{"id":120,"date":"2024-04-08T09:00:00","date_gmt":"2024-04-08T07:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/?p=120"},"modified":"2024-01-18T11:15:38","modified_gmt":"2024-01-18T09:15:38","slug":"kapitola-1-polemizovani-o-svete-cast-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/citymeans\/citymeans2\/kapitola-1-polemizovani-o-svete-cast-1","title":{"rendered":"Kapitola 1 – Polemizov\u00e1n\u00ed o sv\u011bt\u011b (nov\u00e1 restaurovan\u00e1 verze s obr\u00e1zky!)"},"content":{"rendered":"
\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>

Kataln\u00e1 Mochna pozvolna upadala do pozdn\u00edho odpoledne a s n\u00ed i p\u0159ilehl\u00e9 okol\u00ed. Sice ji\u017e nastal prosinec, v\u011bt\u0161ina lid\u00ed se i p\u0159esto pov\u011bt\u0161inou zdr\u017eovala venku mnohem rad\u0161i, ne\u017e za zdmi rodn\u00fdch domov\u016f. D\u016fvod byl prost\u00fd: podzim se prozat\u00edm nesl v duchu nezvykle vysok\u00fdch teplot.
\nNa ozdravnou proch\u00e1zku za m\u011bsto se ji\u017e tradi\u010dn\u011b vydala tak\u00e9 jedna – dalo by se za ten rok klidn\u011b \u0159\u00edct – nerozlu\u010dn\u00e1 dvojka. Tvo\u0159ili ji d\u00edvka a chlapec – oba \u0161estn\u00e1ctilet\u00ed. D\u00edvka nyn\u00ed sp\u00ed\u0161e ne\u017e svou pohlednou \u0161t\u00edhlou postavou dlouhovlas\u00e9 brunetky budila pozornost okol\u00ed t\u00edm, \u017ee se znenad\u00e1n\u00ed zastavila u modr\u00e9ho kontejneru, slou\u017e\u00edc\u00edho k ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed pap\u00edr\u016f, a dlouze na n\u011bj z\u00edrala pronikav\u00fdma zelen\u00fdma o\u010dima tak une\u0161en\u011b, jako by se ho sna\u017eila neviditelnou energi\u00ed p\u0159im\u011bt k levitaci.<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eP\u00e1ni, dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edr\u016fstek do m\u00e9 po\u010detn\u00e9 sb\u00edre\u010dky! Jen tak d\u00e1l,\u201c \u0159ekla spokojen\u011b a poklepala na kontejner.
\n\u201eCo t\u011b na n\u011bm tak zaujalo?\u201c divil se chlapec. Jeho obli\u010dej byl n\u00e1padn\u011b pihat\u00fd. Vlasy m\u011bl zrzav\u00e9, d\u00edky zna\u010dn\u00e9 roz\u010dep\u00fd\u0159enosti p\u0159ipom\u00ednaly vrab\u010d\u00ed hn\u00edzdo.
\n\u201eCo? No jeho p\u0159\u00edtomnost tady p\u0159ece. V\u010dera tu je\u0161t\u011b nebyl,\u201c radovala se d\u00edvka.
\nChlapec asi tak dobr\u00fdch deset sekund t\u00e1pal. Pak mu ta pointa kone\u010dn\u011b do\u0161la. \u201eNo jo vlastn\u011b. Pap\u00edr, noviny a tak d\u00e1l. No to je fajn.\u201c
\n\u201eP\u0159esn\u011b tak a ne jinak,\u201c mrkla na n\u011bj \u0161ibalsky d\u00edvka. N\u00e1sledn\u011b kamar\u00e1da pob\u00eddla k ch\u016fzi.
\n\u201eA co \u017ee sis z n\u011bj te\u010f nic nevybrala na tu svou P\u011aNKALINKU?
\nVyslovil jsem to douf\u00e1m spr\u00e1vn\u011b?\u201c
\n\u201ePojmenoval jsi to naprosto bezchybn\u011b,\u201c pochv\u00e1lila kamar\u00e1da d\u00edvka. \u201eTe\u010f na to je\u0161t\u011b nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e1 doba, na v\u011bc se p\u016fjde a\u017e o n\u011bco pozd\u011bji. Nav\u00edc,\u201c oto\u010dila se je\u0161t\u011b jednou za kontejnerem, \u201estejn\u011b by to ne\u0161lo. N\u011bkdo je tam zrovna s k\u00e1rou a vykl\u00e1d\u00e1 z n\u00ed krabice. No, ka\u017edop\u00e1dn\u011b se pozd\u011bji uvid\u00ed, co se tam – krom tohohle – bude d\u00e1l skr\u00fdvat za p\u0159ekvapen\u00ed.\u201c
\nOba si mu\u017ee i kontejneru p\u0159estali nadobro v\u0161\u00edmat a se\u0161li ze silnice na navazuj\u00edc\u00ed cestu, vedouc\u00ed k lesu s nespo\u010detn\u00fdm mno\u017estv\u00edm b\u0159\u00edz, javor\u016f a jehli\u010dnat\u00fdch strom\u016f. V\u0161ude se povalovalo list\u00ed, jen na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech bylo \u00fahledn\u011b urovnan\u00e9 do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch hrom\u00e1dek. Tepl\u00e9 po\u010das\u00ed m\u011blo vliv zejm\u00e9na na zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 tu \u017eila. Ob\u010das z povzd\u00e1l\u00ed vykoukla srnka, nebo se z korun strom\u016f ozval pta\u010d\u00ed zp\u011bv.
\nChlapec i d\u00edvka pokra\u010dovali po cest\u011b neru\u0161en\u011b d\u00e1l. Zanedlouho se jim po prav\u00e9 stran\u011b zjevila d\u0159ev\u011bn\u00e1 chatka. Pat\u0159ila m\u00edstn\u00edmu klubu. D\u011bti zhruba ve v\u011bku od p\u011bti do jeden\u00e1cti let p\u0159ed n\u00ed hr\u00e1ly jakousi bojovou hru.
\n\u201eStejn\u011b je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,\u201c ozvala se ne\u010dekan\u011b d\u00edvka.
\n\u201eA co?\u201c
\n\u201e\u017de jednou um\u0159eme a vlastn\u011b to ani po\u0159\u00e1dn\u011b nebudeme moct ovlivnit.\u201c
\nPohl\u00e9dli si dlouze do o\u010d\u00ed.
