{"id":1486,"date":"2015-10-12T09:00:57","date_gmt":"2015-10-12T07:00:57","guid":{"rendered":"http:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=1486"},"modified":"2015-06-20T14:29:14","modified_gmt":"2015-06-20T12:29:14","slug":"11-smysluplne-rozhovory-nesouci-se-v-duchu-vzajemne-pratelske","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/city-means-v-mesto-plne-zazraku\/11-smysluplne-rozhovory-nesouci-se-v-duchu-vzajemne-pratelske","title":{"rendered":"11. Smyslupln\u00e9 rozhovory nesouc\u00ed se v duchu vz\u00e1jemn\u00e9 p\u0159\u00e1telsk\u00e9…"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

11. Smyslupln\u00e9 rozhovory nesouc\u00ed se v duchu vz\u00e1jemn\u00e9 p\u0159\u00e1telsk\u00e9 rozpravy, zakon\u010den\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00fdm rozhodnut\u00edm, maj\u00edc\u00edm zcela z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed \u017eivotn\u00ed etapu v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch<\/b><\/p>\n

Na \u010detn\u00fdch mochnick\u00fdch zahrad\u00e1ch vrcholila \u201egrilova\u010dka\u201c pecn\u016f a pozdn\u00ed opozdilci se navraceli ze sv\u00fdch odpoledn\u00edch proch\u00e1zek. V\u0161e se jevilo tak idylicky, a\u017e se mohlo zd\u00e1ti, \u017ee nikoho nic netr\u00e1p\u00ed. A p\u0159eci jen se na\u0161li tac\u00ed, co pr\u00e1v\u011b za\u017e\u00edvali t\u011b\u017ekosti \u017eivota a sna\u017eili se je n\u011bjak \u0161etrn\u011b \u0159e\u0161it. Mezi takov\u00e9 jedince se \u0159adili i Karel s Andreou. (Pokud bychom se navr\u00e1tili o n\u011bjakou tu hodinku nazp\u011bt.)<\/p>\n

\u201eV\u0161e v po\u0159\u00e1dku, pane Hn\u00edzdile?\u201c d\u011blala si Andrea starosti.<\/p>\n

\u201eAno, jen toho za dne\u0161ek na m\u011b bylo tro\u0161i\u010dku moc,\u201c sv\u011b\u0159il se Karel, na\u010de\u017e jako smyslu zbaven\u00fd d\u00e1l hled\u011bl na m\u00edsto, kde natrefili na onu tajemnou bytost.<\/p>\n

Takt\u00e9\u017e Andrea se je\u0161t\u011b jednou po vzoru Karla zad\u00edvala tam, kde se zhruba p\u0159ed deseti minutami nach\u00e1zela. \u201eMysl\u00edte \u017ee budete schopen doj\u00edt k va\u0161emu vozu a zav\u00e9st m\u011b do Pod\u011bbrad?\u201c odv\u00e1\u017eila se opatrn\u011b zeptat.<\/p>\n

\u201eCo\u017ee? Ach ano… Snad…. snad tedy… Snad ano,\u201c odpov\u011bd\u011bl j\u00ed tro\u0161i\u010dku zmaten\u011b Karel. Teprve a\u017e kdy\u017e pozvoln\u00fdmi kr\u016f\u010dky dosp\u011bli k autu a nasedli, z n\u011bj malinko opadl stres a pak norm\u00e1ln\u011b pravil: \u201eTak se tedy vyd\u00e1me na cestu, m\u00e1me nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das.\u201c<\/p>\n

I tak se j\u00edzda z Kataln\u00e9 Mochny do Pod\u011bbrad neobe\u0161la bez ob\u010dasn\u00fdch z\u00e1drhel\u016f. To kdy\u017e se p\u0159es oborov\u011bnkovou silnici znenad\u00e1n\u00ed p\u0159ehnala srnka a to p\u0159esn\u011b v m\u00edstech, kde bylo doty\u010dn\u00e9 zv\u00ed\u0159e vyobrazeno na zna\u010dce. O n\u011bco d\u00e1le pak Karel s Andreou spat\u0159ili v\u00fdletn\u00edky, ov\u0161em nebyla by to Kataln\u00e1 Mochna, aby p\u0159espoln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky op\u011bt nep\u0159ekvapila n\u011bjak\u00fdm t\u00edm sv\u00fdm netradi\u010dn\u00edm kouzlem. Tentokr\u00e1t to byly JELEMANTELY a H\u00d3LEJENKY, co upoutalo Karlovu a Andreinu pozornost. Pod zlomkovou neviditelnost\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165\u016f cel\u00e9 rodiny n\u00e1hle mizely a zase se znovu objevovaly, a pod taktovkou magick\u00fdch h\u016fl\u010di\u010dek ve vzduchu poletovaly r\u016fznorod\u00e9 p\u0159edm\u011bty \u010di se za jejich p\u0159isp\u011bn\u00ed tvarovaly rozmanit\u00e9 obrazce.<\/p>\n

\u201eVid\u011bla jste to? To d\u011bv\u010de najednou zmizelo,\u201c konstatoval Karel, na\u010de\u017e obdobn\u011b jako prve u srnky ho to p\u0159im\u011blo zastavit.<\/p>\n

Andrea Karlovi jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed nem\u011bla za zl\u00e9. Nebyl prvn\u00edm ani posledn\u00edm, na koho mochnick\u00e9 \u201etajemno\u201c siln\u011b dol\u00e9halo. I kdy\u017e to ji\u017e byl n\u011bjak\u00fd ten rok v po\u0159ad\u00ed, co se Kataln\u00e1 Mochna sv\u00fdmi \u201enadpozemsk\u00fdmi z\u00e1zraky\u201c pln\u011b otev\u0159ela okoln\u00edmu sv\u011btu, st\u00e1le mnoh\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm \u010dinilo nemal\u00e9 pot\u00ed\u017ee se s nimi s\u017e\u00edti.<\/p>\n

Situace se opakovala, to kdy\u017e Karel z lesa zam\u00ed\u0159il do chatov\u00e9 oblasti, kde si op\u011btovn\u011b pov\u0161iml neobvykle vybaven\u00fdch zahrad. To \u017ee si po\u010detn\u00e9 rodiny na nich pekly v dom\u00e1c\u00edch pek\u00e1rn\u00e1ch pecny, Karel je\u0161t\u011b dok\u00e1zal pochopit. \u017de se na nich nav\u00edc vyskytovaly labyrinty ze \u017eiv\u00fdch plot\u016f a stavby na zp\u016fsob pyramid, budi\u017e, s on\u00edm rozumn\u00fdm vysv\u011btlen\u00edm ostatn\u011b ihned p\u0159isp\u011bchala Andrea: \u201eOboj\u00ed slou\u017e\u00ed k ozdravn\u00fdm \u00fa\u010dink\u016fm. V on\u011bch labyrintech m\u00e1 \u010dlov\u011bk nal\u00e9zt sob\u011b nitern\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ho pot\u011b\u0161\u00ed na du\u0161i, a pyramidy pak samy o sob\u011b maj\u00ed l\u00e9\u010div\u00e9 \u00fa\u010dinky, co\u017e je i v\u011bdecky dolo\u017eeno.\u201c<\/p>\n

\u201eNu\u017ee dobr\u00e1, jen\u017ee jak si m\u00e1m vysv\u011btlit onu p\u0159\u00edtomnost sn\u011b\u017eenek v \u010dist\u011b letn\u00edm obdob\u00ed?\u201c poznamenal Karel, kdy\u017e si pov\u0161iml Ev\u017eenie Flavordov\u00e9, jak je s p\u00fdchou ukazuje sousedce.<\/p>\n

I na tuto ot\u00e1zku Andrea znala odpov\u011b\u010f: \u201eTo m\u00e1 op\u011bt na sv\u011bdom\u00ed Winsternsk\u00fd rod \u0159\u00e1du lebonsk\u00fdch lid\u00ed, u n\u011bho\u017e se moment\u00e1ln\u011b l\u00e9\u010d\u00ed v\u00e1\u0161 Pavel. M\u00e1 sestra Anna mi jednou k v\u00e1noc\u016fm darovala speci\u00e1ln\u00ed hnojivo, po n\u011bm\u017e mi do kr\u00e1sy vykvetly mu\u0161k\u00e1ty a to i p\u0159esto, \u017ee venku panovalo prav\u00e9 zimn\u00ed po\u010das\u00ed.\u201c<\/p>\n

