{"id":1444,"date":"2015-08-10T09:00:08","date_gmt":"2015-08-10T07:00:08","guid":{"rendered":"http:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=1444"},"modified":"2015-05-16T14:45:15","modified_gmt":"2015-05-16T12:45:15","slug":"2-strasti-a-smutky-jednoho-pohledneho-mladika-jenz-si-zivot","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/city-means-v-mesto-plne-zazraku\/2-strasti-a-smutky-jednoho-pohledneho-mladika-jenz-si-zivot","title":{"rendered":"2. Strasti a smutky jednoho pohledn\u00e9ho mlad\u00edka, jen\u017e si \u017eivot…"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

2. Strasti a smutky jednoho pohledn\u00e9ho mlad\u00edka, jen\u017e si \u017eivot nechal proklouz\u00e1vat mezi prsty<\/b><\/p>\n

Ludv\u00edk Trnavsk\u00fd, dvaadvacetilet\u00fd brunet, se navracel z jedn\u00e9 z vojensk\u00fdch z\u00e1kladen le\u017e\u00edc\u00ed v severn\u00ed Americe nazp\u011bt do \u010cech a po celou dobu letu poci\u0165oval smutek a z\u00e1rove\u0148 s n\u00edm i vzru\u0161en\u00ed. A pak mu ji\u017e snad post\u00e9 p\u0159i\u0161lo na mysl: Pozn\u00e1 ho \u0160\u00e1rka? Jak asi po t\u011bch p\u011bti letech vz\u00e1jemn\u00e9ho odlou\u010den\u00ed bude vypadat setk\u00e1n\u00ed s n\u00ed?<\/p>\n

\u017de vojensk\u00e1 slu\u017eba na dan\u00e9 americk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b opravdu nebyla kojnou, to Ludv\u00edk nes\u010detn\u011bkr\u00e1t za\u017eil a poc\u00edtil p\u0159\u00edmo na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei.<\/p>\n

\u201eTak pohni sakra t\u00edm l\u00edn\u00fdm zadkem, mladej,\u201c dor\u00e1\u017eel na Ludv\u00edka zavalit\u00fd \u010dernoch ve vojensk\u00e9m mund\u00faru. \u201eTohle je snad klus?! Mn\u011b teda p\u0159ijde jako p\u011bkn\u011b zprasenej flus!\u201c<\/p>\n

A ne\u017e se Ludv\u00edk nad\u00e1l, u\u017e se od noh a\u017e po bradu v\u00e1lel v bahn\u011b.<\/p>\n

\u201eTohle nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u00e1zn\u011b, mladej, tak \u0161up \u0161up, hejbu t\u00edm l\u00edn\u00fdm zadkem!\u201c porou\u010del Ludv\u00edkovi \u010dernoch.<\/p>\n

Asi tak za dal\u0161\u00ed p\u016flhodinu se Ludv\u00edkovi o n\u011bco v\u00edce ulevilo, kdy\u017e z \u00fast onoho \u010dernocha zaslechl: \u201eTak pro dne\u0161ek padla! \u201eA ty, mladej,\u201c pravil k n\u011bmu, \u201esi d\u00e1\u0161 za trest je\u0161t\u011b pades\u00e1t klik\u016f!\u201c<\/p>\n

Ludv\u00edkovi se ony kliky ned\u011blaly v\u016fbec snadno, nebo\u0165 mu \u010dernoch svou pravou nohu polo\u017eil na z\u00e1da. \u201eTak jedu, jedu, pades\u00e1t klikanc\u016f a a\u0165 to p\u011bkn\u011b svi\u0161t\u00ed!\u201c<\/p>\n

Pro Ludv\u00edka slu\u017eba na Forinsk\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b nebyla v\u016fbec jednoduchou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Kdy\u017e ho ne\u0161ikanovali vojen\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci, na\u0161li se jedinci mezi samotn\u00fdmi voj\u00e1ky.<\/p>\n

\u201eTak co, mladej, kolik ti jich n\u00e1\u0161 starej na\u0159\u00eddil ud\u011blat dneska, co?\u201c za\u010dal si Ludv\u00edka dob\u00edrat ob\u00e1van\u00fd holohlav\u00fd svalovec.<\/p>\n

\u201eDej mi pokoj, Franku, nem\u00e1m na tebe dneska v\u016fbec n\u00e1ladu,\u201c oponoval mu Ludv\u00edk, zat\u00edmco ze sebe sund\u00e1val \u0161pinav\u00e9 oble\u010den\u00ed.<\/p>\n

\u201eHele, to nevyzn\u011blo moc zdvo\u0159ile,\u201c m\u00ednil Frank a z legrace Ludv\u00edkovi loktem narazil do \u017eeber.<\/p>\n

\u201eAu, nech toho!\u201c rozhorlil se na n\u011bj Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eSly\u0161eli jste ho? Pr\u00fd abych toho nechal,\u201c za\u010dal se Frank Ludv\u00edkovi posm\u00edvat. To u\u017e oba p\u00e1nov\u00e9 na sebe za\u010dali strh\u00e1vat zaslou\u017eenou pozornost.<\/p>\n

\u201eNe\u0159ekl jsem ti to snad jasn\u011b? Dej mi pokoj!\u201c ozval se op\u011bt navztekan\u011b Ludv\u00edk, kdy\u017e podruh\u00e9 poc\u00edtil bolestiv\u00fd tlak v t\u011bch sam\u00fdch m\u00edstech.<\/p>\n

Frank se ov\u0161em d\u00e1l naparoval. \u201ePr\u00fd abych mu dal pokoj,\u201c rozesm\u00e1l se na cel\u00e9 kolo. \u201eTen nastane, a\u017e j\u00e1 s\u00e1m rozhodnu, mladej.\u201c Na\u010de\u017e se Ludv\u00edk, po t\u0159et\u00edm Frankov\u011b v\u00fdpadku, ji\u017e odporou\u010del k zemi, jak ho svalovec surov\u011b uhodil do zad.<\/p>\n

Dav zv\u011bdavc\u016f m\u011bl r\u00e1zem o z\u00e1bavu postar\u00e1no.<\/p>\n

\u201eTe\u010f si spolu teprve n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017eijeme!\u201c vyslovil v\u00fdbojn\u011b Frank a u\u017eu\u017e se chystal do na zemi zm\u00edtaj\u00edc\u00edho se Ludv\u00edka kopnout nohou, kdy\u017e mu v tom zabr\u00e1nil jeden metrov\u00fd blond\u00fdn a to tak, \u017ee svalovci zezadu obepnul pas a pak jej povalil.<\/p>\n

\u201eCo si to dovoluje\u0161?!\u201c vyjel na blond\u00fdna zostra Frank, na\u010de\u017e v tu r\u00e1nu byl zase na nohou.<\/p>\n

\u201eNe on, ale ty si p\u011bkn\u011b koleduje\u0161. Nech ho na pokoji!\u201c pohrozil Frankovi blond\u00fdn, jen\u017ee svalovec se tak lehce nedal.<\/p>\n

\u201eNo jo, to je n\u00e1\u0161 ob\u011btav\u00fd Hank Lambert, zast\u00e1nce slab\u0161\u00edch a bezmocn\u00fdch,\u201c utrousil posm\u011b\u0161n\u011b Frank. \u201eChce\u0161 si to rozdat?! No tak do toho! Poj\u010f! Troufne\u0161 si na m\u011b?!\u201c provokoval blond\u00fdna.<\/p>\n

\u201eNech to plavat, Hanku, vyka\u0161li se na n\u011bj,\u201c p\u0159emlouval blond\u00fdna Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eTy se do toho neple\u0165, mladej!\u201c ok\u0159ikl ho Frank. \u201eTak co, kdo se chce pod\u00edvat, jak mu to nand\u00e1m?!\u201c burcoval p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed dav voj\u00e1k\u016f kolem sebe, co\u017e nez\u016fstalo bez odezvy.<\/p>\n

\u201eDobr\u00e1, \u0159ekl sis o to, ale abys sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed nakonec s\u00e1m nelitoval,\u201c m\u00ednil Hank.<\/p>\n

Ostatn\u00ed voj\u00e1ci ob\u011bma znesv\u00e1\u0159en\u00fdm vyklidili pole. Hank m\u011bl od za\u010d\u00e1tku jasnou p\u0159evahu a sv\u00e9mu soupe\u0159i s\u00e1zel jednu dob\u0159e m\u00ed\u0159enou r\u00e1nu za druhou. A pak najednou Frank le\u017eel na zemi, ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, jak se na n\u00ed ocitl.<\/p>\n