\n\u201eZase p\u0159em\u00edt\u00e1\u0161 o v\u011bcech mezi nebem a zem\u00ed? Samoz\u0159ejm\u011b jen tak \u010dist\u011b nez\u00e1vazn\u011b.\u201c Chlapec svou domn\u011bnku vyslovil naprosto p\u0159irozen\u011b, bez p\u0159\u00edm\u011bsi jak\u00e9koli p\u0159etv\u00e1\u0159ky.<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eAno,\u201c odv\u011btila skromn\u011b d\u00edvka. Pak se rozpov\u00eddala: \u201eV\u00ed\u0161, j\u00e1 t\u011bmi tezemi nechci nikoho pobu\u0159ovat, o to mi v\u016fbec nejde. Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b to si mo\u017en\u00e1 n\u011bkte\u0159\u00ed, co m\u011b znaj\u00ed, automaticky mysl\u00ed. Ale v\u00e1\u017en\u011b. Kdy\u017e se nad t\u00edm s\u00e1m zamysl\u00ed\u0161, nep\u0159ijde ti to taky zvl\u00e1\u0161tn\u00ed?\u201c
\n\u201eCo konkr\u00e9tn\u00edho m\u00e1\u0161 te\u010f na mysli?\u201c
\n\u201eTo, \u017ee moment\u00e1ln\u011b \u017eijeme na jak\u00e9si planet\u011b jm\u00e9nem Zem\u011b a ta se pod\u0159izuje r\u016fznorod\u00fdm jev\u016fm jako p\u0159ita\u017elivost, slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed, ot\u00e1\u010den\u00ed kolem imagin\u00e1rn\u00ed osy, a v\u016fbec nev\u00edme pro\u010d. M\u011b osobn\u011b zaj\u00edm\u00e1, pro\u010d to cel\u00e9 vzniklo, co se se mnou d\u011blo t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem se tady objevila, jak ono prost\u0159ed\u00ed vypadalo, co se v n\u011bm odehr\u00e1valo a tak. P\u0159ece nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby t\u011b sem n\u011bkdo jen tak vypustil a \u0159ekl: \u017eij si tu, dokud nenastane tv\u016fj \u010das k odchodu. N\u011bco takov\u00e9ho je p\u011bkn\u00e1 neslu\u0161nost, neslu\u0161nost t\u00e9 nehor\u00e1zn\u011bj\u0161\u00ed \u00farovn\u011b!\u201c
\nChlapec d\u00edvce se z\u00e1jmem naslouchal. Za ten rok a n\u011bjakou tu \u010dtvrtku nav\u00edc, co se s touto pohlednou brunetkou, libuj\u00edc\u00ed si v \u010dern\u00e9m \u0161atstvu s \u010derven\u00fdmi dopl\u0148ky, znal ze \u0161koln\u00edch lavic, vyslechl z jej\u00edch \u00fast na tato doposud neprob\u00e1dan\u00e1 t\u00e9mata ji\u017e celou \u0159adu zaj\u00edmav\u00fdch v\u00fdrok\u016f.
\n\u201eNa tuhle ot\u00e1zku ti bohu\u017eel ani j\u00e1 nepod\u00e1m kloudnou odpov\u011b\u010f. Ale t\u0159eba se ji skute\u010dn\u011b dozv\u00edme, a\u017e na\u0161e du\u0161e opust\u00ed t\u011blo a my t\u0159eba vstoup\u00edme do onoho prost\u0159ed\u00ed, o kter\u00e9m jsi se zm\u00ednila.\u201c
\n\u201eHmm, t\u0159eba,\u201c p\u0159ipustila su\u0161e d\u00edvka, \u201ejen\u017ee kdov\u00ed jestli.\u201c
\n\u201ePodobn\u011b je to i s v\u011bkem u \u010dlov\u011bka. Nikdo ti nezaru\u010d\u00ed, \u017ee se do\u017eije\u0161 stovky, kdy\u017e cel\u00fd \u017eivot bude\u0161 aktivn\u011b sportovat, spr\u00e1vn\u011b se stravovat, nebo bude\u0161 druh\u00fdm jen \u010dist\u011b n\u00e1pomocn\u00e1. Tak to prost\u011b nefunguje.\u201c
\n\u201eA to sam\u00e9 plat\u00ed o lidsk\u00e9 povaze,\u201c p\u0159idala na p\u0159ihor\u0161enou d\u00edvka. \u201eHodn\u00fd \u010dlov\u011bk se klidn\u011b snadno m\u016f\u017ee st\u00e1t chud\u00e1kem, kde\u017eto ten zl\u00fd velmi rychle hami\u017en\u00fdm zbohatl\u00edkem.\u201c
\n\u201eJo, tak to ob\u010das b\u00fdv\u00e1,\u201c souhlasil rovn\u011b\u017e neochotn\u011b chlapec.
\nOba se d\u00e1l d\u00edvali na hraj\u00edc\u00ed si d\u011bti.
\n\u201eChyb\u00ed tu prost\u011b rovnopr\u00e1vn\u00fd \u0159\u00e1d, tak to je,\u201c spustila nanovo d\u00edvka, hned nato se ale odml\u010dela. Do o\u010d\u00ed j\u00ed padlo d\u011bv\u010de, kter\u00e9 cosi stav\u011blo na nedalek\u00e9m p\u00edskovi\u0161ti za pomoci miniaturn\u00ed lopati\u010dky. \u201eTe\u010f t\u0159eba nap\u0159\u00edklad nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsem to sam\u00e9 d\u011blala v jej\u00edm v\u011bku taky a n\u00e1ramn\u011b si to u\u017e\u00edvala. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, co by se asi stalo, kdybych se dok\u00e1zala do t\u00e9 doby vr\u00e1tit a spojilo by se v n\u00ed m\u00e9 tehdej\u0161\u00ed my\u0161len\u00ed p\u011btilet\u00e9ho d\u011bcka s m\u00fdm sou\u010dasn\u00fdm. Co o tom soud\u00ed\u0161?\u201c
\n\u201eT\u011b\u017eko \u0159\u00edct,\u201c uva\u017eoval rovn\u011b\u017e nahlas chlapec, \u201eale mo\u017en\u00e1 bys d\u00edky tomu v\u011bd\u011bla mnohem v\u00edc o sv\u00e9m budouc\u00edm \u017eivot\u011b a dok\u00e1zala dop\u0159edu p\u0159edv\u00eddat v\u011bci, o kter\u00fdch najisto v\u00ed\u0161, \u017ee nastanou.\u201c
\n\u201eMo\u017en\u00e1.\u201c
\nD\u00edvka na p\u00edskovi\u0161ti si necht\u011bn\u011b rozbo\u0159ila pracn\u011b postaven\u00fd hrad a znovu ho za\u010d\u00ednala stav\u011bt.
