem mr\u0161til na postel.<\/p>\n

\u201eNe, rozhodn\u011b t\u011b nepova\u017euji za…za…\u201c<\/p>\n

\u201eJen se to neboj vyslovit p\u011bkn\u011b nahlas, sest\u0159i\u010dko!\u201c dor\u00e1\u017eel na M\u00e1\u0161u Marian. \u201eJsem neschopn\u00fd! Naprosto neschopn\u00fd \u017eivotn\u00ed ztroskotanec!\u201c<\/p>\n

Marian se c\u00edtil zna\u010dn\u011b ubl\u00ed\u017een\u011b. Jeho nevlastn\u00ed sestra st\u00e1le m\u011bla nad n\u00edm v n\u011b\u010dem navrch. To ona se napoprv\u00e9 dostala na vytou\u017eenou \u0161kolu! To ona byla v\u0161eobecn\u011b obl\u00edben\u00e1, kdy\u017e hr\u00e1vala na violoncello v\u0161em na o\u010d\u00edch! A rovn\u011b\u017e to byla ona, kdo se sch\u00e1zel s potenci\u00e1ln\u00ed \u017eivotn\u00ed l\u00e1skou neboli on\u00edm Adamem! Co na tom, \u017ee prozat\u00edm jen ve snech? Co nen\u00ed, m\u016f\u017ee se zanedlouho klidn\u011b st\u00e1t jednou skute\u010dnou realitou. A tak to Marian M\u00e1\u0161e na rovinu tak\u00e9 \u0159ekl.<\/p>\n

\u201eAle… ale i j\u00e1…\u201c pokusila se M\u00e1\u0161a na v\u0161e n\u011bjak pohotov\u011b zareagovat, do\u0161la j\u00ed v\u0161ak slova.<\/p>\n

\u201eCo?\u201c st\u0159elil po n\u00ed Marian pohledem pln\u00fdm pohrd\u00e1n\u00ed. \u201eM\u00e1\u0161 snad ten pocit, \u017ee v tom, co jsem ti te\u010f pov\u011bd\u011bl, nem\u00e1m pravdu?\u201c<\/p>\n

M\u00e1\u0161a se st\u00e1le nem\u011bla ke kloudn\u00e9 obhajob\u011b. Tak moc ji ta sourozeneck\u00e1 h\u00e1dka zamrzela. Vy\u010d\u00edtala si, \u017ee to byla pr\u00e1v\u011b ona, kdo ji vyprovokoval.<\/p>\n

\u201eHele, Mariane, p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok n\u00e1m to ur\u010dit\u011b vyjde,\u201c poda\u0159ilo se M\u00e1\u0161e kone\u010dn\u011b po chv\u00edl\u00ed srozumiteln\u011b vypravit z \u00fast. \u201eJe\u0161t\u011b jednou si po\u0159\u00e1dn\u011b projdeme teorii a na violoncello p\u0159ehrajeme v\u0161echny zadan\u00e9 skladby. No a kdy\u017e to \u010dirou n\u00e1hodou pro zm\u011bnu zase nevyjde,\u201c zav\u00e1hala, hned nato se ale \u0159e\u010dnicky znovu vzchopila, tak\u017ee Marian nem\u011bl \u010das j\u00ed do hovoru vpadnout, jak m\u011bl v \u00famyslu, ,,uplatn\u00ed\u0161 se v otcov\u011b firm\u011b. Koneckonc\u016f nebude\u0161 daleko od sv\u00e9 milovan\u00e9 hudby.\u201c<\/p>\n

To m\u011bla M\u00e1\u0161a pravdu. Jej\u00ed otec se toti\u017e v\u011bnoval pr\u00e1v\u011b v\u00fdrob\u011b violoncell a ji\u017e dlouho b\u00e1snil o tom, \u017ee pokud se ona \u010di Marian nedostanou na vytou\u017eenou konzervato\u0159, r\u00e1d je ve sv\u00e9 firm\u011b zam\u011bstn\u00e1. Le\u010d Marian pr\u00e1v\u011b o toto nest\u00e1l, i on cht\u011bl d\u00e1le studovat, zdokonalovat se a b\u00fdt ve h\u0159e na violoncello stejn\u011b tak dobr\u00fd jako jeho nevlastn\u00ed sestra. Jen\u017ee copak pro to n\u011bkdo m\u00e1 opravdov\u00e9 pochopen\u00ed? Ostatn\u011b M\u00e1\u0161iny pomoci si za ta l\u00e9ta Marian u\u017eil a\u017ea\u017e a kam to vedlo? To ona si pln\u011b u\u017e\u00edvala kari\u00e9ru \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 violoncellistky, zat\u00edmco on doposud jen tr\u010del na gymn\u00e1ziu…<\/p>\n

A pr\u00e1v\u011b v ten okam\u017eik toho m\u011bl Marian tak akor\u00e1t. Vysko\u010dil z postele a hnal se \u00faprkem ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

\u201ePo\u010dkej, Mariane,\u201c sna\u017eila se ho M\u00e1\u0161a zadr\u017eet, bratr v\u0161ak ji\u017e sta\u010dil vz\u00edt za kliku, dve\u0159e otev\u0159\u00edt a vyb\u011bhnout na chodbu, s p\u0159\u00edsn\u00fdm po\u017eadavkem, a\u0165 za n\u00edm sestra laskav\u011b nechod\u00ed.<\/p>\n

