Martin Heidegger : o povaze základu
S V Ě T   a   T R A N S C E N D E N C E.

TRANSCENDENCE = překročení (vyjasní pojem "subjektivita")
 • dění vlastní JSOUCÍMU (tedy i člověku - tehdy: POBYT)
 [OD]->[K] "vzhledem k čemu" -*referenční* rámec = SVĚT (nikoli "transcendetní")
 základní všemu předcházející USTROJENOST POBYTU/subjektivity
       (subjektivita pochopitelná jen od POBYTU a jej zpřístupňující)
 ->nelze: pochopit jako subjekt-objektový vztah
 ->není jsoucí, ale "místo", odkud si POBYT dává na srozuměnou*, (já)
                k jakému JSOUCÍMU a jakým způsobem se může VZTAHOVAT (jiné-svět)
                -vzájemně se podmiňující (POBYT  K V Ů L I  SVĚTu )
 ->nelze: pochopit jako "překonávání bariéry" nutící k subj. imanenci
          či oddělující subjekt od (reálných) objektů
 * časovat sám sebe jakožto OSOBU
 PŘEKRAČOVANÉ = pro POBYT neskryté - samo tak teprve jsoucí (platí i pro POBYT):
 TRANCENDENCÍ se POBYTU podává » on sám = "osobitost" ( = "JÁ")
                               » (JÍM)ne-jsoucí     ( = "JINÉ") ->
  ---> PŘEDBĚŽNĚ překročená (ODKRYTÁ) ÚPLNOST jsoucího ("přírody")  ~TOTALITA
       - POBYT OBKLOPUJÍCÍ (předběžně-průběžné rozumění celkovosti »viz» [‡])
       viz. PRIMÁRNÍ VHLED / TVÁŘNOST
       , nepovšimnuta či zpracována *ONTICKÝM* rámcem ->
-> SVĚT = vzhledem [K] čemu [POBYT] TRANSCENDUJE ;
          "nabývá na nepřehlednosti" nejen!
          nakupená VEŠKEROST před-překročeného jsoucího
=> TR = BYTÍ-VE-SVĚTĚ - SITUACE připadající POBYTU - ustrojenost jeho povahy , 
   POBYT "tak vůbec" = ontoLOGICKÁ these - pojmově uzavřené uchopení v (pojmu)->
   ROZVRH - pozitivní VAZBA : svět - subjekt(pobyt)

[‡]= PŘEKRAČOVÁNÍ KE SVĚTU
            1» Jaký je charakter CELKOVOSTI světa ?
              SVĚT je tím místem, odkud se pobytu PODÁVÁ (vztahuje) JSOUCÍ
              = PŘICHÁZENÍ-ze-světa - sebeurčení JÁ
            2» Jaká vazba POBYT - SVĚT (možnost TRANSCENDENCE)?
 

...exkurz do historie ([TR]. dosud nerozvažnovaná, ale) :
-"idea ontologie" / "idea metafyziky"

S. je sice subjektivní, tj,. náležící pobytu, ovšem nikoli pouze niterné
  ani pouze objektivní (platí-li Objektivní = náležící mezi objekty)

SVĚT ve smyslu konkrétní CELKOVOSTI 'kvůli čemu' POBYT existuje je tímto pobytem
přiveden před ten samý pobyt. = primární ROZVRH MOŽNOSTI POBYTU
   ROZVRH světa = PŘEHOZENÍ rozvrhovaného přes JSOUCÍ a to se pak zjevuje
   (prehozené = zakrytostí odkryté ?) = BYTÍ-VE-SVĚTĚ
   POBYT transcenduje = "nechává svět se dít" = svět utváří
   PRIMÁRNÍ VHLED / TVÁŘNOST - kterou je JSOUCÍ vcházeno v SVĚT 
                  aby se zjevovalo jsoucímu po způsobu bytí-ve-světě 
= TRANSC jako jámec zviďitelňující jsoucí v jeho bytí


