{"id":150,"date":"2024-05-06T09:00:00","date_gmt":"2024-05-06T07:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=150"},"modified":"2023-08-16T14:38:50","modified_gmt":"2023-08-16T12:38:50","slug":"kapitola-2-za-dubovymi-vraty-cast-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/citymeans\/citymeans2\/kapitola-2-za-dubovymi-vraty-cast-1","title":{"rendered":"Kapitola 5 – Za dubov\u00fdmi vraty (nov\u00e1 restaurovan\u00e1 verze s obr\u00e1zky!)"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

Zcela jist\u011b to trvalo pouh\u00fdch neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch p\u011bt vte\u0159in. Ema byla op\u011bt tam, kde si p\u0159\u00e1la b\u00fdt: na bezejmenn\u00e9 ulici, kterou v\u016fbec poprv\u00e9 spat\u0159ila ve sv\u00fdch p\u011bti letech p\u0159i obzvl\u00e1\u0161\u0165 nemil\u00e9m hororov\u00e9m sn\u011bn\u00ed, kdy se ji \u010d\u00edsi ruce sna\u017eily vm\u011bstnat do zdi a zazd\u00edt ji tam. Po tom, jestli ulice n\u011bkde za\u010d\u00edn\u00e1 \u010di kon\u010d\u00ed, nikdy nep\u00e1trala… av\u0161ak klidn\u011b mohla, kdyby cht\u011bla, nebo\u0165 ji z obou stran rovnom\u011brn\u011b osv\u011btlovaly lampy, je\u017e n\u011bco takov\u00e9ho umo\u017e\u0148ovaly. Ale i tak p\u0159ilehl\u00e9 okol\u00ed p\u016fsobilo a\u017e nezvykle stra\u0161ideln\u011b, co\u017e je\u0161t\u011b umoc\u0148ovalo jedno podstatn\u00e9 a sice to, \u017ee Ema v t\u011bchto m\u00edstech nikdy nenarazila na \u017e\u00e1dnou \u017eivou zbloudilou du\u0161i, nato\u017e na ducha n\u011bjak\u00e9 du\u0161e zesnul\u00e9. Ani to ne\u0159e\u0161ila a o panice, o t\u00e9 \u0159e\u010d b\u00fdt u\u017e v\u016fbec nemohla. Ema p\u0159ece moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, kam se vydat. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm v klidu nas\u00e1la no\u010dn\u00ed v\u00e1nek z neviditeln\u00e9 oblohy, a jakmile se dostate\u010dn\u011b uvolnila, dala se do ch\u016fze. Po devaten\u00e1cti odm\u011b\u0159en\u00fdch kroc\u00edch dosp\u011bla k osam\u011bl\u00e9mu staven\u00ed. Byl j\u00edm statek s dubov\u00fdmi vraty. Oboj\u00ed z\u00e1hy osv\u00edtila pronikav\u00e1 z\u00e1\u0159e, cosi na zp\u016fsob sv\u011btla jakoby vych\u00e1zej\u00edc\u00edho z pr\u00e1v\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edho neviditeln\u00e9ho, nav\u00edc nesly\u0161iteln\u00e9ho auta. Ani tento jev Emu nevylekal, jej\u00ed smysly se nyn\u00ed beztak ji\u017e pln\u011b soust\u0159edily pouze na ono jedin\u00e9: na otev\u0159en\u00ed siln\u00fdch dubov\u00fdch vrat, pokud mo\u017eno bez vynalo\u017een\u00ed jak\u00e9koli s\u00edly. A p\u0159ece. Em\u011b sta\u010dil pouh\u00fd jeden jemn\u00fd dotek, aby se jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed prom\u011bnilo ve skute\u010dnost.
