Nebe je / zatažený Svítí na něj / pomeranč vrány / na pláni se lekaj / tak neplač
Nebe je / nad plání vítr / ztratil barvu zmatený / choulí se k nebi / bez tebe
Nebo plač plač plač ve tmě
Vítr se / dotýká koutků / nebe tiskne se / sám k sobě utíká / za tebou
Stromy se / chvějí tramvaje / se vztekají po větru / krůpěje smutného / potu potichu / stékají
Filip Topol
1990
V ‘pinavý hospodě na kraji města pro ráno osiřelý v ‘pinavý hospodě na pří‘tí dny
V ‘pinavý hospodě v díře na půl boty na dupnutí v ‘pinavý hospodě ve střevech božích
V ‘pinavý hospodě na kraji města pro ráno osiřelý v ‘pinavý hospodě na pří‘tí dny
Ve střevech božích v sobotě pražský v ‘pinavý hospodě na kraji města na okraji a tak dál
Jáchym Topol
1980
Když přídu ráno domu sednu si a zapnu televizi venku choděj krásný holky začíná novej den no jo ale co dělat chce se mi spát Občas se osprchuju zatopim v kamnech Holky se mi dívaj do oken z televize se na mě taky dívaj no jo ale co dělat chce se mi spát
Jednou mi jedna řekla že vypadám jako James Dean ale že je vidět že prej moc chlastám co na to říct chce se mi spát Byla moc krásná a voněla Kouřila drahý cigarety a furt se smála v očích měla plameny byla to velká láska no jo ale co dělat chce se mi spát
Nechci vypadat jako James Dean Nechci kouřit drahý cigarety Nechci se smát Nechci polykat plameny stejně to nejde chce se mi spát Protože když ráno přídu domu sednu si a zapnu televizi venku choděj krásný holky začíná novej den no jo ale co dělat chce se mi spát
Filip Topol
1990
Ležel jsem na zemi trával se dotýkala lopatek vítr hladil oko nebe byla to modlitba voda zpívala slunce závojovalo a v hádkách jsem ho objevil
Letěl na obloze vzná‘el se jak sen a pak jsem s úděsem spatřil jak se pták protnul se svým obzorem sám se sebou trochu spadlo peří a zase bylo v‘echno jako předtím akorát že jsem viděl jak se pták protnul se svým vlastním obzorem
Filip Topol
1990
Slunce ťalo do živýho zrakem se koupu v soukromý propasti
Kroužím mezi nebem a zemí láska umírá na ulici
Tak se mě dotkla uzavřela cestu kopím tmavý noci
Je‘tě nedávno jsem věřil ale perutě sklápí pták
Nechtěl bych odejít tak rychle ale jen zlehka ozývá se ‘epot
Tak se mě dotkla uzavřela cestu kopím tmavý noci
Vrtí‘ hlavou nad dechem bezbarvým se‘ nervózní voda se zavírá
Už nikdy neceknu pro Boha pro žádnýho Boha neceknu
Tak se mě dotkla uzavřela cestu kopím tmavý noci
Není čas v‘echno je rychlý blýská se na lesy pozdě po horách
Vzhůru komínem do vlhký hlíny bez něžný dívky bez návratu
Tak se mě dotkla uzavřela cestu kopím tmavý noci
Filip Topol
1990
Hej Nedory, Kiliáne Nedory, ty stvůro, kterou miluju otvírám ti cestu vstaň a choď, chci se s tebou konečně bavit až do smrti, ty vole
Jak Kiliáne tráví‘ den v bufetu na Knížecí??! Je to veselý? Troubo ...
Nikdy sem se nedozvěděl, kde se tady Nedory vzal ani nevim jak sme se poznali asi sme se poprvé jen tak minuli protože sme byli voba sevřený Nedory v kůži a s kruhama pod vočima jak sup jak sup ach Bože jak sup! Mohlo to bej na Karláku v horkým letním podvečeru nebo kde do mě zabořil svý drápy bylo to tehdy na nábřeží když tam ležel jak chytil jednu tou trubkou vod le‘ení vod toho koktavýho? Jenže sem mu nijak nepomoh zkrátka sem ho tam nechal ležet sem věděl, že Nedory je taky had chřestý‘, kterej se bojí pomoci zkrátka sem se to nějak nedozvěděl a nemá cenu po tom pátrat Zkrátka tady jednou byl Ostatně měl něco ze zjevení Pro‘el to v‘echno moc rychle až zběsile a trochu blbě zkrátka Nedory ( hej, hej, Nedory! a když jsem mu volal, tak mi říkal... Kilian... ) Byl tak hubenej nikdy nezapomenu na ten jeho ksicht nosil v ksichtě v‘echny svíce světa měl tam taky kameny a klenby a prach, Bože prach z větru nebo z hvězd? Jestli byl někdo temnej temnej něžnej a temnej hajzl tak to byl Kilián Nedory! jako to léto v severních Čechách kdy chodil jako by mu furt po zátylku jezdila břitva a v‘echno ho sralo a přesto to divoce vnímal von totiž musel zkrátka se to do něj usazovalo Nedory byl plnej lógru světa a už nemoh zvracet Miloval ‘tíhlý věci od mrtvých prstů po krky kytary a svíce svíce z jeho tváří tak vysoký čelo bílý a chladný Věděl sem jak se jednou Nedory probudil a poznal že už v podstatě nic nechce byl plnej a nemoh zvracet bylo to trochu děsivý venku bylo zataženo zkrátka někdo