{"id":1493,"date":"2015-11-02T09:00:02","date_gmt":"2015-11-02T07:00:02","guid":{"rendered":"http:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=1493"},"modified":"2015-06-27T12:41:22","modified_gmt":"2015-06-27T10:41:22","slug":"14-kouzlo-pritomnosti-pozitivnich-okamziku-pro-ty-jez-v-zivote","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/city-means-v-mesto-plne-zazraku\/14-kouzlo-pritomnosti-pozitivnich-okamziku-pro-ty-jez-v-zivote","title":{"rendered":"14. Kouzlo p\u0159\u00edtomnosti pozitivn\u00edch okam\u017eik\u016f pro ty, je\u017e v \u017eivot\u011b…"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

14. Kouzlo p\u0159\u00edtomnosti pozitivn\u00edch okam\u017eik\u016f pro ty, je\u017e v \u017eivot\u011b t\u00e1paj\u00ed a pod\u00e1n\u00ed pomocn\u00e9 ruky od t\u011bch, jim\u017e naopak \u017eivoty druh\u00fdch nejsou lhostejn\u00e9 <\/b><\/span><\/p>\n

Ru\u0161no tou dobou bylo i v kav\u00e1rn\u011b Sanmantena Rudolfa Mantena. Jmenovan\u00fd si pochvaloval, jak se Martin Net\u0159ebick\u00fd a Kate\u0159ina Jentelov\u00e1 na place kr\u00e1sn\u011b dopl\u0148uj\u00ed a tvo\u0159\u00ed spolu naprosto sehran\u00fd t\u00fdm.<\/p>\n

\u201eSt\u016fl \u010d\u00edslo t\u0159i si \u017e\u00e1d\u00e1 reservaci,\u201c oznamovala Kate\u0159ina pr\u00e1v\u011b Martinovi.<\/p>\n

\u201eRozum\u00edm, beru na v\u011bdom\u00ed a ji\u017e to sp\u011bch\u00e1m za\u0159\u00eddit,\u201c zareagoval pohotov\u011b. \u201eA st\u016fl s \u010d\u00edslem dev\u011bt u okna pros\u00ed o jednu k\u00e1vi\u010dku a k n\u00ed by r\u00e1d dostal rostolskou rol\u00e1du.\u201c<\/p>\n

\u201eAno, zapisuji si a objedn\u00e1vku obratem dod\u00e1m,\u201c sd\u011blovala Kate\u0159ina Martinovi.<\/p>\n

Pr\u00e1ce ob\u011bma \u0161la nadm\u00edru dob\u0159e a nejednou m\u011bli dokonce chu\u0165 si p\u0159i n\u00ed i prozp\u011bvovat. A jak by tak\u00e9 ne, kdy\u017e k tomu p\u0159\u00edmo vyb\u00edzela sama hudba! Ano, i kav\u00e1rna Sanmantena m\u011bla sv\u00e9ho hudebn\u00edho virtu\u00f3za, j\u00edm\u017e aktu\u00e1ln\u011b byl Rudolf Medovn\u00ed\u010dek, onen mu\u017e, co v Letomonsk\u00e9m parku poskytl p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed Ludv\u00edku Trnavsk\u00e9mu, kdy\u017e ten t\u00e1pal ve sv\u00e9m osobn\u00edm \u017eivot\u011b. Rudolf Medovn\u00ed\u010dek si pro sv\u00e9 preludov\u00e1n\u00ed zvolil nem\u00e9n\u011b origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1stroj a sice skleni\u010dky, s jejich\u017e pomoc\u00ed dok\u00e1zal vykouzlit podmaniv\u00e9 melodie. U osazenstva kav\u00e1rny m\u011bly takov\u00fd ohlas, \u017ee sami host\u00e9 chodili za jmenovan\u00fdm a \u017e\u00e1dali ho, zdali by nezahr\u00e1l n\u011bjakou tu konkr\u00e9tn\u00ed. A Rudolf Medovn\u00ed\u010dek se tomu rozhodn\u011b nijak nebr\u00e1nil, naopak ho t\u011b\u0161ilo, \u017ee osazenstvo kav\u00e1rny v\u016f\u010di jeho hr\u00e1\u010dsk\u00e9mu umu zauj\u00edm\u00e1 kladn\u00fd postoj.<\/p>\n

\u201eJe radost v\u00e1s op\u011bt vid\u011bt \u0161\u0165astn\u00e9ho a usm\u011bvav\u00e9ho,\u201c dovolil si na Martinovu adresu uv\u00e9st Rudolf Manten, kdy\u017e se zd\u00e1rn\u011b poda\u0159ilo do\u010dasn\u011b vy\u0159\u00eddit v\u0161echny objedn\u00e1vky a nastal tak \u010das pro mal\u00fd oddych.<\/p>\n

\u201e\u0160t\u011bst\u00ed \u017ee mi Radovan dal tip na va\u0161i kav\u00e1rnu, jinak bych te\u010f pendloval n\u011bkde mezi Prahou a Ko\u0161icemi,\u201c pronesl s \u00falevou Martin.<\/p>\n

\u201eC\u00edt\u00edte se tu tedy b\u00fdt spokojen?\u201c<\/p>\n

\u201eAno, pr\u00e1ce m\u011b bav\u00ed a napl\u0148uje,\u201c p\u0159isv\u011bd\u010dil s vd\u011b\u010dnost\u00ed Martin. \u201eSice je to ob\u010das rovn\u011b\u017e p\u011bkn\u00fd adrenalin, nebo\u0165 tu je poka\u017ed\u00e9 plno, ale i to mi sv\u00fdm zp\u016fsobem hodn\u011b d\u00e1v\u00e1. Nav\u00edc si mohu popov\u00eddat s hosty a tak se nec\u00edt\u00edm osam\u011ble, co\u017e, kdy\u017e jsem d\u011blal autodopravce, bylo n\u011bco naprosto nemysliteln\u00e9ho.\u201c<\/p>\n

\u201eAno, rozum\u00edm v\u00e1m a d\u011bkuji, \u017ee na moji kav\u00e1rni\u010dku p\u011bjete jen samou chv\u00e1lu a jste tu r\u00e1d,\u201c h\u0159\u00e1la ta slova Rudolfa Mantena u srdce.<\/p>\n

Oba p\u00e1nov\u00e9 m\u011bli hned dvojn\u00e1sobn\u00fd d\u016fvod k radosti, nebo\u0165 do kav\u00e1rny Sanmantena pr\u00e1v\u011b zav\u00edtal dal\u0161\u00ed z v\u00fdznamn\u00fdch host\u016f.<\/p>\n

\u201eLubom\u00edre, to je ale mil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, v\u00edtejte!\u201c<\/p>\n

Byl to skute\u010dn\u011b Lubom\u00edr V\u011btvi\u010dka, tentokr\u00e1t mu v\u0161ak d\u011blala spole\u010dnost \u0161armantn\u00ed dlouhovlas\u00e1 \u010dernovl\u00e1ska. Na sob\u011b m\u011bla tri\u010dko s vyobrazen\u00edm m\u011bsta jm\u00e9nem Pod\u011bbrady a k tomu j\u00ed dokonale pasovala sukn\u011b s hudebn\u00edmi motivy.<\/p>\n

\u201eDovolte abych v\u00e1m p\u0159edstavil svoji p\u0159\u00edtelkyni Of\u00e9lii, jinak pod\u011bbradskou roda\u010dku,\u201c v\u00edtal se Lubom\u00edr nad\u0161en\u011b s Martinem. \u201eA z\u00e1rove\u0148 blahop\u0159eji k va\u0161emu nov\u00e9mu m\u00edstu v t\u00e9to malebn\u00e9 kav\u00e1rni\u010dce.\u201c<\/p>\n

\u201eOf\u00e9lie Ka\u0161t\u00e1nkov\u00e1.\u201c<\/p>\n

\u201eVelice m\u011b t\u011b\u0161\u00ed,\u201c op\u00e1\u010dil Martin, p\u0159i\u010dem\u017e nedok\u00e1zal skr\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed z t\u00e9 ne\u010dekan\u00e9, o to v\u0161ak v\u00edce mil\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy.<\/p>\n

\u201eA tady jsme v\u00e1m s dovolen\u00edm p\u0159inesli jeden mal\u00fd d\u00e1rek, snad se v\u00e1m bude l\u00edbit.\u201c<\/p>\n