\nN\u00e1sledn\u00e1 krajina, do n\u00ed\u017e Ema skrze vrata vstoupila, se vyzna\u010dovala pestrost\u00ed a rozlehlost\u00ed. Kam d\u00edv\u010diny o\u010di dohl\u00e9dly, t\u00e1hly se nekon\u010d\u00edc\u00ed poln\u00ed l\u00e1ny a a\u017e n\u011bkde v pozad\u00ed o sob\u011b d\u00e1valy v\u011bd\u011bt temn\u00e9 hory. V pop\u0159ed\u00ed se po lev\u00e9 stran\u011b rozprost\u00edral les a u n\u011bj men\u0161\u00ed jez\u00edrko, napravo pak pouze st\u00e1la osamocen\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 chaloupka.<\/p>\n

<\/p>\n

Kdy\u017e se Ema na kr\u00e1sy zdej\u0161\u00ed p\u0159\u00edrody dostate\u010dn\u011b vynad\u00edvala a op\u011bt nas\u00e1la vzduch, rozhodla se sej\u00edt z men\u0161\u00edho kopce dol\u016f. P\u0159ed chaloupkou si pohr\u00e1val asi tak sedmilet\u00fd chlapec s mourovat\u00fdm kot\u011btem a jak\u00e1si postar\u0161\u00ed pradlena po \u0161\u0148\u016fr\u00e1ch rozv\u011b\u0161ovala pr\u00e1dlo. Ema to tu dob\u0159e znala. M\u00ed\u0159ila sem, kdy se j\u00ed jen zamanulo. Oproti dne\u0161n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b se v\u0161ak d\u0159\u00edve do snov\u00fdch v\u00fdjev\u016f zapojovala pouze jako kameraman, v\u0161e sv\u00fdma o\u010dima jakoby sn\u00edmaj\u00edc\u00ed v r\u00e1mci hlavn\u00edho p\u0159\u00edm\u00e9ho televizn\u00edho p\u0159enosu. Tentokr\u00e1t si Ema nav\u00edc vytvo\u0159ila autentick\u00e9 druh\u00e9 j\u00e1 a m\u011bla tak mo\u017enost sebe samu pozorovat v pln\u00e9 kr\u00e1se – to jest zep\u0159edu i zezadu, ve sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 \u010dern\u00e9 s \u010derven\u00fdmi dopl\u0148ky. Pradlena si Emina kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho dvoj\u010dete musela pov\u0161imnout. Obli\u010dej \u017een\u011b toti\u017e r\u00e1zem zkamen\u011bl a n\u00e1sledn\u011b na zem upustila kalhoty, kter\u00e9 cht\u011bla pr\u00e1v\u011b v\u011b\u0161et. Ema proto pohotov\u011b zas\u00e1hla a rychle sv\u00e9 dvoj\u010de u\u010dinila neviditeln\u00fdm.
\n\u201eB\u011btko?\u201c
\nZ domu vy\u0161la jin\u00e1 \u017eena, t\u00e9 prvn\u00ed v obli\u010deji nesm\u00edrn\u011b podobn\u00e1, a jakmile si pov\u0161imla, jak tam sestra tak podivn\u011b nehybn\u011b post\u00e1v\u00e1, okam\u017eit\u011b se k n\u00ed rozeb\u011bhla a jemn\u011b ji uchopila za levou pa\u017ei. \u201eStalo se n\u011bco?\u201c
\n\u201eOna… ona se vr\u00e1tila. Vr\u00e1tila se!\u201c
\nB\u011bt\u010dina chv\u011bjiv\u00e1 ruka st\u00e1le ukazovala ke kopci.