Karel m\u011bl op\u011bt co d\u011blat, aby uko\u010d\u00edroval \u0159\u00edzen\u00ed, kdy\u017e mu toto Andrea sd\u011blila. \u201eNemus\u00edte se ni\u010deho zbyte\u010dn\u011b ob\u00e1vat, pane Hn\u00edzdile, Sylvie a jej\u00ed sv\u011b\u0159enci va\u0161emu synu neubl\u00ed\u017e\u00ed.\u201c Na\u010de\u017e se mu op\u011btovn\u011b sv\u011b\u0159ila o nelehk\u00e9m osudu sv\u00e9 sestry Anny, je\u017e se s pomoc\u00ed mochnick\u00e9ho \u0158\u00e1du kompletn\u011b vyl\u00e9\u010dila ze sv\u00fdch zran\u011bn\u00ed. Karla to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uklidnilo, le\u010d i tak v sob\u011b nedok\u00e1zal zap\u0159\u00edt jist\u00e9ho skeptika, v\u017edy\u0165 Pavel na tom byl dost \u0161patn\u011b.<\/p>\n

\u201eTo Anna byla tak\u00e9,\u201c ozvala se okam\u017eit\u011b Andrea, \u201enakonec se ale zcela uzdravila.\u201c<\/p>\n

\u201eJak by \u0159ekla Al\u017eb\u011bta, jednodu\u0161e se stal z\u00e1zrak,\u201c vyj\u00e1d\u0159il ono man\u017eel\u010dino zaveden\u00e9 posl\u00e9ze Karel.<\/p>\n

Andree nezb\u00fdvalo ne\u017e se mile pousm\u00e1t.<\/p>\n

Jak oba postupn\u011b opou\u0161t\u011bli Katalnou Mochnu, ub\u00fdvalo i tajemn\u00e9ho nadp\u0159irozena. Karlovi se o to v\u00edce voln\u011bji d\u00fdchalo a Andree dokonce navrhl, aby ho oslovovala k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem. A tak se nakonec \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dostali a\u017e do nedalek\u00fdch Pod\u011bbrad.<\/p>\n

\u201eTady u sochy Ji\u0159\u00edho se d\u00e1te doleva, p\u0159ejedete most, za n\u00edm pak odbo\u010d\u00edte doprava a budeme v Polabci,\u201c navigovala Karla Andrea.<\/p>\n

\u201eCopak vy nebydl\u00edte v Pod\u011bbradech?\u201c podivil se n\u00e1hle.<\/p>\n

\u201eAno, bydl\u00edm, av\u0161ak v \u010d\u00e1sti jm\u00e9nem Polabec.\u201c<\/p>\n

\u201eAch tak,\u201c dal Karel najevo, \u017ee to pochopil.\u201c A n\u00e1zev ulice?\u201c<\/p>\n

\u201eR\u016f\u017eov\u00e1.\u201c<\/p>\n

Netrvalo to dlouho a v\u016fz zna\u010dky \u0160koda zastavil p\u0159ed rodinn\u00fdm domem se zahr\u00e1dkou, na n\u00ed\u017e vzkv\u00e9tala ob\u0159\u00ed magnolie.<\/p>\n

\u201eKlidn\u011b Karle poj\u010fte d\u00e1l, jestli nesp\u011bch\u00e1te. Uva\u0159\u00edm n\u00e1m \u010daj a posed\u00edme v alt\u00e1nku na zahrad\u011b.\u201c<\/p>\n

\u201eNev\u00edm, z\u00edtra \u010dasn\u011b r\u00e1no vst\u00e1v\u00e1m do pr\u00e1ce.\u201c<\/p>\n

\u201eAlespo\u0148 na chvili\u010dku,\u201c p\u0159emlouvala ho Andrea. \u201eJsem va\u0161\u00ed dlu\u017enic\u00ed za ten odvoz.<\/p>\n

\u201eNu\u017ee dobr\u00e1, ale opravdu jenom na tu chvilku,\u201c souhlasil p\u0159eci jenom nakonec Karel.<\/p>\n

Zahrada Andrey P\u00e1lavsk\u00e9 se vyzna\u010dovala zna\u010dnou rozlehlost\u00ed a tak\u00e9 pestrost\u00ed. P\u011bstovala na n\u00ed v\u0161e mo\u017en\u00e9, co se v letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch dalo – od paprik, raj\u010dat p\u0159es brambory, mrkev, p\u00f3rek, a\u017e po petr\u017eel \u010di bazalku. Vedle zeleniny se da\u0159ilo i ovoci, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010dily nejm\u00e9n\u011b \u010dty\u0159i vzrostl\u00e9 stromy merun\u011bk.<\/p>\n

\u201eTohle v\u0161echno jste v\u00e1\u017en\u011b vyp\u011bstovala vy sama?\u201c nesta\u010dil \u017easnout Karel, kdy\u017e se svoj\u00ed hostitelkou spole\u010dn\u011b proch\u00e1zeli zahradou, na n\u00ed\u017e nezelo sebemen\u0161\u00ed m\u00edste\u010dko pr\u00e1zdnotou.<\/p>\n

\u201eNe tak docela, hodn\u011b mi pomohla Anna.\u201c<\/p>\n

\u201eTo spolu mus\u00edte velice dob\u0159e vych\u00e1zet,\u201c soudil Karel.<\/p>\n

\u201eAno, j\u00e1 a Anna se navz\u00e1jem hodn\u011b podporujeme. Jsem r\u00e1da za to, jakou hodnou sestru m\u00e1m,\u201c podotkla Andrea, na\u010de\u017e opatrn\u011b nav\u00e1zala: \u201eVy zajist\u00e9 se svoj\u00ed \u017eenou rovn\u011b\u017e mus\u00edte m\u00edt kr\u00e1sn\u00fd vztah, i kdy\u017e v\u00e1m jist\u00e9 starosti p\u0159id\u011bl\u00e1v\u00e1 v\u00e1\u0161 syn.\u201c<\/p>\n

Karel tentokr\u00e1t neodpov\u011bd\u011bl, jen m\u00edrn\u011b pok\u00fdval hlavou. Zase se zatv\u00e1\u0159il posmutn\u011ble, kdy\u017e p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d na Pavla.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te,\u201c za\u010dala se ihned omlouvat Andrea, \u201enecht\u011bla jsem se v\u00e1s n\u011bjak dotknout.\u201c<\/p>\n

\u201eTo je v po\u0159\u00e1dku, Andrejko,\u201c nazna\u010dil rukou Karel, \u017ee ho to nijak nepobou\u0159ilo. \u201eJen je pro m\u011b st\u00e1le t\u011b\u017ek\u00e9 sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, jak se k na\u0161\u00ed rodin\u011b osud zachoval.\u201c Na\u010de\u017e zase za\u010dal trp\u011bt v\u00fd\u010ditkami sv\u011bdom\u00ed a tak Andree nezb\u00fdvalo ne\u017e sv\u00e9ho hosta konej\u0161it.<\/p>\n

\u201eV\u00e1\u0161 Pavel zajist\u00e9 za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f bude zcela fit. Doufejte v nemo\u017en\u00e9 a z\u00e1zrak se s\u00e1m o sob\u011b dostav\u00ed.\u201c<\/p>\n

Andrea ani nev\u011bd\u011bla jak j\u00ed ta slova p\u0159i\u0161la na jazyk. \u201eNechcete sebou na cestu n\u011bco natrhat z moj\u00ed zahr\u00e1dky?\u201c zeptala se rad\u011bji.<\/p>\n

\u201eCo pros\u00edm?\u201c Karel te\u010f Andreu pln\u011b nevn\u00edmal, nebo\u0165 ono slovo \u201ez\u00e1zrak\u201c ho pro zm\u011bnu p\u0159im\u011blo myslet zase na jeho \u017eenu. Hostitelka mu to nem\u011bla za zl\u00e9 a ochotn\u011b to zopakovala.<\/p>\n

Nakonec Karel od Andrey miler\u00e1d darem p\u0159ijal ko\u0161 se zeleninou a ovocem, nebo\u0165 jak z\u00e1hy vy\u0161lo najevo, se svoj\u00ed \u017eenou a synem v Praze ob\u00fdvali bytovku o rozloze \u010dty\u0159i plus jedna a \u017e\u00e1dnou zahradu nevlastnili.<\/p>\n