Marian si ze v\u0161eho nejv\u00edce p\u0159\u00e1l b\u00fdt s\u00e1m. Jen\u017ee toho ne\u0161lo zase tak snadno doc\u00edlit, nebo\u0165 v ulic\u00edch se vyskytovalo nespo\u010det lid\u00ed, stejn\u011b jako v p\u0159ilehl\u00fdch obchodech, kav\u00e1rn\u00e1ch a restaurac\u00edch. Kdy\u017e se Marianovi p\u0159eci jen kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo v\u00edsku opustit, op\u011bt mu na pam\u011bti vyvstala ta sam\u00e1 ot\u00e1zka. M\u011bl hned n\u011bkolik mo\u017enosti: nap\u0159\u00edklad se vydat do lesa, nebo k nedalek\u00e9mu jez\u00edrku. Vzhledem k tomu, \u017ee lesn\u00ed prostranstv\u00ed by Marianovi p\u0159ipom\u00ednalo, \u017ee tam p\u0159eb\u00fdvala jeho po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch dokonal\u00e1 nevlastn\u00ed sest\u0159i\u010dka, zam\u00ed\u0159il automaticky k jez\u00edrku. Jen\u017ee i u n\u011bj byla p\u0159\u00edtomna skupinka mlad\u00fdch lid\u00ed, mezi nimi\u017e se nav\u00edc vyj\u00edmala Tina, m\u00edstn\u00ed sedmn\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka, od z\u00e1\u0159\u00ed \u010derstv\u011b studentka pr\u00e1v, je\u017e byla doned\u00e1vna Marianovou spolu\u017ea\u010dkou z gymn\u00e1zia, a kter\u00e1 ho neust\u00e1le nah\u00e1n\u011bla. A tak se rad\u0161i Marian nepozorovan\u011b odklidil na nedalek\u00fd kopec, kde na\u0161t\u011bst\u00ed nikdo nebyl.<\/p>\n

Marian zalehl na zem, ruce si dal za hlavu a vzhl\u00e9dl k nebes\u016fm. Slunce jasn\u011b oza\u0159ovalo jeho tv\u00e1\u0159, on si v\u0161ak p\u0159\u00e1l, aby se na obloze nam\u00edsto n\u011bj objevil bou\u0159kov\u00fd mrak, z n\u011bho\u017e by se z\u00e1hy snesl blesk, jen\u017e by na popel se\u017eehl chlapcovo t\u011blo. Tak t\u011b\u017eko bylo Marianovi u srdce, \u017eivot mu tak zase p\u0159ipadal \u00fapln\u011b zbyte\u010dn\u00fd. Co na tom, \u017ee z\u00edtra oslav\u00ed sv\u00e9 devaten\u00e1ct\u00e9 narozeniny. A\u017e pr\u00e1zdniny p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden skon\u010d\u00ed, bude to op\u011bt M\u00e1\u0161a a ne on, kdo nastoup\u00ed na \u0161kolu Svat\u00e9ho Valenta a bude excelovat ve h\u0159e na violoncello, kde\u017eto on, Marian, pro zm\u011bnu nastoup\u00ed do firmy sv\u00e9ho nevlastn\u00edho otce Otakara a bude se pouze spolupod\u00edlet na jeho v\u00fdrob\u011b. Jak nespravedliv\u00e9, povzdechl si.<\/p>\n

Jeliko\u017e bo\u017e\u00ed vysvobozen\u00ed z nebes nep\u0159i\u0161lo, nezb\u00fdvalo Marianovi ne\u017e se potupn\u011b vydat nazp\u011bt dom\u016f a psychicky se p\u0159ipravit na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed budoucnost. Slunce pozvolna zapadalo za obzory a ohla\u0161ovalo p\u0159\u00edchod ve\u010dera.<\/p>\n

\u201eTak jak sis u\u017eil dne\u0161n\u00ed den, Mariane?\u201c optal se ho Otakar, kdy\u017e dorazil.<\/p>\n

\u201eP\u0159\u00edmo skv\u011ble,\u201c zalhal Marian.<\/p>\n

\u201eT\u011b\u0161\u00ed\u0161 se na z\u00edt\u0159ek?\u201c vy\u0161lo pot\u011b\u0161en\u011b z Otakarov\u00fdch \u00fast.<\/p>\n

Marian fale\u0161n\u011b p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159i\u010dem\u017e se vyhnul dal\u0161\u00edmu Otakarovu pohledu a koukal se ztratit ve sv\u00e9m pokoji.<\/p>\n

Jak Marian p\u0159edpokl\u00e1dal, v\u0161e se druh\u00fd den odv\u00edjelo v\u0161elijak, jen ne dle jeho p\u0159edstav. Otakar neopomenul zm\u00ednit, jak ho t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee ve sv\u00e9 firm\u011b m\u00e1 tu \u010dest p\u0159iv\u00edtat nov\u00e9ho rodinn\u00e9ho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka. Marian n\u00e1sledn\u011b rovn\u011b\u017e musel p\u0159etrp\u011bt zhruba p\u016flhodinov\u00e9 vystoupen\u00ed, je\u017e si pro n\u011bj nevlastn\u00ed rodi\u010de a nevlastn\u00ed sestra p\u0159ipravili coby dal\u0161\u00ed narozeninov\u00fd dar. M\u00e1\u0161a a Otakar se jak jinak chopili violoncella, zat\u00edmco Tamara zasedla za klav\u00edr. Marian to pova\u017eoval za provokaci. Jen velmi nerad musel pak p\u0159istoupit na to, \u017ee a\u017e skon\u010d\u00ed tato rodinn\u00e1 oslava, jedna studentsk\u00e1, j\u00ed\u017e zorganizovaly pr\u00e1v\u011b M\u00e1\u0161a s Tinou, na n\u00ed plynule nav\u00e1\u017ee.<\/p>\n