\n\u201eJ\u00e1 tam ale nikoho nevid\u00edm. Tys…? A nebyl to jen p\u0159elud?\u201c
\n\u201eJ\u00e1… nev\u00edm… ne nebyl to p\u0159elud! N\u011bkdo… n\u011bkdo tam skute\u010dn\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed st\u00e1l… st\u00e1la v \u010dern\u00e9m!\u201c Ono posledn\u00ed slovo B\u011btka doslova za\u0159vala. \u201eBa co st\u00e1la,\u201c p\u0159idala je\u0161t\u011b v\u00edc na d\u016frazu, \u201eona po t\u00e9 p\u011b\u0161in\u011b dokonce sestupovala p\u0159\u00edmo k na\u0161emu domu!\u201c
\n\u201eA ty… ty ji tam po\u0159\u00e1d vid\u00ed\u0161?\u201c
\n\u201eNe, zmizela,\u201c p\u0159ipustila ztr\u00e1pen\u011b B\u011btka. Pak starostliv\u011b za\u010dala promlouvat k synovi: \u201ePoj\u010f, V\u00edtku.\u201c
\n\u201eAle… ale maminko…\u201c
\n\u201ePoj\u010f, mil\u00e1\u010dku.\u201c
\nEma si zhluboka oddechla. Z\u00e1m\u011br s dvoj\u010detem se zda\u0159il. Nyn\u00ed ho vid\u011bla pouze ona. I tak Ema v\u016f\u010di B\u011btce a jej\u00ed sest\u0159e Dorce c\u00edtila vinu, \u017ee ob\u011b vystra\u0161ila a vnukla jim fale\u0161nou p\u0159edstavu o p\u0159\u00edchodu on\u00e9 zl\u00e9. P\u00e1trat po p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch nebylo v\u016fbec t\u011b\u017ek\u00e9, pouze sta\u010dilo, aby Ema znovu pohl\u00e9dla na oble\u010den\u00ed sv\u00e9 dvojnice: cel\u00e1 od\u011bn\u00e1 v \u010dern\u00e9m, nav\u00edc s \u010derven\u00fdm symbolem draka chrl\u00edc\u00edho ohe\u0148. Ono tri\u010dko bylo d\u00e1rkem od otce z japonsk\u00e9ho Kj\u00f3ta, kam kdysi odjel pracovn\u011b.
\nEma d\u00e1l vedla sv\u00e9 dvoj\u010de a zanedlouho se s n\u00edm ocitla p\u0159\u00edmo p\u0159ed chaloupkou. A\u017e nyn\u00ed si pov\u0161imla, \u017ee kraj nezeje tak \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnotou, \u017ee o kus d\u00e1l na poli pracuj\u00ed lid\u00e9 a skl\u00edzej\u00ed \u00farodu. Emu nyn\u00ed ale mnohem v\u00edc zaj\u00edmalo, co se bude odehr\u00e1vat v domku, proto s dvoj\u010detem ti\u0161e proklouzla dovnit\u0159. Ob\u011b to sta\u010dily jen tak tak, ne\u017e se dve\u0159e za Dorkou dov\u0159ely \u00fapln\u011b.
\n\u201eOna… ona se vr\u00e1tila. Je zp\u00e1tky,\u201c b\u011bdovala neust\u00e1le B\u011btka a za sest\u0159iny pomoci se m\u00e1to\u017en\u011b svezla na \u017eidli.
\n\u201eTo p\u0159ejde, uvid\u00ed\u0161,\u201c konej\u0161ila ji Dorka a nalila z konvice \u010daj. \u201eNapij se, v\u00fdta\u017eek z HE\u0158MANOVSK\u00c9HO dubu ti ud\u011bl\u00e1 dob\u0159e.\u201c
\nB\u011btka se uvolila d\u00e1t si dou\u0161ek, ov\u0161em sotva z hrnku letmo usrkla, nep\u0159\u00edjemn\u011b sebou \u0161kubla a hrnek j\u00ed m\u00e1lem vypadl na zem.
\n\u201eV\u00edtek!\u201c
\n\u201eNeboj se, maminko, jsem tu s tebou.\u201c
\nV\u00edtek B\u011btce podal drobnou ru\u010dku a stiskl j\u00ed dla\u0148. Hned nato se z nedalek\u00e9 kol\u00e9bky rozlehl k\u0159ik. Dorka sp\u011b\u0161n\u011b odb\u011bhla k oknu, vyndala z kol\u00e9bky pla\u010d\u00edc\u00ed miminko a za\u010dala ho konej\u0161it v n\u00e1ru\u010d\u00ed.
\n\u201eMaminko, co je to s tebou? Pro\u010d jsi najednou tak smutn\u00e1?\u201c zaj\u00edmal se starostliv\u011b V\u00edtek.
\n\u201eTo nic, mil\u00e1\u010dku. Jen… jen m\u011b trochu rozbolela hlava. To p\u0159ejde, to za chvili\u010dku zase p\u0159ejde,\u201c zalhala B\u011btka, na\u010de\u017e se na rtech pokusila vyloudit alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv, j\u00edm\u017e by zahnala jak\u00e9koli chlapcovy pochybnosti. Na V\u00edtka to ale o\u010dividn\u011b neplatilo. Z mat\u010din\u00fdch o\u010d\u00ed \u010detl n\u011bco jin\u00e9ho.