\n\u201eTak se j\u00ed b\u011b\u017e p\u0159eptat, t\u0159eba t\u011b n\u011bjakou vlastn\u00ed \u00favahou p\u0159ekvap\u00ed,\u201c napadlo chlapce, kdy\u017e vid\u011bl, jak je jeho kamar\u00e1dka st\u00e1le na pochyb\u00e1ch.
\n\u201eNechme to b\u00fdt,\u201c usoudila nakonec a vyb\u00eddla chlapce, aby pokra\u010dovali k nedalek\u00e9mu slep\u00e9mu rameni Labe.
\nSta\u010dili ud\u011blat sotva dva kroky, kdy\u017e se od chatky ozval pl\u00e1\u010d. Jedno z d\u011bt\u00ed upadlo a od\u0159elo si koleno. Tekla mu z n\u011bj krev. Ihned k n\u011bmu p\u0159ib\u011bhla star\u0161\u00ed d\u00edvka a za\u010dala ho konej\u0161it. Jeliko\u017e d\u00edt\u011b nebylo k uti\u0161en\u00ed, rozhodla se ho d\u00edvka odv\u00e9st do chatky, aby zbyte\u010dn\u011b nebudilo pozornost ostatn\u00edch, a tam mu r\u00e1nu z\u0159ejm\u011b o\u0161et\u0159it.
\n\u201eA stejn\u011b maj\u00ed m\u00e9 teze v tomto sv\u011bt\u011b pr\u00e1voplatn\u00e9 opodstatn\u011bn\u00ed a ne \u017ee ne,\u201c sykla brunetka, jako by napodobovala hada. \u201eA\u0165 si m\u011b Dita a ostatn\u00ed pomlouvaj\u00ed, kde uznaj\u00ed za vhodn\u00e9, j\u00e1 sv\u00e9 n\u00e1zory m\u011bnit nebudu. Prost\u011b jsme v\u0161ichni m\u011bli m\u00edt v t\u011ble m\u00edsto krve vzduch a…\u201c
\n\u201eA sebemen\u0161\u00ed p\u00e1d m\u011bli p\u0159e\u017e\u00edt bez \u00fahony, nemluv\u011b o tom z deseti metr\u016f a v\u00fd\u0161e. J\u00e1 v\u00edm,\u201c do\u0159ekl chlapec.
\n\u201eAno, p\u0159esn\u011b tak,\u201c nedala si d\u00edvka pokoj, \u201eale co je na tom tak t\u011b\u017ek\u00e9ho pochopit? Pro\u010d si n\u011bkte\u0159\u00ed neust\u00e1le mysl\u00ed, \u017ee se je sna\u017e\u00edm v jednom kuse tahat za slovo? To j\u00e1 v \u00famyslu nem\u00e1m.\u201c
\n\u201eAsi si to nedok\u00e1\u017eou \u017eiv\u011b p\u0159edstavit. Procesy, odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se v lidsk\u00fdch t\u011blech, prost\u011b \u010dlov\u011bk bere jako naprostou samoz\u0159ejmost, kterou nelze zm\u011bnit. Holt se s t\u00edm mus\u00ed sm\u00ed\u0159it.\u201c
\n\u201eStejn\u011b tak ty necht\u011bn\u00e9 r\u00e1ny osudu vypadaj\u00ed dost ohavn\u011b. Sta\u010d\u00ed se ka\u017ed\u00fd den pod\u00edvat na ve\u010dern\u00ed zpr\u00e1vy a na ty v\u0161emo\u017en\u00e9 trag\u00e9die, co tam pravideln\u011b serv\u00edruj\u00ed,\u201c sna\u017eila se d\u00edvka sv\u00e1 slova pozvednout na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148 p\u0159edstavivosti.
\n\u201e\u017divot zkr\u00e1tka nen\u00ed jednoduch\u00fd,\u201c odv\u011btil chlapec.
\nPopo\u0161li a dosp\u011bli k jedn\u00e9 ze zat\u00e1\u010dek, kde dle \u010detn\u00fdch a \u00fadajn\u011b pravdiv\u00fdch zpr\u00e1v na posledn\u00ed chv\u00edli trhl \u0159id\u00edtky sv\u00e9ho kola profesor Humler, m\u00edstn\u00ed u\u010ditel t\u011blocviku. Ten se potm\u011b a nav\u00edc bez osv\u011btlen\u00ed jednoho pozdn\u00edho ve\u010dera vracel z proj\u00ed\u017e\u010fky, nedal si pozor a m\u00e1lem zahu\u010del p\u0159\u00edmo do vody. Zat\u00edmco chlapci p\u0159i t\u00e9 historce nasko\u010dil na rtech \u00fasm\u011bv, d\u00edvka se znovu zatv\u00e1\u0159ila zna\u010dn\u011b v\u00e1\u017en\u011b.
\n\u201eJe to jako s t\u00edm kolem,\u201c pohl\u00e9dla v\u00fdznamn\u011b na spolujdouc\u00edho.
\n\u201eNo jo, Humler,\u201c kabonil se chlapec je\u0161t\u011b v\u00edc.
\n\u201eTe\u010f m\u00e1m na mysli v\u00fdhradn\u011b jeho kolo,\u201c zd\u016fraznila.
\nChlapc\u016fv pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv zase rychle zmizel. Tradi\u010dn\u011b mu nezbylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e se kamar\u00e1dce rozpa\u010dit\u011b d\u00edvat do zelen\u00fdch o\u010d\u00ed.