Marian m\u011bl n\u00e1ladu pod psa. Co na tom, \u017ee od nevlastn\u00edch rodi\u010d\u016f jako dar, vedle on\u00e9 p\u016flhodinov\u00e9 p\u0159ehr\u00e1vky, obdr\u017eel pozlacen\u00e9 pln\u011b funk\u010dn\u00ed violoncello. To sam\u00e9 ostatn\u011b p\u0159ed rokem od nich dostala i M\u00e1\u0161a. A co rovn\u011b\u017e na tom, \u017ee u onoho jez\u00edrka, kde se ona odpoledn\u00ed oslava konala, byli p\u0159\u00edtomni vesm\u011bs v\u0161ichni Marianovi n\u011bkdej\u0161\u00ed spolu\u017e\u00e1ci z gymn\u00e1zia, jen\u017e mu p\u0159i\u0161li osobn\u011b pop\u0159\u00e1t v\u0161e nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m. Jako by u\u017e tak nesta\u010dily M\u00e1\u0161a s Tinou, je\u017e se rozhovo\u0159ily o nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm studiu na \u0161kol\u00e1ch, na n\u011b\u017e po ukon\u010den\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161koly ob\u011b p\u0159e\u0161ly. K Marianov\u011b nevoli se k nim z\u00e1hy na toto\u017en\u00e9 t\u00e9ma p\u0159idali i ostatn\u00ed p\u0159\u00edtomn\u00ed na oslav\u011b. Jmenovan\u00fd se proto pokusil z jejich p\u0159\u00edzn\u011b nen\u00e1padn\u011b vymanit. Av\u0161ak…<\/p>\n

\u201ePo\u010dkej, Mariane. Hal\u00f3!\u201c<\/p>\n

K jeho nelibosti k n\u011bmu chvatn\u011b sp\u011bla Tina. \u201eTy u\u017e chce\u0161 odej\u00edt? V\u017edy\u0165 jsme sotva za\u010dali.\u201c<\/p>\n

\u201eJen jsem se \u0161el trochu proj\u00edt, to snad vad\u00ed?\u201c br\u00e1nil se Marian.<\/p>\n

\u201eNe, nevad\u00ed, mo\u017en\u00e1 ale, \u017ee to tak dokonce bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si pro sebe uzmeme trochu toho soukrom\u00ed.\u201c<\/p>\n

Marianovi zatrnulo. O \u010dem to s n\u00edm asi Tina hodlala rozmlouvat, \u017ee se o tom nikdo nemusel dozv\u011bd\u011bt?<\/p>\n

\u201eM\u00e1m pro tebe d\u00e1rek.\u201c<\/p>\n

\u201eAch tak, a co to jako je?\u201c<\/p>\n

\u201eTady m\u00e1\u0161,\u201c na\u010de\u017e Tina Marianovi p\u0159edala malou krabi\u010dku,<\/p>\n

\u201eL\u00edb\u00ed? Chce\u0161, abych ti ho zapnula?\u201c zeptala se n\u00e1sledn\u011b, kdy\u017e Marian pohl\u00e9dl na p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek s hudebn\u00edm motivem a od n\u011bj o\u010dima p\u0159ejel zp\u011bt na d\u00edvku. \u201eP\u016fvodn\u011b jsem ti cht\u011bla d\u00e1t jeden s violoncellem, ale ten u\u017e pro tebe m\u011bla p\u0159ichystan\u00fd M\u00e1\u0161a, tak\u017ee nakonec padla volba na ten s klav\u00edrem,\u201c objas\u0148ovala. \u201eTak l\u00edb\u00ed se ti?\u201c cht\u011bla se i ona ujistit. \u201eChce\u0161, abych ti…\u201c<\/p>\n

\u201eTy ses na n\u011bm domlouvala s moj\u00ed nevlastn\u00ed sestrou?\u201c p\u0159eru\u0161il T\u00e1\u0148u r\u00e1zn\u011b Marian.<\/p>\n

\u201eNo… no tak trochu ano… kdy\u017e jsme pl\u00e1novaly tu dne\u0161n\u00ed se\u0161lost, v\u00ed\u0161? A… a tak\u00e9…\u201c<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 v\u00edm co je\u0161t\u011b!\u201c obo\u0159il se na Tinu pro ni dosti ne\u010dekan\u011b znovu tvrd\u011b Marian. \u201eTaky jsi ho nechala posv\u011btit p\u00e1lensk\u00fdm pramenem, aby mi pojistil \u017eivotn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed, no nem\u00e1m snad pravdu?\u201c<\/p>\n

\u201eMariane, j\u00e1… jestli… jestli se ti ten d\u00e1rek nel\u00edb\u00ed, tak…\u201c<\/p>\n

\u201eJasn\u011b, \u017ee se mi ani trochu nezamlouv\u00e1!\u201c Marian toho m\u011bl op\u011bt tak akor\u00e1t. Hodil d\u00edvce p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek s klav\u00edrem k noh\u00e1m, na\u010de\u017e se hned nato oto\u010dil na pat\u011b a \u00faprkem se hnal pry\u010d, aby byl co mo\u017en\u00e1 nejrychleji v\u0161em z o\u010d\u00ed, zejm\u00e9na pak pr\u00e1v\u011b on\u00e9 Tin\u011b, kter\u00e1 \u0161okovan\u011b dobrou minutu st\u00e1la na m\u00edst\u011b, neschopna pohybu, vzlykav\u011b popotahuj\u00edce.<\/p>\n