\u201e\u010casem ale pl\u00e1nujeme po\u0159\u00eddit si vlastn\u00ed domek jako m\u00e1te vy, rodinn\u00e9 probl\u00e9my a pracovn\u00ed z\u00e1vazky n\u00e1m to ale prozat\u00edm je\u0161t\u011b neumo\u017enily,\u201c sv\u011b\u0159il se Karel kr\u00e1tce nato Andree. To ji\u017e oba posed\u00e1vali v jej\u00edm zahradn\u00edm alt\u00e1nku a pop\u00edjeli \u010daj. \u201eAni nev\u00edte, jak moc v\u00e1m toto bydlen\u00ed z\u00e1vid\u00edm. A k tomu onen bezstarostn\u00fd \u017eivot.\u201c<\/p>\n

\u201eNemyslete si, i j\u00e1 ob\u010das za\u017e\u00edv\u00e1m t\u011b\u017ekosti \u017eivota,\u201c upozornila Andrea Karla, na\u010de\u017e mu znovu p\u0159ipomn\u011bla, jak\u00e9 m\u011bla se svoj\u00ed sestrou Annou tr\u00e1pen\u00ed, pot\u00e9 co ji napadl onen nezn\u00e1m\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk. \u201eCo v\u00e1m naopak j\u00e1 z\u00e1vid\u00edm, je stabiln\u00ed vztah, jen\u017e udr\u017eujete se svoj\u00ed \u017eenou Al\u017eb\u011btou \u2013 i p\u0159es ony t\u011b\u017ekosti \u017eivota.\u201c<\/p>\n

\u201eA vy v\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1te p\u0159\u00edtele? To se mi ani nechce v\u011b\u0159it. Takov\u00e9 mil\u00e9 d\u011bv\u010de.\u201c<\/p>\n

\u201eD\u011bkuji za kompliment,\u201c pousm\u00e1la se Andrea a nav\u00e1zala: \u201eM\u011bla jsem, ale roze\u0161li jsme se.\u201c<\/p>\n

\u201eTak to je mi l\u00edto. A proto mi dovolte, abych p\u0159ipil na va\u0161e zdrav\u00ed s p\u0159\u00e1n\u00edm v\u0161eho dobr\u00e9ho do dal\u0161\u00edho \u017eivota.\u201c<\/p>\n

\u201eA j\u00e1 zase na to va\u0161e.\u201c<\/p>\n

A\u017e nyn\u00ed si toho Karel pov\u0161iml. Hrn\u00ed\u010dek, z n\u011bho\u017e up\u00edjel \u010daj, m\u011bnil svoji v\u00fdzdobu. P\u016fvodn\u00ed \u010derven\u00e9 punt\u00edky se p\u0159i m\u00edrn\u00e9m nahnut\u00ed m\u011bnily v usm\u011bvav\u00fd smajl\u00edk s n\u00e1pisem: Jsem vesel\u00fd hrn\u00ed\u010dek. Za \u00fa\u010delem \u0161\u00ed\u0159en\u00ed dobr\u00e9 n\u00e1lady nech\u0165 m\u011b majitel p\u0159ed\u00e1 do dal\u0161\u00edch h\u0159ejiv\u00fdch rukou. P\u0159edem d\u011bkuji. <\/i><\/p>\n

\u201eAch promi\u0148te, nejsp\u00ed\u0161e jsem je nedopat\u0159en\u00edm zam\u011bnila.\u201c<\/p>\n

\u201eV po\u0159\u00e1dku Andrejko, nic se nestalo.\u201c Karel te\u010f hrn\u00ed\u010dek pe\u010dliv\u011b za\u010dal zkoumat ze v\u0161ech stran.<\/p>\n

\u201eV\u011bnoval mi ho kdysi pan Manten. Poch\u00e1z\u00ed z jeho kav\u00e1rny Sanmantena,\u201c sv\u011b\u0159ila se Karlovi Andrea, na\u010de\u017e se v obav\u00e1ch zeptala: \u201eChcete abych ho p\u0159ibalila k ovoci a zelenin\u011b, nebo ho rad\u011bji m\u00e1m natrvalo skr\u00fdt va\u0161\u00edm o\u010d\u00edm, aby v\u00e1m nep\u0159ipom\u00ednal mochnick\u00e9 tajemno?\u201c<\/p>\n

\u201eNe, tento promy\u0161len\u00fd trik mi \u010dirou n\u00e1hodou naopak nesm\u00edrn\u011b imponuje,\u201c nechal se p\u0159ekvapiv\u011b sly\u0161et Karel.<\/p>\n

\u201eNech\u0165 je tedy tento hrn\u00ed\u010dek v\u00e1\u0161.\u201c<\/p>\n

Nakonec to v\u0161ak nebyly pouze ovoce se zeleninou a onen usm\u011bvav\u00fd hrn\u00ed\u010dek, co si Karel od Andrey darem odv\u00e1\u017eel dom\u016f do Prahy. Rovn\u011b\u017e mu v\u011bnovala H\u00d3LEJENKU a speci\u00e1ln\u00ed tinkturu, d\u00edky n\u00ed\u017e se daly tvarovat rozmanit\u00e9 obrazce. P\u0159eci jen Karel nakonec musel uznat, pot\u00e9 co mu hostitelka s magickou h\u016fl\u010di\u010dkou ochotn\u011b p\u0159edvedla n\u011bkolik obstojn\u00fdch vychyt\u00e1vek, \u017ee se jedn\u00e1 o vcelku milou hravou nen\u00e1silnou z\u00e1le\u017eitost, j\u00ed\u017e je net\u0159eba se b\u00e1ti.<\/p>\n

Karel si p\u0159i rozlu\u010dce s Andreou p\u0159ipadal, jako kdyby se dom\u016f navracel od zn\u00e1m\u00e9 a nikoliv od n\u00e1hodn\u00e9 zn\u00e1mosti. A p\u0159eci jen Karel Andreu znal teprve ode dne\u0161ka, stejn\u011b jako Sylvii a jej\u00ed Winsternsk\u00fd rod \u0159\u00e1du lebonsk\u00fdch lid\u00ed. Neb\u00fdt setk\u00e1n\u00ed s Andreou, mo\u017en\u00e1 by k l\u00e9\u010debn\u00fdm metod\u00e1m mochnick\u00e9ho \u0158\u00e1du i nad\u00e1le poci\u0165oval jistou skepsi, po op\u011btovn\u00e9 jej\u00ed prezentac\u00ed dan\u00e9ho tajemna a sezn\u00e1men\u00ed s v\u00fdhrou nad nehostinn\u00fdm osudem sestry Anny pro n\u011b v\u0161ak p\u0159eci jen nakonec nalezl pochopen\u00ed a d\u016fv\u011bru.<\/p>\n

Na Karla ono mil\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s Andreou nesm\u00edrn\u011b zap\u016fsobilo. Kdy\u017e o tom tak zp\u011btn\u011b p\u0159i j\u00edzd\u011b dom\u016f p\u0159em\u00fd\u0161lel, m\u011bl s n\u00ed nem\u00e1lo spole\u010dn\u00e9ho. Podobn\u011b jako Andreinu i jeho rodinu postihla trag\u00e9die. A pokud se Anna P\u00e1lavsk\u00e1 ze sv\u00fdch zdravotn\u00edch komplikac\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dostala, Pavel mus\u00ed rovn\u011b\u017e. To si Karel st\u00e1le dokola opakoval, kdy\u017e opou\u0161t\u011bl Pod\u011bbrady.<\/p>\n

Karel rovn\u011b\u017e nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee tak pohledn\u00e1 d\u00edv\u010dina jako Andrea nem\u00e1 partnera. Kdyby byl Karel o dvacet let mlad\u0161\u00ed, mo\u017en\u00e1 \u017ee on s\u00e1m by se j\u00ed dvo\u0159il. N\u011bco takov\u00e9ho v\u0161ak nyn\u00ed nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu, nebo\u0165 Karel miloval Al\u017eb\u011btu, a p\u0159esto\u017ee oba dva vychov\u00e1vali nemocn\u00e9ho syna Pavla, byli st\u00e1le do sebe zamilovan\u00ed. Jako kdyby to sam\u00e9 symbolizoval i onen hrn\u00ed\u010dek, tedy onu l\u00e1sku k bli\u017en\u00edmu, kdy\u017e se usm\u00edval. Karel si s n\u00edm za j\u00edzdy pohr\u00e1val a nemohl se jeho \u00fasm\u011bvu naba\u017eit. To je\u0161t\u011b netu\u0161il, \u017ee zakr\u00e1tko bude donucen se ho dobrovoln\u011b vzd\u00e1ti.<\/p>\n

