| Já jsem poslední. Poslední člověk. Ptáte se proč jsem poslední, když nás kdysi bylo tolik? Řeknu vám tedy jeden příběh.
Příběh o tom, jak zaniklo lidstvo.
Historie lidstva je dlouhá desítky tisíc let. Vynořili jsme se jako opice, které dokázaly slézt ze
stromů, a naučily se používat jednoduché nástroje. Tito lidé se neustále vyvíjeli, až začaly vznikat
první částečně civilizované říše. Lidstvo prošlo obdobím pravěku, starověku, středověku,
novověku až po současnost, a v průběhu těchto období se neustále vyvíjelo. Přežili jsme války,
nemoci, přírodní katastrofy, dokonce jsme i úspěšně odvrátili hrozby jaderných, chemických a biologických válek.
Poté, co jsme prozkoumali celou naši planetu Zemi, vzhlédli jsme ke hvězdám, a zachtělo se nám
prozkoumat vesmír. První pokusy byly nesmělé a docházelo ke ztrátám na životech, ale postupem času
jsme vyvíjeli lepší a lepší lodě a začali jsme prozkoumávat vesmír.
Prozkoumali jsme mnoho hvězd, planetárních systémů, založili desítky kolonií a pronikali jsme stále dál
a dál do vesmíru. Až se jednoho dne objevili Oni.
Dodnes nevím, proč na nás tehdy zaútočili. Vyslali jsme k nim mírové posly, chtěli jsme s nimi žít v
míru, ale oni neposlouchali. Neustále na nás útočili, a tak jsme byli nuceni se začít bránit.
Měli vyspělejší technologie než my, ale přesto jsme se jim dokázali bránit a zasazovali jsme jim těžké
rány. Ale po staletích bojů už bylo jasné, že to nebudeme my, kdo zvítězí. Začali nás postupně
zatlačovat, pomalu, krok za krokem. Bránili jsme se tvrdě, bojovali jsme a umírali společně s nimi v
prázdnotách vesmíru. Ale nakonec přišla chvíle, o které jsme věděli, že přijde, ale přesto jsme se jí snažili zabránit.
Jejich invazní flotila se přiblížila k naší domovské planetě Zemi. Zbytky naší flotily s ní
svedly krutou bitvu, kterou ale nemohly vyhrát. Když se jejich invazní flotila otočila nazpátek, nezůstal už
na Zemi jediný živý člověk. Sám nevím, jak se mi tehdy podařilo uniknout. Možná, že si mně a mé
malé rakety nevšimli, nebo mě možná nechali naživu schválně, jako poslední památku na lidstvo. Nevím.
Jsem poslední, poslední člověk. Nyní nahraji tento příběh do malé sondy, která je na palubě mé lodi,
a tuto sondu vyšlu do těch částí vesmíru, kde by mohly být ještě jiné civilizace, které Oni ještě
nenapadli. Snad tento příběh poslouží jako varování pro další civilizace a zároveň jako
poslední památka na lidstvo, neboť poté co vyšlu tuto sondu hodlám zničit sebe i svou loď, protože
nechci už být poslední. Poslední člověk.
|