\u201eTak co, je\u0161t\u011b m\u00e1\u0161 chu\u0165 v bitce pokra\u010dovat?\u201c zeptal se Hank, kdy\u017e Frank, st\u00e1le p\u0159\u00edtomn\u00fd na zemi, tam doslova lapal po dechu. \u201eTak fajn, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee jsme si to mi dva vyjasnili,\u201c dodal, na\u010de\u017e se oto\u010dil k soupe\u0159i z\u00e1dy a zeptal se Ludv\u00edka: \u201eV po\u0159\u00e1dku?\u201c<\/p>\n

\u201eJo,\u201c p\u0159isv\u011bd\u010dil Ludv\u00edk, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak byl nucen zvolat varovn\u00e9: \u201ePozor!\u201c To kdy\u017e zmer\u010dil, jak Frank sah\u00e1 po no\u017ei a ne\u0161t\u00edt\u00ed se ho po Hankovi hodit. Ten ho v\u0161ak svou obratnou prava\u010dkou zachytil a ihned pot\u00e9 hbit\u011b k le\u017e\u00edc\u00edmu Frankovi p\u0159isko\u010dil a svi\u017enou ranou p\u0159es obli\u010dej ho uvedl do bezv\u011bdom\u00ed. \u201eTe\u010f je teprve v\u0161e v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku,\u201c prohl\u00e1sil pot\u00e9.<\/p>\n

Ludv\u00edk se mali\u010dko pousm\u00e1l, kdy\u017e na toto zavzpom\u00ednal. Op\u011btovn\u011b c\u00edtil k Hankovi respekt a byl mu vd\u011b\u010den za to, \u017ee se ho p\u0159ed Frankem zastal. Na kr\u00e1tkou chv\u00edli tak Ludv\u00edk z\u00edskal kamar\u00e1da, kter\u00fd mu na Forinsk\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b pom\u00e1hal p\u0159e\u010dk\u00e1vat kru\u0161n\u00e9 dny.<\/p>\n

\u201eTak jak se dnes m\u00e1\u0161, \u010cech\u00e1\u010dku?\u201c oslovil n\u011bkolik dn\u00ed po dan\u00e9m incidentu Ludv\u00edka takto Hank. \u201eMohu si k tob\u011b p\u0159isednout?\u201c<\/p>\n

\u201eAle samoz\u0159ejm\u011b,\u201c \u0159ekl Ludv\u00edk a uvolnil Hankovi vedle sebe m\u00edsto.<\/p>\n

\u201eD\u011bkuji,\u201c odv\u011btil p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b Hank, na\u010de\u017e v zapo\u010dat\u00e9 konverzac\u00ed pokra\u010doval: \u201eV\u00ed\u0161, st\u00e1le mi nejde do hlavy, co kluk jako ty pohled\u00e1v\u00e1 tady. Nem\u011bl bys touhle dobou sed\u011bt n\u011bkde v kav\u00e1rn\u011b se svoj\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed?\u201c<\/p>\n

\u201eOpravdu p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 p\u0159edstava,\u201c podotkl Ludv\u00edk. \u201ePro\u010d ale takto o mn\u011b sm\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?\u201c zaj\u00edmalo ho.<\/p>\n

\u201eNo j\u00e1 jen \u017ee mi sp\u00ed\u0161e p\u0159ijde\u0161 jako rodinn\u00fd tip a ne jako voj\u00e1k, co hled\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed v arm\u00e1d\u011b,\u201c vyj\u00e1d\u0159il Hank sv\u016fj osobn\u00ed n\u00e1zor.<\/p>\n

\u201eA ty m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni?\u201c zeptal se trochu vyh\u00fdbav\u011b Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eI ty jeden \u0161ibale, odb\u00edh\u00e1\u0161 od m\u00e9 ot\u00e1zky,\u201c neu\u0161lo pozorn\u00e9mu Hankovi. \u201eNo dobr\u00e1, ano, m\u00e1m p\u0159\u00edtelkyni a jmenuje se Kate.\u201c<\/p>\n

Hank n\u00e1sledn\u011b zalovil v kapse kalhot a uk\u00e1zal Ludv\u00edkovi fotografii, na n\u00ed\u017e se vyj\u00edmala pohledn\u00e1 devaten\u00e1ctilet\u00e1 blond\u00fdnka.<\/p>\n

\u201eJednou si ji vezmu za \u017eenu a budu s n\u00ed m\u00edt nejm\u00e9n\u011b t\u0159i d\u011bti,\u201c informoval Ludv\u00edka Hank, jako by to byla naprost\u00e1 samoz\u0159ejmost.<\/p>\n

\u201eTak\u00e9 bych se svou \u0160\u00e1rkou jednou cht\u011bl zalo\u017eit rodinu,\u201c zauva\u017eoval Ludv\u00edk. \u201eOv\u0161em kdo v\u00ed, naposledy jsme se vid\u011bli p\u0159ed p\u011bti lety.\u201c<\/p>\n

\u201eCo\u017epak s n\u00ed nez\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161 v kontaktu?\u201c podivoval se Hank.<\/p>\n

\u201eZkou\u0161el jsem j\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t napsat, le\u010d za posledn\u00ed m\u011bs\u00edce jsem se od n\u00ed nedo\u010dkal jedin\u00e9ho dopisu,\u201c p\u0159ipustil trochu ztr\u00e1pen\u011b Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eTak to pak nen\u00ed ta prav\u00e1, kdy\u017e ti nepo\u0161le ani \u0159\u00e1dku,\u201c m\u00ednil Hank.<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 st\u00e1le douf\u00e1m \u017ee ano,\u201c st\u00e1l si za sv\u00fdm Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eZvl\u00e1\u0161tn\u00ed jste vy \u010ce\u0161i, jen co je pravda,\u201c soudil Hank. \u201eKa\u017edop\u00e1dn\u011b ti budu dr\u017eet palce, aby ti to s tou tvoj\u00ed \u0160\u00e1rkou vy\u0161lo.\u201c<\/p>\n

Ludv\u00edk se znovu mali\u010dko pousm\u00e1l, kdy\u017e si tento rozhovor s Hankem je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t zp\u011btn\u011b p\u0159ehr\u00e1l v hlav\u011b, ov\u0161em z\u00e1hy se mu do o\u010d\u00ed vlily slzy, pro kter\u00e9 rovn\u011b\u017e m\u011bl p\u00e1dn\u00fd d\u016fvod.<\/p>\n

To takhle jednou jeden z voj\u00e1k\u016f na\u0161el nehybn\u00e9 lidsk\u00e9 t\u011blo. A to n\u00e1le\u017eelo pr\u00e1v\u011b Hankovi! P\u0159ivolan\u00fd l\u00e9ka\u0159 pak ji\u017e konstatoval pouze smrt. Na Hanka nebyl p\u0159\u00edli\u0161 hezk\u00fd pohled, nalezli ho ve sprch\u00e1ch s prost\u0159elenou hlavou a t\u011blo m\u011bl zohyzd\u011bn\u00e9 k nepozn\u00e1n\u00ed. Ludv\u00edka zpr\u00e1va o jeho smrti nesm\u00edrn\u011b \u0161okovala, v Hankovi na\u0161el oporu a tak\u00e9 dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele do nepohody, s kter\u00fdm si mohl popov\u00eddat o \u010demkoliv. A najednou tu nebyl a Ludv\u00edk si na Forinsk\u00e9 vojensk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b p\u0159ipadal osam\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e v\u016fbec kdy p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

Zato u n\u00ed byl st\u00e1le p\u0159\u00edtomen Frank Kunst, onen svalovec, co se Ludv\u00edka a zesnul\u00e9ho Hanka ne\u0161t\u00edtil provokovat. A nejinak tomu bylo i po Hankov\u011b smrti.<\/p>\n

\u201eTak u\u017e m\u00e1me o jednoho voj\u00e1\u010dka m\u00e9n\u011b, co, p\u00e1nov\u00e9?\u201c naparoval se v j\u00eddeln\u011b u j\u00eddla Frank.<\/p>\n

Ludv\u00edk sed\u011bl opod\u00e1l a nerad n\u011bco takov\u00e9ho sly\u0161el.<\/p>\n

\u201eNen\u00ed divu, \u017ee mu n\u011bkdo pod\u0159\u00edzl hrdlo, kdy\u017e se ve v\u0161em tak horliv\u011b anga\u017eoval. Kdyby dr\u017eel jazyk za zuby, nemusel pr\u00e1v\u011b te\u010f polykat and\u011bl\u00ed\u010dky…\u201c<\/p>\n