\n\u201eNapadla m\u011b takov\u00e1 jist\u00e1 my\u0161lenkov\u00e1 teorie.\u201c
\n\u201eAha?\u201c
\nD\u00edvka pro jistotu po\u010dkala, ne\u017e okolo nich projde postar\u0161\u00ed man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r se psem. \u201eKdy\u017e se to tak vezme,\u201c zv\u00fd\u0161ila zase hlas, \u201eexistuje mezi oboj\u00edm – tedy \u010dlov\u011bkem a ne\u017eivou v\u011bc\u00ed – jist\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e1 spojitost a tou je vzduch. Bez n\u011bj se ani jedno neobejde.\u201c
\n\u201eHmm, to je fakt,\u201c p\u0159ipustil tentokr\u00e1t vcelku lhostejn\u011b chlapec. \u201eJen\u017ee kolo bolest c\u00edtit nikdy nem\u016f\u017ee, zato ten, kdo na n\u011bm pr\u00e1v\u011b jede, ano,\u201c dodal s \u00fa\u0161klebkem, nebo\u0165 si znovu vybavil historku s profesorem Humlerem.
\n\u201eV tom je pr\u00e1v\u011b ten h\u00e1\u010dek.\u201c
\nChlapec pokr\u010dil rameny.
\n\u201eKdyby se dodate\u010dn\u011b odstranila je\u0161t\u011b tahle mali\u010dkost, tak by…\u201c
\n\u201eTak bych u\u017e do konce \u017eivota nemusel doch\u00e1zet k doktoru \u017dalude\u010dn\u00edkovi pro l\u00e9ky na bolesti zad.\u201c
\nD\u00edvka i chlapec se oto\u010dili a spat\u0159ili, jak k nim na kole sp\u011bch\u00e1 Jind\u0159ich Nevada, dal\u0161\u00ed z vyu\u010duj\u00edc\u00edch na mochnick\u00e9m gymn\u00e1ziu. Zat\u00edmco profesor Humler se vyzna\u010doval neoby\u010dejnou tlou\u0161\u0165kou, profesor Nevada byl jeho prav\u00fdm opakem. P\u0159i sv\u00e9 v\u00fd\u0161ce byl ve \u0161kole prakticky nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fd, \u010dasto po t\u0159\u00edd\u011b a chodb\u00e1ch chodil jako zaduman\u00fd v\u011bdec a jeho \u010dern\u00e9 vlasy ji\u017e dozn\u00e1valy zna\u010dn\u00e9ho vypad\u00e1v\u00e1n\u00ed a n\u00e1padn\u00fdch \u0161edin. Oproti Nevadovi zas profesor Humler neud\u011blal krok bez sv\u00e9ho kola (v\u00fdjimku tvo\u0159il pouze are\u00e1l \u0161koly). Ani v\u011bkov\u011b si oba p\u0159\u00edli\u0161 neodpov\u00eddali. Profesor Nevada byl mlad\u0161\u00ed, ned\u00e1vno oslavil \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9 p\u00e1t\u00e9 narozeniny, tak\u017ee v\u011bkov\u00fd rozd\u00edl tu musel b\u00fdt minim\u00e1ln\u011b takov\u00fdch deset let. V \u010dem si v\u0161ak oba shodn\u011b notovali, byl humor.<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eJen tak si tu jedu, v d\u00e1lce zpozoruji dv\u011b zn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159e a oni pat\u0159\u00ed Em\u011b Chardov\u00e9 a Petru Horeck\u00e9mu. Dobr\u00fd den.\u201c
\n\u201eMy se tu jen tak ozdravn\u011b proch\u00e1z\u00edme,\u201c \u0159ekla Ema.
\n\u201eNo jo, tak to se ozdravujte, to m\u00e1te na prosinec je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u00e9 po\u010das\u00ed. Takhle snad ani nebylo v l\u00e9t\u011b. \u017de bych kv\u016fli tomu podal st\u00ed\u017enost k evropsk\u00e9mu soudu pro lidsko-p\u0159\u00edrodn\u00ed pr\u00e1va?\u201c
\nPak nastalo ticho. Nevada se na Emu a Petra za\u010dal zubit, jako by o\u010dek\u00e1val, \u017ee se z jejich strany do\u010dk\u00e1 n\u011b\u010deho ne\u010dekan\u00e9ho, t\u0159eba \u017ee se chytnou za ruce, pol\u00edb\u00ed a ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee spolu ji\u017e n\u011bjakou dobu chod\u00ed. Kdy\u017e ho v tomto zklamali, odka\u0161lal si a hovor n\u00e1sledn\u011b p\u0159enesl na okoln\u00ed prost\u0159ed\u00ed.
\n\u201eNo jo, hezky n\u00e1m to tu kvete… pardon, vlastn\u011b pad\u00e1. Vzdou\u0161ek je p\u011bkn\u011b \u010dist\u00fd, voln\u011b prostupn\u00fd, bez uhlovod\u00edkov\u00fdch konzervant\u016f, na\u010de\u017e \u0159eka opod\u00e1l nesly\u0161n\u011b probubl\u00e1v\u00e1 kolem v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b omlet\u00e9ho stromo\u0159ad\u00ed.\u201c
\n\u201eVelice v\u00fdsti\u017en\u011b \u0159e\u010deno, pane profesore,\u201c ocenil ta slova Petr.
\n\u201eHmm, d\u011bkuji v\u00e1m, Horeck\u00fd, za pochvalu. To v\u00edte, do kvalit profesora Humlera m\u00e1m je\u0161t\u011b dost daleko. Ten na na\u0161em \u00fastavn\u00edm institutu za bavi\u010de st\u00e1le kope prvn\u00ed ligu.\u201c
\n\u201eA Moronov\u00e1 zase mezi tr\u00e1piteli,\u201c doplnila Ema.
\n\u201eAle no tak, Chardov\u00e1, vy v\u017edycky v\u0161echno vid\u00edte p\u0159\u00edli\u0161 \u010dern\u011b. Mus\u00edte na smutn\u00e9 situace um\u011bt nahl\u00ed\u017eet s notnou d\u00e1vkou optimismu. Po\u010dkejte, \u0159eknu v\u00e1m jeden vtip. Jak jen za\u010d\u00edn\u00e1?\u201c Profesor Nevada za\u010dal hloubat a pak spustil: \u201eJo, u\u017e v\u00edm. To jeden druh\u00e9mu pov\u00edd\u00e1: P\u0159edstav si, \u017ee ten t\u0159et\u00ed mi neust\u00e1le vyt\u00fdk\u00e1, \u017ee samochv\u00e1la smrd\u00ed, tak te\u010f rad\u0161i vychvaluju toho \u010dtvrt\u00e9ho, jeho\u017e inici\u00e1ly pou\u017e\u00edv\u00e1m pouze ob\u010dasn\u011b.\u201c
\n\u201eTo nen\u00ed \u0161patn\u00fd vtip,\u201c uznal Petr a s Emou se mu zasm\u00e1li.