hodil deku Nedory otevřel oči podíval se na strop a věděl že mu nepatří Zvedl ruku ten Nedory podíval se na ní smrděla mu byla snad jeho? Věděl že mu nepatří Vztekle hodil nějakou peřinu na zem tu kterou byl údajně přikrytej vedle něj ležela nějaká holka si jí předtim nev‘im se na ní kouk a věděl že mu nepatří Sesunul nohy na zem a sedl si kupodivu nebyl nahej jen vod pasu dolu nahoře měl bundu a pár jizev mžoural, ten vůl mžoural nevěděl kde je nicméně věděl že tam nepatří nic mu už nepatřilo a von nepatřil nikam jen cejtil doteky nějaký ruky jak mu ‘kárbe po vnitřní straně těla někde na břichu a u srdce cejtil jasně ty nehty vo tu slizkou stěnu těla krvavou a temnou hej Nedory v těle je tma už sem ti to říkal! ... Tak vstal pře‘el po místnosti a snažil se vzpomenout co se dělo už neměl přátele a to tělo na posteli mu nic neříkalo chytil svou koňskou ‘tíhlou hlavu do dlaní a zavyl Co jsem si to včera dal? Chlupy, léky, jedy a tak dál... ... Dal si nohy do kalhot uviděl na stole nějaký peníze vzal je plus balíček cigaret a aniž by se podíval na tu dívku která byla fakt pěkná von vode‘el! Chytil ho svěrák na schodech domu kde to páchlo semenem a krví a starejma ženskejma Bylo to hodně pater nudilo ho to Nedory bloumal a už byl venku Venku pr‘elo a Nedory si dal pivo myslím, že tehdy už nežil jen čekal čekal až přestane až přestane Kilián Nedory kill him kill... ... bylo v něm něco ze zabijáka asi ten led na srdci ta námraza protože umírající a zabijáci jsou na světě sami a psi, pra‘ivý zatoulaný psi
Nedorymu se svlékala du‘e něžná a krutá bílá a sexuální měl vrásky na čele jak ho krčil a ‘klebil se přes skla bufetu a pulitr nejeden měl zátylek napjatej v tom Smíchově zabořenej až po u‘i krvácely mu dásně nervózně si klepl nohou Hnusnej chlap za pípou hnusnej chlap před pípou hnusnej Kilián Nedory chlap plnej po‘piněný něhy která se ztratila tu noc plnej jizev plnej dívčích prstů Skrz Nedory chyť jí ty chrte vraž jí tam čuráka až se chytne oltáře a zařve jak řvou lidi v horách Ne lidi, dyť už nechce‘ lidi E‘tě aby se ti v bufetu Na Knížeci zjevil anděl, ty vole Nedory má v hlavě hudbu tu požíračku du‘í Sežer jí Nedory Vem si jí je tvoje, copak si to nevěděl? má‘ v‘echno Ale Nedory už nic nechce kouká a na čele se mu perlí kapka potu v takový zimě když pr‘í co se zas děje Kiliáne? Chtěl bych výt s tebou ale vím že to nejde vyje‘-li ty vyju i já Nedory pije moc piv den se převaluje jak leviathan lidi se měněj v bufetu v bufetu se lidi vždycky měněj Měněj se jim ksichty jen ty se‘ tak bílej Nedory
Věděl jedno že nikoho nechce vidět bylo toho moc vždycky myslel na samotu ale když při‘la tak se jí vyděsil normálně se z ní zesral ale Nedory, neber to tragicky dyť je e‘tě vítr Nedory se zastavil před tím domem Vytu‘il že je na Smíchově podle tlukotu svýho srdce vytu‘il že je konec století konec tisíciletí lidskýho pachtění a vraždění a hudby Cejtil jako kdyby ho temný stvůry který vládnou nebesům vykosťovaly pomalu ale jistě Život byl skřipec a nemohl si na nikoho vzpomenout tak si zapálil cigaretu a vyrazil dělalo se mu blbě z rozumnejch bejvalej přátel který si dávaj bacha na v‘echno aby se neměli moc rádi a aby se nespálili celý spálený a do sebe zamilovaný lidi bejvalý se ho už netýkalo věděl že to je konec jemnej skluz do pekla ale furt stál na svejch svících v tváři a cejtil v‘echny fabriky doly a kriminály v tom ‘íleným ‘edivým dnu na Smíchově Šel nějak bezmy‘lenkovitě viděl Sloní nohu cikánku která řvala čerta měla pod sukní Bylo dost brzo na to aby se někomu udělalo zle a von to věděl Bufet Na Knížecí se mu zjevil jako zprzněná ženská a Nedory trpěl když ho viděl V Nedorym vyla stvůra Nedory a celý město. Nedory byl zrozenej pro tohle město zrodil se z něj to bylo krutý – takže normální Nedory nevzdychal slintal skuhrání cejtil touhu soch a surovou soulož vlhkou a studenou někde v průjezdu trpěl jak zvíře a dal si pivo
Nedory sly‘els někdy tuhle píseň? Hranou na lidský srdce? Blázen dotančil a baba do‘la... Tančil jak racek do‘la jak smrt to už bys moh poznat než se ztratí‘ Viselče viselče Nedory vypadá‘ jak labutí krk bílej pružnej s jednou nohou v krvi srdce pekla Nedory pije v bufetu Na Knížecí Koženě kouká ach jak ten kouká sotva pozdraví bolej ho rty olíbané kurvením andělů
Filip Topol
1989