\u201eAle j\u00e1 nem\u00e1m narozeniny ani sv\u00e1tek,\u201c p\u0159ekvapilo to Martina, kdy\u017e z rukou Of\u00e9lie p\u0159ij\u00edmal objemn\u00fd bal\u00ed\u010dek.<\/p>\n

\u201eV\u017edy\u0165 to je tak\u00e9 na po\u010dest va\u0161eho nov\u00e9ho m\u00edsta zde u Rudolfa,\u201c up\u0159es\u0148oval dobrotiv\u011b Lubom\u00edr.<\/p>\n

\u201eJinak je ono uvnit\u0159 vhodn\u00e9 pro dlouh\u00e9 de\u0161tiv\u00e9 ve\u010dery,\u201c p\u0159ipojila Of\u00e9lie.<\/p>\n

\u201eD\u011bkuji, tento titul tedy ve sv\u00e9 knihovni\u010dce rozhodn\u011b je\u0161t\u011b nem\u00e1m,\u201c vyj\u00e1d\u0159il se s vd\u011b\u010dnost\u00ed Martin, kdy\u017e v \u00fa\u017easu pohl\u00e9dl na jeden z v\u00fdtisk\u016f knihy Pod\u011bbrady v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed od B\u0159etislava Kov\u00e1\u0159e. \u201eLe\u010d j\u00e1 pro v\u00e1s bohu\u017eel \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek nem\u00e1m. Nepo\u010d\u00edtal jsem s t\u00edm, \u017ee se tu dnes stav\u00edte,\u201c za\u010dal se ihned omlouvat.<\/p>\n

\u201eM\u011b a tady mou partnerku to p\u0159ece nijak nepobu\u0159uje, ke \u0161t\u011bst\u00ed n\u00e1m posta\u010d\u00ed, \u017ee se v\u00e1m vede dob\u0159e a \u017ee v\u00e1s po del\u0161\u00ed dob\u011b vid\u00edm zase usm\u011bvav\u00e9ho,\u201c m\u00ednil Lubom\u00edr, na\u010de\u017e s Of\u00e9li\u00ed rovn\u011b\u017e ne\u0161et\u0159ili \u00fasm\u011bvy.<\/p>\n

\u201ePokud byste n\u00e1m ale cht\u011bl ud\u011blat radost a onen dar oplatit, posta\u010d\u00ed kdy\u017e n\u00e1s usad\u00edte ke stolu a pot\u00e9 n\u00e1m donesete po\u017eadovanou objedn\u00e1vku,\u201c ujala se slova op\u011bt Of\u00e9lie. \u201eN\u011bkde bychom tu m\u011bli m\u00edti rezervaci…\u201c<\/p>\n

\u201eAch ano, jist\u011b samoz\u0159ejm\u011b, ra\u010dte za mnou, pros\u00edm.\u201c<\/p>\n

Martin usadil Lubom\u00edra a Of\u00e9lii ke stolu. \u201eZde jsou pros\u00edm n\u00e1pojn\u00ed\u010dky.\u201c<\/p>\n

Martin cht\u011bl ji\u017e odej\u00edt, kdy\u017e se Of\u00e9lie znovu p\u0159ihl\u00e1sila o slovo: \u201eR\u00e1da bych se v\u00e1s zeptala, Martine, mohu v\u00e1s tak oslovovat?\u201c<\/p>\n

\u201eAle zajist\u00e9, madam.\u201c<\/p>\n

\u201ePros\u00edm, \u0159\u00edkejte mi Of\u00e9lie.\u201c<\/p>\n

\u201eDobr\u00e1 tedy, co byste r\u00e1da, Of\u00e9lie?\u201c<\/p>\n

\u201eJen jsem cht\u011bla v\u011bd\u011bt, co dobr\u00e9ho si objednali u onoho vedlej\u0161\u00edho stolu.\u201c<\/p>\n

\u201eTo je pros\u00edm jedna z na\u0161ich mochnick\u00fdch specialit, takzvan\u00e1 rostolsk\u00e1 rol\u00e1da.\u201c<\/p>\n

\u201eTak tu bych velice r\u00e1da ochutnala. Kdybyste byl tak laskav a jednu n\u00e1m donesl.\u201c<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 proti dan\u00e9 volb\u011b rozhodn\u011b nic nenam\u00edt\u00e1m,\u201c vyj\u00e1d\u0159il se k v\u00fdb\u011bru sv\u00e9 partnerky pochvaln\u011b Lubom\u00edr. \u201eA k n\u00ed dv\u011b k\u00e1vi\u010dky?\u201c<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 si s dovolen\u00edm d\u00e1m n\u011bjak\u00fd dobr\u00fd ovocn\u00fd \u010daj, pokud m\u00e1te,\u201c rozhodla se nakonec Of\u00e9lie.<\/p>\n

\u201eAle zajist\u00e9, hned to bude,\u201c pravil Martin. \u201eA je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuji za onu knihu, r\u00e1d si v n\u00ed po\u010dtu.\u201c<\/p>\n

\u201eNem\u00e1te za\u010d, hlavn\u00ed je, \u017ee jste se sv\u00fdm \u017eivotem op\u011bt spokojen,\u201c odv\u011btil dobr\u00e1cky Lubom\u00edr. \u201eA jak se da\u0159\u00ed v\u00e1m, Rudolfe?\u201c oslovil n\u00e1sledn\u011b majitele kav\u00e1rny, kdy\u017e ten proch\u00e1zel okolo stolu, u n\u011bho\u017e s Of\u00e9li\u00ed sed\u011bli. Jej\u00ed pozornost st\u00e1le v\u00edce budil onen st\u016fl vedlej\u0161\u00ed, u n\u011bho\u017e s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed pob\u00fdvaly matka s dcerou a co bylo zaj\u00edmav\u00e9, dorozum\u00edvaly se nikoliv slovy n\u00fdbr\u017e gestikulac\u00ed rukou.<\/p>\n

\u201eD\u011bkuji za opt\u00e1n\u00ed, nest\u011b\u017euji si. Jinak,\u201c obr\u00e1til Rudolf Manten pozornost na sv\u00e9ho jmenovce, \u201epamatujete si je\u0161t\u011b na Rudolfa Medovn\u00ed\u010dka? Dnes n\u00e1m tu vypom\u00e1h\u00e1 sv\u00fdm hr\u00e1\u010dsk\u00fdm umem. A nejen to, m\u016f\u017eete si mu \u0159\u00edci o p\u00edsni\u010dku a on v\u00e1m ji pak velice r\u00e1d zahraje na sv\u00e9 skleni\u010dky.\u201c<\/p>\n

Of\u00e9lie takovou nab\u00eddkou rozhodn\u011b nepohrdla, ona dvojice u vedlej\u0161\u00edho stolu v\u0161ak byla pohotov\u011bj\u0161\u00ed, to kdy\u017e d\u00edv\u010dina ru\u010dn\u00ed gestikulac\u00ed nazna\u010dila, jakou skladbu by si p\u0159\u00e1la zahr\u00e1t a \u017eena jej\u00ed n\u00e1zev pak ozn\u00e1mila Rudolfu Medovn\u00ed\u010dkovi.<\/p>\n

\u201eTak\u017ee nyn\u00ed usly\u0161\u00edte Eli\u0161ku a po n\u00ed bude n\u00e1sledovat prvn\u00ed v\u011bta z m\u00edstn\u00ed mochnick\u00e9 Korumpijsk\u00e9 symfonie,\u201c vyhov\u011bl dan\u00e9mu p\u0159\u00e1n\u00ed jmenovan\u00fd a pustil se do preludov\u00e1n\u00ed. D\u00edv\u010dina neskr\u00fdvala nad\u0161en\u00ed a sv\u00e9 mamince ihned ru\u010dn\u00ed gestikulac\u00ed dala najevo, jak ji pot\u011b\u0161ilo, \u017ee Rudolf Medovn\u00ed\u010dek vyhov\u011bl jej\u00edmu p\u0159\u00e1n\u00ed. Of\u00e9lie to rozhodn\u011b nenechala bez odezvy, d\u00edv\u010din\u011b pop\u0159\u00e1la p\u0159\u00edjemn\u00fd poslech a pochv\u00e1lila ji za v\u00fdb\u011br \u2013 jak jinak ne\u017e obdobnou ru\u010dn\u00ed gestikulac\u00ed.<\/p>\n

