Pyramidální lidé

    "Hele nechtěl bys nějaký peníze? Volal mi kámoš, že by pro nás něco měl." Tak takhle nějak to začalo. PepaR položil tuto základní otázku. No jen se zeptejte běžného studenta, kterej má jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou, jestli by nechtěl nějaký prachy. Tak se snad nebudete divit, že jsem řek: "Jasně. Sem s nima." Tím jsem odstartoval jeden z těch zajímavějších zážitků svého krátkého života.

    PepaR mi teda vysvětlil, že musíme zajít na nějakou schůzku, kde se dozvíme co a jak. Podařilo se mu zlanařit ještě dva kamarády (Fallen -a a Xsoft -a). Po několika menších problémech jsme se jednoho krásného večera nasoukali do auta a vyrazili na místo setkání. Cestou začalo z PepyR lízt, že je vysoce pravděpodobné, že to bude nějaký letadlo. To nás jenom "potěšilo". Abych to nenatahoval. Setkali jsme se s Pepovým kamarádem, kterej nás vzal do nějaké tělocvičny. Tam už byla fůra lidí. Někteří v oblecích a někteří v obyčejných džínách. Po chvíli začala jedna neuvěřitelná přednáška. Předstoupila ženská, která nás všechny srdečně přivítala, a řekla nám, že všechno co bude vykládat je ohromně důležité a  že by jsme si měli dělat poznámky, protože nebude na nikoho čekat. To by ještě ušlo. Pak to začalo.

    Po zhruba 15 minutách jejího proslovu, jsme si uvědomili, že to bude opravdu legrace. Došlo nám, že to bude ne letadlo, ale pyramida, čili jak se odborně říká multilevel marketing. "Přednášející" se několikrát odvolávala na nějakou pochybnou knihu a mluvila naprosto o ničem. Z počátku jsem o této osobě neměl zrovna valné mínění. Přemýšlel jsem, jestli někoho vůbec může přesvědčit, ale velice záhy jsem se musel přesvědčit o opaku. Xsoft a Fallen ji docela soustředěně poslouchali, což se mně a PepoviR nelíbilo, takže jsme je museli trochu usměrnit. Po hodině a čtvrt přednášky jsem pomalu začal zjišťovat, že jsem tu "přednášející" podcenil. Evidentně si schovala to nejlepší na konec. Její vystoupení začalo gradovat. Cpala to do těch lidí pod tlakem, az byli úplně v tranzu. Pak jsem si ještě všiml, že hodně lidí v oblecích si dělá velice pečlivé poznámky. To mě úplně rozhodilo. Nechápal jsem, z čeho si je dělají. Po další čtvrthodině totiž přednáška skončila, a já s úžasem zjistil, že byla o ničem. Doslova a do písmene. A z toho jsem zůstal úplně paf. Uvědomil jsem si, že ta ženská je ďábel. A jak se zdálo, tak opravdu hodně lidí přesvědčila.

    Shlukli se totiž  do poměrně velkého hloučku kolem ní a do pár menších okolo ostatních "kravatistů". Jeden jsme udělali i my s Pepovým kamarádem a člověkem v saku, který se nás snažil zlanařit. Po chvíli pochopil, že to neklapne, tak nás představil "nadřízenému". "Fakt dobrej lídr z Prahy", jak se vyjádřil. Tenhle lídr měl perfektně napilovaný podání ruky a thymolinový úsměv. Celou dobu rozhovoru si pohrával s klíči od auta, aby ukázal, že na to má (neměl, byly od Škody Favorit). Byl docela solidně nervózní a když si zapisoval kámošův telefon, tak jsem měl strach, aby mu nevypadl mobil z ruky jak se mu třásly. Pak jsme odtamtud konečně vypadli.

    Cestou na parkoviště jsme ještě stihli rozebrat poznatek, že lidé v oblecích si neustále stříkali do pusy nějaký osvěžovač dechu či co to bylo, tak jsme rozvinuli teorie o tom, že je to určitě to zboží, co si v té pyramidě prodávají a že to pravděpodobně bude návykové. Pak jsme odjeli na kolej a všechno pustili z hlavy.

    Asi po týdnu jsem ve spolubydličově knihovničce (druhej Pepa ... ne PepaR) objevil knihu, kterou se nám pokoušela vnutit ta ženská. Málem jsem to neudejchal.

SiB  27.11.2003