Karel se nach\u00e1zel zhruba p\u011bt kilometr\u016f p\u0159ed Prahou, kdy\u017e ho zastihla ne\u010dekan\u00e1 dopravn\u00ed z\u00e1cpa. A jak se z\u00e1hy uk\u00e1zalo, m\u011bla ji na sv\u011bdom\u00ed v\u00e1\u017en\u00e1 dopravn\u00ed nehoda. K inkriminovan\u00e9mu m\u00edstu pr\u00e1v\u011b sl\u00e9t\u00e1val vrtuln\u00edk.<\/p>\n

A pr\u00e1v\u011b v ten okam\u017eik se to stalo! Ani\u017e by to Karel o\u010dek\u00e1val, kdosi nezn\u00e1m\u00fd k n\u011bmu n\u00e1hle promluvil: \u201eDaruj usm\u011bvav\u00fd hrn\u00ed\u010dek onomu bezmocn\u00e9mu a odm\u011bnou ti bude, \u017ee se podobn\u011b jako Anna uzdrav\u00ed. On s\u00e1m t\u011b pak vyhled\u00e1, tvoji pomoc oplat\u00ed protislu\u017ebou a nov\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed spat\u0159\u00ed sv\u011btlo sv\u011btla. Uve\u010f onen z\u00e1zrak v platnost, zachra\u0148 \u017eivot bezvl\u00e1dn\u011b le\u017e\u00edc\u00edmu a pak o\u010dek\u00e1vej od n\u011bho odpov\u011b\u010f. V\u011bz \u017ee bude pln\u00e1 d\u00edk\u016f a chvalozp\u011bv\u016f a nez\u016fstane pouze u nich<\/i>.\u201c<\/p>\n

Karlovi ihned p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech. P\u0159im\u011blo ho to pod\u00edvat se na sedadlo spolujezdce, nikoho na n\u011bm v\u0161ak nespat\u0159il stejn\u011b jako na sedadlech zadn\u00edch. Kdo to s n\u00edm te\u010f tedy rozmlouval? N\u011bjak\u00fd neviditeln\u00fd fantom silnic? napadlo ho, kdy\u017e po d\u016fkladn\u00e9m prohled\u00e1n\u00ed nikoho ve sv\u00e9m voze nezaregistroval.<\/p>\n

Karel si uv\u011bdomoval, \u017ee \u017eiv\u00e9 hlasy obvykle sl\u00fdch\u00e1vaj\u00ed lid\u00e9, je\u017e trp\u00ed n\u011bjakou du\u0161evn\u00ed poruchou, on s\u00e1m v\u0161ak k nim nikdy nepat\u0159il. Mo\u017en\u00e1 \u017ee na to m\u011bly vliv p\u0159edchoz\u00ed ud\u00e1losti spjat\u00e9 jak jinak ne\u017e s Katalnou Mochnou. Ten hlas neviditeln\u00e9 persony, co pr\u00e1v\u011b \u017eiv\u011b vn\u00edmal, \u017ee by byl d\u00edlem onoho mochnick\u00e9ho \u0158\u00e1du? Disponoval snad a\u017e takovou velkou moc\u00ed, \u017ee ti, co byli jeho ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed, um\u011bli na d\u00e1lku vstoupit do mysli n\u00e1hodn\u011b vybran\u00e9ho jedince? Karel se p\u0159eci na vlastn\u00ed o\u010di m\u011bl mo\u017enost p\u0159esv\u011bd\u010dit, jak Sylvie obstojn\u011b dok\u00e1zala manipulovat s jeho synem Pavlem. Zkou\u0161\u00ed to snad nyn\u00ed i na n\u011bm?<\/p>\n

Karlovi cht\u011b necht\u011b nakonec nezb\u00fdvalo ne\u017eli vystoupit z auta a onen usm\u011bvav\u00fd hrn\u00ed\u010dek p\u0159edat tomu, jen\u017e utrp\u011bl p\u0159i dopravn\u00edm ne\u0161t\u011bst\u00ed \u00faraz, kdy\u017e v nal\u00e9h\u00e1n\u00ed onen nen\u00e1siln\u00fd hlas nepolevoval. To pro Karla znamenalo proklestit si cestu mezi dal\u0161\u00edmi stoj\u00edc\u00edmi auty a\u017e k vrtuln\u00edku, do n\u011bho\u017e byl onen v\u00e1\u017en\u011b ran\u011bn\u00fd pr\u00e1v\u011b p\u0159em\u00eds\u0165ov\u00e1n.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, ale tady nem\u00e1te co pohled\u00e1vat.\u201c<\/p>\n

\u201eAle j\u00e1 nutn\u011b pot\u0159ebuji p\u0159edat tomu ran\u011bn\u00e9mu n\u011bco moc d\u016fle\u017eit\u00e9ho,\u201c sna\u017eil se Karel policistu, kter\u00fd mu br\u00e1nil v projit\u00ed, umluvit.<\/p>\n

\u201eVy jste p\u0159\u00edbuzn\u00fd?\u201c<\/p>\n

\u201eTo ne, ale…\u201c<\/p>\n

\u201ePokud nejste p\u0159\u00edbuzn\u00fd, \u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s, abyste se vr\u00e1til do sv\u00e9ho auta,\u201c byl policista ve sv\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed ne\u00faprosn\u00fd.<\/p>\n

Av\u0161ak n\u00e1hle…<\/p>\n

Karel na nic dal\u0161\u00edho ne\u010dekal, policistu odstr\u010dil a \u00faprkem se hnal k nos\u00edtk\u016fm, na nich\u017e se zm\u00edtal onen t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00fd. Z\u00e1rove\u0148 se Karlovi naskytl pohled na poni\u010denou Volhu, je\u017e byla tot\u00e1ln\u011b na odpis. Odehr\u00e1lo se to p\u0159esn\u011b tak, jak to Karlovi napov\u011bd\u011bl ten nezn\u00e1m\u00fd hlas. Policista se za n\u00edm nehnal, st\u00e1l tam na m\u00edst\u011b toti\u017e jako opa\u0159en\u00fd.<\/p>\n

\u201eDovol\u00edte?\u201c To ji\u017e Karel \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dosp\u011bl na inkriminovan\u00e9 m\u00edsto a jak mu poradil ten \u017eiv\u00fd hlas, tak se tak\u00e9 zachoval. Hrn\u00ed\u010dek nezn\u00e1m\u00e9mu, t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00e9mu mu\u017ei, vlo\u017eil do prav\u00e9 ruky a t\u00edm jeho mise m\u011bla skon\u010dit. Ani z\u00e1chran\u00e1\u0159i, co mu\u017ee m\u011bli na starosti, nesta\u010dili proti Karlovi nic podniknout, i je dokonale svoj\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed zasko\u010dil.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, m\u016f\u017eu v\u00e1s je\u0161t\u011b o n\u011bco po\u017e\u00e1dat? A\u0165 se bude d\u00edt cokoliv, tento hrn\u00ed\u010dek a\u0165 m\u00e1 ten mu\u017e po\u0159\u00e1d u sebe. M\u016f\u017eete mi to pros\u00edm zaru\u010dit?\u201c<\/p>\n

\u201eDobr\u00e1,\u201c p\u0159isl\u00edbil Karlovi nakonec p\u0159eci jen pod jeho n\u00e1tlakem z\u00e1chran\u00e1\u0159, \u201eale te\u010f n\u00e1s u\u017e nezdr\u017eujte, mus\u00edme ho urychlen\u011b transportovat do nemocnice.\u201c<\/p>\n