\n\u201eMoment, je\u0161t\u011b v\u00edm o jednom, ale ten mo\u017en\u00e1 budete zn\u00e1t.\u201c
\n\u201eTo nevad\u00ed,\u201c mrkla spiklenecky Ema. \u201eOpakov\u00e1n\u00ed matka soudnosti, jak n\u00e1m v\u017edy kladete na srdce.\u201c
\n\u201eSouhlas\u00edm. No to takhle t\u011bsn\u011b p\u0159ed skon\u010den\u00edm v\u00e1lky chod\u00ed v\u016fdce jako lev v kleci po pracovn\u011b a pt\u00e1 se sv\u00e9ho portr\u00e9tu: Tak co, chlap\u010de, jak mysl\u00ed\u0161, \u017ee to s n\u00e1mi nakonec dopadne? A z portr\u00e9tu se ozve: \u201eNo jak by? M\u011b sundaj a tebe pov\u011bs\u00ed.\u201c
\nNevad\u016fv druh\u00fd vtip zaslou\u017een\u011b sklidil ovace nejv\u011bt\u0161\u00ed. \u201eNo jo, tak to v \u017eivot\u011b n\u011bkdy chod\u00ed,\u201c pok\u00fdval pak hlavou a znovu nasko\u010dil na kolo. \u201eNo nic, tak j\u00e1 zas popojedu a nebudu v\u00e1s d\u00e1l na odpoledn\u00ed ozdravn\u00e9 proch\u00e1zce zdr\u017eovat. Stejn\u011b si pot\u0159ebuji je\u0161t\u011b n\u011bco za\u0159\u00eddit. Tak zas n\u011bkdy z\u00edtra u n\u00e1s ve \u0161kole, v \u0161tole v\u011bdeck\u00e9 nebo v \u00fastavu… no vyberte si dle vlastn\u00edho selsk\u00e9ho rozumu. J\u00e1 miz\u00edm, i kdy\u017e nem\u00e1m po ruce zmiz\u00edk.\u201c
\nProfesor Em\u011b i Petrovi m\u00e1vl na rozlou\u010denou a za pobrukov\u00e1n\u00ed pouze jemu zn\u00e1m\u00e9 p\u00edsn\u011b odjel nezn\u00e1mo kam.
\nEma a Petr z cesty zanedlouho se\u0161li na p\u011b\u0161inku, je\u017e je po p\u00e1r metrech zavedla k \u0159ece, a d\u00e1l podle n\u00ed pokra\u010dovali a\u017e na men\u0161\u00ed m\u00fdtinu s osamocenou vrbou, kde pravideln\u011b sed\u00e1vali. Slep\u00e9 rameno Labe bylo p\u0159\u00edhodn\u00fdm m\u00edstem k neru\u0161en\u00e9mu odpo\u010dinku. Ze v\u0161ech stran ho obklopoval les, a obzvl\u00e1\u0161\u0165 v obdob\u00ed podzimu sem nikdo p\u0159\u00edli\u0161 nechodil. Ob\u010das se jen na druh\u00e9m b\u0159ehu vyskytl n\u011bjak\u00fd ten vytrval\u00fd ryb\u00e1\u0159. Ema a Petr tu tak m\u011bli dostate\u010dn\u00e9 soukrom\u00ed pro sv\u00e1 nez\u00e1vazn\u00e1 rozj\u00edm\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eJe to tak. Nevada m\u00e1 pravdu. Takov\u00fd je prost\u011b \u017eivot: krut\u00fd a nespravedliv\u00fd z\u00e1rove\u0148,\u201c pohrou\u017eila se Ema do nov\u00fdch \u00favah, kdy\u017e s Petrem zasedli pod vrbu a je\u0161t\u011b jednou se mnohem pozorn\u011bji zamyslela nad profesorov\u00fdmi vy\u0159\u010den\u00fdmi vtipy, na\u010de\u017e si je dodate\u010dn\u011b po sv\u00e9m ozvl\u00e1\u0161tnila. \u201eChyb\u00ed tu rovnost mezi lidskou a zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u0159\u00ed\u0161\u00ed,\u201c napadlo ji, kdy\u017e o\u010di pohrou\u017eila do vody. \u201eT\u0159eba takov\u00e1 ryba: aby p\u0159e\u017eila, mus\u00ed ve vodn\u00edm sv\u011bt\u011b bojovat se sv\u00fdmi vrstevnicemi. A i kdy\u017e se j\u00ed nakonec poda\u0159\u00ed boj vyhr\u00e1t, stejn\u011b ji smrtelnou r\u00e1nu zasad\u00ed \u010dlov\u011bk. Jen\u017ee tomu to pozd\u011bji stejn\u011b nebude moc platn\u00e9. Zdol\u00e1 ho z\u00e1ke\u0159n\u00e1 nemoc, j\u00ed\u017e podlehne. A kdy\u017e ne nemoc, tak p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofa nebo ruka vraha ur\u010dit\u011b.\u201c
\nPetr si okam\u017eit\u011b p\u0159edstavil Ditin zu\u0159iv\u00fd pohled a vyd\u011b\u0161en\u00fd obli\u010dej profesorky N\u00fdvltov\u00e9 p\u0159i pouh\u00e9m vysloven\u00ed slova vrah. Tak n\u011bjak ho p\u0159epadla obava, \u017ee by k n\u011b\u010demu podobn\u00e9mu klidn\u011b mohlo doj\u00edt ji\u017e z\u00edtra p\u0159i hodin\u011b \u010de\u0161tiny. N\u00fdvltov\u00e1 jim toti\u017e p\u0159ed m\u011bs\u00edcem zadala jako povinnou \u010detbu d\u00edla od zapomenut\u00e9ho mochnick\u00e9ho autora, kter\u00fd surovost\u00ed a n\u00e1sil\u00edm ve sv\u00fdch knih\u00e1ch rozhodn\u011b ne\u0161et\u0159il. Petr se tedy podv\u011bdom\u011b Eminy prezentace strachoval u\u017e nyn\u00ed. A ta kritikou rozhodn\u011b ne\u0161et\u0159ila.