\n\u201eN\u011bkdo ti ubl\u00ed\u017eil. V\u00edm to! Pozn\u00e1m to!\u201c
\nB\u011btka p\u0159ekvapen\u011b znovu pohl\u00e9dla na syna.
\n\u201e\u0158ekni jm\u00e9no a j\u00e1 si to s t\u00edm ne\u0159\u00e1dem p\u011bkn\u011b ru\u010dn\u011b vy\u0159\u00edd\u00edm. A pak u\u017e ho p\u0159ejde chu\u0165 si na tebe dovolovat.\u201c
\nB\u011btce V\u00edtkovo po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed navr\u00e1tilo pln\u00fd \u00fasm\u011bv a znovu nalezen\u00fd klid. Nebylo pochyb, \u017ee jej\u00ed syn na sv\u016fj mlad\u00fd v\u011bk v sob\u011b m\u00e1 dostatek kur\u00e1\u017ee. Pohotov\u011b se chopil ko\u0161t\u011bte a n\u011bkolika obstojn\u00fdmi chvaty n\u00e1zorn\u011b p\u0159edvedl, jak by mohl skon\u010dit ten, kdo by se mu postavil do cesty na odpor. Sv\u016fj v\u00fdstup zakon\u010dil nedobrovolnou to\u010divou piruetou a p\u00e1dem na zem.
\n\u201eAch, jsi v po\u0159\u00e1dku, mil\u00e1\u010dku? Neubl\u00ed\u017eil sis?\u201c
\n\u201eNepom\u00e1hej mi, um\u00edm se o sebe postarat s\u00e1m. Jsem p\u0159ece u\u017e dost velk\u00fd,\u201c odm\u00edtl V\u00edtek nab\u00edzenou pomocnou ruku a kvapn\u011b vysko\u010dil na nohy.
\n\u201eJe cel\u00fd po t\u00e1tovi. Ani jemu, kdy\u017e byl v jeho letech, nechyb\u011bla state\u010dnost a m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed ostatn\u00ed br\u00e1nit p\u0159ed zlem a bezpr\u00e1v\u00edm. A to p\u0159i tom je\u0161t\u011b nav\u00edc poka\u017ed\u00e9 prod\u0159el nejm\u00e9n\u011b p\u011bt kalhot,\u201c poznamenala od okna Dorka, kter\u00e9 se kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo uspat miminko. Zandala jej nazp\u011bt do kol\u00e9bky.
\n\u201eV\u017edy\u0165 j\u00e1 chci b\u00fdt takov\u00fd jako tat\u00ednek,\u201c pronesl rozhodn\u011b V\u00edtek a nasadil p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b pov\u00fd\u0161en\u00fd obli\u010dej, aby ho ob\u011b \u017eeny braly naprosto v\u00e1\u017en\u011b. T\u011bm nezbylo ne\u017e ona slova vz\u00edt v potaz se v\u0161\u00edm v\u0161udy, nebo\u0165 i chlapcovy kalhoty vzaly za sv\u00e9 a p\u0159i jeho r\u00e1zn\u00e9m posedu v nich ruplo.
\nJedin\u00fdm, kdo se V\u00edtkov\u00fdm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm nebavil, byla Ema. Ne snad proto, \u017ee by ji nezaujalo chlapcovo chrabr\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, odpov\u011b\u010f na jej\u00ed nar\u016fstaj\u00edc\u00ed obavy p\u0159ich\u00e1zela zven\u010d\u00ed. Zahl\u00e9dla, jak kdosi jako st\u00edn pro\u0161el kolem okna, ov\u0161em bez zvu\u010dn\u00fdch krok\u016f. Muselo to vytu\u0161it i miminko v kol\u00e9bce, nebo\u0165 se dalo znovu do pl\u00e1\u010de. Dorka ho z n\u00ed vyndala a za\u010dala nanovo ut\u011b\u0161ovat.
\n\u201eCo je to s n\u00edm? Nen\u00ed nemocn\u00e9?\u201c p\u0159isp\u011bchala za sestrou B\u011btka.