Jeliko\u017e i nad\u00e1le p\u0159etrv\u00e1valo velmi tepl\u00e9 po\u010das\u00ed, rozhodli se \u00fa\u010dastn\u00edci on\u00e9 narozeninov\u00e9 oslavy osv\u011b\u017eit se v jez\u00edrku. Pouze t\u0159i n\u011bkdej\u0161\u00ed Marianovy spolu\u017ea\u010dky z\u016fstaly s Tinou a sna\u017eily se ji ut\u011b\u0161it, nebo\u0165 ta se st\u00e1le je\u0161t\u011b nesta\u010dila \u0159\u00e1dn\u011b vzpamatovat z toho, jak s n\u00ed chlapec, na n\u011bho\u017e si tajn\u011b myslela, netaktn\u011b jednal.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee i ostatn\u00ed se zav\u010das dovt\u00edpili, \u017ee se Marian kamsi nepozorovan\u011b vytratil, na rozd\u00edl od Tiny to v\u0161ak nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 moc dramaticky ne\u0159e\u0161ili a u jez\u00edrka \u010di p\u0159\u00edmo v n\u011bm si naplno za\u010dali u\u017e\u00edvat posledn\u00edho pr\u00e1zdninov\u00e9ho t\u00fddne p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem nov\u00e9ho \u0161koln\u00edho roku. Hr\u00e1li m\u00ed\u010dov\u00e9 hry \u010di ty deskov\u00e9 na dece \u010di si prost\u011b jen \u0161li zaplavat.<\/p>\n

Jedin\u00e1 M\u00e1\u0161a se odv\u00e1\u017eila a\u017e k ostr\u016fvku. Rozhodn\u011b si nep\u0159ipou\u0161t\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 zbyte\u010dn\u00e9 komplikace, v\u017edy\u0165 ji\u017e nes\u010detn\u011bkr\u00e1t bez \u00fajmy dok\u00e1zala doplavat k n\u011bmu a zase nazp\u00e1tek. Zpo\u010d\u00e1tku nic nenasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee by i tentokr\u00e1t m\u011blo M\u00e1\u0161u potkat n\u011bco nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9ho. \u017d\u00e1dn\u00e9 vlny nebyly, slunce i nad\u00e1le p\u0159\u00edjemn\u011b sv\u00edtilo, obloha bez mr\u00e1\u010dku, prost\u011b v\u0161e hr\u00e1lo v d\u00edv\u010din prosp\u011bch. Bez probl\u00e9m\u016f se M\u00e1\u0161a dostala po \u010dtvrthodin\u011b na ostr\u016fvek, kde se hodlala p\u0159ibli\u017en\u011b stejnou dobu zdr\u017eet. Pozorovala z n\u011bj okoln\u00ed krajinu, z d\u00e1lky k n\u00ed dol\u00e9haly hlasy jej\u00edch p\u0159\u00e1tel a tak\u00e9 si pov\u0161imla po\u010detn\u00e9 kachn\u00ed rodinky. Prost\u011b vkusn\u011b vyda\u0159en\u00fd letn\u00ed den se v\u0161\u00edm v\u0161udy.<\/p>\n

M\u00e1\u0161a pot\u00e9, co si dostate\u010dn\u011b na ostr\u016fvku odpo\u010dinula a nabrala pot\u0159ebn\u00e9 s\u00edly na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu, znovu vklouzla do vody a ladn\u00fdmi tempy sp\u011bla ke b\u0159ehu.<\/p>\n

A pak to p\u0159i\u0161lo! M\u00e1\u0161a byla sotva na polovi\u010dn\u00ed cest\u011b, kdy\u017e ji cosi n\u00e1siln\u011b za\u010dalo stahovat pod vodn\u00ed hladinu. D\u00edvce se poda\u0159ilo sice vyprostit z osidel pro ni nezn\u00e1m\u00e9ho vodn\u00edho tvora, jeho\u017e nikde nebylo vid\u011bt, le\u010d ten ji obdobn\u011b znovu napadl. M\u00e1\u0161in boj o hol\u00fd \u017eivot tak pokra\u010doval. Po chvilce se z nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed napodruh\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vymanila, kdy\u017e onomu nezn\u00e1m\u00e9mu u\u0161t\u011bd\u0159ila kopanec nohou. Ten ho zjevn\u011b omr\u00e1\u010dil, ne v\u0161ak na dlouho. Sotva M\u00e1\u0161a znovu vyplula na hladinu a rychle udala p\u00e1r rychl\u00fdch temp, cosi j\u00ed op\u011btovn\u011b hodlalo potopit. M\u00e1\u0161a zu\u0159iv\u011b ve vod\u011b m\u00e1chla nohami a nep\u0159\u00edjemn\u00fd stisk povolil. D\u00edvka ne\u010dekala, a\u017e bude zase polapena a dala se na rychl\u00fd \u00fastup. Jedno zb\u011bsil\u00e9 tempo st\u0159\u00eddalo dal\u0161\u00ed a M\u00e1\u0161a si p\u0159\u00e1la jedin\u00e9: ve zdrav\u00ed se dostat na b\u0159eh.<\/p>\n