Ludv\u00edkem za\u010daly cloumat emoce, zd\u00e1lo se mu, \u017ee to svalovec p\u0159eh\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

\u201e…a skon\u010dit jak rozk\u0159\u00e1pl\u00e1 plechovka od piva,\u201c zakon\u010dil to Frank.<\/p>\n

A to u\u017e na Ludv\u00edka bylo p\u0159\u00edli\u0161. V\u00fdbojn\u011b vysko\u010dil ze \u017eidle a kvapem si to nam\u00ed\u0159il k prot\u011bj\u0161\u00edmu stolu, u n\u011bho\u017e Frank a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch jeho poveden\u00fdch kump\u00e1n\u016f sed\u011blo.<\/p>\n

\u201eCo se d\u011bje, mladej, co tady tak okoun\u00ed\u0161?\u201c zpozorn\u011bl Frank a stoupl si.<\/p>\n

\u201eLaskav\u011b se p\u0159esta\u0148 do Hanka nav\u00e1\u017eet, sly\u0161\u00ed\u0161?!\u201c vydal ze sebe vzdorovit\u011b Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eTak ty si na m\u011b chce\u0161 otev\u00edrat hubu, mladej?!\u201c vy\u010detl Ludv\u00edkovi okam\u017eit\u011b v\u00fdhru\u017en\u011b Frank.<\/p>\n

\u201eByl jsi to ty, \u017ee jo?! To tys ho zabil!\u201c zak\u0159i\u010del Ludv\u00edk pot\u00e9, co do n\u011bj Frank surov\u011b str\u010dil.<\/p>\n

\u201eChce\u0161 si to rozdat? Tak poj\u010f, p\u00e1prdo!\u201c ne\u0161t\u00edtil se Frank Ludv\u00edka vyzvat na nov\u00fd souboj a ne\u017e ten se nad\u00e1l, u\u017e m\u011bl rozseknut\u00fd doln\u00ed ret.<\/p>\n

\u201eCo se to tady u v\u0161ech \u010fas\u016f d\u011bje?!\u201c p\u0159ihnal se k ob\u011bma onen \u010dernoch, co si Ludv\u00edka prve dob\u00edral, na\u010de\u017e je od sebe odtrhl. \u201eCo to do v\u00e1s vjelo, \u017ee jste si museli j\u00edt po krku, bando?!\u201c<\/p>\n

\u201e\u00dapln\u011b se pom\u00e1tl!\u201c konstatoval Frank, zat\u00edmco Ludv\u00edk na cel\u00e9 kolo vyvol\u00e1val \u201evrahu!\u201c<\/p>\n

\u201eOba m\u00e1te t\u00fdden nucen\u00e9ho \u00faklidu kas\u00e1ren nav\u00edc a nechci sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 odmlouv\u00e1n\u00ed! To v\u00e1s odnau\u010d\u00ed \u0161arv\u00e1tk\u00e1m!\u201c zavelel \u010dernoch. A jak poru\u010dil, tak se nakonec stalo, s t\u00edm, \u017ee Ludv\u00edk zakr\u00e1tko nato Forinskou vojenskou z\u00e1kladnu nadobro opustil.<\/p>\n

Doty\u010dn\u00e9mu se p\u0159it\u00ed\u017eilo a t\u00e1cek s j\u00eddlem a pit\u00edm upustil na zem. \u201ePromi\u0148te, j\u00e1 nerad,\u201c omlouval se kolem proch\u00e1zej\u00edc\u00ed letu\u0161ce.<\/p>\n

\u201eNic se nestalo,\u201c odv\u011btila p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b. \u201eJste jinak v po\u0159\u00e1dku? Zd\u00e1te se mi b\u00fdt dosti rozru\u0161en\u00fd.\u201c<\/p>\n

\u201eTo nic, to zase p\u0159ejde,\u201c ubezpe\u010doval letu\u0161ku Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eD\u00e1m v\u00e1m n\u011bco na uklidn\u011bn\u00ed.\u201c<\/p>\n

\u201eDobr\u00e1, kdy\u017e mermomoc\u00ed chcete… co to vlastn\u011b je?\u201c zeptal se p\u0159i pe\u010dliv\u00e9m prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed pastilky Ludv\u00edk letu\u0161ky.<\/p>\n

\u201eM\u00e1ta a pomeran\u010d, ud\u011bl\u00e1 v\u00e1m to dob\u0159e, uvid\u00edte,\u201c odv\u011btila dobrosrde\u010dn\u011b a na Ludv\u00edka se mile usm\u00e1la. \u201eDod\u00e1 v\u00e1m to pot\u0159ebnou energii a vy zase budete \u010dil\u00fd jako rybi\u010dka,\u201c doplnila.<\/p>\n

Ludv\u00edk si tedy onu nab\u00edzenou pastilku str\u010dil do pusy a skute\u010dn\u011b se mu viditeln\u011b ulevilo, tak\u017ee zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010das v letadle pro\u017eil bez v\u011bt\u0161\u00edho vzpom\u00ednkov\u00e9ho vyp\u011bt\u00ed. Obdobn\u011b se Ludv\u00edk c\u00edtil po p\u0159ist\u00e1n\u00ed letadla na pra\u017esk\u00e9m Ruzy\u0148sk\u00e9m leti\u0161ti a p\u0159i n\u00e1sledn\u00e9 cest\u011b tax\u00edkem na Hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed. Teprve a\u017e p\u0159i nastoupen\u00ed do vlaku ve sm\u011bru Pod\u011bbrady – Kataln\u00e1 Mochna ho za\u010dala pozvolna opou\u0161t\u011bt bezstarostnost. A jako by na tom m\u011bly pod\u00edl i bou\u0159kov\u00e9 mraky kup\u00edc\u00ed se za okny vlakov\u00e9 soupravy, na n\u011b\u017e sly\u0161iteln\u011b dopadaly prvn\u00ed de\u0161\u0165ov\u00e9 kapi\u010dky. A pak se n\u00e1hle venku spustila nespoutan\u00e1 \u010dina a s n\u00ed jako by se Ludv\u00edkovi op\u011btovn\u011b p\u0159it\u00ed\u017eilo. Zase zab\u0159edl do vzpom\u00ednek na Hanka a o\u010di se mu zalily slzami. A pak truchlen\u00ed zase vyst\u0159\u00eddalo vzru\u0161en\u00ed, to kdy\u017e Ludv\u00edkovi na mysl p\u0159i\u0161la <\/i>\u0160\u00e1rka, kterou p\u011bt let nevid\u011bl. Jak dan\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s n\u00ed bude vypadat? A m\u00e1 se Ludv\u00edk snad n\u011b\u010deho ob\u00e1vati? Dodr\u017e\u00ed pan\u00ed hrab\u011bnka slovo a d\u00e1 mu svoji vnu\u010dku za \u017eenu? Na jak\u00e9 p\u0159\u00edpadn\u00e9 sv\u00edzele by se m\u011bl Ludv\u00edk tedy p\u0159ipravit? Nad t\u00edm v\u0161\u00edm mlad\u00edk po zbytek cesty p\u0159em\u00edtal.<\/p>\n

A pak se n\u00e1hle ozvalo \u201eP\u0159\u00ed\u0161t\u00ed stanice Kataln\u00e1 Mochna\u201c a Ludv\u00edk zpozorn\u011bl \u2013 za chv\u00edli bude vystupovat! A p\u0159itom venku tak hust\u011b pr\u0161\u00ed, \u017ee nen\u00ed vid\u011bt na krok. Snad alespo\u0148 onu pochmurnou atmosf\u00e9ru dok\u00e1\u017ee vyv\u00e1\u017eit ono mochnick\u00e9 proslul\u00e9 tajemno<\/i>, namlouval si Ludv\u00edk, kdy\u017e vlak v uveden\u00e9 stanici zastavil. A sotva z n\u011bj Ludv\u00edk vystoupil, u\u017e jeden z taj\u016f m\u011bl tu \u010dest spat\u0159it. Byla j\u00edm pohybliv\u00e1 planetka krou\u017e\u00edc\u00ed ve vzduchu. A kdy\u017e pak Ludv\u00edk vych\u00e1zel z n\u00e1dra\u017en\u00ed haly, uvid\u011bl n\u011bkolik mizej\u00edc\u00edch a zase se zjeviv\u0161\u00edch lid\u00ed a op\u011bt se utvrdil v tom, \u017ee se tak nestalo d\u00edky de\u0161ti, n\u00fdbr\u017e \u017ee to byl dal\u0161\u00ed projev mochnick\u00e9 magie.<\/p>\n