\u201eMoje maminka kdysi pracovala jako tlumo\u010dnice do znakov\u00e9 \u0159e\u010di a nau\u010dila m\u011b sv\u00e9mu \u0159emeslu, tak\u017ee ji\u017e zhruba od dvan\u00e1cti let toto ovl\u00e1d\u00e1m a ob\u010das si takto s n\u011bk\u00fdm i popov\u00edd\u00e1m, kdy\u017e se naskytne p\u0159\u00edle\u017eitost,\u201c za\u010dala objas\u0148ovat p\u0159ekvapen\u00e9mu Rudolfu Mantenovi Of\u00e9lie.<\/p>\n

\u201eNo \u0159ekn\u011bte, nen\u00ed kouzeln\u00e1?\u201c neskr\u00fdval Lubom\u00edr nad\u0161en\u00ed a Of\u00e9lii pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. \u201ePardon,\u201c ozn\u00e1mil omluvn\u011b, kdy\u017e mu n\u00e1hle zap\u00edpal mobil, \u201eto mi p\u0159i\u0161la textov\u00e1 zpr\u00e1va od Radovana.\u201c<\/p>\n

\u201eTen, pokud mi je zn\u00e1mo, je moment\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edtomen v s\u00eddle Winsternsk\u00e9ho rodu \u0159\u00e1du lebonsk\u00fdch lid\u00ed a vypom\u00e1h\u00e1 tam s v\u00fdsadbou L\u00c9KORINEK,\u201c konstatoval Martin, kdy\u017e dorazil s objedn\u00e1vkou.<\/p>\n

\u201eByl, pr\u00e1v\u011b te\u010f s Olafem ale maj\u00ed oba nam\u00ed\u0159eno do Prahy.\u201c<\/p>\n

\u201eOpravdu a za k\u00fdmpak?\u201c zaj\u00edmalo Rudolfa Mantena.<\/p>\n

\u201e\u00dadajn\u011b za matkou Jaroslava Nedomansk\u00e9ho, ta st\u00e1le le\u017e\u00ed v Tomajerov\u011b nemocnici a zotavuje se z t\u011b\u017ek\u00e9 autonehody. Radovan s Olafem ji cht\u011bj\u00ed povzbudit do \u017eivota a p\u0159\u00edpadn\u011b nab\u00eddnout pomoc lid\u00ed okolo Sylvie.\u201c<\/p>\n

\u201eMoment, moment, to hovo\u0159\u00edte o t\u00e9 \u017een\u011b, jej\u00ed\u017e syn podv\u00e1d\u011bl po\u010destn\u00e9 \u017eeny?\u201c Martin o\u010dima okam\u017eit\u011b vyhledal Kate\u0159inu. Ta pochopila, o\u010d kr\u00e1\u010d\u00ed, kdy\u017e jmenovan\u00fd z\u00e1hy zm\u00ednil jej\u00ed sestru.<\/p>\n

\u201eTereza se z toho ji\u017e d\u00e1vno vzpamatovala, dokonce j\u00ed toho Jaroslava nakonec bylo l\u00edto, kdy\u017e ho ten detektiv zatkl. Podle n\u00ed se do n\u00ed dle v\u0161eho zakoukal,\u201c objas\u0148ovala.<\/p>\n

\u201eNo pane jo, takov\u00fd ni\u010dema, je\u0161t\u011b to by tak sch\u00e1zelo,\u201c ohradil se proti n\u011b\u010demu takov\u00e9mu ihned Martin. Lubom\u00edrovi, Rudolfu Mantenovi, a Kate\u0159in\u011b bylo okam\u017eit\u011b jasn\u00e9, pro\u010d mu onen s\u0148atkov\u00fd podvodn\u00edk nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 po chuti. Martin si prost\u0159ednictv\u00edm Jaroslava Nedomansk\u00e9ho vybavil Vladanu Vladskou a jej\u00ed obdobn\u00e9 ne\u010dist\u00e9 manipulace s lidmi.<\/p>\n

\u201eI ta je v s\u00eddle \u0158\u00e1du pr\u00fd st\u00e1le p\u0159\u00edtomna a rovn\u011b\u017e vypom\u00e1h\u00e1 s L\u00c9KORINKAMI. Dle toho, co mi Radovan napsal, ji ona srde\u010dn\u00ed slabost, j\u00ed\u017e ne\u010dekan\u011b prod\u011blala, zm\u011bnila k lep\u0161\u00edmu. U\u017e si o sob\u011b pr\u00fd tolik nemysl\u00ed a je vd\u011b\u010dn\u00e1 za spole\u010dnost lid\u00ed, s nimi\u017e si m\u016f\u017ee norm\u00e1ln\u011b popov\u00eddat,\u201c p\u0159ipomn\u011bl Lubom\u00edr.<\/p>\n

\u201eSp\u00ed\u0161e na n\u00ed m\u011bl vliv pr\u00e1v\u011b Radovan, ona sama je st\u00e1le tou prohnanou semetrikou.\u201c<\/p>\n

\u201eNo tak, Martine, nehudrujte n\u00e1m tady, v\u017edy\u0165 p\u0159ece m\u00e1te tolik d\u016fvod\u016f k radosti,\u201c dovolila si ho usm\u011brnit Of\u00e9lie, kter\u00e1 a\u017e doposud sp\u00ed\u0161e naslouchala on\u011bm hovor\u016fm, preludov\u00e1n\u00ed Rudolfa Medovn\u00ed\u010dka a ru\u010dn\u00ed gestikulac\u00ed komunikovala s onou d\u00edv\u010dinou od vedlej\u0161\u00edho stolu.<\/p>\n

\u201eNo jo, v\u017edy\u0165 j\u00e1 v\u00edm: dostal jsem novou pr\u00e1ci, je\u017e m\u011b napl\u0148uje, m\u00e1m p\u0159\u00e1tele, jim\u017e na mne z\u00e1le\u017e\u00ed a t\u011b\u0161\u00edm se dobr\u00e9mu zdrav\u00ed, co\u017e je pro \u017eivot to hlavn\u00ed.\u201c<\/p>\n

\u201eVid\u00edte, tak se mi l\u00edb\u00edte,\u201c ocenila Martin\u016fv nyn\u011bj\u0161\u00ed proslov Of\u00e9lie potleskem. \u201eZ cel\u00e9ho srdce v\u00e1m p\u0159eji, a\u0165 v\u00e1s \u017eivot i nad\u00e1le bav\u00ed a m\u00e1te z n\u011bj prosp\u011bch.\u201c<\/p>\n

K p\u0159\u00e1n\u00ed Of\u00e9lie se z\u00e1hy p\u0159ipojili i Lubom\u00edr, Kate\u0159ina, Rudolf Manten i matka s dcerou od vedlej\u0161\u00edho stolu. Of\u00e9lie dokonce Rudolfa Medovn\u00ed\u010deka po\u017e\u00e1dala, zdali by Martinovi na skleni\u010dky nezahr\u00e1l n\u011bjakou jeho obl\u00edbenou p\u00edsni\u010dku. Jmenovan\u00e9ho tak definitivn\u011b p\u0159e\u0161ly chmury.<\/p>\n

Zd\u00e1lo se tedy, \u017ee nic ji\u017e nem\u016f\u017ee naru\u0161it onu znovunabytou poklidnou, p\u0159\u00e1telskou atmosf\u00e9ru v kav\u00e1rn\u011b Sanmantena. Bohu\u017eel i do n\u00ed ne\u010dekan\u011b zav\u00edtal naru\u0161itel, jen\u017e si sv\u00fdm nevyb\u00edrav\u00fdm chov\u00e1n\u00edm dok\u00e1zal znep\u0159\u00e1telit po\u010detnou \u010d\u00e1st jej\u00edho osazenstva.<\/p>\n

\u201eJedno pivo,\u201c poru\u010dil si u baru mu\u017e, kter\u00fd se zven\u010d\u00ed do kav\u00e1rny p\u0159ihnal jako velk\u00e1 voda. \u201eTak kde je tu ksakru n\u011bjak\u00e1 obsluha?\u201c za\u010dal se ihned \u010dertit, kdy\u017e za n\u00edm nikoho nevid\u011bl st\u00e1t.<\/p>\n

\u201eAno, promi\u0148te, u\u017e jdu,\u201c sp\u011bchal za mu\u017eem od stolu sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel Rudolf Manten. \u201eCo si ra\u010dte p\u0159\u00e1ti?\u201c<\/p>\n