\n\u201eNev\u00edm, mo\u017en\u00e1…\u201c
\nN\u00e1hle se zven\u010d\u00ed ozvaly sp\u011b\u0161n\u00e9 kroky a kdosi vzal za kliku. Ema doufala v nejhor\u0161\u00ed, jen\u017ee kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely, vstoupila dovnit\u0159 d\u00edvce dal\u0161\u00ed pov\u011bdom\u011b zn\u00e1m\u00e1 postava.
\n\u201eTo slunce dneska ale p\u00e1l\u00ed. Na obloze ani mr\u00e1\u010dek, u vody a na poli se to lidmi jen hem\u017e\u00ed a vy v\u0161ichni zalezl\u00ed doma. Co se d\u011bje?\u201c
\n\u201eTat\u00ed!\u201c
\nV\u00edtek radostn\u011b vyp\u00edskl a ihned se rozeb\u011bhl za otcem. Ten ho popadl do n\u00e1ru\u010de a za\u010dal se s n\u00edm n\u00e1ru\u017eiv\u011b v\u00edtat.
\n\u201eTak co, ty malej capart\u00edku, kolik jsi za dne\u0161n\u00ed dopoledne ulovil, ryb, co? Douf\u00e1m \u017ee takov\u00fdch deset ur\u010dit\u011b.\u201c
\n\u201eT\u0159i.\u201c
\n\u201eCo\u017ee, jenom t\u0159i? Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee m\u016fj jedin\u00fd syn za cel\u00e9 dopoledne chytil jenom t\u0159i mr\u0148av\u00fd \u017eabky?\u201c
\n\u201eN\u00e1hodou jsou to dva metrov\u00ed \u00faho\u0159i a jeden statn\u00fd sumec, abys v\u011bd\u011bl,\u201c oponoval otci V\u00edtek. \u201eA nejsem \u017e\u00e1dnej malej capart\u00edk, vyrostl jsem nejm\u00ed\u0148 o p\u011bt centimetr\u016f.\u201c
\n\u201e\u00d3, tak to se omlouv\u00e1m, state\u010dn\u00fd velk\u00fd mu\u017ei!\u201c
\nOtec V\u00edtka pustil na zem a \u0161el se p\u0159iv\u00edtat se \u017eenou.
\n\u201eTak co m\u00e1me dobr\u00e9ho k ob\u011bdu, B\u011btulinko?\u201c pol\u00edbil ji na tv\u00e1\u0159 a sou\u010dasn\u011b la\u0161kovn\u011b zatahal za sukni.
\n\u201eM\u016f\u017ee\u0161 si vybrat: bu\u010f chleba s koz\u00edm s\u00fdrem nebo \u010derstv\u00e9 l\u00edvance.\u201c
\n\u201eNo tak to mi s V\u00edtkem ur\u010dit\u011b d\u00e1me p\u0159ednost t\u011bm chutn\u00fdm l\u00edvanc\u016fm, co m\u016fj drah\u00fd jmenov\u010de?\u201c zamrkal otec \u0161ibalsky na syna. V\u00edtek to napodobil a spole\u010dn\u011b se posadili ke stolu jako dob\u0159e sehran\u00e1 dvojka.<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eA jak se m\u00e1 n\u00e1\u0161 mali\u010dk\u00fd?\u201c
\n\u201eP\u0159ed chvili\u010dkou plakal,\u201c informovala V\u00edtka Dorka a rovn\u011b\u017e se usadila.
\n\u201eA je mali\u010dk\u00fd u\u017e v po\u0159\u00e1dku?\u201c oto\u010dil se V\u00edtek k oknu, kde miminko spalo. V jeho hlase te\u010f poprv\u00e9 byla zn\u00e1t obava a ta za\u010dala s\u00edlit, kdy\u017e se jeho o\u010di st\u0159etly s B\u011bt\u010din\u00fdmi. \u017dena post\u00e1vala u kamen a z obli\u010deje j\u00ed vymizela i ta nejposledn\u011bj\u0161\u00ed jisk\u0159i\u010dka \u0161t\u011bst\u00ed.