Vz\u00e1p\u011bt\u00ed Ludv\u00edk ale \u0159e\u0161il men\u0161\u00ed probl\u00e9m, a sice jak se co nejrychleji dostat k pan\u00ed hrab\u011bnce. Na chv\u00edli zauva\u017eoval, \u017ee by se za n\u00ed vypravil p\u011b\u0161ky, pak ale usoudil, \u017ee by pro ten d\u00e9\u0161\u0165 bylo nejrozumn\u011bj\u0161\u00ed vyu\u017e\u00edt n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 dopravy. Le\u010d autobusy do t\u011bch m\u00edst, kde pan\u00ed hrab\u011bnka bydlela, p\u0159\u00edmo nejezdily. A p\u0159eci se Ludv\u00edkovi naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost k odvozu, to kdy\u017e zahl\u00e9dl, jak z v\u00fdletn\u00edho vl\u00e1\u010dku vystupuj\u00ed lid\u00e9. Ludv\u00edk se k n\u011bmu ihned sp\u011b\u0161n\u011b vypravil.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, nezavezl byste m\u011b k pan\u00ed hrab\u011bnce Vladsk\u00e9?\u201c poprosil Ludv\u00edk sp\u011b\u0161n\u011b \u0159idi\u010de vl\u00e1\u010dku.<\/p>\n

\u201eJe mi l\u00edto, pane, ale pr\u00e1v\u011b mi kon\u010d\u00ed slu\u017eba,\u201c zaprotestoval \u0159idi\u010d, nevyzn\u011blo to v\u0161ak na\u0161tvan\u011b n\u00fdbr\u017e omluvn\u011b.<\/p>\n

\u201eP\u0159esto, neu\u010dinil byste v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdjimku?\u201c smlouval s n\u00edm i nad\u00e1le Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eNu\u017ee dobr\u00e1, nastupte si tedy,\u201c nechal se \u0159idi\u010d vl\u00e1\u010dku nakonec p\u0159eci jen p\u0159emluvit a Ludv\u00edk se tak na vlastn\u00ed o\u010di p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, jak m\u00edstn\u00ed obyvatel\u00e9 Kataln\u00e9 Mochny dok\u00e1\u017e\u00ed projevovat ochotu p\u0159espoln\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm.<\/p>\n

Vl\u00e1\u010dek zam\u00ed\u0159il p\u0159es park a pas\u00e1\u017eov\u00e1 prostranstv\u00ed sm\u011brem k lesu a skrze n\u011bj pokra\u010doval a\u017e k rozlehl\u00e9mu z\u00e1meck\u00e9mu s\u00eddlu, kde pan\u00ed hrab\u011bnka, cel\u00fdm sv\u00fdm rodn\u00fdm jm\u00e9nem Vladana Vladsk\u00e1, bydlela.<\/p>\n

\u201e\u0160\u0165astn\u00e9 po\u0159\u00edzen\u00ed,\u201c pop\u0159\u00e1l \u0159idi\u010d vl\u00e1\u010dku Ludv\u00edkovi, kdy\u017e dorazili na m\u00edsto.<\/p>\n

\u201eNa shledanou a je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuji za odvoz,\u201c op\u00e1\u010dil.<\/p>\n

\u201eR\u00e1do se stalo,\u201c odv\u011btil \u0159idi\u010d, na\u010de\u017e se vydal nazp\u011bt do m\u011bsta.<\/p>\n

Ludv\u00edk zbyte\u010dn\u011b v de\u0161ti neot\u00e1lel a stiskl zvonek.<\/p>\n

\u201eAno, pros\u00edm, kdo je tam?\u201c ozvalo se z bed\u00fdnky.<\/p>\n

\u201eTady Ludv\u00edk Trnavsk\u00fd. Mohl bych pros\u00edm mluvit s pan\u00ed hrab\u011bnkou Vladanou Vladskou?\u201c ohl\u00e1sil se Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eA o\u010dek\u00e1v\u00e1 v\u00e1s?\u201c zaj\u00edmal se hlas z bed\u00fdnky.<\/p>\n

\u201eAno, m\u00e9 jm\u00e9no je Ludv\u00edk Trnavsk\u00fd,\u201c p\u0159edstavil se pro jistotu je\u0161t\u011b jednou Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eVydr\u017ete moment,\u201c ozn\u00e1mil hlas z bed\u00fdnky. \u201eAno, v po\u0159\u00e1dku,\u201c ozvalo se zhruba po minut\u011b, je\u017e se Ludv\u00edkovi zd\u00e1la v\u011b\u010dnost\u00ed.<\/p>\n

A pak po t\u00e9 nekone\u010dn\u00e9 dal\u0161\u00ed kone\u010dn\u011b jmenovan\u00fd zaregistroval, jak od domu p\u0159es zahradu kdosi sm\u011b\u0159uje k hlavn\u00ed br\u00e1n\u011b. Ludv\u00edk se ponejprv domn\u00edval, \u017ee to k n\u011bmu sp\u011bje sama pan\u00ed hrab\u011bnka. A kdy\u017e se postava o n\u011bco p\u0159ibl\u00ed\u017eila, tak m\u011bl Ludv\u00edk dokonce dojem, jako by to byla p\u0159\u00edmo jeho l\u00e1ska \u0160\u00e1rka. Jakmile v\u0161ak doty\u010dn\u00e1 osoba dorazila a\u017e k br\u00e1n\u011b, bylo Ludv\u00edkovi jasn\u00e9, \u017ee se jedn\u00e1 o pouhopouhou slu\u017eebnou.<\/p>\n

Kdy\u017e s n\u00ed Ludv\u00edk n\u00e1sledn\u011b kr\u00e1\u010del rozlehlou zahradou, tak si v n\u00ed, i p\u0159es ten neust\u00e1vaj\u00edc\u00ed intenzivn\u00ed d\u00e9\u0161\u0165, pov\u0161iml labyrintu utvo\u0159en\u00e9ho z r\u016f\u017e\u00ed. V n\u011bm vybran\u00fd jedinec mohl nal\u00e9zti sob\u011b nitern\u00ed v\u011bc. Nebylo tedy divu, \u017ee se dan\u00fd labyrint hojn\u011b vyu\u017e\u00edval nap\u0159\u00edklad p\u0159i narozeninov\u00fdch oslav\u00e1ch \u010di u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdznamn\u00e9ho \u017eivotn\u00edho jubilea. Ludv\u00edka p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b zaplavila vlna pozitivn\u00ed n\u00e1lady. Je klidn\u011b mo\u017en\u00e9, \u017ee se v onom labyrintu bude ukr\u00fdvat jist\u00e1 nitern\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 je vlastn\u00ed jemu i \u0160\u00e1rce?<\/p>\n

Jen\u017ee…<\/p>\n

\u201eTak jste p\u0159eci jen po t\u011bch p\u011bti letech dorazil? Up\u0159\u00edmn\u011b, ani jsem v to nedoufala,\u201c p\u0159iv\u00edtala Vladana takto ne\u010dekan\u011b Ludv\u00edka v jednom ze sv\u00fdch honosn\u00fdch pokoj\u016f. Toho p\u0159\u00edstup pan\u00ed hrab\u011bnky ihned na \u00favod zasko\u010dil, nicm\u00e9n\u011b se i on osm\u011blil k hovoru.<\/p>\n

\u201eM\u00e1te pravdu, t\u011bch p\u011bt let v Americe ub\u011bhlo jako voda.\u201c<\/p>\n

Ve skute\u010dnosti v\u0161ak Ludv\u00edk nemluvil tak \u00fapln\u011b pravdu. A pozorn\u00e1 pan\u00ed hrab\u011bnka si toho o\u010dividn\u011b sama pov\u0161imla.<\/p>\n

\u201eNep\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee byste si v t\u00e9 Americe n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 odpo\u010dinul,\u201c zast\u00e1vala n\u00e1zor. \u201eA nav\u00edc, byla bych v\u00e1m nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00e1, kdybyste m\u011b oslovoval titulem.\u201c<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te, pan\u00ed Vladsk\u00e1.\u201c<\/p>\n

\u201ePan\u00ed hrab\u011bnko<\/i> Vladsk\u00e1,\u201c zd\u016fraznila Vladana.<\/p>\n

\u201eOmlouv\u00e1m se,\u201c spustil Ludv\u00edk. \u201ePan\u00ed hrab\u011bnko,\u201c dodal honem.<\/p>\n