To se d\u00edvce s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil nakonec povedlo. Vy\u010derp\u00e1n\u00edm padla do p\u00edsku, siln\u011b naplno oddechuj\u00edce, neschopna cokoliv srozumiteln\u00e9ho \u0159\u00edci p\u0159\u00e1tel\u016fm, je\u017e se kolem n\u00ed starostliv\u011b shlukli.<\/p>\n

\u201eN\u011bco… n\u011bco mi tam ve vo… ve vod\u011b… usi… usilovalo o \u017eivot,\u201c poda\u0159ilo se M\u00e1\u0161e kone\u010dn\u011b nam\u00e1hav\u011b vyslovit.<\/p>\n

\u201eV\u00e1\u017en\u011b? Co to bylo? N\u011bjak\u00e1 velk\u00e1 ryba?\u201c zaj\u00edmala se jedna d\u00edv\u010dina.<\/p>\n

\u201eT\u011b\u017e… t\u011b\u017eko \u0159\u00edct,\u201c odpov\u00eddala j\u00ed zad\u00fdchan\u00e1 M\u00e1\u0161a. \u201eNev… nev\u00edm, jest… jestli to… to by… byla zrov… zrovna… pr\u00e1… pr\u00e1v\u011b o… ona.\u201c<\/p>\n

\u201eCo t\u00edm te\u010f mysl\u00ed\u0161, M\u00e1\u0161o? \u017de ti snad n\u011bkdo \u00famysln\u011b usiloval o \u017eivot?\u201c vy\u0159kla tu nejhor\u0161\u00ed mo\u017enou variantu jin\u00e1 z d\u00edvek.<\/p>\n

\u201eMo\u017e… mo\u017en\u00e1,\u201c p\u0159itakala.<\/p>\n

Netrvalo dlouho a na b\u0159ehu se objevil Marian. V obli\u010deji byl stejn\u011b bled\u00fd jako jeho nevlastn\u00ed sestra. Kdy\u017e mu jeho n\u011bkdej\u0161\u00ed spolu\u017e\u00e1ci sd\u011blili, co se M\u00e1\u0161e p\u0159ihodilo, je\u0161t\u011b v\u00edce mu pobledl.<\/p>\n

\u201eCo kdybychom se pro\u0161li? Jen mi dva?\u201c navrhl po chv\u00edli.<\/p>\n

M\u00e1\u0161a neprotestovala, pot\u0159ebovala se uklidnit, a i kdy\u017e v posledn\u00ed dob\u011b s Marianem p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e nevych\u00e1zela, utvrzovala se nyn\u00ed v tom, \u017ee t\u0159eba pr\u00e1v\u011b ona proch\u00e1zka to zm\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Spole\u010dn\u011b od jez\u00edrka dosp\u011bli do m\u00edst, kde M\u00e1\u0161a naposledy preludovala na sv\u00e9 milovan\u00e9 violoncello. Ml\u010dky si vym\u011bnili pohledy, a kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b vynad\u00edvali, zam\u00ed\u0159ili do \u00fatrob lesa, kde rovn\u011b\u017e byl p\u0159\u00edtomen onen pam\u00e1tn\u00fd pramen s l\u00e9\u010divou moc\u00ed. Za ch\u016fze, st\u00e1le zdr\u017eenliv\u00ed v mluv\u011b, pokra\u010dovali do jeho hloubi…<\/p>\n

A pak se to p\u0159ihodilo. M\u00e1\u0161a kone\u010dn\u011b hodlala prolomiti ticho, nebo\u0165 se j\u00ed za\u010dal zmoc\u0148ovat neklid, kdy\u017e tu jej\u00ed nevlastn\u00ed bratr n\u00e1hle zmizel. Jako by se do zem\u011b propadl.<\/p>\n

\u201eMariane?\u201c zvolala, \u017e\u00e1dn\u00e9 odpov\u011bdi se v\u0161ak nedo\u010dkala. \u201eMariane!\u201c p\u0159idala na nal\u00e9havosti, nebo\u0165 se j\u00ed ani trochu nezamlouvalo m\u00edsto, na n\u011bm\u017e ji brat\u0159\u00ed\u010dek samotnou zanechal. Dan\u00e9 m\u00edsto p\u0159ipom\u00ednalo sp\u00ed\u0161e sp\u00e1leni\u0161t\u011b ne\u017e vzhledn\u00fd les, do n\u011bho\u017e p\u0159edt\u00edm ve\u0161li.<\/p>\n

\u201eMariane… \u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1!\u201c<\/p>\n

To u\u017e se v\u0161ak M\u00e1\u0161a postupn\u011b propadala do jak\u00e9si prohlubn\u011b, do n\u00ed\u017e j\u00ed kdosi pomohl, kdy\u017e ji zezadu prudce postr\u010dil. M\u00e1\u0161a se alespo\u0148 sna\u017eila p\u0159\u00edpadn\u00fd p\u00e1d zm\u00edrnit t\u00edm, \u017ee se mermomoc\u00ed pokou\u0161ela zachytit drobn\u00fdch ko\u0159\u00ednk\u016f, je\u017e \u00fastily ze st\u011bn dan\u00e9 prohlubn\u011b.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b pod sebou M\u00e1\u0161a poc\u00edtila pevnou zem, na n\u00ed\u017e t\u011b\u017ece dopadla. Zd\u00e1lo se, \u017ee krom\u011b p\u00e1r od\u0159enin neutrp\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed zran\u011bn\u00ed.<\/p>\n