\u201eM\u00e1m to snad \u0159\u00edkat dvakr\u00e1t? Jedno pivo!\u201c p\u0159idal mu\u017e na akcentu.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, hned to bude,\u201c omlouval se Rudolf Manten.<\/p>\n

\u201eNo to je dost,\u201c zareptal znovu mu\u017e, na\u010de\u017e majiteli kav\u00e1rny sklenku s pivem doslova vytrhl z ruky a na ex vypr\u00e1zdnil.<\/p>\n

\u201ePane jo, to byla ale \u017e\u00edze\u0148,\u201c dovolil si konstatovat Rudolf Manten.<\/p>\n

\u201eJe\u0161t\u011b jedno,\u201c vyzval majitele kav\u00e1rny mu\u017e. Nakonec do sebe vpravil celkem p\u011bt piv a jeho nevypo\u010ditateln\u00e9 chov\u00e1n\u00ed se pod jejich vlivem stup\u0148ovalo. \u201eNebyl byste od t\u00e9 dobroty a nep\u016fj\u010dil mi \u0161est tis\u00edc?\u201c<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te?\u201c m\u011bl Rudolf Manten dojem, \u017ee snad \u0161patn\u011b sly\u0161el.<\/p>\n

\u201eNo dobr\u00e1, tak by mi sta\u010dilo jen t\u011bch p\u011bt, tu zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed tis\u00edcovku bych u\u017e n\u011bkde schrastil,\u201c slevil o n\u011bco mu\u017e. \u201eTak d\u00e1te mi ty pen\u00edze?\u201c<\/p>\n

\u201eOb\u00e1v\u00e1m se, \u017ee to nebude mo\u017en\u00e9, pane, \u017e\u00e1d\u00e1te po mne p\u0159\u00edli\u0161 vysokou \u010d\u00e1stku. Nav\u00edc v\u00e1s v\u016fbec nezn\u00e1m a ani nev\u00edm, na co onu sumu pot\u0159ebujete,\u201c oponoval nesouhlasn\u011b Rudolf Manten.<\/p>\n

\u201eAle no tak, nebu\u010fte takov\u00fd tro\u0161ka\u0159 a p\u016fj\u010dte mi alespo\u0148 t\u011bch p\u011bt tis\u00edc, co v\u00e1m to ud\u011bl\u00e1?\u201c nal\u00e9hal mu\u017e ji\u017e ve zna\u010dn\u00e9m opileck\u00e9m rozpolo\u017een\u00ed.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, ale to prost\u011b nep\u016fjde…\u201c<\/p>\n

\u201eJak nep\u016fjde?! Koukejte mi ty prachy navalit, nebo v\u00e1m z t\u00e9hle va\u0161\u00ed kav\u00e1rny tady ud\u011bl\u00e1m k\u016flni\u010dku na d\u0159\u00edv\u00ed!\u201c Mu\u017e nyn\u00ed nez\u016fstal jen u slovn\u00edch v\u00fdhr\u016f\u017eek a – co\u017e bylo hor\u0161\u00ed – nev\u00e1hal vyl\u00e9zt na barov\u00fd pult. A samoz\u0159ejm\u011b \u017ee jeho objektem z\u00e1jmu nebylo nic men\u0161\u00edho ne\u017e pokladna, z n\u00ed\u017e si hodlal po\u017eadovanou \u010d\u00e1stku bez dovolen\u00ed vz\u00edt.<\/p>\n

To u\u017e bylo moc i na Rudolfa Medovn\u00ed\u010dka, kter\u00e9ho to p\u0159im\u011blo p\u0159estat hr\u00e1t na skleni\u010dky a j\u00edt sv\u00e9mu jmenovci na pomoc. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se k tomu sam\u00e9mu odhodlal i Lubom\u00edr, jemu\u017e kone\u010dn\u011b do\u0161lo, s k\u00fdm tu maj\u00ed tu \u010dest.<\/p>\n

\u201eNechte m\u011b sakra bejt!\u201c vzp\u00edral se Apolenin ot\u010d\u00edm. To u\u017e se ho Lubom\u00edrovi a Rudolfu Medovn\u00ed\u010dkovi poda\u0159ilo zpacifikovat a usm\u011brnit na zem. \u201eV po\u0159\u00e1dku, Rudolfe?\u201c oslovil majitele kav\u00e1rny jeho jmenovec. Ten se zmohl pouze na souhlasn\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed, je\u0161t\u011b st\u00e1le byl v m\u00edrn\u00e9m \u0161oku z toho, k \u010demu tu do\u0161lo. N\u011bco podobn\u00e9ho se mu je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b nestalo.<\/p>\n

\u201eNo jo, tam mi pili krev dva Karlov\u00e9, tady jsou to pro zm\u011bnu dva Rudolfov\u00e9!\u201c zmohl se Apolenin ot\u010d\u00edm na nov\u00fd odpor. To u\u017e na sebe strhl zaslou\u017eenou pozornost t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 kav\u00e1rny. \u201eNo jo, jen se v\u0161ichni pod\u00edvejte na ztroskotance, vy sami jste taky banda ubo\u017e\u00e1k\u016f, jen si to boj\u00edte p\u0159iznat! Je mi z v\u00e1s na blit\u00ed!\u201c<\/p>\n

\u201eNejl\u00e9pe ud\u011bl\u00e1te, kdy\u017e odejdete. Nejd\u0159\u00edve v\u0161ak zapla\u0165te \u00fatratu,\u201c vyb\u00edzel Apolenina ot\u010d\u00edma Rudolf Medovn\u00ed\u010dek.<\/p>\n

\u201eNic platit nebudu! Tomuhle pajzlu plnejch kret\u00e9nu ned\u00e1m ani korunu!\u201c obo\u0159il se na n\u011bj v\u00fdbojn\u011b Apolenin ot\u010d\u00edm, na\u010de\u017e se mu podlomily nohy a on zavr\u00e1voral tak ne\u0161ikovn\u011b, a\u017e s rachotem za\u0159in\u010delo n\u011bkolik Rudolfov\u00fdch skleni\u010dek. \u201eJste banda vy\u0161inutejch bl\u00e1zn\u016f, parta ubo\u017e\u00e1k\u016f!\u201c nep\u0159est\u00e1val s dor\u00e1\u017een\u00edm, na\u010de\u017e v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed minut\u011b nev\u00e1hal hrub\u011b zkritizovat v\u0161e mo\u017en\u00e9, v\u010detn\u011b hendikepu on\u00e9 n\u011bm\u00e9 d\u00edv\u010diny.<\/p>\n

\u201eA VEN!\u201c dop\u00e1lilo Of\u00e9lii, jak o doty\u010dn\u00e9 Apolenin ot\u010d\u00edm hrub\u011b sm\u00fd\u0161lel, a nakonec se tak i ona pod\u00edlela na jeho vyho\u0161t\u011bn\u00ed z kav\u00e1rny Sanmantena.<\/p>\n

\u201eMor, rakovinu, cukrovku a leuk\u00e9mii na v\u00e1s v\u0161echny! Prokl\u00edn\u00e1m v\u00e1s i tohle m\u011bsto!\u201c byla posledn\u00ed slova, jimi\u017e Apolenin ot\u010d\u00edm sta\u010dil \u201eob\u0161\u0165astnit\u201c v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 v kav\u00e1rn\u011b. N\u00e1sledn\u011b zmizel kdesi v \u00fatrob\u00e1ch pas\u00e1\u017e\u00ed.<\/p>\n

\u201eV po\u0159\u00e1dku, Rudolfe?\u201c ot\u00e1zal se jeho jmenovec, kdy\u017e bylo po v\u0161em a host\u00e9, je\u017e rozru\u0161ilo chov\u00e1n\u00ed Apolenina ot\u010d\u00edma, op\u011bt v poklidu zasedli ke sv\u00fdm stol\u016fm.<\/p>\n

\u201eAno, u\u017e jsem se z toho vzpamatoval,\u201c dal Rudolf Manten najevo, \u017ee se po psychick\u00e9 str\u00e1nce ji\u017e c\u00edt\u00ed l\u00e9pe.<\/p>\n

\u201eA s \u00fatratou toho neurvalce si, Rudolfe, nel\u00e1mejte zbyte\u010dn\u011b hlavu, zaplat\u00edm za n\u011bj, tak\u017ee mi to p\u0159ipi\u0161te na \u00fa\u010det,\u201c nab\u00eddl se s\u00e1m od sebe ochotn\u011b Lubom\u00edr.<\/p>\n