\u201eDobr\u00e1, nechme t\u011bch zdvo\u0159ilost\u00ed a p\u0159ejd\u011bme k v\u011bci,\u201c uvedla n\u00e1sledn\u011b r\u00e1zn\u011b Vladana. \u201ePro\u010d jste tedy za mnou vlastn\u011b dnes p\u0159i\u0161el?\u201c<\/p>\n

\u201eCo pros\u00edm?\u201c Ludv\u00edk m\u011bl n\u00e1hle dojem, \u017ee snad \u0161patn\u011b sly\u0161el.<\/p>\n

\u201eJak\u00e9pak pros\u00edm,\u201c vyslovila Vladana p\u0159\u00edk\u0159e. \u201ePtala jsem se v\u00e1s, jak\u00fd je \u00fa\u010del va\u0161\u00ed nyn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy.\u201c<\/p>\n

Ludv\u00edk byl chov\u00e1n\u00edm pan\u00ed hrab\u011bnky up\u0159\u00edmn\u011b zasko\u010den.<\/p>\n

\u201eNo tak pro\u010d jste mne dnes poctil svoj\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvou?\u201c nal\u00e9hala Vladana.<\/p>\n

\u201ePro\u010d…?\u201c<\/p>\n

\u201ePro\u010d, pan\u00ed hrab\u011bnko?\u201c poopravila Ludv\u00edka Vladana.<\/p>\n

\u201eJ\u00e1… p\u0159i\u0161el jsem v\u00e1s po\u017e\u00e1dat o ruku va\u0161\u00ed vnu\u010dky \u0160\u00e1rky,\u201c uvedl Ludv\u00edk. \u201ePan\u00ed hrab\u011bnko,\u201c dodal sp\u011b\u0161n\u011b, kdy\u017e spat\u0159il ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd v\u00fdraz v o\u010d\u00edch hostitelky.<\/p>\n

Vladana si tentokr\u00e1te d\u00e1vala s odpov\u011bd\u00ed na\u010das. \u201eTak mou vnu\u010dku byste r\u00e1d pojal za \u017eenu?\u201c vyj\u00e1d\u0159ila se dosti podez\u00edrav\u011b.<\/p>\n

\u201eAno, pan\u00ed hrab\u011bnko\u201c vyslovil netrp\u011bliv\u011b Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eJen\u017ee jste m\u016fj mil\u00fd zlat\u00fd p\u0159i\u0161el pozd\u011b, \u0160\u00e1rka je ji\u017e zadan\u00e1.\u201c<\/p>\n

\u201eZadan\u00e1?\u201c zopakoval po Vladan\u011b \u0161okovan\u011b Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eStoj\u00edte si snad na u\u0161\u00edch, mlad\u00edku?\u201c poznamenala pohor\u0161en\u011b.<\/p>\n

Ludv\u00edk byl z t\u00e9 informace v \u0161oku. \u201eNe, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda, vy sama jste mi p\u0159ece sl\u00edbila, \u017ee se se \u0160\u00e1rkou budu moci o\u017eenit, a\u017e se vr\u00e1t\u00edm. \u017de tady na mne bude \u010dekat.\u201c<\/p>\n

\u201eA vy ji snad tady n\u011bkde vid\u00edte, mlad\u00edku? J\u00e1 tedy ne,\u201c vyj\u00e1d\u0159ila se pro zm\u011bnu lakonicky Vladana. \u201eTak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e zase p\u016fjdete.\u201c<\/p>\n

\u201eTo m\u011b jako vyhazujete?\u201c nemohl n\u011b\u010demu takov\u00e9mu Ludv\u00edk st\u00e1le uv\u011b\u0159it.<\/p>\n

\u201eVypl\u00fdv\u00e1 z m\u00fdch slov snad n\u011bco jin\u00e9ho, mlad\u00edku?\u201c<\/p>\n

\u201eJak m\u016f\u017eete b\u00fdt tak krut\u00e1?\u201c<\/p>\n

\u201eA jak vy m\u016f\u017eete b\u00fdt tak vlezl\u00fd?!\u201c op\u00e1\u010dila stejnou m\u011brou opovr\u017een\u011b Ludv\u00edkovi Vladana. \u201eBez \u0159\u00e1dn\u00e9ho ohl\u00e1\u0161en\u00ed mi sem doslova vpadnete a \u017e\u00e1d\u00e1te po mn\u011b nemo\u017en\u00e9!\u201c<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 \u017ee jsem k v\u00e1m vpadl bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed?! To v\u016fbec nen\u00ed pravda!\u201c nav\u00fd\u0161il o n\u011bco zlobn\u011b hlas u\u017e i Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eVypro\u0161uji si, abyste se mnou hovo\u0159il t\u00edmto hrub\u00fdm t\u00f3nem!\u201c udala pohor\u0161en\u011b Vladana.<\/p>\n

\u201eM\u011bl jsem o Kataln\u00e9 Mochn\u011b jin\u00e1 m\u00edn\u011bn\u00ed,\u201c doznal se po nepatrn\u00e9 odmlce Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eTo je bohu\u017eel v\u00e1\u0161 osobn\u00ed probl\u00e9m a ne m\u016fj,\u201c odv\u011btila su\u0161e Vladana.<\/p>\n

A pak…<\/p>\n

\u201eP\u00e1n odch\u00e1z\u00ed, pros\u00edm, vyprovo\u010fte ho,\u201c ozn\u00e1mila Vladana n\u00e1sledn\u011b slu\u017eebn\u00e9, co Ludv\u00edka prve vpustila dovnit\u0159.<\/p>\n

\u201eJak m\u016f\u017eete b\u00fdt tak krut\u00e1?\u201c zopakoval Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201e\u00d3 ano, j\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b v\u00edm, na co, mlad\u00edku, nar\u00e1\u017e\u00edte: Kataln\u00e1 Mochna, m\u011bsto velice vst\u0159\u00edcn\u00e9 k n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm… J\u00e1 j\u00ed v\u0161ak ale up\u0159\u00edmn\u011b pohrd\u00e1m.\u201c<\/p>\n

Ludv\u00edk se protentokr\u00e1t zmohl u\u017e jen na bezmocn\u00e9 zakroucen\u00ed hlavou.<\/p>\n

\u201eA te\u010f ra\u010dte opustit m\u016fj d\u016fm. A pokud tak do minuty neu\u010din\u00edte, vyprovod\u00ed v\u00e1s z n\u011bj moji rotvajlery.\u201c<\/p>\n

Ludv\u00edkovi do\u0161lo, \u017ee definitivn\u011b prohr\u00e1l, a \u017ee by nem\u011blo cenu se d\u00e1l s Vladanou p\u0159\u00edsti. To si najisto uv\u011bdomil ve chv\u00edli, kdy se na jej\u00ed popud z vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti ozval ps\u00ed \u0161t\u011bkot. Ludv\u00edk se proto nakonec nechal slu\u017eebnou dobrovoln\u011b vyk\u00e1zat z domu a kdy\u017e pak s n\u00ed proch\u00e1zel kolem zahradn\u00edho labyrintu, \u0161lehl po n\u011bm nen\u00e1vistn\u00fd pohled. Jakmile se za Ludv\u00edkem uzav\u0159ela venkovn\u00ed br\u00e1na, dolehl k n\u011bmu ps\u00ed \u0161t\u011bkot.<\/p>\n

Ludv\u00edkovi se tak v jednom okam\u017eiku zhroutil cel\u00fd sv\u011bt. Za\u010dal si p\u0159ipadat stra\u0161n\u011b opu\u0161t\u011bn\u00fd a \u017e\u00edt mu p\u0159i\u0161lo zbyte\u010dn\u00e9. Najednou si uv\u011bdomil, \u017ee on nem\u00e1 pro koho by \u017eil. V\u0161ichni jemu bl\u00edzc\u00ed bu\u010fto ji\u017e ne\u017eili, nebo pob\u00fdvali mimo \u010deskou vlast. Ludv\u00edk proto n\u00e1hle za\u010dal pom\u00fd\u0161let na tu nejhor\u0161\u00ed mo\u017enou variantu, tedy na vlastn\u00ed skon.<\/p>\n

T\u00e9 my\u0161lence do noty nahr\u00e1valo i samotn\u00e9 po\u010das\u00ed. K prudk\u00e9mu de\u0161ti se p\u0159idalo hromobit\u00ed a blesky jako by pro Ludv\u00edka symbolizovaly vzpouzej\u00edc\u00edho se Franka, kde\u017eto samotn\u00fd lij\u00e1k nesl t\u00edhu truchl\u00edc\u00edch slz po zesnul\u00e9m Hankovi. A do toho v\u0161eho jak\u00fdsi vnit\u0159n\u00ed hl\u00e1sek Ludv\u00edkovi za\u010dal na\u0161ept\u00e1vat, aby n\u00e1sledoval sv\u00e9ho n\u011bkdej\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele Hanka do posmrtn\u00e9 dimenze.<\/p>\n