\u201eHal\u00f3! HAL\u00d3, MARIANE!\u201c<\/p>\n

Marn\u00e9 to M\u00e1\u0161a m\u011bla, nikdo se j\u00ed neoz\u00fdval. Pokou\u0161ela se tedy obdobn\u011b zachytit on\u011bch drobn\u00fdch ko\u0159\u00ednk\u016f, le\u010d nebylo j\u00ed to nic platn\u00e9.<\/p>\n

\u201eHAL\u00d3! SLY\u0160\u00cd M\u011a TAM NAHO\u0158E N\u011aKDO? HAL\u00d3, MARIANE!\u201c<\/p>\n

M\u00e1\u0161a vzdala beznad\u011bjn\u00e9 sna\u017een\u00ed a zhroutila se na chladnou zem. N\u00e1hle ji celou zamrazilo, ji\u017e podruh\u00e9 v tomto dni ji kdosi usiloval o \u017eivot. A zat\u00edmco napoprv\u00e9 na jez\u00edrku nebyl \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, nyn\u00ed si ji\u017e klidn\u011b mohl p\u0159ipsat zaslou\u017eil\u00fd zda\u0159il\u00fd pokus. Z t\u00e9to pasti se M\u00e1\u0161a jednodu\u0161e sama bez ciz\u00ed pomoci nem\u011bla \u0161anci dostat.<\/p>\n

Ub\u00edhaly dlouh\u00e9 ub\u00edjej\u00edc\u00ed minuty, je\u017e nep\u0159inesly \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdrazn\u00fd posun. A\u017e asi po hodin\u011b do\u0161lo k ne\u010dekan\u00e9 ud\u00e1losti. K M\u00e1\u0161e n\u00e1hle promluvil j\u00ed dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd hlas: \u201eJsem s tebou, m\u00e1 mil\u00e1, za moment se spolu op\u011bt shled\u00e1me.\u201c<\/p>\n

D\u00edvka neskr\u00fdvala jist\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Tak ne\u010dekan\u011b ten hlas \u017eiv\u011b zazn\u011bl v jej\u00ed hlav\u011b. \u201eAdame, jak…\u201c<\/p>\n

\u201eVydr\u017e, hned ti odtamtud pomohu,\u201c odpov\u011bd\u011bl j\u00ed ten sam\u00fd hlas. A ne\u017e se M\u00e1\u0161a nad\u00e1la, kdosi ji tam dol\u016f spustil \u017eeb\u0159\u00edk.<\/p>\n

M\u00e1\u0161a v\u011bd\u011bla, \u017ee toto je jej\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b jedin\u00e1 mo\u017en\u00e1 \u0161ance, jak se osvobodit. Jak po \u017eeb\u0159\u00edku postupn\u011b stoupala vzh\u016fru, hlavou j\u00ed v\u00ed\u0159ily nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 verze toho, kdo na ni nejsp\u00ed\u0161e tam naho\u0159e \u010dek\u00e1. Mohl to b\u00fdt Adam, a nebo tak\u00e9 n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd.<\/p>\n

Pro M\u00e1\u0161u vy\u0161la v platnost nakonec ona prvn\u00ed z variant. Kdy\u017e \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zdolala posledn\u00ed sch\u016fdek dan\u00e9ho \u017eeb\u0159\u00edku a op\u011btovn\u011b pod sebou poc\u00edtila pevnou zem, hled\u011bla do tv\u00e1\u0159e pohledn\u00e9ho hn\u011bdovlas\u00e9ho mlad\u00edka, jeho\u017e prozat\u00edm v\u00eddala pouze ve sv\u00fdch snech.<\/p>\n

\u201eAno, jsem to j\u00e1,\u201c uvedl mlad\u00edk, kter\u00fd op\u011btoval onen obdivn\u00fd pohled. \u201eJen jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee na\u0161e prvn\u00ed spole\u010dn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed prob\u011bhne za m\u00e9n\u011b dramatick\u00fdch okolnost\u00ed.\u201c<\/p>\n

\u201eAdame… jak jsi ale v\u011bd\u011bl… J\u00e1…\u201c<\/p>\n

\u201eM\u011bl jsem velmi siln\u00e9 tu\u0161en\u00ed, \u017ee jsi v nebezpe\u010d\u00ed, proto jsem ti tak\u00e9 p\u0159isp\u011bchal na pomoc,\u201c za\u010dal M\u00e1\u0161e objas\u0148ovat Adam, jak dnes v noci, pot\u00e9, co se mezi nimi p\u0159eru\u0161il snov\u00fd kontakt, m\u011bl velmi silnou vidinu toho, jak jeho mil\u00e1 podvakr\u00e1t padla do sp\u00e1r\u016f nevyzpytateln\u00e9ho \u00fato\u010dn\u00edka, je\u017e j\u00ed hodlal ubl\u00ed\u017eit.<\/p>\n

\u201eJe… je tohle v\u016fbec mo\u017en\u00e9?\u201c nemohla M\u00e1\u0161a tomu st\u00e1le uv\u011b\u0159it. A pak ji nep\u0159\u00edjemn\u011b bodlo u srdce, kdy\u017e si uv\u011bdomila: \u201eA co Marian? Co se stalo s n\u00edm? Snad… snad mu ten \u00fato\u010dn\u00edk taky neubl\u00ed\u017eil?\u201c<\/p>\n

\u201eNemysl\u00edm si, tv\u016fj nevlastn\u00ed bratr je zajist\u00e9 zcela \u017eiv a zdr\u00e1v,\u201c p\u0159ekvapil M\u00e1\u0161u Adam naprosto pohotovou odpov\u011bd\u00ed. \u201eI tak si za n\u00edm ale mus\u00edme posp\u00ed\u0161it. Na\u0161t\u011bst\u00ed v\u00edm, kde ho hledat.\u201c<\/p>\n