\u201eDobr\u00e1,\u201c odv\u011btil s vd\u011b\u010dnost\u00ed v hlase Rudolf Manten. Z\u00e1rove\u0148 si s t\u00edm p\u0159ipomenul ono zaveden\u00e9, tud\u00ed\u017e jak d\u016fle\u017eit\u00e9 je b\u00fdt obklopen p\u0159\u00e1teli.<\/p>\n

N\u011bco podobn\u00e9ho se pokou\u0161eli sd\u011blit jist\u00e9 \u017een\u011b i Radovan s Olafem. Na rozd\u00edl od Karla Hn\u00edzdila je cestou z Kataln\u00e9 Mochny do Prahy nezastihla \u017e\u00e1dn\u00e1 dopravn\u00ed kolize a tak ve zdrav\u00ed dosp\u011bli a\u017e p\u0159ed Tomajerovu nemocnici, kde byla hospitalizov\u00e1na matka Jaroslava Nedomansk\u00e9ho, k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem Kl\u00e1ra.<\/p>\n

\u201eV po\u0159\u00e1dku, drah\u00fd p\u0159\u00edteli, zvl\u00e1dnete tam j\u00edt spole\u010dn\u011b se mnou?\u201c vypozoroval Radovan na Olafovi p\u0159eci jen jist\u00e9 obavy, kdy\u017e oba stanuli p\u0159ed nemocni\u010dn\u00ed budovou.<\/p>\n

\u201eAno, zvl\u00e1dnu, nebojte.\u201c<\/p>\n

\u201eVejd\u011bme tedy.\u201c<\/p>\n

I p\u0159es ono uji\u0161t\u011bn\u00ed Olafa z\u00e1hy p\u0159epadla \u00fazkost a to ve vestibulu, kde se zrovna dva pacienti spolu bavili o rakovin\u011b kone\u010dn\u00edku, na kterou skonal kamar\u00e1d jednoho z nich. Hned nato na Olafa negativn\u011b zap\u016fsobilo, kdy\u017e n\u00e1sledn\u011b nahl\u00e9dl do jednoho z nemocni\u010dn\u00edch pokoj\u016f a spat\u0159il tam nemohouc\u00edho na l\u016f\u017eku, jeho\u017e p\u0159\u00edmo musela krmit zdravotn\u00ed sest\u0159i\u010dka. To Radovan se naopak na pacientech a nemocni\u010dn\u00edm person\u00e1lu sna\u017eil nach\u00e1zet pozitiva. A tak velice ochotn\u011b a r\u00e1d podal upadlou h\u016fl sta\u0159ence s p\u0159\u00e1n\u00edm p\u011bkn\u00e9ho dne a \u00fasm\u011bvy pot\u00e9 obda\u0159il kolemjdouc\u00ed zam\u011bstnance nemocnice, kte\u0159\u00ed je, k jeho spokojenosti, pov\u011bt\u0161inou op\u011btovali.<\/p>\n

\u201e\u00c1, zd\u00e1 se, \u017ee dan\u00fd pokoj se nach\u00e1z\u00ed pr\u00e1v\u011b zde,\u201c upozornil Radovan Olafa, kdy\u017e pro\u0161li t\u00e9m\u011b\u0159 celou chodbou v druh\u00e9m pat\u0159e nemocnice a\u017e na jej\u00ed konec, kde byly pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e. \u201eDobr\u00e9 odpoledne p\u0159eji, je zde pros\u00edm p\u0159\u00edtomna pan\u00ed Kl\u00e1ra Nedomansk\u00e1?\u201c<\/p>\n

\u201eAno, to jsem j\u00e1,\u201c odv\u011btila zhruba pades\u00e1tilet\u00e1 \u017eena a to pom\u011brn\u011b p\u0159ekvapen\u011b. Jako by sv\u00e9mu synovi z oka vypadla, napadlo ihned Radovana s Olafem, kdy\u017e ji spat\u0159ili, nebylo tedy pochyb o tom, \u017ee jsou oba na spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b. V dan\u00e9m nemocni\u010dn\u00edm pokoji se toti\u017e nach\u00e1zely pouze dv\u011b persony a onou druhou byl mu\u017e okolo \u010dty\u0159ic\u00edtky, ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed vedlej\u0161\u00ed l\u016f\u017eko.<\/p>\n

\u201eT\u011b\u0161\u00ed mne, jmenuji se Radovan a tento mlad\u00fd mu\u017e po m\u00e9m boku je m\u016fj dobr\u00fd p\u0159\u00edtel Olaf.\u201c<\/p>\n

\u201eAch ano, sest\u0159i\u010dky mi \u0159\u00edkali, \u017ee se tu dnes za mnou m\u00e1 kdosi zastavit.\u201c<\/p>\n

Kl\u00e1ra Nedomansk\u00e1 to op\u011bt vyslovila s m\u00edrnou zdr\u017eenlivost\u00ed, p\u0159eci jen na n\u00ed bylo zn\u00e1t, \u017ee ji p\u0159\u00edchod obou p\u00e1n\u016f m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno zasko\u010dil.<\/p>\n

\u201ePatrn\u011b jste o\u010dek\u00e1vala p\u0159\u00edchod n\u011bkoho z rodiny, nem\u00fdl\u00edm-li se?\u201c vytu\u0161il Radovan.<\/p>\n

\u201eAno, syna, ji\u017e del\u0161\u00ed dobu o n\u011bm nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy…\u201c<\/p>\n

\u201eA proto si o n\u011bj p\u0159irozen\u011b d\u011bl\u00e1te starosti, \u017ee?\u201c<\/p>\n

\u201eAno, to d\u011bl\u00e1m,\u201c stvrdila Kl\u00e1ra ve zna\u010dn\u00fdch obav\u00e1ch.<\/p>\n

Radovan si s novou v\u00fdpov\u011bd\u00ed d\u00e1val na\u010das, p\u0159eci jen zva\u017eoval, zdali Kl\u00e1\u0159e m\u00e1 sd\u011blit ono nep\u0159\u00edjemn\u00e9 o Jaroslavovi on nebo pr\u00e1v\u011b Olaf a proto se ho zeptal: \u201eUjmete se toho vy, nebo tak m\u00e1m u\u010diniti rad\u011bji j\u00e1?\u201c<\/p>\n

Olaf se nakonec onoho nelehk\u00e9ho \u00fakolu dobrovoln\u011b zhostil, i kdy\u017e se mu nic z toho ne\u0159\u00edkalo v\u016fbec lehce. Kl\u00e1\u0159e se s ka\u017ed\u00fdm n\u00e1sledn\u00fdm Olafov\u00fdm v\u00fdkladem o\u010di zal\u00e9valy slzami. P\u0159eci jen se informace o tom, \u017ee jej\u00ed jedin\u00fd syn dr\u017eel jako rukojm\u00ed jistou d\u00edvku a pot\u00e9 m\u00ed\u0159il zbran\u00ed na policistu, velice \u0161patn\u011b vst\u0159eb\u00e1valy, stejn\u011b jako fakt, \u017ee ho v nejbli\u017e\u0161\u00edch dnech \u010dek\u00e1 soud a mo\u017en\u00e1 i n\u011bkolikalet\u00e9 v\u011bzen\u00ed. A to Olaf p\u016fvodn\u011b zvolnil, nebo\u0165 nejprve Kl\u00e1\u0159e referoval o tom, jak se n\u00e1hodn\u011b s Jaroslavem shledal na jednom pokoji v nymbursk\u00e9 nemocnici a jak o n\u00ed moc p\u011bkn\u011b hovo\u0159il a d\u011blal si starosti, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl o on\u00e9 jej\u00ed nenad\u00e1l\u00e9 z\u00e1va\u017en\u00e9 autonehod\u011b.<\/p>\n

\u201eRozhodn\u011b jme v\u00e1s nep\u0159i\u0161li nervovat, Kl\u00e1ro, to mi v\u011b\u0159te. Mohu v\u00e1s tak oslovovat?\u201c<\/p>\n

Doty\u010dn\u00e1 souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvla, aktu\u00e1ln\u011b nebyla schopna mluvy.<\/p>\n