\n\u201eKdybychom prost\u011b my lid\u00e9 i tvorov\u00e9 ze zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u0159\u00ed\u0161e byli pouze z\u00e1visl\u00ed na vzduchu a ne na ni\u010dem jin\u00e9m, tak v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by mezi n\u00e1mi jednou prov\u017edy ustala ve\u0161ker\u00e1 nevole. Automaticky by se zm\u011bnily pudy. Vem to i z druh\u00e9 str\u00e1nky: m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt po ruce tolik pamlsk\u016f, kolik jen uzn\u00e1\u0161 za vhodn\u00e9, ale co ti to je platn\u00e9, kdy\u017e nem\u00e1\u0161 mo\u017enost p\u0159ij\u00edmat vzduch. Ten je z\u00e1kladem v\u0161eho, u n\u011bj by to podle m\u011b m\u011blo za\u010d\u00edt a z\u00e1rove\u0148 skon\u010dit. N\u011bjak\u00e1 krev, bolestiv\u00e9 r\u00e1ny… to u\u017e je na jednoho a\u017e moc siln\u00e9 sousto. No uznej s\u00e1m.\u201c
\n\u201eFaktem je, \u017ee to, k \u010demu pravideln\u011b doch\u00e1z\u00ed na nedalek\u00e9m leti\u0161ti, \u0161okuje st\u00e1le v\u00edce m\u00edstn\u00edch lid\u00ed. Dokonce se o tom n\u011bkolikr\u00e1t mluvilo ve ve\u010dern\u00edch zpr\u00e1v\u00e1ch, a to u\u017e je co \u0159\u00edct,\u201c p\u0159iklonil se Petr k aktu\u00e1ln\u00edmu mochnick\u00e9mu probl\u00e9mu a \u010dekal, jak\u00e9 k tomu Ema zaujme stanovisko.
\n\u201e\u010clov\u011bk neust\u00e1le podl\u00e9h\u00e1 sv\u00fdm vnit\u0159n\u00edm pot\u0159eb\u00e1m, posluhuje sv\u00e9mu vnit\u0159n\u00edmu v\u011bdom\u00ed a jeho po\u017eadavk\u016fm, proto\u017ee si od narozen\u00ed mysl\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b ono v\u011bdom\u00ed je jeho v\u011brn\u00fdm ochr\u00e1ncem, celo\u017eivotn\u00edm pr\u016fvodcem. Jen\u017ee pak jednoho dne zjist\u00ed krut\u00fd prav\u00fd opak: \u017ee ho jen vyu\u017e\u00edv\u00e1 ve sv\u016fj prosp\u011bch a pos\u00edl\u00e1 na cestu zk\u00e1zy formou: nespln\u00ed\u0161 m\u016fj z\u00e1vazn\u00fd po\u017eadavek, bude\u0161 za to pykat.\u201c
\n\u201eAha, tak\u017ee si ty nehody prost\u011b m\u00e1m vylo\u017eit tak, \u017ee ten, kdo je m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed, byl prost\u011b s\u00e1m sebou pod n\u00e1tlakem p\u0159inucen splnit p\u0159\u00edkaz, kter\u00e9mu se br\u00e1nil, nebo se ho prost\u011b opakovan\u011b dopou\u0161t\u011bl chybn\u011b a p\u0159itom si to ani po\u0159\u00e1dn\u011b neuv\u011bdomoval,\u201c pokusil se to shrnout Petr. Ema neodpov\u011bd\u011bla, tv\u00e1\u0159ila se te\u010f jako n\u011bkdo, kdo na n\u011b\u010dem podobn\u00e9m s\u00e1m nese vinu.
\nPetr p\u0159eru\u0161en\u00ed hovoru vyu\u017eil a vyndal z aktovky nen\u00e1padn\u011b videokazetu. Podle n\u00e1zvu a p\u0159ebalu \u0161lo o star\u0161\u00ed poh\u00e1dku. Videokazetu polo\u017eil stranou a stejn\u011b jako Ema pohrou\u017eil o\u010di do klidn\u011b proud\u00edc\u00ed \u0159eky, z n\u00ed\u017e ob\u010das vysko\u010dila ryba. Petra za\u010dalo t\u011b\u0161it, \u017ee se jeho kamar\u00e1dka zase za\u010d\u00edn\u00e1 usm\u00edvat. P\u0159edstava nespoutan\u00e9 volnosti, j\u00ed\u017e se te\u010f \u0159eka vyzna\u010dovala, ji zjevn\u011b vr\u00e1tila chu\u0165 pom\u00fd\u0161let na sv\u011bt z t\u00e9 lep\u0161\u00ed str\u00e1nky.
\nIdyla ale netrvala dlouho. Stejn\u011b jako ryba pobl\u00ed\u017e b\u0159ehu s osamocenou vrbou si te\u010f s chut\u00ed prov\u011btrala ploutve i jedna dal\u0161\u00ed na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b, kde k jej\u00ed sm\u016fle zrovna \u010d\u00edhal ryb\u00e1\u0159. Samoz\u0159ejm\u011b se mu rybu poda\u0159ilo chytit. Byl to statn\u00fd kousek. Petr si byl jist, \u017ee to Ema nenech\u00e1 bez pov\u0161imnut\u00ed, v \u010dem\u017e se nezm\u00fdlil, jen nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee to u n\u00ed vyvol\u00e1 tak nep\u0159im\u011b\u0159enou vlnu nevole. Ema toti\u017e r\u00e1zn\u011b vysko\u010dila a na cel\u00e9 kolo za\u010dala hul\u00e1kat: \u201eTY JEDEN NELIDSKEJ V\u0160IV\u00c1KU, TY HUBO NENA\u017dRAN\u00c1!\u201c
\nRyb\u00e1\u0159 d\u00edv\u010din hlas zaregistroval, dokonce se v jeho sm\u011bru oto\u010dil, zast\u00e1val v\u0161ak n\u00e1zor, \u017ee ho doty\u010dn\u00e1 na d\u00e1lku pouze zdrav\u00ed a tak j\u00ed zam\u00e1val a do toho je\u0161t\u011b zvolal: \u201eTO JE PANE\u010cKU MACEK, CO?\u201c
\nEma ryb\u00e1\u0159i pohrozila p\u011bst\u00ed. Pak toho rad\u0161i nechala, proto\u017ee si v\u0161imla Petra, jak se na ni starostliv\u011b d\u00edv\u00e1. Sna\u017eila se uklidnit hran\u00edm a skl\u00e1d\u00e1n\u00edm kam\u00ednk\u016f, jen\u017ee ryb\u00e1\u0159 nep\u0159estal dor\u00e1\u017eet.