Ludv\u00edk instinktivn\u011b s\u00e1hl za opasek kalhot a nahmatal n\u016f\u017e, jen\u017e si n\u00e1sledn\u011b p\u0159ilo\u017eil k srdci, ov\u0161em pomysln\u00fd vpich nedok\u00e1zal uskute\u010dnit, chyb\u011bla mu k tomu pot\u0159ebn\u00e1 kur\u00e1\u017e. Pak ost\u0159\u00ed v jeho re\u017eii zam\u00ed\u0159ilo do m\u00edst krku a pot\u00e9 na z\u00e1p\u011bst\u00ed. Dal\u0161\u00ed pomysln\u00fd vpich ov\u0161em ani tentokr\u00e1t Ludv\u00edk nedok\u00e1zal \u00fasp\u011b\u0161n\u011b u\u010dinit a tak mu nezb\u00fdvalo ne\u017e se pohrou\u017eit k zemi a rozplakat se…<\/p>\n

A pak n\u00e1hle…<\/p>\n

\u201eHal\u00f3, mlad\u00edku, jste v po\u0159\u00e1dku?\u201c ozvalo se Ludv\u00edkovi nad hlavou a ten zbyst\u0159il. Nad n\u00edm se skl\u00e1n\u011bl jak\u00fdsi mu\u017e a zkoumav\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/p>\n

\u201eCo po mn\u011b chcete?!\u201c vyjel na n\u011bj ne\u010dekan\u011b takto zostra Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eJen klid, v\u00e1\u017een\u00fd pane, ano? Chci v\u00e1m pomoci, pokud jste se dostal do nesn\u00e1z\u00ed,\u201c br\u00e1nil se mu\u017e p\u0159\u00edpadn\u00e9mu na\u0159\u010den\u00ed z toho, \u017ee by mu snad hodlal ubl\u00ed\u017eiti.<\/p>\n

Na Ludv\u00edka toho bylo ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 a vy\u010derp\u00e1n\u00edm se zhroutil. A kdy\u017e znovu p\u0159i\u0161el k sob\u011b, nach\u00e1zel se v nezvykle pohodln\u00e9 posteli a k jeho nosu dol\u00e9hala p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b.<\/p>\n

\u201eKde to jsem?\u201c<\/p>\n

\u201eJen klid, v\u00e1\u017een\u00fd, nach\u00e1z\u00edte se v m\u00e9m skromn\u00e9m p\u0159\u00edbytku v Letomonsk\u00e9m parku,\u201c odpov\u011bd\u011bl Ludv\u00edkovi \u010d\u00edsi p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas, kdy\u017e ten se na posteli lekav\u011b posadil.<\/p>\n

\u201eV Letomonsk\u00e9m parku?\u201c zopakoval p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201ePardon, vy nejsp\u00ed\u0161e nejste m\u00edstn\u00ed, \u017ee ano?\u201c<\/p>\n

\u201eNe, to nejsem,\u201c prohl\u00e1sil Ludv\u00edk, kdy\u017e onoho mu\u017ee, co k n\u011bmu vl\u00eddn\u011b promlouval, kone\u010dn\u011b poznal. \u201eOv\u0161em nejsp\u00ed\u0161e tu\u0161\u00edm, kde se to moment\u00e1ln\u011b nach\u00e1z\u00edm.\u201c<\/p>\n

\u201eJste st\u00e1le p\u0159\u00edtomen v na\u0161\u00ed Kataln\u00e9 Mochn\u011b a to kousek od n\u00e1dra\u017e\u00ed,\u201c potvrdil mu\u017e Ludv\u00edkovu domn\u011bnku, kdy\u017e ten si na v\u0161echno za\u010dal postupn\u011b vzpom\u00ednat. \u201eNu\u017ee pros\u00edm, neost\u00fdchejte se a napijte se. N\u00e1\u0161 m\u00edstn\u00ed \u010daj v\u00e1m zajist\u00e9 ud\u011bl\u00e1 dob\u0159e.\u201c<\/p>\n

Ludv\u00edk uposlechl on\u00e9 v\u00fdzvy a \u010daj ochutnal. A up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, z\u00e1hy poc\u00edtil stejn\u00e9 blaho jako po po\u017eit\u00ed on\u00e9 lahodn\u00e9 pastilky v letadle.<\/p>\n

\u201eJe dobr\u00fd \u017ee? Uvid\u00edte, ud\u011bl\u00e1 v\u00e1m dob\u0159e. No jen pijte, pijte,\u201c nab\u00e1dal Ludv\u00edka hostitel. \u201eMimochodem, dovolte abych se v\u00e1m p\u0159edstavil: Rudolf Medovn\u00ed\u010dek jm\u00e9no m\u00e9.\u201c<\/p>\n

\u201eLudv\u00edk… Ludv\u00edk Trnavsk\u00fd.\u201c<\/p>\n

Oba p\u00e1nov\u00e9 si na d\u016fkaz sezn\u00e1men\u00ed podali ruce.<\/p>\n

\u201eJak jsem se u v\u00e1s ocitl?\u201c<\/p>\n

\u201eOmdlel jste v na\u0161\u00ed Oborov\u011bnce a j\u00e1 jsem v\u00e1s pak nalo\u017eil do auta a zavezl sem k sob\u011b,\u201c podal Ludv\u00edkovi vysv\u011btlen\u00ed Rudolf.<\/p>\n

\u201eAch ano, nav\u0161t\u00edvil jsem tam Vladanu Vladskou a ona m\u011b odm\u00edtla,\u201c vyslovil nam\u00edsto ztr\u00e1pen\u011b povzne\u0161en\u011b Ludv\u00edk, co\u017e m\u011bl o\u010dividn\u011b na sv\u011bdom\u00ed pr\u00e1v\u011b onen \u010daj, co pil.<\/p>\n

\u201eVy jste m\u011bl sch\u016fzku s na\u0161\u00ed pan\u00ed hrab\u011bnkou? To je neoby\u010dejn\u011b r\u00e1zn\u00e1 \u017eena,\u201c m\u00ednil Rudolf.<\/p>\n

\u201eTo souhlas\u00ed, odep\u0159ela mi toti\u017e svou \u0160\u00e1rku,\u201c odv\u011btil Ludv\u00edk t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159e\u0161\u0165astn\u011b, i kdy\u017e to up\u0159\u00edmn\u011b myslel zcela v\u00e1\u017en\u011b zdrcen\u011b, \u010daj v\u0161ak na mysl p\u016fsobil t\u00e9m\u011b\u0159 euforicky.<\/p>\n

\u201eS pan\u00ed hrab\u011bnkou si nen\u00ed radno zahr\u00e1vat, o tom na\u0161e m\u011bsto v\u00ed svoje,\u201c poznamenal dobr\u00e1cky Rudolf.<\/p>\n

\u201eP\u0159esn\u011b tak a proto jsem se cht\u011bl zab\u00edt. Ano, p\u0159esn\u011b tohle jsem cht\u011bl ud\u011blat. Pohrou\u017eit se do v\u011b\u010dn\u00e9ho sp\u00e1nku,\u201c vyslovil to Ludv\u00edk obdobn\u011b vesele, i kdy\u017e ho p\u0159epadal smutek.<\/p>\n

\u201eTohle mi snad rad\u0161i ani ne\u0159\u00edkejte,\u201c odm\u00edtal n\u011b\u010demu takov\u00e9mu uv\u011b\u0159it Rudolf.<\/p>\n

\u201eAle j\u00e1 si v\u00e1\u017en\u011b nevym\u00fd\u0161l\u00edm, prost\u011b jsem cht\u011bl zdvo\u0159ile pan\u00ed hrab\u011bnku poprosit o ruku jej\u00ed vnu\u010dky a ona m\u011b jednodu\u0161e odm\u00edtla. A to dosti nevyb\u00edrav\u00fdm zp\u016fsobem,\u201c vybavoval si v\u0161e postupn\u011b je\u0161t\u011b jednou Ludv\u00edk. \u201eA proto se v\u00e1s t\u00e1\u017ei, zdali tady nem\u00e1te n\u011bco na v\u011b\u010dn\u00fd sp\u00e1nek.\u201c<\/p>\n