\u201eJe obdivuhodn\u00e9, jak se sv\u00fdm synem souc\u00edt\u00edte, je tedy jen smutn\u00e9, jak se k v\u00e1m ob\u011bma osud nep\u011bkn\u011b zachoval,\u201c m\u00ednil zcela v\u00e1\u017en\u011b Radovan, \u201eobzvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e se \u010dlov\u011bk sna\u017e\u00ed v\u00e9sti po\u010destn\u00fd \u017eivot.\u201c<\/p>\n

\u201eAbych se p\u0159iznala, tak j\u00e1 a Jaroslav jsme nevedli p\u0159\u00edli\u0161 spo\u0159\u00e1dan\u00fd \u017eivot,\u201c ozvala se sama od sebe Kl\u00e1ra, kdy\u017e se pat\u0159i\u010dn\u011b vyplakala.<\/p>\n

Radovan i Olaf toto samoz\u0159ejm\u011b velmi dob\u0159e v\u011bd\u011bli, ani jeden z nich se to ale Kl\u00e1\u0159e takto natvrdo neodv\u00e1\u017eil \u0159\u00edci.<\/p>\n

\u201eOce\u0148uji, \u017ee jste ochotna druh\u00fdm p\u0159iznat sv\u00e9 chyby,\u201c uvedl s pochopen\u00edm pak Radovan. \u201eI p\u0159esto je v\u017edy p\u0159\u00edle\u017eitost za\u010d\u00edt znovu od za\u010d\u00e1tku a l\u00e9pe. A j\u00e1 jsem pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee vy i v\u00e1\u0161 syn n\u011b\u010deho takov\u00e9ho do budoucna schopni budete.\u201c<\/p>\n

\u201ePro\u010d si to mysl\u00edte?\u201c<\/p>\n

\u201eJen opravdov\u00fd slaboch vzd\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 sna\u017een\u00ed za svou n\u00e1pravou a j\u00e1 jsem si jist, \u017ee vy j\u00edm, Kl\u00e1ro, nejste,\u201c zast\u00e1val n\u00e1zor Radovan, na\u010de\u017e p\u0159edal slovo Olafovi, jen\u017e se naopak rozpov\u00eddal o sv\u00e9 zesnul\u00e9 matce, o jej\u00edch mate\u0159sk\u00fdch pudech a o harmonick\u00e9m vztahu s n\u00ed, kter\u00fd a\u017e do jej\u00ed neo\u010dek\u00e1van\u00e9 smrti m\u011bl. Kl\u00e1ru to doj\u00edmalo a op\u011bt m\u011bla slzy na kraj\u00ed\u010dku. V duchu ho\u0159ce zalitovala, \u017ee sv\u00e9mu synovi byla \u0161patn\u00fdm p\u0159\u00edkladem, kdy\u017e ho pln\u011b podporovala v jeho ne\u010dist\u00fdch praktik\u00e1ch, je\u017e p\u00e1chal na nic netu\u0161\u00edc\u00edch \u017een\u00e1ch.<\/p>\n

\u201eAle no tak, Kl\u00e1ro, nesmutn\u011bte n\u00e1m tady, uvid\u00edte, \u017ee v\u0161e se \u010dasem v dobr\u00e9 obr\u00e1t\u00ed.\u201c<\/p>\n

Tentokr\u00e1t to nebyli Radovan s Olafem, kdo jmenovanou chl\u00e1cholil, n\u00fdbr\u017e onen mu\u017e, co s n\u00ed sd\u00edlel pokoj, a jen\u017e se ob\u011bma n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm z Kataln\u00e9 Mochny p\u0159edstavil jako Old\u0159ich V\u00edzek.<\/p>\n

\u201eTak to vid\u00edte, Kl\u00e1ro, dokonce tu m\u00e1te sv\u00e9ho dvorn\u00edho t\u011b\u0161itele,\u201c poznamenal s pot\u011bchou Radovan a cosi mu to p\u0159ipomenulo. \u201eM\u00e1lem bych zapomn\u011bl, n\u011bco jsme v\u00e1m s Olafem p\u0159ivezli.\u201c Na\u010de\u017e doty\u010dn\u00e9ho po\u017e\u00e1dal, aby dary vyndal z bra\u0161ny na Kl\u00e1\u0159in stolek. \u201eA sice Pra\u017esk\u00e9 Jezul\u00e1tko, posv\u011bcen\u00e9 bo\u017eskou silou, za p\u0159isp\u011bn\u00ed jednoho z tamn\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed a usm\u011bvav\u00fd hrn\u00ed\u010dek z na\u0161\u00ed rodn\u00e9 mochnick\u00e9 kav\u00e1rni\u010dky.\u201c<\/p>\n

\u201eDovol\u00edte?\u201c Old\u0159ich zpozorn\u011bl v moment\u011b, kdy\u017e si m\u011bl mo\u017enost hrn\u00ed\u010dek l\u00e9pe prohl\u00e9dnout. Cosi mu toti\u017e p\u0159ipomn\u011bl.<\/p>\n

\u201eNo to je mi ale mil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, vy rovn\u011b\u017e r\u00e1\u010d\u00edte zn\u00e1ti na\u0161i Katalnou Mochni\u010dku?\u201c byl Radovan doslova dojat, kdy\u017e usm\u011bvav\u00fd hrn\u00ed\u010dek spat\u0159il i v Old\u0159ichov\u011b vlastnictv\u00ed.<\/p>\n

\u201eA\u017e doned\u00e1vna jsem nem\u011bl tu \u010dest, va\u0161i ojedin\u011blost mi pr\u00fd \u00fadajn\u011b v\u011bnoval jist\u00fd mu\u017e, jeho\u017e jm\u00e9no bohu\u017eel nezn\u00e1m,\u201c p\u0159ipustil Old\u0159ich, na\u010de\u017e se bl\u00ed\u017ee rozpov\u00eddal o sv\u00e9 autonehod\u011b, je\u017e ho postihla kousek p\u0159ed Prahou, a kde mu nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e pr\u00e1v\u011b p\u0159edal onen mochnick\u00fd dar, kter\u00fd mu posl\u00e9ze pom\u00e1hal p\u0159ekon\u00e1vat t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edle.<\/p>\n

\u201eJestli to \u010dirou n\u00e1hodou nebyl pan Karel Hn\u00edzdil, Andrejka P\u00e1lavsk\u00e1 mi psala, \u017ee se p\u0159ipletl k jedn\u00e9 dopravn\u00ed kolizi, kdy\u017e se od n\u00e1s z Kataln\u00e9 Mochny navracel do sv\u00e9 rodn\u00e9 Prahy a kdy pr\u00e1v\u011b p\u0159edal podobn\u00fd t\u00e9matick\u00fd hrn\u00ed\u010dek t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00e9mu, jeho\u017e toto\u017enost mu bohu\u017eel z\u016fstala nezn\u00e1m\u00e1.\u201c<\/p>\n

\u201ePokud to byl on, r\u00e1d bych se s n\u00edm osobn\u011b setkal a pod\u011bkoval mu.\u201c<\/p>\n

\u201eMysl\u00edm \u017ee by se to dalo za\u0159\u00eddit, s\u00e1m Karel v t\u011bchto dnech pro\u017e\u00edv\u00e1 nelehk\u00e9 obdob\u00ed a tak navazov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch p\u0159\u00e1telsk\u00fdch vztah\u016f mu jedin\u011b prosp\u011bje,\u201c p\u0159isl\u00edbil Radovan a pak svoji pozornost op\u011bt obr\u00e1til na Kl\u00e1ru, s n\u00ed\u017e mezit\u00edm rozmlouval Olaf. \u201eA to sam\u00e9 bych r\u00e1d navrhl i v\u00e1m, Kl\u00e1ro, nezapome\u0148te \u017ee \u017eivot p\u0159est\u00e1v\u00e1 m\u00edt smysl a\u017e tehdy, kdy \u010dlov\u011bk ztrat\u00ed v\u00edru v n\u011bco opravdov\u00e9ho v\u011b\u0159it,\u201c p\u0159ipomn\u011bl jedno z mouder.<\/p>\n