Karel pak ji\u017e ze zem\u011b pozoroval, jak vrtuln\u00edk s t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00fdm mu\u017eem stoup\u00e1 do v\u00fd\u0161in a m\u00ed\u0159\u00ed ku Praze. Kdy\u017e nad t\u00edm tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, zapomn\u011bl se zeptat na jm\u00e9no i na to, do kter\u00e9 z pra\u017esk\u00fdch nemocnic je letecky p\u0159epravov\u00e1n, onen \u017eiv\u00fd hlas ho v\u0161ak ihned ubezpe\u010dil, \u017ee se v\u0161e \u010dasem s\u00e1m dozv\u00ed, nyn\u00ed ale a\u0165 se odebere nazp\u011bt ke sv\u00e9 \u0160kodovce a v n\u00ed vy\u010dk\u00e1 v kolon\u011b dal\u0161\u00edch aut na odjezd.<\/p>\n

Teprve a\u017e kdy\u017e Karel do n\u00ed nastoupil a zav\u0159el za sebou dve\u0159e, si pln\u011b uv\u011bdomil, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blal. Jako by se pozvolna probouzel z n\u011bjak\u00e9ho snu. Z toho Karla v\u0161ak z\u00e1hy vyvedl onen \u017eiv\u00fd hlas, kdy\u017e k n\u011bmu pronesl n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: \u201eD\u011bkuji ti Karle, \u017ees mne vysly\u0161el. V\u011bz \u017ee na to, co jsi pr\u00e1v\u011b z\u00e1slu\u017en\u00e9ho vykonal, onen t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00fd mu\u017e do smrti nezapomene a na opl\u00e1tku ti zase on projev\u00ed p\u0159\u00edze\u0148. O n\u011bj se v\u0161ak zbyte\u010dn\u011b nestrachuj, je v dobr\u00fdch rukou stejn\u011b jako tv\u016fj syn. P\u0159eji tob\u011b, tv\u00e9 \u017een\u011b Al\u017eb\u011bt\u011b a synu Pavlovi v\u0161e kr\u00e1sn\u00e9 do dal\u0161\u00ed etapy \u017eivota. Prozat\u00edm se s tebou, Karle, lou\u010d\u00edm<\/i>.\u201c<\/p>\n

Jmenovan\u00fd nebyl ni\u010deho schopen. St\u00e1le si mohl namlouvat, \u017ee to byl pouh\u00fd sen, av\u0161ak nejsp\u00ed\u0161e nebyl, dosp\u011bl z\u00e1hy k z\u00e1v\u011bru, nebo\u0165 onen usm\u011bvav\u00fd hrn\u00ed\u010dek ve sv\u00e9m vlastnictv\u00ed ji\u017e nenalezl. Karel se sna\u017eil p\u0159im\u011bt k tomu, aby k n\u011bmu ten nezn\u00e1m\u00fd hlas znovu promluvil. Bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Naopak za n\u011bjakou dobu k n\u011bmu dolehl jeden velice \u017eiv\u00fd, jen\u017e n\u00e1le\u017eel nerudn\u00e9mu \u0159idi\u010di, kter\u00fd ho informoval o tom, \u017ee kolona aut se dala ji\u017e do pohybu, tak jestli by Karel byl laskav\u011b od t\u00e9 dobroty a uvedl svoji \u0160kodovku do re\u017eimu j\u00edzdy.<\/p>\n

\u201eNo jo, v\u017edy\u0165 u\u017e jedu,\u201c vzk\u00e1zal Karel \u0159idi\u010di za sebou. Znovu se pak pokusil p\u0159im\u011bt onoho nezn\u00e1m\u00e9ho k hovoru, av\u0161ak op\u011bt bez \u00fasp\u011bchu. Nakonec Karlovi tak nezb\u00fdvalo ne\u017e si namluvit, \u017ee se jednalo o n\u011bco zcela ojedin\u011bl\u00e9ho, na co i on do sv\u00e9 smrti nezapomene. P\u0159ekvapil ho ten poetick\u00fd podt\u00f3n pro n\u011bj nezn\u00e1m\u00e9ho hlasu, pov\u011bt\u0161inou se toti\u017e dozv\u00eddal pr\u00e1v\u011b o t\u011bch, kter\u00e9 naopak \u010dlov\u011bku \u0161kodily. Nab\u00e1daly ho nap\u0159\u00edklad k tomu, aby ukon\u010dil sv\u016fj \u017eivot skokem z mostu, nebo se ob\u011bsil. T\u011bmito bludy trp\u011bli psychicky nemocn\u00ed lid\u00e9 a to zejm\u00e9na paranoidn\u00ed schizofrenici. Karel n\u011bkolik takov\u00fdch jedinc\u016f ji\u017e m\u011bl tu \u010dest poznat a to prost\u0159ednictv\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00ed sv\u00e9 \u017eeny. Bylo velice stresuj\u00edc\u00ed pozorovat v\u0161echny ty nemocn\u00e9, jak se perou se sv\u00fdm osudem a jak\u00fd je to nerovn\u00fd \u017eivotn\u00ed z\u00e1pas, na jeho\u017e konci je nutn\u00e1 hospitalizace.<\/p>\n

Byl to a\u017e neskute\u010dn\u00fd paradox, kdy\u017e o tom Karel nyn\u00ed tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee jeho \u017eena Al\u017eb\u011bta pracovala s posti\u017een\u00fdmi a sami vychov\u00e1vali syna, jen\u017e m\u011bl zdravotn\u00ed i psychick\u00e9 obt\u00ed\u017ee. Oba dva, jak Karel, tak i Al\u017eb\u011bta, od narozen\u00ed sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna Pavla pln\u011b doufali v jeho uzdraven\u00ed, av\u0161ak v\u0161echny b\u011b\u017en\u00e9 mediciny selhaly. Pom\u016f\u017ee tedy ta alternativn\u00ed? Karel byl po zaslechnut\u00ed onoho \u017eiv\u00e9ho hlasu najisto sk\u00e1lopevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee se jeho jedin\u00fd syn st\u016fj co st\u016fj mus\u00ed uzdravit. Na to myslel, kdy\u017e se pomalu bl\u00ed\u017eil ke sv\u00e9mu domovu.<\/p>\n

Naopak o cest\u011b dom\u016f si mohly nechat zd\u00e1t jin\u00e9 dv\u011b persony, je\u017e spolu ji\u017e hodnou dobu rozmlouvaly. Ne\u010dekan\u011b se se\u0161ly ve stejn\u00e9m pokoji vedle sebe na l\u016f\u017ek\u00e1ch. A nebyl to ledajak\u00fd pokoj, n\u00e1le\u017eel toti\u017e tomu nemocni\u010dn\u00edmu! A ty dv\u011b persony rozhodn\u011b neh\u00fd\u0159ily oby\u010dejnost\u00ed, ka\u017ed\u00e1 z nich se sv\u00fdm zp\u016fsobem vyzna\u010dovala jistou v\u00fdjime\u010dnost\u00ed. Vlastn\u011b se jednalo o takov\u00e9 dva lidsk\u00e9 protiklady, je\u017e se sezn\u00e1mily \u010dirou n\u00e1hodou. Nikoliv v nemocnici mochnick\u00e9, nebo\u0165 ta je\u0161t\u011b nebyla zbudov\u00e1na a ani to nebylo v dohledn\u00e9m pl\u00e1nu, n\u00fdbr\u017e v on\u00e9 nedalek\u00e9 nymbursk\u00e9.<\/p>\n

On\u011bmi dv\u011bma personami byli dva mu\u017ei, jen\u017e by nejsp\u00ed\u0161e st\u011b\u017e\u00ed na sebe kdy natrefili, neb\u00fdt on\u00e9 vz\u00e1cn\u00e9 n\u00e1hody. Prvn\u00ed z mu\u017e\u016f byl pov\u011bstn\u00fdm sv\u016fdn\u00edkem \u017een, av\u0161ak jak se zd\u00e1lo, tak ona posledn\u00ed zn\u00e1most mu zlomila onen pomysln\u00fd vaz. A p\u0159itom v\u0161e m\u011bl do detail\u016f tak dob\u0159e promy\u0161len\u00e9 a i p\u0159esto se mu jeho z\u00e1m\u011br nakonec nepovedl dov\u00e9st do \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho konce. Ba co v\u00edc, m\u00e1lem za sv\u00e9 praktiky se \u017eenami zaplatil tu nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou da\u0148 a sice \u017eivotem! Na\u0161t\u011bst\u00ed ona kulka zas\u00e1hla pouze prav\u00e9 rameno a nepo\u0161kodila \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 org\u00e1ny. Jen\u017ee cht\u011bl mu\u017e vlastn\u011b je\u0161t\u011b v\u016fbec \u017e\u00edt? Jak\u00fd mu \u017eivot bude v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech d\u00e1vat smysl?<\/p>\n