\u201eNa na\u0161e FLAVONDKY m\u00e1te je\u0161t\u011b dost \u010dasu, nyn\u00ed se pokuste usnout p\u0159irozenou cestou a r\u00e1no se uvid\u00ed,\u201c doporu\u010doval Ludv\u00edkovi Rudolf, na\u010de\u017e ho ulo\u017eil nazp\u011bt do postele, nebo\u0165 ten se za\u010dal vzpouzet.<\/p>\n

\u201eNe, j\u00e1 te\u010f pot\u0159ebuji j\u00edt a zab\u00edt se! J\u00e1 u\u017e nem\u00e1m pro koho bych \u017eil!\u201c blouznil doslova u\u017e Ludv\u00edk.<\/p>\n

\u201eAnebo v\u00e1m d\u00e1m kap\u00e1nek p\u0159i\u010dichnouti,\u201c zm\u011bnil Rudolf n\u00e1zor a odz\u00e1tkoval jednu men\u0161\u00ed flak\u00f3nku. Jakmile Ludv\u00edk\u016fv nos pohltila omamn\u00e1 pestrobarevn\u00e1 v\u016fn\u011b kv\u011btin, za\u010daly se mu d\u011blat m\u017eitky p\u0159ed o\u010dima a on pozvolna upadal do sp\u00e1nku…<\/p>\n

A kdy\u017e Ludv\u00edk znovu procitl, bylo sedm hodin r\u00e1no. Notnou chv\u00edli t\u00e1pal, kde se to vlastn\u011b nach\u00e1z\u00ed a co se to s n\u00edm p\u0159edchoz\u00ed den d\u011blo, a\u017e si v\u0161e op\u011btovn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vybavil. P\u0159edm\u011btem jeho z\u00e1jmu nyn\u00ed byla jedin\u00e1 v\u011bc: ona FLAVONDKA. Nakonec se ji Ludv\u00edkovi poda\u0159ilo nal\u00e9zti na jedn\u00e9 z polic a hned mu p\u0159i\u0161lo na mysl, \u017ee s n\u00ed se mu bude dozajista dob\u0159e um\u00edrat. Ano, Ludv\u00edka my\u0161lenka na smrt st\u00e1le neopustila, ov\u0161em nyn\u00ed se rozhodl ji\u017e nic neponechat n\u00e1hod\u011b. Proto uko\u0159ist\u011bnou FLAVONDKU hned neodz\u00e1tkoval, nebo\u0165 necht\u011bl p\u0159ed\u010dasn\u011b riskovat nov\u00fd sp\u00e1nek. Pro n\u011bj si vyhranil jin\u00e9 m\u00edsto a sice to n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed mochnick\u00fdm jezer\u016fm.<\/p>\n

Rann\u00ed po\u010das\u00ed se, na rozd\u00edl od onoho ve\u010dern\u00edho, uk\u00e1zalo v\u00edce ne\u017e-li p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9, a proto jedna v\u011bt\u0161\u00ed proch\u00e1zka neu\u0161kod\u00ed<\/i>, sm\u00fd\u0161lel takto Ludv\u00edk.<\/p>\n

Jakmile opustil Rudolf\u016fv skromn\u00fd p\u0159\u00edbytek, dolehly k jeho u\u0161\u00edm teskn\u00e9 t\u00f3ny Zp\u00edvaj\u00edc\u00ed font\u00e1ny, m\u00edstn\u00ed mochnick\u00e9 rarity, co se rovn\u011b\u017e nach\u00e1zela v Letomonsk\u00e9m parku. Ludv\u00edk se rozhodl k n\u00ed ihned zam\u00ed\u0159it, nebo\u0165 se s jej\u00edmi t\u00f3ny pln\u011b ztoto\u017e\u0148oval. Naprosto do detail\u016f vystihovaly jeho sou\u010dasn\u00fd stav smutku. Ludv\u00edkovi na mysl p\u0159i poslechu mollov\u00fdch akord\u016f op\u011bt p\u0159i\u0161el Hank a tak\u00e9 \u0160\u00e1rka. O oba dva ji\u017e Ludv\u00edk sta\u010dil p\u0159ij\u00edt. Tak<\/i> pro\u010d \u017e\u00edt d\u00e1l?<\/i> napadlo ho znovu.<\/p>\n

Ludv\u00edk v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee se od t\u011bch smutn\u00fdch t\u00f3n\u016f mus\u00ed dok\u00e1zat n\u011bjak \u0161etrn\u011b odpoutat a j\u00edt d\u00e1l, nebo\u0165 Zp\u00edvaj\u00edc\u00ed font\u00e1na se nem\u011bla st\u00e1ti m\u00edstem jeho posledn\u00edho odpo\u010dinku. I p\u0159esto u n\u00ed Ludv\u00edk str\u00e1vil dobrou \u010dtvrthodinku a a\u017e pak pokra\u010doval d\u00e1l parkem sm\u011brem k pas\u00e1\u017eov\u00e9mu prostranstv\u00ed. Zat\u00edmco park zel do\u010dista pr\u00e1zdnotou, tak pas\u00e1\u017ee nikoliv. Jak se Ludv\u00edk zakr\u00e1tko dovt\u00edpil, m\u011bla se tam konat jak\u00e1si akce nesouc\u00ed n\u00e1zev V\u00edt\u00e1n\u00ed z\u00edt\u0159k\u016f a proto si \u0159ada obchodn\u00edk\u016f p\u0159ivstala, aby s p\u0159edstihem p\u0159ipravila v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9. Zato chata\u0159sk\u00e1 oblast, j\u00ed\u017e Ludv\u00edk n\u00e1sledn\u011b proch\u00e1zel, na tom byla obdobn\u011b jako park: nikde nebylo vid\u011bt by\u0165 jedin\u00e9ho \u017eiv\u00e1\u010dka.<\/p>\n

A pak se ji\u017e dala spat\u0159it prvn\u00ed jez\u00edrka. Ludv\u00edk si tak mohl dle libosti vybrat, kter\u00e9 z nich pojme za m\u00edsto sv\u00e9ho posledn\u00edho odpo\u010dinku. Ano, \u017e\u00edt Ludv\u00edkovi p\u0159ipadalo naprosto zbyte\u010dn\u00e9 a pokud m\u00e1 skonat, a\u0165 je to tedy co nejd\u0159\u00edve. Ale hlavn\u011b a\u0165 to v\u0161e prob\u011bhne bezbolestn\u011b, nebo\u0165 o bolestivou smrt Ludv\u00edk zrovna dvakr\u00e1t v\u011bru nest\u00e1l. Je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1m u sebe ty Rudolfovy FLAVONDKY<\/i>, pomyslel si Ludv\u00edk.<\/p>\n

Jakmile si vzpomn\u011bl na Rudolfa, do\u0161lo mu, \u017ee si u n\u011bj zapomn\u011bl sv\u016fj kufr. Ten te\u010f ale stejn\u011b ji\u017e pot\u0159ebovat nebude, kdy\u017e se nadobro rozhodl skoncovat se \u017eivotem. Co na tom, \u017ee se k Ludv\u00edkovi Rudolf choval p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b a nab\u00eddl mu sv\u00e9 p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed, Ludv\u00edk si zkr\u00e1tka svou cestu ji\u017e zvolil a nic na tom m\u011bnit nebude.<\/p>\n

Smrt \u2013 co si jen pod ni p\u0159edstavit?<\/i> Ludv\u00edk o n\u00ed op\u011btovn\u011b v duchu za\u010dal p\u0159em\u00edtat, kdy\u017e proch\u00e1zel Katalnou Mochnou. Smrt jako takov\u00e1 je zajist\u00e9 spjat\u00e1 se stra\u0161liv\u00fdm utrpen\u00edm, to v\u0161ak Ludv\u00edka ur\u010dit\u011b ne\u010dek\u00e1, pokud m\u00e1 p\u0159i ruce ony FLAVONDKY, co dok\u00e1\u017e\u00ed navodit p\u0159\u00edjemn\u00fd sp\u00e1nek. A tak\u00e9 \u010dlov\u011bk nev\u00ed, co po \u017eivot\u011b pak nast\u00e1v\u00e1, a tak snad tedy ony soudy k Ludv\u00edkovi nebudou tak p\u0159\u00edsn\u00e9 za to, co pr\u00e1v\u011b hodl\u00e1 uskute\u010dnit, pokud tedy n\u011bco takov\u00e9ho existuje. A stoj\u00ed v\u016fbec \u017eivot za \u017eit\u00ed? V\u017edy\u0165 kolik nespravedlnosti v sob\u011b ukr\u00fdv\u00e1. Sta\u010d\u00ed pouze shl\u00e9dnout dennodenn\u00ed aktuality v televizi \u010di si je vyslechnouti z rozhlasu a \u010dlov\u011bku se okam\u017eit\u011b p\u0159it\u00ed\u017e\u00ed. A pak u\u017e jen s nap\u011bt\u00edm takov\u00fd \u010dlov\u011bk vy\u010dk\u00e1v\u00e1, co z toho potk\u00e1 jeho. A kdy\u017e to nejsou zrovna p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy, nastupuj\u00ed na sc\u00e9nu rozmanit\u00e9 nemoci nebo vra\u017edy. Copak tohle je n\u011bjak\u00fd \u017eivot? \u010clov\u011bk st\u00e1le \u017eije ve skli\u010duj\u00edc\u00edm nap\u011bt\u00ed, tak co z toho \u017eivota nakonec vlastn\u011b m\u00e1? Nic! A kdy\u017e u\u017e \u010dlov\u011bk dok\u00e1\u017ee \u017e\u00edt p\u0159im\u011b\u0159en\u011b \u0161\u0165astn\u00fd \u017eivot, tak ten je d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji beztak vykoupen pr\u00e1v\u011b smrt\u00ed.<\/p>\n