M\u00e1\u0161a, st\u00e1le ohromen\u00e1 z onoho ne\u010dekan\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed, Adama poslu\u0161n\u011b n\u00e1sledovala ven z lesn\u00edho prostranstv\u00ed, kde nastoupili do jeho auta a oba zam\u00ed\u0159ili nikoliv sm\u011brem do v\u00edsky, n\u00fdbr\u017e ke kopci nedaleko jez\u00edrka, kde zastavili. Adam se nem\u00fdlil, Mariana tam naho\u0159e skute\u010dn\u011b na\u0161li a to sed\u00edc\u00edho s hlavou sklopenou do dlan\u00ed, zahlouban\u00e9ho.<\/p>\n

\u201eMariane?\u201c<\/p>\n

Osloven\u00fd sebou prudce trhl. V \u00fa\u017easu te\u010f hled\u011bl na pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed. Cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edci, ale ne\u0161lo to. A pak se to stalo! Kolem krku se mu ovinuly ony dva p\u0159\u00edv\u011b\u0161ky, je\u017e dostal darem od M\u00e1\u0161i a Tiny. Jak k tomu do\u0161lo, \u0161lo jen t\u011b\u017eko vysv\u011btlit. Jako by p\u00e1lavsk\u00fd pramen dost\u00e1l sv\u00e9ho tajemn\u00e9ho posl\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

\u201eByl bys pros\u00edm od t\u00e9 dobroty a \u0161el te\u010f s n\u00e1mi, Mariane?\u201c vyzval ho posl\u00e9ze zcela klidn\u011b Adam.<\/p>\n

Marian se on\u00e9 v\u00fdzv\u011b kupodivu nebr\u00e1nil a jako ve snu – a co na tom bylo z\u00e1sadn\u00ed – i bez odporu M\u00e1\u0161ina p\u0159\u00edtele n\u00e1sledoval k autu.<\/p>\n

\u201ePros\u00edm, M\u00e1\u0161o, byla bys i ty tak laskav\u00e1 a jela te\u010f s n\u00e1mi do Vrbovky? V jedn\u00e9 z tamn\u00edch kav\u00e1ren n\u00e1s o\u010dek\u00e1v\u00e1 jist\u00e1 spole\u010dnost, je\u017e tou\u017e\u00ed se s v\u00e1mi ob\u011bma setkat. Zejm\u00e9na tady pro Mariana ono setk\u00e1n\u00ed bude velice p\u0159\u00ednosn\u00e9, av\u0161ak ani ty na tom nebude\u0161 nijak \u0161kodn\u00e1.\u201c<\/p>\n

Bylo tomu skute\u010dn\u011b tak, jak Adam p\u0159edpokl\u00e1dal. Jedna z p\u00e1lensk\u00fdch kav\u00e1ren se stala d\u011bji\u0161t\u011bm ne\u010dekan\u00fdch shled\u00e1n\u00ed. Marian se tam po letech uvid\u011bl se svoj\u00ed sestrou Adrianou. Vyrostla do zna\u010dn\u00e9 kr\u00e1sy, v p\u016fvabnou \u0161estn\u00e1ctiletou sle\u010dnu, j\u00ed\u017e d\u011blal spole\u010dnost p\u0159\u00edtel Radim a jezev\u010d\u00edk M\u00ed\u0161a. Kone\u010dn\u011b se j\u00ed tak splnilo tou\u017eebn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00edt sv\u00e9ho vlastn\u00edho psa. Ji\u017e to ne\u0161lo v\u011b\u010dn\u011b oddalovat, sourozenci si po vln\u011b \u00fadiv\u016f padli kolem krku.<\/p>\n

\u201eAch pane, tak r\u00e1da v\u00e1s po letech zase vid\u00edm!\u201c<\/p>\n

Opravdu to byla Vilma Vav\u0159\u00ednov\u00e1, n\u011bkdej\u0161\u00ed slu\u017eebn\u00e1 pracuj\u00edc\u00ed v dom\u011b, v n\u011bm\u017e sourozenci kdysi \u017eili. Pr\u00e1v\u011b ona te\u010f horoucn\u011b tiskla Marianovi ruku. Onehdy v\u0161e vzala na sebe, i kdy\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee pod\u00edl na smrti Gertrudy Stratov\u00e9 nesl v\u00fdhradn\u011b pr\u00e1v\u011b on. Marian se j\u00ed v slz\u00e1ch te\u010f omlouval.<\/p>\n

Co rovn\u011b\u017e bylo zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee se i Vilma p\u0159est\u011bhovala sem do P\u00e1lensk\u00e9 Vrbovky a to pot\u00e9, co byla p\u0159ed\u010dasn\u011b propu\u0161t\u011bna z v\u011bzen\u00ed. Nejinak tomu bylo i v p\u0159\u00edpad\u011b Adriany, j\u00ed\u017e zde ve v\u00edsce adoptovan\u00ed rodi\u010de poskytli domov a hlavn\u011b tolik pot\u0159ebnou l\u00e1sku. P\u0159\u00e1n\u00ed Vilmy Vav\u0159\u00ednov\u00e9 se tak vyplnilo.<\/p>\n