\n\u201eJO JO, TA M\u00c1 NEJM\u00cd\u0147 P\u0158ES METR, TO BUDE, PANE\u010cKU, VE\u010cE\u0158I\u010cKA! K TOMU V\u00cdNE\u010cKO…!\u201c<\/p>\n


\nTo Emu podr\u00e1\u017edilo natolik, \u017ee surov\u011b mr\u0161tila kamenem do vody a kvapem z m\u00fdtiny zam\u00ed\u0159ila do p\u0159ilehl\u00e9ho lesa. Petr se nepamatoval, \u017ee by d\u00edvku n\u011bkdy vid\u011bl takhle na\u0161tvanou. Zva\u017eoval, zda-li se m\u00e1 vydat za n\u00ed. Nakonec tak u\u010dinil. Na\u0161el ji hned na okraji u zcela opadan\u00e9 borovice, jak se u n\u00ed sv\u00edj\u00ed a v ruce t\u0159\u00edm\u00e1 o\u0161unt\u011blou v\u011bt\u00e9vku.
\n\u201eM\u00e1\u0161 to se mnou po\u0159\u00e1d tr\u00e1pen\u00ed, co, Pet\u0159e?\u201c promluvila Ema ji\u017e o dost klidn\u011bji. Dokonce se j\u00ed p\u0159i tom na rtech zaskv\u011bl matn\u00fd \u00fasm\u011bv.
\n\u201eTo je dobr\u00fd. Jen si m\u011b t\u00edm b\u011bsn\u011bn\u00edm trochu vylekala. Nic v\u00edc,\u201c p\u0159e\u0161el to v poklidu.
\n\u201eJo, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, dost m\u011b t\u00edm vyto\u010dil, mizera jeden,\u201c \u0161eptla Ema, jako by ryb\u00e1\u0159 st\u00e1l hned vedle n\u00ed. \u201eAle nediv se. Oba jsme dlouh\u00e9 hodiny mohli pozorovat vz\u00e1jemn\u00e9 propojen\u00ed zemsk\u00e9 a vodn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e… a pak se tam zni\u010dehonic objev\u00ed tenhle ryb\u00e1rn\u00edk a jeho vinou to v jednom mizern\u00e9m okam\u017eiku ztrat\u00ed v\u00fdznam a pointu.\u201c
\n\u201eNo, mo\u017en\u00e1 t\u011b alespo\u0148 trochu pot\u011b\u0161\u00ed, \u017ee si pr\u00e1v\u011b zabalil to sv\u00e9 n\u00e1dob\u00ed\u010dko a metel\u00ed na kole pry\u010d,\u201c konstatoval Petr, kdy\u017e se ohl\u00e9dl sm\u011brem k druh\u00e9mu b\u0159ehu.
\nZase si dlouze pohl\u00e9dli do o\u010d\u00ed.
\n\u201eV\u00ed\u0161, j\u00e1 moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee nedok\u00e1\u017eu spasit sv\u011bt od v\u0161eho zl\u00e9ho, i kdybych si to t\u0159eba stokr\u00e1t p\u0159\u00e1la. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed v m\u00fdch sil\u00e1ch. M\u00e1m jen pot\u0159ebu se p\u0159ed n\u011bk\u00fdm ze sv\u00fdch – jinak vnit\u0159n\u00edch \u00favah – vyzpov\u00eddat. Poka\u017ed\u00e9 se mi t\u00edm nesm\u00edrn\u011b ulev\u00ed, tak promi\u0148, \u017ee on\u00edm doty\u010dn\u00fdm jsi poka\u017ed\u00e9 ty. Ty jedin\u00fd mi toti\u017e dok\u00e1\u017ee\u0161 naslouchat, \u0159ekne\u0161 mi vlastn\u00ed n\u00e1zor, a pro m\u011b to hodn\u011b znamen\u00e1. Opravdu, hodn\u011b moc to pro m\u011b znamen\u00e1. Ani nev\u00ed\u0161, co mi t\u00edm d\u00e1v\u00e1\u0161.\u201c
\nPetr nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct. Z t\u00e9 ne\u010dekan\u00e9 pochvaly se a\u017e \u010dervenal. Od chv\u00edle, co Emu poprv\u00e9 spat\u0159il na \u0161koln\u00ed chodb\u011b a za\u010dal vedle n\u00ed sed\u00e1vat v lavici, v\u011bd\u011bl, \u017ee z n\u00ed \u010di\u0161\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00e9 charisma. Byla to neoby\u010dejn\u011b pohledn\u00e1 d\u00edvka, dle Petra nesm\u00edrn\u011b chytr\u00e1 a se\u010dt\u011bl\u00e1. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 dojemn\u00e9 v\u017edy bylo, kdy\u017e n\u011bkomu skl\u00e1n\u011bla poklonu, jako pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed jemu, to v\u017edy doty\u010dn\u00e9mu dlouze uhran\u010div\u011b hled\u011bla do o\u010d\u00ed, jako by z nich v\u011bstila osud.
\n\u201ePet\u0159e Pet\u0159\u00ed\u010dku, chlap\u010de rozmil\u00fd, pro\u010d se na m\u011b tak zasn\u011bn\u011b d\u00edv\u00e1\u0161?\u201c zeptala se ho sladce.
\n\u201eTo j\u00e1 ne, to ty,\u201c up\u0159esnil.