Ludv\u00edk \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce ztr\u00e1cel smysl pro \u017eivot jako takov\u00fd. Uv\u011bdomoval si v\u0161echna ta p\u0159\u00edko\u0159\u00ed, co se kdy k n\u011bmu donesla. A zase se mu o\u010di zalily slzami, kdy\u017e vzpomenul na zesnul\u00e9ho Hanka, jedin\u00e9ho opravdov\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9ho v posledn\u00ed dob\u011b m\u011bl. A tak Ludv\u00edka op\u011btovn\u011b zabolelo u srdce. Av\u0161ak z\u00e1hy si uv\u011bdomil, \u017ee to nebude dlouho trvat a mo\u017en\u00e1 se s Hankem ji\u017e brzy setk\u00e1, pokud n\u011bjak\u00e1 posmrtn\u00e1 dimenze skute\u010dn\u011b existuje. Jen jedna v\u011bc Ludv\u00edkovi nyn\u00ed p\u0159id\u011bl\u00e1vala starosti: neskon\u010d\u00ed p\u0159eci jen v pekle za to, co se pr\u00e1v\u011b chyst\u00e1 ud\u011blat? To by se pak s Hankem neshledal, nebo\u0165 ten zajist\u00e9 p\u0159i\u0161el do Nebe. Ludv\u00edk si tak znovu vybavil Hankovu ob\u011btavost a ono p\u0159\u00e1telsk\u00e9 pouto.<\/p>\n

Ludv\u00edk dosp\u011bl k jednomu z mochnick\u00fdch jezer a po men\u0161\u00edm zav\u00e1h\u00e1n\u00ed do n\u011bj vstoupil. Voda v jeze\u0159e byla chladn\u00e1, Ludv\u00edk si p\u0159esto s\u00e1m sob\u011b sna\u017eil namluvit, \u017ee mu to nesm\u00ed nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 vadit, kdy\u017e hodl\u00e1 zem\u0159\u00edt. P\u0159i onom vstupu do jezera se Ludv\u00edkovi vybavila ne\u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 vodn\u00ed \u017eivly zp\u016fsobovaly a to z\u00e1plavy. Ty jedny z nejni\u010div\u011bj\u0161\u00edch pr\u00e1v\u011b su\u017eovaly Ameriku. Tolik ne\u0161t\u011bst\u00ed v jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b. \u010clov\u011bk v nest\u0159e\u017een\u00e9m okam\u017eiku p\u0159ijde o st\u0159echu nad hlavou, o sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9, o to, co l\u00e9ta budoval… prost\u011b o v\u0161e.<\/p>\n

To sam\u00e9 se d\u00e1 \u0159\u00edci o ohni, p\u0159i\u0161el Ludv\u00edkovi z\u00e1hy na mysl protip\u00f3l vody. I ohe\u0148 se na planet\u011b jm\u00e9nem Zem \u010dinil, pro zm\u011bnu tentokr\u00e1te v Austr\u00e1lii, kde se\u017eehl, co mu p\u0159i\u0161lo do cesty. A ne\u0161et\u0159il pouze na obydl\u00edch, n\u00fdbr\u017e nepohrdl ani lidsk\u00fdmi \u017eivoty!<\/p>\n

Jak tak Ludv\u00edk kr\u00e1\u010del vodou, za\u010dal vn\u00edmat sv\u00e9 kroky a p\u00eds\u010ditou zem pod sebou. A hned mu na mysl p\u0159i\u0161el \u017eivel spojen\u00fd pr\u00e1v\u011b se zem\u00ed a to zem\u011bt\u0159esen\u00ed. To ned\u00e1vno ude\u0159ilo v Japonsku, pro up\u0159esn\u011bn\u00ed ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 za sebou. Po\u010det ob\u011bt\u00ed? Sto pades\u00e1t a \u010d\u00edslo neust\u00e1le nar\u016fst\u00e1. T\u011b\u017eko o tom hovo\u0159it, jen s velk\u00fdm sebezap\u0159en\u00edm. Jedn\u00edm slovem \u0159e\u010deno: katastrofa! Copak se s t\u00edm ned\u00e1 n\u011bco d\u011blat?<\/p>\n

Jak tak Ludv\u00edk kr\u00e1\u010del jezerem, za\u010dal se cel\u00fd t\u0159\u00e1st a o to v\u00edc si uv\u011bdomoval ono zem\u011bt\u0159esen\u00ed v Japonsku. Za\u010dalo se mu \u0161patn\u011b d\u00fdchat, to jak ho pohlcoval chlad. A hned nato si Ludv\u00edk vybavil moment, kdy se lidsk\u00e9 hrdlo sv\u00edr\u00e1 a odm\u00edt\u00e1 pr\u00e1v\u011b d\u00fdchat. To kdy\u017e vrchol\u00ed v\u00e1lky, onen dal\u0161\u00ed krv\u00ed nas\u00e1kl\u00fd masakr. Na rozd\u00edl od p\u0159\u00edrodn\u00edch ne\u0161t\u011bst\u00ed se pr\u00e1v\u011b v\u00e1lk\u00e1m d\u00e1 jednodu\u0161e zabr\u00e1nit t\u00edm, \u017ee si lid\u00e9 vybij\u00ed vztek jinak ne\u017e-li na sob\u011b navz\u00e1jem. Jen\u017ee \u010dlov\u011bk se ned\u00e1 tak snadno zm\u011bnit a tak na bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b d\u00e1l budou prob\u00edhat krveprolit\u00ed a s\u00edlit nepokoje. A v takov\u00e9m sv\u011bt\u011b m\u00e1 pak \u010dlov\u011bk \u017e\u00edt? Nikoliv! Mnohem p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed volbou je tedy odchod z tohoto sv\u011bta, pokud mo\u017eno nen\u00e1silnou formou a o to se nyn\u00ed Ludv\u00edk pokus\u00ed.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b promrzl\u00e9 nohy nas\u00e1ly hloubku a Ludv\u00edk tak v\u011bd\u011bl, \u017ee nastala jeho chv\u00edle odchodu. Nebude to tedy ohe\u0148, co Ludv\u00edka nyn\u00ed definitivn\u011b pohlt\u00ed, ale voda, v \u010dem\u017e doty\u010dn\u00fd pro sebe spat\u0159oval lep\u0161\u00ed v\u00fdchodisko. Ludv\u00edk naposledy udal p\u00e1r temp a pak p\u0159i\u010dichl k FLAVONDCE, na\u010de\u017e sv\u00e9 t\u011blo nechal klesat ke dnu. A p\u0159itom doufal, \u017ee skon\u010d\u00ed ve vysn\u011bn\u00e9m r\u00e1ji a nikoliv v pekle.<\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

2. Strasti a smutky jednoho pohledn\u00e9ho mlad\u00edka, jen\u017e si \u017eivot nechal proklouz\u00e1vat mezi prsty Ludv\u00edk Trnavsk\u00fd, dvaadvacetilet\u00fd brunet, se navracel z jedn\u00e9 z vojensk\u00fdch z\u00e1kladen le\u017e\u00edc\u00ed v severn\u00ed Americe nazp\u011bt do \u010cech a po celou dobu letu poci\u0165oval smutek a … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[23],"tags":[],"class_list":["post-1444","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-city-means-v-mesto-plne-zazraku"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1444","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1444"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1444\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1445,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1444\/revisions\/1445"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1444"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1444"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1444"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}