Kl\u00e1ra Nedomansk\u00e1 dala k\u00fdvnut\u00edm najevo, \u017ee dan\u00e9 bude br\u00e1ti na v\u011bdom\u00ed. Nad\u00e1le si s Radovanem, Olafem a Old\u0159ichem pov\u00eddala o \u017eivot\u011b. V\u0161ichni t\u0159i p\u00e1nov\u00e9 se z Kl\u00e1\u0159ina vypr\u00e1v\u011bn\u00ed dozv\u011bd\u011bli, \u017ee cel\u00e1 ta dlouh\u00e1 l\u00e9ta se synem ne\u017eili pouze podvodn\u00fdmi machinacemi, ale \u017ee se v jejich \u017eivotech na\u0161la i cel\u00e1 \u0159ada sv\u011btl\u00fdch moment\u016f, to kdy\u017e oba byli okol\u00ed naopak v n\u011b\u010dem n\u00e1pomocni a tak prosp\u011b\u0161n\u00ed.<\/p>\n

\u201eD\u011bkuji v\u00e1m, Kl\u00e1ro, \u017ee jste si se mnou a Olafem byla ochotna pov\u00eddat. Bohu\u017eel budeme muset ji\u017e odej\u00edt, ale nebojte, zase se za v\u00e1mi p\u0159ijedeme pod\u00edvat. Po dobu na\u0161\u00ed nep\u0159\u00edtomnosti nech\u0165 je va\u0161\u00edm v\u011brn\u00fdm spole\u010dn\u00edkem zde p\u0159\u00edtomn\u00fd Old\u0159ich.\u201c<\/p>\n

Pot\u00e9 co se Radovan a Olaf s Kl\u00e1rou a Old\u0159ichem zhruba po hodin\u011b rozlou\u010dili a vy\u0161li na chodbu, zapo\u010dal mezi nimi nov\u00fd rozhovor.<\/p>\n

\u201eTak jak\u00fd na v\u00e1s Kl\u00e1ra ud\u011blala dojem? M\u011b osobn\u011b si z\u00edskala t\u00edm, \u017ee se up\u0159\u00edmn\u011b doznala, jak ned\u016fstojn\u00fd \u017eivot a\u017e doposud vedla,\u201c sv\u011b\u0159oval se Olafovi Radovan.<\/p>\n

\u201eAno, to od n\u00ed bylo \u0161lechetn\u00e9 gesto,\u201c souhlasil. \u201eJe vid\u011bt, \u017ee ji se synem poj\u00ed velice k\u0159ehk\u00e9 pouto. A i kdy\u017e se oba dopustili cel\u00e9 \u0159ady p\u0159ehmat\u016f, zaslou\u017e\u00ed si pr\u00e1vo na lep\u0161\u00ed \u017eivot.\u201c<\/p>\n

\u201eNemoc \u010di zran\u011bn\u00ed \u010dlov\u011bka zm\u011bn\u00ed, za\u010dne si pot\u00e9 v hlav\u011b srovn\u00e1vat, co ud\u011blal \u0161patn\u011b a co by mohl ud\u011blati l\u00e9pe,\u201c p\u0159ipojil k Olafov\u011b v\u00fdpov\u011bdi Radovan. \u201eDle m\u00e9ho skromn\u00e9ho n\u00e1zoru se Kl\u00e1ra dok\u00e1\u017ee napravit, ot\u00e1zkou tak z\u016fst\u00e1v\u00e1, jak p\u0159\u00edpadn\u00e9 odsouzen\u00ed poznamen\u00e1 Jaroslava.\u201c<\/p>\n

\u201eMysl\u00edte \u017ee vyv\u00e1zne pouze s podm\u00ednkou?\u201c<\/p>\n

\u201eV to bohu\u017eel nelze doufati. Za sv\u016fj kr\u00e1tk\u00fd \u017eivot se jmenovan\u00fd dopustil cel\u00e9 \u0159ady proh\u0159e\u0161k\u016f, nav\u00edc mu k dobru nep\u0159id\u00e1, \u017ee zbran\u00ed ohro\u017eoval Daniela, onoho policistu a v\u011bznil na\u0161i Terezku,\u201c zast\u00e1val n\u00e1zor Radovan.<\/p>\n

\u201eKdy\u017e u\u017e jste ji zm\u00ednil, doneslo se ke mn\u011b, \u017ee pr\u00e1v\u011b ta mu ji\u017e odpustila a dokonce pr\u00fd pl\u00e1nuje se s n\u00edm osobn\u011b setkat a to p\u0159\u00edmo pr\u00e1v\u011b ve v\u011bzen\u00ed, kdyby tedy do\u0161lo k jeho odsouzen\u00ed.\u201c<\/p>\n

\u201eAno, v\u00edm, jej\u00ed sestra mi toto rovn\u011b\u017e potvrdila, ona sama se sp\u00ed\u0161e stav\u00ed proti.\u201c<\/p>\n

\u201eA co o tom soud\u00edte vy?\u201c<\/p>\n

\u201eKate\u0159in\u011b jsem pov\u011bd\u011bl, a\u0165 sest\u0159e v dan\u00e9 sch\u016fzce nebr\u00e1n\u00ed. Nikdy nen\u00ed na \u0161kodu zal\u00e1tat star\u00e9 r\u00e1ny.\u201c<\/p>\n

Radovan a Olaf pro\u0161li t\u00e9m\u011b\u0159 celou chodbu v druh\u00e9m pat\u0159e Tomajerovy nemocnice a po schodech byli p\u0159ipraveni sej\u00edt do onoho prvn\u00edho, kdy\u017e je ne\u010dekan\u011b oslovila jedna z vrchn\u00edch sester: \u201ePromi\u0148te p\u00e1nov\u00e9, mohli byste na minutku?\u201c<\/p>\n

\u201eAle beze v\u0161eho,\u201c nenam\u00edtal proti tomu nic Radovan, zat\u00edmco Olaf z p\u0159\u00edpadn\u00e9 sch\u016fzky m\u011bl dop\u0159edu tro\u0161i\u010dku obavy, nebo\u0165 to vrchn\u00ed sestra vyslovila dosti nevyzpytateln\u011b. Olafovy obavy se je\u0161t\u011b nav\u00fd\u0161ily, to kdy\u017e je vrchn\u00ed sestra z chodby nasm\u011brovala do m\u00edstnosti, je\u017e jinak zela pr\u00e1zdnotou.<\/p>\n

\u201eTak pod\u00edvejte, p\u00e1nov\u00e9,\u201c spustila pom\u011brn\u011b zostra, jakmile se za v\u0161emi t\u0159emi uzav\u0159ely dve\u0159e, \u201ep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m \u017ee va\u0161e p\u0159\u00edtomnost zde v na\u0161\u00ed nemocnici nem\u011bla pouze \u010dist\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed \u00fa\u010dely.\u201c
\n\u201ePro\u010d tak soud\u00edte?\u201c zeptal se zcela klidn\u011b Radovan, jeho\u017e postoj vrchn\u00ed sestry, na rozd\u00edl od Olafa, nijak nerozhodil.<\/p>\n

\u201eMysl\u00edm \u017ee moc dob\u0159e v\u00edte, co jsem t\u00edm cht\u011bla \u0159\u00edct.\u201c<\/p>\n

\u201eOb\u00e1v\u00e1m se, \u017ee v\u00e1m st\u00e1le nerozum\u00edm, Sofie. Promi\u0148te, mohu v\u00e1s oslovovat k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem?\u201c radila slu\u0161nost Radovanovi zeptat se a to pot\u00e9, co z vizitky vy\u010detl jm\u00e9no on\u00e9 \u017eeny.<\/p>\n

\u201eNe, to byste tedy nemohl,\u201c ohradila se na jeho adresu dot\u010den\u011b.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, v na\u0161\u00ed rodn\u00e9 Kataln\u00e9 Mochn\u011b je naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed oslovovat se k\u0159estn\u00edmi jm\u00e9ny.\u201c<\/p>\n

\u201eJen\u017ee tady jste v Praze, v\u00e1\u017een\u00fd, tak\u017ee si takov\u00e9 d\u016fv\u011brnosti vypro\u0161uji.\u201c<\/p>\n

\u201eOmlouv\u00e1m se pan\u00ed Hanu\u0161ov\u00e1, o \u010dem si s n\u00e1mi tedy hodl\u00e1te promluvit?\u201c<\/p>\n

\u201eU\u017e jste to nakousl, pr\u00e1v\u011b va\u0161e rodn\u00e9 m\u011bsto p\u0159id\u011bl\u00e1v\u00e1 na\u0161\u00ed nemocnici vr\u00e1sky na \u010dele.\u201c<\/p>\n