\n\u201eJ\u00e1 ne, j\u00e1 ne, to ty, to ty…\u201c
\n\u201eNo vid\u00ed\u0161, j\u00e1 ji tam nechal.\u201c
\nPetrovi v\u00fdroky z poh\u00e1dek p\u0159ipomn\u011bly, \u017ee v m\u00edstech pod vrbou zapomn\u011bl onu videokazetu, kterou cht\u011bl Em\u011b p\u016fvodn\u011b p\u016fj\u010dit. Vymanil sv\u00e9 o\u010di z on\u011bch uhran\u010div\u00fdch d\u00edv\u010d\u00edch a posp\u00ed\u0161il si pro ni. Kdy\u017e se vracel nazp\u011bt, sly\u0161el Emu st\u00e1le prozp\u011bvovat: \u201ePet\u0159e Pet\u0159\u00ed\u010dku, chlap\u010de rozmil\u00fd…\u201c
\n\u201eTady ji m\u00e1\u0161.\u201c
\n\u201eO v\u00edle Roz\u00e1lce a neposlu\u0161n\u00e9m tovary\u0161i Jankovi. Na to se velmi r\u00e1da pod\u00edv\u00e1m,\u201c pod\u011bkovala Ema, kdy\u017e p\u0159evzala od Petra videokazetu a \u0159\u00e1dn\u011b nastudovala obal.
\n\u201eTak co, nevezmeme to po hlavn\u00ed cest\u011b na druhou stranu Labe? Tam moc lid\u00ed taky neb\u00fdv\u00e1. Nikdo n\u00e1s tam nebude zbyte\u010dn\u011b ru\u0161it,\u201c navrhl z\u00e1hy.
\n\u201ePro\u010d ne? Ale jestli tam n\u011bkde zase bude \u010d\u00edhat n\u011bjakej protivnej ryb\u00e1\u0159…\u201c
\n\u201eTo snad ne. Tak jdem?\u201c
\n\u201eJo, pro\u010d ne?\u201c
\nOba v\u0161ak sta\u010dili ud\u011blat dva chvatn\u00e9 kroky, kdy\u017e je rachot motoru donutil zal\u00e9zt zp\u011bt do lesa. Na cest\u011b zastavilo auto a hned nato z n\u011bj vystoupil nezn\u00e1m\u00fd sta\u0159ec. V ruce dr\u017eel podez\u0159el\u00fd pytel. Nejd\u0159\u00edve se rozhl\u00e9dl a a\u017e pot\u00e9, co se ujistil, \u017ee nikdo nejde, se najisto vypravil k vod\u011b. U b\u0159ehu pytel pohodil. Pak poklekl a za\u010dal nad n\u00edm t\u00e1pat. Ema a Petr z\u0159eteln\u011b sly\u0161eli, jak se z pytle oz\u00fdv\u00e1 \u010d\u00edsi nal\u00e9hav\u00e9 k\u0148our\u00e1n\u00ed. Sta\u0159ec z\u0159ejm\u011b m\u011bl v \u00famyslu jeho obsah utopit v \u0159ece, nena\u0161el k tomu v\u0161ak dostatek odvahy, tak\u017ee nakonec pytel um\u00edstil pod vrbu a sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159il nazp\u011bt k autu. Ne\u017e v\u0161ak k n\u011bmu do\u0161el, n\u011bkolikr\u00e1t se zastavil a oto\u010dil k vrb\u011b, jako by zva\u017eoval, zda p\u016fvodn\u00ed rozhodnut\u00ed nevz\u00edt zp\u00e1tky. Pak p\u0159ece jen nasedl do auta a chvatn\u011b z m\u00edsta uj\u00ed\u017ed\u011bl pry\u010d.
\n\u201eNo to je ale b\u0159\u00eddil, to se hned tak nevid\u00ed,\u201c kroutila o nepatrnou minutku pozd\u011bji nad n\u00e1lezem nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou Ema, kdy\u017e se j\u00ed pytel kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo od\u0161pag\u00e1tovat a n\u00e1sledn\u011b z n\u011bj vylovila strakat\u00e9 kot\u011b.
\n\u201eKolik jich tam je?\u201c zaj\u00edmalo Petra.
\nEma mu podala kot\u011b a dala se do po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed. \u201eKrom\u011b tohohle mal\u00e9ho drobe\u010dka je\u0161t\u011b dva, t\u0159i, \u010dty\u0159i… no takov\u00fdch dev\u011bt ur\u010dit\u011b.\u201c<\/p>\n

<\/p>\n

\u201eNo tak to je v\u00e1\u017en\u011b s\u00edla… po\u010dkej, tam neut\u00edkej!\u201c zvolal, kdy\u017e se mu kot\u011b vysmeklo a nedopat\u0159en\u00edm si to nam\u00ed\u0159ilo rovnou do vody. Na\u0161t\u011bst\u00ed ho v\u010das zachytil.
\n\u201eJak jsou ty chudinky bezbrann\u00e9 a zmaten\u00e9. Sta\u010d\u00ed chvilenka nepozornosti a je zle,\u201c spustila Ema smutnou ko\u010di\u010d\u00ed \u00f3du. \u201eMus\u00edme s nimi za Just\u00fdnou, u n\u00ed jim bude dob\u0159e.\u201c
\n\u201eTa bude m\u00edt radost. U\u017e pot\u0159et\u00ed v tomhle m\u011bs\u00edci ji poct\u00edme ne\u010dekanou n\u00e1v\u0161t\u011bvou,\u201c neodpustil si p\u0159ipomenout Petr.<\/p>\n

\n \n \"Fb-Button\"\n <\/a>\n <\/div>
<\/fb:like><\/div>
<\/div><\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kataln\u00e1 Mochna pozvolna upadala do pozdn\u00edho odpoledne a s n\u00ed i p\u0159ilehl\u00e9 okol\u00ed. Sice ji\u017e nastal prosinec, v\u011bt\u0161ina lid\u00ed se i p\u0159esto pov\u011bt\u0161inou zdr\u017eovala venku mnohem rad\u0161i, ne\u017e za zdmi rodn\u00fdch domov\u016f. D\u016fvod byl prost\u00fd: podzim se prozat\u00edm nesl v … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek →<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_s2mail":"yes","footnotes":""},"categories":[3],"tags":[],"class_list":["post-120","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-citymeans2"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=120"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4578,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120\/revisions\/4578"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=120"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=120"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/eldar.cz\/tompatrick\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=120"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}