\n\u201eB\u011btka je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1,\u201c za\u010dala Dorka vypr\u00e1v\u011bt, \u201e\u017ee se do na\u0161eho kr\u00e1lovstv\u00ed vr\u00e1tila \u010cern\u00e1 pan\u00ed. Zahl\u00e9dla ji, jak m\u00ed\u0159\u00ed k na\u0161emu domu. Pak pr\u00fd n\u00e1hle zmizela.\u201c
\nB\u011btka zoufale p\u0159ik\u00fdvla.
\nV\u00edtek odt\u00e1hl ruku od l\u00edvance a s je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm z\u00e1jmem a p\u0159ekvapen\u00edm pohl\u00e9dl na svou \u017eenu. \u201eTo ale nen\u00ed mo\u017en\u00e9, \u010cernou pan\u00ed p\u0159ece porazil princ Jan. P\u0159ipravil ji o ve\u0161kerou du\u0161i, kterou mu sv\u00fdm neuv\u00e1\u017eliv\u00fdm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm zaprodala. \u010cern\u00e1 pan\u00ed tedy nem\u016f\u017ee b\u00fdt mezi \u017eiv\u00fdmi. Je s n\u00ed nadobro konec.\u201c
\n\u201eA co kdy\u017e to tak nen\u00ed, V\u00edtku? Co kdy\u017e si sv\u016fj posledn\u00ed kous\u00ed\u010dek du\u0161e n\u011bkde ukryla, aby se mezi n\u00e1s mohla nepozorovan\u011b vr\u00e1tit a p\u0159evzala V\u00e1nkov\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed nav\u017edy do sv\u00e9 moci?\u201c
\nV\u00edtek nedok\u00e1zal u stolu jen tak ne\u010dinn\u011b sed\u011bt, vstal a \u0161el \u017eenu ut\u011b\u0161ovat: \u201eNo tak, B\u011btulinko, no tak,\u201c objal ji, \u201eto si jen sama namlouv\u00e1\u0161. \u010cern\u00e1 pan\u00ed je mrtv\u00e1. Byla to zl\u00e1 \u010darod\u011bjnice, kter\u00e1 se p\u00e1sla na ciz\u00edm ne\u0161t\u011bst\u00ed, ale jej\u00ed krutovl\u00e1da nav\u017edy pominula. Zv\u00edt\u011bzil nad n\u00ed princ Jan, v\u0161ichni jsme to p\u0159ece na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bli. Dobro porazilo zlo a tak to m\u00e1 b\u00fdt.\u201c
\n\u201eA co kdy\u017e se, V\u00edtku, m\u00fdl\u00ed\u0161?\u201c
\n\u201eSama jsi sly\u0161ela jej\u00ed samolib\u00e1, panova\u010dn\u00e1 slova pln\u00e1 nevole. A pr\u00e1v\u011b ta j\u00ed u\u0161t\u011bd\u0159ila posledn\u00ed nemilosrdnou r\u00e1nu.\u201c
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm,\u201c p\u0159ipustila le\u010d dost neochotn\u011b nakonec B\u011btka.
\n\u201eNo tak, V\u00edtku, vem si p\u0159ece l\u00edvance, jsou moc dobr\u00e9,\u201c nab\u00e1dala mezit\u00edm u stolu chlapce Dorka a z\u00e1rove\u0148 se t\u00edm sna\u017eila odl\u00e1kat jeho pozornost od rodi\u010d\u016f, nebo\u0165 syn po nich celou dobu pokukoval.
\nEma si sv\u00e9 neuv\u00e1\u017een\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed za\u010dala vy\u010d\u00edtat podruh\u00e9. I kdy\u017e si uv\u011bdomovala, \u017ee jde o pouh\u00fd sen, dok\u00e1zala ho skrz sebe i svou dokonalou dvojnici, kterou st\u00e1le m\u011bla mo\u017enost obdivovat ze v\u0161ech stran, vn\u00edmat, jako by \u0161lo o \u017eivou skute\u010dnost. Sen Ema pro\u017e\u00edvala tak intenzivn\u011b, \u017ee krom\u011b hlas\u016f k n\u00ed dol\u00e9hala i v\u016fn\u011b l\u00edvanc\u016f, ani\u017e by se o to dop\u0159edu n\u011bjak usilovn\u011b sna\u017eila. N\u00e1hle v sob\u011b poc\u00edtila nutk\u00e1n\u00ed jeden z nich okusit a dvojnice j\u00ed v p\u0159\u00e1n\u00ed vy\u0161la ochotn\u011b vst\u0159\u00edc. Jakmile se do l\u00edvance zakousla, chu\u0165ov\u00e9 bu\u0148ky za\u010daly pracovat naplno. Ema skrz dvojnici m\u011bla pocit, jako by se j\u00ed l\u00edvanec doslova rozpl\u00fdval na jazyku. Zcela logicky zatou\u017eila po dal\u0161\u00edm. Bohu\u017eel v moment\u011b, kdy se pod neviditelnou rukou zvedl do vzduchu, do t\u011bch sam\u00fdch m\u00edst zam\u00ed\u0159il B\u011bt\u010din pohled a o dal\u0161\u00ed rozruch tak r\u00e1zem bylo postar\u00e1no.