\u201eNepov\u00eddejte, \u010d\u00edm by v\u00e1m na\u0161e Kataln\u00e1 Mochna mohla \u0161kodit?\u201c<\/p>\n

\u201e\u010c\u00edm? Tak nap\u0159\u00edklad t\u00edm, \u017ee n\u00e1m p\u0159eb\u00edr\u00e1 pacienty.\u201c<\/p>\n

Radovan i Olaf kone\u010dn\u011b mo\u017en\u00e1 spr\u00e1vn\u011b pochopili, kam Sofie svou nyn\u011bj\u0161\u00ed nar\u00e1\u017ekou m\u00ed\u0159\u00ed. Trnem v oku j\u00ed s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed byl pr\u00e1v\u011b Winsternsk\u00fd rod \u0159\u00e1du lebonsk\u00fdch lid\u00ed, kter\u00fd obdobn\u011b jako nemocnice pom\u00e1hal lidem od jejich zdravotn\u00edch obt\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n

\u201eNav\u00edc se mi nel\u00edb\u00ed, o \u010dem jste se s Kl\u00e1rou Nedomanskou bavili,\u201c pokra\u010dovala Sofie. \u201eTo nev\u00edte, \u017ee policie striktn\u011b zak\u00e1zala hovo\u0159it o p\u0159\u00edpadu spojen\u00fdm s jej\u00edm synem?\u201c<\/p>\n

\u201eBohu\u017eel, o tom n\u00e1s nikdo p\u0159edem nepoinformoval,\u201c pokou\u0161el se o rozumn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed Radovan, \u201enicm\u00e9n\u011b si na rovinu mus\u00edme p\u0159iznat, \u017ee by se ono nemil\u00e9 o Jaroslavovi ke Kl\u00e1\u0159e d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji beztak doneslo. J\u00e1 osobn\u011b zast\u00e1v\u00e1m n\u00e1zor, \u017ee v\u0161e state\u010dn\u011b p\u0159ijala a je ochotna v\u011b\u0159it jak ve svou tak i synovu n\u00e1pravu.\u201c<\/p>\n

\u201eHrajete si na nezdoln\u00e9ho optimistu, \u017ee? Na p\u0159etv\u00e1\u0159ky tu u n\u00e1s ale nen\u00ed nikdo zv\u011bdav\u00fd.\u201c<\/p>\n

\u201eDovol\u00edm si v\u00e1s malinko poopravit, Sofie…\u201c<\/p>\n

\u201ePan\u00ed Hanu\u0161ov\u00e1!\u201c<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, to je ta zvyklost. Dobr\u00e1 ,tak tedy pan\u00ed Hanu\u0161ov\u00e1,\u201c dal si Radovan napodruh\u00e9 z\u00e1le\u017eet na tom, aby doty\u010dnou neurazil, na\u010de\u017e pokra\u010doval v zapo\u010dat\u00e9m: \u201eR\u00e1d bych v\u00e1s upozornil, \u017ee se z m\u00e9 strany rozhodn\u011b o \u017e\u00e1dnou p\u0159etv\u00e1\u0159ku nejednalo, zkr\u00e1tka se sna\u017e\u00edm na ka\u017ed\u00e9m jedinci nal\u00e9zat n\u011bco pozitivn\u00edho a v\u011b\u0159\u00edm v lep\u0161\u00ed z\u00edt\u0159ky.\u201c<\/p>\n

\u201eA to v\u00e1s pak oprav\u0148uje k tomu, abyste na z\u00e1klad\u011b vlastn\u00edch \u00fasudk\u016f na\u0161im pacient\u016fm radil, jak maj\u00ed postupovat, kdy\u017e nemocnice na jejich uzdraven\u00ed nesta\u010d\u00ed?\u201c<\/p>\n

\u201eTo tvrd\u00edte vy, j\u00e1 osobn\u011b rozhodn\u011b nechci zneva\u017eovat va\u0161i profesi,\u201c pokou\u0161el se Radovan Sofii \u0161etrn\u011b vysv\u011btlit, \u017ee rozhodn\u011b nem\u011bl v \u00famyslu hanit jej\u00ed pr\u00e1ci, jej\u00ed\u017e n\u00e1pln\u00ed je pom\u00e1hat lidem od jejich zdravotn\u00edch obt\u00ed\u017e\u00ed a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b je navracet do \u017eivota. \u201eNaopak si v\u00e1\u017e\u00edm toho, jak pe\u010dujete o sv\u00e9 pacienty, ov\u0161em z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm si na rovinu mus\u00edme i p\u0159iznat, \u017ee ne v\u017edy se nemocnic\u00edm po\u0161t\u011bst\u00ed pr\u00e1v\u011b ony nemocn\u00e9 zcela vyl\u00e9\u010dit a v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pak na \u0159adu p\u0159ich\u00e1z\u00ed ona alternativn\u00ed medic\u00edna, je\u017e vypom\u00e1h\u00e1 tam, kde selh\u00e1v\u00e1 ona klasick\u00e1.\u201c<\/p>\n

Sofie pozorn\u011b naslouchala Radovanovu sou\u010dasn\u00e9mu v\u00fdkladu a s ka\u017ed\u00fdm jeho vy\u0159\u010den\u00fdm slovem se \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce mra\u010dila. \u201eD\u011bkuji za tip, nicm\u00e9n\u011b m\u00e1m dojem, \u017ee takov\u00e9 slu\u017eby nikdo z \u0159ad na\u0161ich pacient\u016f \u010di person\u00e1lu pot\u0159ebovat nebude. Na\u0161e nemocnice vlastn\u00ed celou \u0159adu \u0161pi\u010dkov\u00fdch doktor\u016f, kte\u0159\u00ed nab\u00edzej\u00ed jen tu nejlep\u0161\u00ed mo\u017enou zdravotn\u00ed p\u00e9\u010di.\u201c
\n\u201eSamoz\u0159ejm\u011b, to nelze zpochyb\u0148ovati, le\u010d v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech…\u201c<\/p>\n

\u201eNe, tak to prost\u011b je, pane Litevsk\u00fd, \u017e\u00e1dn\u00e9 le\u010d!\u201c zd\u016fraznila Sofie.<\/p>\n

\u201eOv\u0161em, budi\u017e, a\u0165 je tedy po va\u0161em.\u201c<\/p>\n

\u201eTo bych prosila,\u201c odv\u011btila Sofie ji\u017e o n\u011bco m\u00edrn\u011bji.<\/p>\n

\u201eNu\u017ee, pokud je to v\u0161e, mysl\u00edm \u017ee bude nejrozumn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e se rozlou\u010d\u00edme,\u201c navrhl z\u00e1hy Radovan. P\u0159eci jen mu to ale nedalo a neodpustil si samotn\u00fdm z\u00e1v\u011brem p\u0159ipomenout: \u201eKdyby v\u0161ak p\u0159eci jen nastala situace, na n\u00ed\u017e by i p\u00e9\u010de \u0161kolen\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e nesta\u010dila, m\u011bjte na pam\u011bti, \u017ee na\u0161e Kataln\u00e1 Mochna je v\u00e1m, z hlediska sv\u00fdch alternativn\u00edch slu\u017eeb, zcela pln\u011b otev\u0159ena.\u201c<\/p>\n

\u201eOb\u00e1v\u00e1m se, \u017ee tuto va\u0161i nab\u00eddku do budoucna nevyu\u017eiji,\u201c st\u00e1la si neoblomn\u011b za sv\u00fdm Sofie.<\/p>\n

\u201eJak mysl\u00edte, tak tedy na shledanou.\u201c<\/p>\n

\u201eNa shledanou.\u201c<\/p>\n

 <\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

14. Kouzlo p\u0159\u00edtomnosti pozitivn\u00edch okam\u017eik\u016f pro ty, je\u017e v \u017eivot\u011b t\u00e1paj\u00ed a pod\u00e1n\u00ed pomocn\u00e9 ruky od t\u011bch, jim\u017e naopak \u017eivoty druh\u00fdch nejsou lhostejn\u00e9 Ru\u0161no tou dobou bylo i v kav\u00e1rn\u011b Sanmantena Rudolfa Mantena. Jmenovan\u00fd si pochvaloval, jak se Martin Net\u0159ebick\u00fd … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[23],"tags":[],"class_list":["post-1493","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-city-means-v-mesto-plne-zazraku"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1493","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1493"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1493\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1494,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1493\/revisions\/1494"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1493"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1493"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1493"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}