Zn\u011blo to neuv\u011b\u0159iteln\u011b a p\u0159esto tomu tak bylo. Pouh\u00e9 t\u0159i kopce odd\u011blovaly v\u0161echny z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 od sebe a p\u0159eci a\u017e te\u010f na sebe kone\u010dn\u011b natrefili.<\/p>\n

Dve\u0159e kav\u00e1rny se znovu otev\u0159ely a vstoupila Tina. Neoby\u010dejn\u011b j\u00ed to slu\u0161elo a Marian tentokr\u00e1te nem\u011bl nutk\u00e1n\u00ed ji od sebe odh\u00e1n\u011bt. Pr\u00e1v\u011b naopak, cosi uvnit\u0159 mysli ho ponoukalo j\u00edt k t\u00e9 d\u00edvce a l\u00e1skypln\u011b ji obejmout. I na polibek z\u00e1hy do\u0161lo, na prav\u00fd nefal\u0161ovan\u00fd polibek v\u011bnovan\u00fd z \u010dist\u00e9 l\u00e1sky!<\/p>\n

Marian si a\u017e nyn\u00ed pln\u011b uv\u011bdomoval, jak netaktn\u011b se ke v\u0161em z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm doposud choval, kolik \u010dasu promarnil ut\u00e1p\u011bn\u00edm se ve vlastn\u00edm \u017ealu, ani\u017e kolem sebe vid\u011bl ono pozitivn\u00ed. Nyn\u00ed v\u0161e Marian mohl napravit, jeho jak nejbli\u017e\u0161\u00ed tak po letech nezv\u011bstn\u00ed tu byli pro n\u011bj a jen na n\u011bm z\u00e1le\u017eelo, jak se zachov\u00e1.<\/p>\n

Byl to tehdy \u00fapln\u011b jin\u00fd Marian: pozorn\u011b naslouchaj\u00edc\u00ed, neprotestuj\u00edc\u00ed, pln\u011b odd\u00e1n on\u00e9 skupince lid\u00ed. Onomu shled\u00e1n\u00ed s t\u011bmi, jim\u017e na n\u011bm z\u00e1le\u017eelo, je\u017e od n\u011bj byli osudem odlou\u010deni a nyn\u00ed se spole\u010dn\u011b zasazovali o to, aby toto p\u0159\u00edko\u0159\u00ed bylo jednou prov\u017edy zlomeno.<\/p>\n

Tak ub\u00edhaly dny, t\u00fddny a m\u011bs\u00edce a Marian \u0161\u0165asten byl za ka\u017edou chv\u00edli, ji\u017e mohl tr\u00e1vit se sv\u00fdmi nejbli\u017e\u0161\u00edmi. V\u017edy\u0165 tolik pozitivn\u00edho mu to p\u0159ineslo: sbl\u00ed\u017eil se s Tinou, na\u0161el zp\u011bt cestu ke sv\u00e9 nevlastn\u00ed sest\u0159e M\u00e1\u0161e a nad\u00e1le se st\u00fdkal s Adrianou a Vilmou. Nakonec za vd\u011bk p\u0159ijal i to, \u017ee mohl pracovat ve firm\u011b sv\u00e9ho nevlastn\u00edho otce Otakara a p\u0159i tom nezah\u00e1lel ani s p\u0159\u00edpravou na presti\u017en\u00ed konzervato\u0159 Svat\u00e9ho Valenta.<\/p>\n

A co se nestalo, Marianovi se nakonec poda\u0159ilo na ni slo\u017eit \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zkou\u0161ky!<\/p>\n

Nen\u00ed tedy divu, \u017ee si do sv\u00e9ho den\u00ed\u010dku, jen\u017e si za\u010dal v\u00e9st, jako prvn\u00ed p\u0159ipsal n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

 <\/p>\n

Co ke v\u0161eobecn\u00e9 spokojenosti si p\u0159\u00e1t?<\/p>\n

Snad jen pln\u00fdmi dou\u0161ky \u017eivota si op\u011btovn\u011b u\u017e\u00edvat<\/p>\n

a t\u011b\u0161it se v\u00fdhradn\u011b z jeho n\u00e1dher a kr\u00e1s<\/p>\n

kdy po boku stoj\u00ed v\u00e1m v\u011brn\u00fdch l\u00e1sek a p\u0159\u00e1tel p\u00e1r<\/p>\n

 <\/p>\n

To\u0165 onen k\u0159ehk\u00fd cenn\u00fd dar<\/p>\n

dar nesm\u00edrn\u00e9 hodnoty<\/p>\n

dar jen\u017e pen\u011bzi nelze vy\u010d\u00edslit<\/p>\n

 <\/p>\n

Dar k nezaplacen\u00ed<\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bonus \u010d\u00edslo 7 \u2013 Sedm\u00e1 pov\u00eddka Radovana Litevsk\u00e9ho Na okraji, jinak v\u00edce m\u00e9n\u011b poklidn\u00e9 v\u00edsky jm\u00e9nem J\u00edmav\u00e9 Lhotenice, st\u00e1lo men\u0161\u00ed s\u00eddlo, jemu\u017e pevnou rukou vl\u00e1dla Gertruda Stratov\u00e1. Byla to postar\u0161\u00ed d\u00e1ma, je\u017e mezi m\u00edstn\u00edmi nem\u011bla zrovna dvakr\u00e1t dobrou pov\u011bst. A\u010dkoliv … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[19],"tags":[],"class_list":["post-2725","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-city-means-iv-mesto-plne-nazoru"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2725","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2725"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2725\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2726,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2725\/revisions\/2726"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2725"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2725"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2725"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}