\n\u201eJe tady, p\u0159\u00edmo v na\u0161em dom\u011b! JE TADY!\u201c
\nEma i jej\u00ed dvoj\u010de sebou prudce trhly. Dorka a oba V\u00edtkov\u00e9 se rovn\u011b\u017e polekali, ov\u0161em stalo se tak jen d\u00edky B\u011bt\u010dinu chov\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 nikdo z nich si nesta\u010dil pov\u0161imnout toho, \u010deho ona. Kdy\u017e toti\u017e o\u010dima spo\u010dinuli tam, kam je nav\u00e1d\u011bly B\u011bt\u010diny vystra\u0161en\u00e9 o\u010di a nata\u017een\u00fd prst, zapadl l\u00edvanec zase navrch mezi ostatn\u00ed a nejevil ji\u017e zn\u00e1mky \u017e\u00e1dn\u00e9 necht\u011bn\u00e9 levitace.
\n\u201eB\u011btulinko, no tak, B\u011btulinko, to se ti n\u011bco zase jen zd\u00e1lo,\u201c V\u00edtek ji za\u010dal podruh\u00e9 konej\u0161it. \u201eTo bude dobr\u00e9, to bude zase v\u0161echno dobr\u00e9, nepla\u010d. Ty nesm\u00ed\u0161 plakat.\u201c
\nB\u011btka tentokr\u00e1t nic ne\u0159ekla. Polo\u017eila hlavu V\u00edtkovi neklidn\u011b na rameno a za\u010dala se mu na n\u011bm vyplak\u00e1vat. Z druh\u00e9 strany ji naopak kdosi jemn\u011b sev\u0159el ruku a za\u010dal hladit. B\u011btka koutkem posmutn\u011bl\u00e9ho o\u010dka vyhledala syna a stisk op\u011btovala.
\nA zase se m\u00edstnost\u00ed nesl ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit nejistoty, kterou vyvolal jasn\u011b temn\u00fd st\u00edn, pr\u00e1v\u011b prostupuj\u00edc\u00ed okenn\u00ed v\u00fdpln\u00ed, jeho\u017e si krom\u011b Emy, jej\u00edho dvoj\u010dete a miminka nikdo jin\u00fd nepov\u0161iml. Dorka se sice ke kol\u00e9bce, jakmile z n\u00ed zaslechla pl\u00e1\u010d, okam\u017eit\u011b vydala, to u\u017e ale st\u00edn odplul nezn\u00e1mo kam.
\nEma v chaloupce ji\u017e necht\u011bla d\u00e9le setrv\u00e1vat. Moc dob\u0159e si uv\u011bdomovala, jak tu d\u00edky n\u00ed a dvojnici houstne atmosf\u00e9ra. Pot\u0159ebovala odej\u00edt, nad\u00fdchat se \u010derstv\u00e9ho venkovn\u00edho vzduchu. Jen\u017ee jak to ud\u011blat? Ano, pravda, v\u0161echno co se kolem odehr\u00e1valo, byl pouh\u00fd sen, jen\u017ee st\u00e1le p\u016fsobil velice \u017eiv\u011b, tak\u017ee kdy\u017e se Em\u011b poda\u0159ilo sv\u00e9 druh\u00e9 j\u00e1 nasm\u011brovat ke dve\u0159\u00edm, v\u00e1hala, zda je otev\u0159\u00edt. Samoz\u0159ejm\u011b, sama sob\u011b mohla d\u00e1t p\u0159\u00edkaz a proj\u00edt jimi jako duch, jen\u017ee ani to nemuselo vyj\u00edt.