Mu\u017e mohl naj\u00edt pot\u0159ebn\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b a sice u sv\u00e9 matky, le\u010d ta na tom po zdravotn\u00ed str\u00e1nce rovn\u011b\u017e nebyla dob\u0159e. Jak osud n\u011bkdy dok\u00e1\u017ee b\u00fdt k \u010dlov\u011bku krut\u00fd. Mu\u017e proto op\u011btovn\u011b zalitoval, jak\u00fd a\u017e doposud vedl nerozv\u00e1\u017en\u00fd \u017eivot. A p\u0159itom sta\u010dilo tak m\u00e1lo, naj\u00edt si vhodnou partnerku a k tomu i zam\u011bstnan\u00ed, jen\u017e by dok\u00e1zalo \u010dlov\u011bka naplnit. Pro\u010d mu\u017e takto obdobn\u011b neuva\u017eoval ji\u017e d\u0159\u00edve? Mohl si tak u\u0161et\u0159it spoustu starosti. Kdyby se tak dal vr\u00e1tit \u010das, mu\u017e by ho zajist\u00e9 vyu\u017eil l\u00e9pe ne\u017e jak ho tr\u00e1vil doposud.<\/p>\n

Kdy\u017e o tom tak mu\u017e nyn\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel, dok\u00e1zal si \u017eiv\u011b p\u0159edstavit \u017eivot bez podvodn\u00fdch l\u017e\u00ed. Kdysi ho l\u00e1kalo studium psychologie, kdyby to tedy bylo jen trochu mo\u017en\u00e9, r\u00e1d by do budoucna jedno takov\u00e9 absolvoval. Jen\u017ee copak je n\u011bco takov\u00e9ho v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli mo\u017en\u00e9? Mu\u017ei hroz\u00ed v\u011bzen\u00ed, nav\u00edc jeho matka v jedn\u00e9 z pra\u017esk\u00fdch nemocnic pr\u00e1v\u011b bojuje o \u017eivot a onu \u017eenu, do n\u00ed\u017e se mu\u017e zahled\u011bl, m\u00edsto toho aby se j\u00ed dvo\u0159il, dr\u017eel jako rukojm\u00ed v jednom z t\u011bch mochnick\u00fdch hotel\u016f a nav\u00edc se k n\u00ed choval dosti hrub\u011b.<\/p>\n

Mu\u017e tak v duchu s\u00e1m sebe za\u010dal obvi\u0148ovat z mnoha v\u011bc\u00ed. Hluboce litoval sv\u00e9ho n\u011bkdej\u0161\u00edho bezohledn\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Nyn\u00ed se za to styd\u011bl a toliko cht\u011bl v\u0161e napravit. Jen\u017ee dostane je\u0161t\u011b n\u011bkdy v \u017eivot\u011b k tomu p\u0159\u00edle\u017eitost?<\/p>\n

To druh\u00fd mu\u017e sv\u016fj dosavadn\u00ed \u017eivot naopak pro\u017e\u00edval ve v\u0161\u00ed po\u010destnosti. Nikdy nem\u011bl opleta\u010dky se z\u00e1konem a ke v\u0161em se choval v\u017edy zdvo\u0159ile. Jen\u017ee pak p\u0159i\u0161el n\u00e1hl\u00fd zkrat mysli a mu\u017e si s\u00e1hl na \u017eivot. D\u016fvodem byla jeho matka, je\u017e n\u00e1hle skonala a to ve sv\u00fdch \u00factyhodn\u00fdch sto dvou letech. Nikoliv v\u0161ak na n\u011bjakou zdlouhavou z\u00e1va\u017enou nemoc n\u00fdbr\u017e na st\u00e1\u0159\u00ed. Byla to jinak nesm\u00edrn\u011b vit\u00e1ln\u00ed pan\u00ed, co druh\u00fdm sv\u00fdm optimismem dod\u00e1vala nadpr\u016fm\u011brn\u011b dobrou n\u00e1ladu a tak se pro n\u011b st\u00e1val \u017eivot daleko snesiteln\u011bj\u0161\u00ed. Je\u0161t\u011b v d\u016fchodov\u00e9m v\u011bku chodila mu\u017eova matka vypom\u00e1hat do pod\u011bbradsk\u00e9ho domova pro seniory, kde vedla \u010detn\u00e9 z\u00e1jmov\u00e9 krou\u017eky.<\/p>\n

Mu\u017ei se p\u0159i dan\u00e9m vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed na svoji matku do o\u010d\u00ed nahrnuly slzy. Nezaslou\u017eila si zem\u0159\u00edt a p\u0159eci se tak nakonec stalo. I kdy\u017e \u017eena sv\u016fj skon na smrteln\u00e9 posteli p\u0159ij\u00edmala s up\u0159\u00edmnou pokorou, s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee se t\u011b\u0161\u00ed na cestu na druh\u00fd b\u0159eh a na nov\u00fd \u017eivot na n\u011bm, mu\u017e se s jej\u00edm ne\u010dekan\u00fdm odchodem nedok\u00e1zal sm\u00ed\u0159it a nakonec vzt\u00e1hl ruku naopak na \u017eivot sv\u016fj. On prost\u011b nep\u0159ijal onu zavedenou skute\u010dnost, \u017ee ka\u017ed\u00fd z tohoto sv\u011bta jednoho dne cht\u011b necht\u011b odejde. Mu\u017eova matka jinak netrp\u011bla \u017e\u00e1dnou z\u00e1va\u017enou nemoc\u00ed, byla naprosto zdrav\u00e1 a to i d\u00edky Winsternsk\u00e9mu rodu \u0159\u00e1du lebonsk\u00fdch lid\u00ed, tak pro\u010d musela skonat?<\/p>\n

Zd\u00e1lo se tedy, \u017ee ani proslul\u00e1 posv\u00e1tn\u00e1 persk\u00e1 ko\u010dka (a sice ona Winsternsk\u00e1) na v\u0161echno nesta\u010d\u00ed. I p\u0159esto se mochnick\u00fd \u0158\u00e1d v\u016f\u010di mu\u017ei po \u00famrt\u00ed jeho matky nezachoval nete\u010dn\u011b, to kdy\u017e Sylvie poz\u016fstal\u00e9mu nab\u00eddla pomoc psychologa \u010di sestaven\u00ed speci\u00e1ln\u00edho Vantelbooklistu (onoho proslul\u00e9ho \u0161anonu, co formou rozhovor\u016f a obr\u00e1zk\u016f umo\u017e\u0148oval s nedostupnou osobou vstoupit do dialogu). Mu\u017e se v\u0161ak i p\u0159esto rozhodl pokou\u0161et sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot, to kdy\u017e spolykal ne\u00fam\u011brn\u00e9 mno\u017estv\u00ed pr\u00e1\u0161k\u016f. Tak moc byl smrt\u00ed sv\u00e9 matky zasko\u010den a ran\u011bn, \u017ee se odhodlal k vlastn\u00edmu skonu, jen\u017e mu nakonec nevy\u0161el. Na\u0161t\u011bst\u00ed \u010di nane\u0161t\u011bst\u00ed? O tom mu\u017e nyn\u00ed p\u0159em\u00edtal.<\/p>\n

Kdy\u017e nad t\u00edm tak mu\u017e hloubal, m\u011bl vlastn\u011b je\u0161t\u011b pro koho \u017e\u00edt? S matkou ho pojilo siln\u00e9 pouto, ona byla tou jedinou, koho v \u017eivot\u011b z p\u0159\u00edbuzn\u00fdch je\u0161t\u011b m\u011bl, nebo\u0165 otec zem\u0159el kr\u00e1tce po jeho narozen\u00ed. Dle mu\u017eovy zesnul\u00e9 matky to byl velice hodn\u00fd a ob\u011btav\u00fd \u010dlov\u011bk, \u0161koda tedy, \u017ee ho znal pouze z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, ur\u010dit\u011b by si s n\u00edm jinak v\u00fdborn\u011b rozum\u011bl.<\/p>\n