\nPak se zven\u010d\u00ed znovu ozvaly \u010d\u00edsi kroky. Em\u011b jako by signalizovaly, a\u0165 ode dve\u0159\u00ed rad\u0161i poodstoup\u00ed.
\n\u201eV\u00edtku, jsi tam? Cht\u011bla bych ti n\u011bco uk\u00e1zat.\u201c
\nEma s \u00falevou vydechla. Podobn\u011b u\u010dinili i ostatn\u00ed. Ten hlas byl v\u0161em pov\u011bdom\u011b zn\u00e1m\u00fd.
\nV\u00edtek se vymanil z mamin\u010diny p\u0159\u00edzn\u011b a sp\u011bchal otev\u0159\u00edt, jako by se p\u0159ed t\u00edm nic z\u00e1va\u017en\u00e9ho nestalo.
\n\u201eAhoj, V\u00edtku,\u201c pozdravila se s chlapcem pohledn\u00e1 d\u00edv\u010dina v jeho v\u011bku. \u201ePod\u00edvej, tohohle sumce p\u0159ed chvili\u010dkou chytil Pavel. Cht\u011bl, abych ti ho p\u0159i\u0161la uk\u00e1zat. Pr\u00fd bude\u0161 pukat vzteky a\u017e ho uvid\u00ed\u0161.\u201c
\n\u201eJ\u00e1 a pukat vzteky? J\u00e1?\u201c naparoval se V\u00edtek. \u201ePche, to ani n\u00e1hodou. Kdy\u017e budu cht\u00edt, tak do ve\u010dera s\u00e1m chyt\u00edm t\u0159ikr\u00e1t tak velk\u00fdho. To Pavlovi vy\u0159i\u010f.\u201c
\n\u201eA necht\u011bl bys mu to \u0159\u00edct osobn\u011b? \u010cek\u00e1 na tebe u vody a nem\u016f\u017ee se do\u010dkat, jak bude\u0161 na jeho \u00falovek valit o\u010di.\u201c
\n\u201eJ\u00e1 a valit o\u010di?\u201c nap\u0159\u00edmil se V\u00edtek. \u201eUvid\u00edme, jak se bude tv\u00e1\u0159it, a\u017e mu ten jeho \u00falovek hod\u00edm zp\u00e1tky do vody.\u201c
\n\u201eTak to bych v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1da vid\u011bla.\u201c
\n\u201eTak na co je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1me? Jdeme Pavlovi vypustit rybn\u00edk.\u201c
\n\u201eNe, V\u00edtku, ty rad\u0161i nikam necho\u010f,\u201c za\u010dala se o syna strachovat B\u011btka. Zase se j\u00ed v o\u010d\u00edch zra\u010dily obavy z mo\u017en\u00e9ho p\u0159\u00edchodu d\u00e1vn\u00e9ho zla v podob\u011b \u010cern\u00e9 pan\u00ed.
\n\u201eAle jen ho nech se prob\u011bhnout. Je hezky, nem\u00e1 cenu, abychom ho dr\u017eeli doma,\u201c m\u00e1vl rukou V\u00edtek star\u0161\u00ed a spiklenecky na syna mrkl.
\n\u201eD\u00edky, tati. Tak pob\u011b\u017e, Jitko.\u201c<\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Zcela jist\u011b to trvalo pouh\u00fdch neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch p\u011bt vte\u0159in. Ema byla op\u011bt tam, kde si p\u0159\u00e1la b\u00fdt: na bezejmenn\u00e9 ulici, kterou v\u016fbec poprv\u00e9 spat\u0159ila ve sv\u00fdch p\u011bti letech p\u0159i obzvl\u00e1\u0161\u0165 nemil\u00e9m hororov\u00e9m sn\u011bn\u00ed, kdy se ji \u010d\u00edsi ruce sna\u017eily vm\u011bstnat do zdi … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[3],"tags":[],"class_list":["post-150","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-citymeans2"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/150","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=150"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/150\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4364,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/150\/revisions\/4364"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=150"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=150"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=150"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}