Olafovi, bezvlas\u00e9mu mu\u017ei a majiteli Podzemn\u00ed rajon\u00e1dy, jemu\u017e z brady tr\u010del dlouh\u00fd blond plnovous, se o\u010di znovu zalily slzami, kdy\u017e mu na mysl p\u0159i\u0161la jeho zesnul\u00e1 matka.<\/p>\n

\u201eNemyslete si, ta moje na tom tak\u00e9 nen\u00ed pr\u00e1v\u011b zrovna dob\u0159e,\u201c sv\u011b\u0159oval se mu ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 Jaroslav Nedomansk\u00fd, p\u0159i\u010dem\u017e ani jemu se to nevyslovovalo zrovna dvakr\u00e1t lehce.<\/p>\n

\u201eA mysl\u00edte \u017ee bude \u017e\u00edt?\u201c<\/p>\n

\u201eSt\u00e1le douf\u00e1m \u017ee ano. Podle toho, co mi sd\u011blili dokto\u0159i tady, m\u011bla t\u011b\u017ekou autonehodu, jej\u00ed stav v\u0161ak nad\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 kritick\u00fd,\u201c odpov\u011bd\u011bl na Olafovu ot\u00e1zku zt\u011b\u017eka Jaroslav.<\/p>\n

\u201eTo ta m\u00e1 skonala p\u0159irozenou cestou a to, jak jsem ji\u017e \u0159\u00edkal, ve sto dvou letech.\u201c<\/p>\n

\u201eTo je \u00factyhodn\u00fd v\u011bk.\u201c<\/p>\n

\u201eNedok\u00e1\u017ei se s t\u00edm po\u0159\u00e1d sm\u00ed\u0159it, je to pro m\u011b st\u00e1le dosti citliv\u00e1 z\u00e1le\u017eitost,\u201c pokra\u010doval v nam\u00e1hav\u00e9m l\u00ed\u010den\u00ed d\u00e1le Olaf, \u201eA tak jsem si s\u00e1hl na \u017eivot. P\u0159ed\u00e1vkoval jsem se pr\u00e1\u0161ky a zapil je pak tvrd\u00fdm alkoholem.\u201c<\/p>\n

\u201eVskutku smrt\u00edc\u00ed kombinace, nev\u00edm jestli bych n\u011b\u010deho takov\u00e9ho byl s\u00e1m v\u016fbec schopen,\u201c zamrazilo Jaroslava po cel\u00e9m t\u011ble, kdy\u017e toto z Olafov\u00fdch \u00fast znovu zaslechl.<\/p>\n

\u201e\u0158\u00edkal jste, \u017ee i v\u00e1m kdosi usiloval o \u017eivot,\u201c uvedl pak Olaf, kdy\u017e pohledem ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 spo\u010dinul na Jaroslavov\u011b zafa\u010dovan\u00e9 prav\u00e9 pa\u017ei.<\/p>\n

\u201eAno, onen detektiv,\u201c p\u0159ipomn\u011bl mu. \u201eB\u00fdvali by si m\u011b odtud ihned po vyjmut\u00ed kulky a n\u00e1sledn\u00e9m o\u0161et\u0159en\u00ed odvedli v poutech, kv\u016fli podez\u0159en\u00ed na infekci si m\u011b tady ale nechali p\u0159es noc.\u201c<\/p>\n

\u201eA to jste se v\u00e1\u017en\u011b musel dopou\u0161t\u011bt on\u011bch podvod\u016f? To jste bez nich nedok\u00e1zal prost\u011b norm\u00e1ln\u011b \u017e\u00edt?\u201c<\/p>\n

\u201eTe\u010f u\u017e je pozd\u011b na tom cokoliv m\u011bnit,\u201c p\u0159iznal slabo\u0161sky Jaroslav. \u201eNeb\u00fdt onoho va\u0161eho obl\u00edben\u00e9ho starousedl\u00edka, mohlo v\u0161e dopadnout \u00fapln\u011b jinak,\u201c post\u011b\u017eoval si z\u00e1hy.<\/p>\n

Na to Olaf pohotov\u011b zareagoval: \u201eRadovan nepat\u0159\u00ed mezi ty, co by n\u011bkomu \u0161kodili, neuzn\u00e1v\u00e1 v\u0161ak bezpr\u00e1v\u00ed na druh\u00fdch, a tak byl ve va\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b prost\u011b nucen jednat. Jinak je to velice \u0161lechetn\u00fd p\u00e1n v letech, co se druh\u00fdm sna\u017e\u00ed b\u00fdt naopak v\u017edy n\u00e1pomocen.\u201c<\/p>\n

\u201eJen\u017ee pr\u00e1v\u011b kv\u016fli tomu va\u0161emu lidumilovi te\u010f p\u016fjdu sed\u011bt,\u201c neodpustil si p\u0159eci jen Jaroslav do jmenovan\u00e9ho r\u00fdpnout.<\/p>\n

\u201eNem\u011bl jste podv\u00e1d\u011bt ony \u017eeny. St\u00e1lo v\u00e1m to v\u016fbec za to?\u201c<\/p>\n

Jaroslav na tuto ot\u00e1zku neodpov\u011bd\u011bl. L\u00e9pe \u0159e\u010deno se odpov\u011bd\u011bt nyn\u00ed styd\u011bl.<\/p>\n

\u201eTak to s\u00e1m vid\u00edte, pen\u00edze tak\u00e9 nejsou v\u0161echno,\u201c odtu\u0161il Olaf, co cht\u011bl Jaroslav nejsp\u00ed\u0161e s\u00e1m \u0159\u00edci.<\/p>\n

\u201eAsi m\u00e1te pravdu,\u201c doznal se nakonec p\u0159eci jen.<\/p>\n

\u201eNe asi, ale ur\u010dit\u011b,\u201c zd\u016fraznil Olaf. \u201eTo od v\u00e1s nebylo zrovna moc \u0161lechetn\u00e9, Terezka si takov\u00e9 nekorektn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed rozhodn\u011b nezaslou\u017eila.\u201c
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm,\u201c uznal nakonec svoji chybu Jaroslav, \u201ea r\u00e1d bych se j\u00ed za v\u0161e omluvil, kdyby to \u0161lo.\u201c Na\u010de\u017e se znovu utvrdil v kr\u00e1se on\u00e9 jmenovan\u00e9. Pro\u010d se k Tereze musel tak hrub\u011b chovat? Kdyby ji potkal v n\u011bjak\u00e9 kav\u00e1rn\u011b, zajist\u00e9 by ji uctiv\u011b pozdravil, n\u00e1sledn\u011b zdvo\u0159ile poprosil, zdali by si k n\u00ed nemohl p\u0159isednout a nakonec by s n\u00ed dal i \u0159e\u010d. A kdov\u00ed, t\u0159eba by se pak dali i dohromady. Jen\u017ee toto bylo Jaroslavovo \u010dist\u00e9 sn\u011bn\u00ed, jen\u017e prozat\u00edm m\u011blo k realit\u011b hodn\u011b daleko.<\/p>\n

\u201eCo j\u00e1 tak v\u00edm z doslechu, tak Terezka je moment\u00e1ln\u011b nezadan\u00e1,\u201c dodal Jaroslavovi p\u0159eci jen chabou nad\u011bji Olaf, ov\u0161em z\u00e1hy to dementoval slovy: \u201eOv\u0161em pot\u00e9, jak jste se k n\u00ed netaktn\u011b zachoval, jen st\u011b\u017e\u00ed op\u011btuje sv\u00e9 city k v\u00e1m.\u201c<\/p>\n

\u201eCo nad\u011bl\u00e1m, jsem zkr\u00e1tka smola\u0159,\u201c povzdechl si Jaroslav.<\/p>\n

\u201eNen\u00ed v\u0161em dn\u016fm konec. Pokud byste m\u011bl z\u00e1jem, m\u016f\u017eete zav\u00edtat do na\u0161\u00ed seznamovac\u00ed kav\u00e1rni\u010dky, a to by v tom byl \u010dert, abyste tam nenarazil na n\u011bjakou tu osam\u011blou sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i, co s v\u00e1mi bude ochotna kr\u00e1\u010det na cest\u011b spole\u010dn\u00fdm \u017eivotem.\u201c<\/p>\n

Co v\u0161ak Olafova p\u0159ipom\u00ednka Jaroslavovi byla v t\u00e9to chv\u00edli platn\u00e1, jak by se do takov\u00e9 seznamovac\u00ed kav\u00e1rny v\u016fbec dostal? V\u017edy\u0165 co ho v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech \u010di m\u011bs\u00edc\u00edch vlastn\u011b \u010dekalo? Nejprve \u0159\u00e1dn\u00fd soud a po n\u011bm rovnou v\u011bzen\u00ed. Nav\u00edc, jeho matka na tom nebyla po zdravotn\u00ed str\u00e1nce v\u016fbec dob\u0159e a mo\u017en\u00e1 j\u00ed hrozilo to sam\u00e9 co t\u00e9 Olafov\u011b \u2013 smrt. D\u011bsiv\u00e1 p\u0159edstava!<\/p>\n

\u201eN\u00e1\u0161 Winsternsk\u00fd rod \u0159\u00e1du lebonsk\u00fdch lid\u00ed by ji ur\u010dit\u011b dok\u00e1zal pln\u011b vyl\u00e9\u010dit, t\u00edm jsem si naprosto jist.\u201c<\/p>\n

\u201eK\u00e9\u017e by to bylo tak snadn\u00e9, jak mi to tady l\u00ed\u010d\u00edte.\u201c<\/p>\n

\u201eV\u0161ak to tak\u00e9 je mo\u017en\u00e9,\u201c uji\u0161\u0165oval Jaroslava nyn\u00ed horliv\u011b Olaf. \u201eOnen n\u00e1\u0161 mochnick\u00fd \u0158\u00e1d vlastn\u00ed posv\u00e1tnou perskou Winsternskou ko\u010dku, co svoj\u00ed p\u0159\u00edtulnou n\u00e1klonnost\u00ed dok\u00e1\u017ee v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00e9mu \u010dlov\u011bku z t\u011bla odstranit n\u00e1dor \u010di \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed se metast\u00e1ze. Jen\u017ee to nen\u00ed v\u0161e. Je natolik inteligentn\u00ed, \u017ee posti\u017een\u00e9 m\u00edsto sama od sebe vyhled\u00e1 a na n\u011bm pak spo\u010dine. A od Sylvie v\u00edm, \u017ee ozdravn\u00e1 moc t\u00e9to ojedin\u011bl\u00e9 posv\u00e1tn\u00e9 ko\u010di\u010dky napom\u00e1h\u00e1 l\u00e9\u010dit a hojit pr\u00e1v\u011b i n\u00e1sledky z\u00e1va\u017en\u00fdch poran\u011bn\u00ed, tak\u017ee pokud na tom va\u0161e matka je po zdravotn\u00ed str\u00e1nce opravdu \u0161patn\u011b, doporu\u010dil bych j\u00ed vyzkou\u0161et i tuto alternativn\u00ed l\u00e9\u010dbu.\u201c<\/p>\n

Jaroslav se nad touto my\u0161lenkou nyn\u00ed hluboce zamyslel. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee za tu dobu, co v Kataln\u00e9 Mochn\u011b pob\u00fdval, rovn\u011b\u017e zaslechl mnoho chv\u00e1ly pr\u00e1v\u011b na tento spolek kolem Sylvie. Doposud j\u00edm sp\u00ed\u0161e pohrdal, nicm\u00e9n\u011b v t\u011bchto pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00fdch chv\u00edl\u00edch by p\u0159iv\u00edtal jakoukoli n\u00e1pomocnou ruku.<\/p>\n

\u201eNa n\u00e1\u0161 mochnick\u00fd \u0158\u00e1d je poka\u017ed\u00e9 spolehnut\u00ed,\u201c pokra\u010doval odhodlan\u011b Olaf. \u201eKdysi se o tom p\u0159esv\u011bd\u010dila jedna m\u00e1 zn\u00e1m\u00e1, co nemohla m\u00edt d\u011bti. Po n\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm pravideln\u00e9m p\u016fsoben\u00ed rukou, prost\u0159ednictv\u00edm fotografie na d\u00e1lku a posilov\u00e1n\u00edm imunity za p\u0159isp\u011bn\u00ed mapky lidsk\u00e9ho t\u011bla se j\u00ed ale poda\u0159ilo ot\u011bhotn\u011bt, i kdy\u017e ve zna\u010dn\u011b pokro\u010dil\u00e9m v\u011bku.\u201c<\/p>\n

\u201eTo v\u0161echno zn\u00ed sice velice moc p\u011bkn\u011b, co mi tu pov\u00edd\u00e1te,\u201c za\u010dal o v\u0161em nahlas p\u0159em\u00edtat Jaroslav, \u201ejen\u017ee pot\u00ed\u017e je v tom, \u017ee j\u00e1 se o svoji matku nebudu moct postarat, nebo\u0165 m\u011b v dohledn\u00e9 dob\u011b nejsp\u00ed\u0161e zav\u0159ou.\u201c<\/p>\n

\u201eTak se toho ujmu j\u00e1,\u201c nab\u00eddl se Olaf a r\u00e1zem jako by tro\u0161i\u010dku procitl z t\u00ed\u017eiv\u00e9ho str\u00e1d\u00e1n\u00ed. \u201eA\u017e se zotav\u00edm, nav\u0161t\u00edv\u00edm va\u0161i matku u n\u00ed v nemocnici a pokud to bude jen trochu mo\u017en\u00e9, p\u0159edlo\u017e\u00edm j\u00ed a doktor\u016fm, co ji maj\u00ed na starosti, n\u00e1vrh o dal\u0161\u00edm mo\u017en\u00e9m postupu l\u00e9\u010dby.\u201c<\/p>\n

\u201eTo byste pro m\u011b v\u00e1\u017en\u011b ud\u011blal?\u201c Jaroslav nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee mu n\u011bkdo, kdo ho sotva zn\u00e1, je ochoten vyj\u00edt vst\u0159\u00edc a to i p\u0159es jeho bohatou trestn\u00ed minulost.<\/p>\n

\u201eNemysl\u00edm si \u017ee jste tak \u00fapln\u011b do morku kosti zka\u017een\u00fd \u010dlov\u011bk Jaroslave. Dle m\u00e9ho n\u00e1zoru je ve v\u00e1s ukryto i mnoho dobr\u00e9ho.\u201c<\/p>\n

\u201ePro\u010d tak soud\u00edte?\u201c<\/p>\n

\u201eNu, kdybyste byl opravdu do morku kosti zka\u017een\u00fd, nebavil byste se tu se mnou o mo\u017enostech, jak adekv\u00e1tn\u011b zachr\u00e1nit \u017eivot n\u011bkomu, na n\u011bm\u017e v\u00e1m z cel\u00e9ho srdce z\u00e1le\u017e\u00ed.\u201c<\/p>\n

Jaroslav nyn\u00ed nenach\u00e1zel d\u011bkovn\u00fdch slov, dokonce byl odhodl\u00e1n, pokud by v\u0161e s jeho t\u011b\u017ece zran\u011bnou matkou dob\u0159e dopadlo, \u017ee by se z n\u011bj stal lep\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, ne\u017e jak\u00fdm se navenek jevil doposud. Olafa jeho sou\u010dasn\u00e9 uva\u017eov\u00e1n\u00ed pot\u011b\u0161ilo a ona nab\u00edzej\u00edc\u00ed se mo\u017enost, \u017ee zase m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkomu prosp\u011b\u0161n\u00fd, ho jen utvrdila v tom, \u017ee \u017eivot p\u0159eci jen m\u00e1 konkr\u00e9tn\u00ed smysl.<\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

11. Smyslupln\u00e9 rozhovory nesouc\u00ed se v duchu vz\u00e1jemn\u00e9 p\u0159\u00e1telsk\u00e9 rozpravy, zakon\u010den\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00fdm rozhodnut\u00edm, maj\u00edc\u00edm zcela z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed \u017eivotn\u00ed etapu v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch Na \u010detn\u00fdch mochnick\u00fdch zahrad\u00e1ch vrcholila \u201egrilova\u010dka\u201c pecn\u016f a pozdn\u00ed opozdilci se navraceli ze sv\u00fdch odpoledn\u00edch proch\u00e1zek. V\u0161e … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[23],"tags":[],"class_list":["post-1486","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-city-means-v-mesto-plne-zazraku"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1486","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1486"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1486\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1487,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1486\/revisions\/1487"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1486"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1486"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1486"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}