- K A N T :
 [TR] jako umožnění ONTOLOGIE vůbec = poznání PŘESAHUJÍCÍ (tr.DENTNÍ) zkušenost,
         kritický omezující význam => NEtransc = člověku dostupné ONT. poznání
 SVĚT(mundus) »1 v kosmologickém významu
              »2 v EXISTENCIELNÍM významu
 - TERMINUS - co se POJMEM "svět" rozumí (terminus = vymezený, konečný)
    -> SYNTÉZA (zjednodušení uzavření)
    -  jednota SOUVISLOSTI JEVŮ v konečném poznání
       - je určena ONTOLOGICKÝMI zásadami SYNTETICKÉHO poznání A PRIORI
         = NÁZOR bez zkušenosti;
           ryzí názor = ČAS;
      REALITA ZÁSAD je (sice) OBJEKTIVNÍ
      JEDNOTA JEVŮ (však) podmíněna nahodilostí a konečností poznávajícího
           určuje TOTALITU
    v  I D E J Í C H : ůplnost (systematická jednota):
          - nenazíratelná, pouze usuzovatelná
          - přikázána "přirozeností samotného rozumu" - usuzovací pojem
            (X rozvažovací=reflexivní)
          - NEPODMÍNĚNOST - nejvyšší v hierarchii (podmíněných představ)
    × 1 Materia ...
    × 2 Forma ()
    × 3 Universitas † - odjmuta pojmu MUNDUS a přiřknuta vyšší třídě
        -> TRANSCENDENTÁLNÍCH IDEJÍ ->
        zde SVĚT = TRANSCENDENTÁLNÍ IDEÁL (nejzazší bod K. spekulativ. metafyz.)
       (   . . . explicitně nevyřčené otázky : . . .   )
  1» k čemu se vztahuje "svět" chápaný jako TOTALITA ?
      - nikoli ontické propojení věcí o sobě,
      - nýbrž transc. (ont.) souhrn věcí jakožto JEVŮ
  2» co je tím pádem představováno v POJMU "SVĚT" ?
      - nikoli koordinace substancí,
      - ale "vertikální" subordinace až k nepodmíněnému (NEPODMÍNĚNÁ TOTALITA)
  3» jaká je "POJMOVÁ STRUKTURA" tohoto uchopení ?
      - nikoli "racionální (rozvažovací) představa"
      - ale určený jako IDEA = ryzý rozumový syntetický POJEM
 totalita SVĚTA podle Kanta: ještě se VÁŽE KE KONEČNÉMU jsoucímu
 ovšem zde nabývá motiv KONEČNOSTI nový smysl:
 konečnost věcí - nikoli od stvořenosti, ale od POZNATELNOSTI,
  tak se věci DÁVAJÍ -> JEVY x POZNÁNÍ O SOBĚ = absolutní nazírání (a priori)

»2 EXISTENCIELNÍ výklad pojmu SVĚT:
  = TRANSCENDENTNÍ IDEA překračující jevy
  ovšem na jevy VÁZANÁ totalitou předmětů
T R A N S C E N D E N C E:
  1» v rámci zkušenosti překračovat co je v ní dáno =(rozamnitost jevů)
     ->představa "svět"
  2» naprosto vykročit z jevů jakožto konečného poznání a představit si ->
     -> možný CELEK všech věcí jako předmět intuitus originarius 
     - viz všeobsahující TRANSCENDENTÁLNÍ IDEÁL proti úzkému SVĚTU
  člověk - míra všech věcí - znalost člověka (jako světového občana)
  ~ světaznalost - dějinné soužití - mít svět
  (x 'kosmický výskyt' - scholastická (viz) světaznalost)
  (x statutární pojem Svět: všechny přírodní jevy; x personální: lid. spol.)
  



           - - -
               
- "SVĚT" : dějiny pojmu (fenoménu) - nejpodstatnější význam
1) KOSMOS v antické fil.= ZPŮSOB JAK jsoucí JE v CELKU
   - zálkadem (mezí a mírou) všemu "odvozenému" (jím ovládanému) ->
     -> předešlým harmonickým "rozdrobením" uskutečněný svět;
   Herakleitos: svět bdění-společné/spánku-zjednotluvující
   - náleží již k lidskému "POBÝVÁNÍ" i když zahrnul i vše ostatní
     (i když někdy označuje jen "zakoušené")
2) Křesťanská fil: zostření dif. KOSMOS / POBYT (člověk)
   Pavel: KOSMOS = způsob postoje člověka ke světu v dějinné existenci
   (dějinná vs. jiná-již započatá - eschatologická?)
   Jan: svět = protiklad Boha, základ člověka
   (protiklad: Kristovo "Boží synovsvi" zkrz ׎IVOT ×PRAVDU ×SVĚTLO)
   Augustin : 2význam »1 bohem stvořený (o sobě)
                      »2 obývaný (?) - od boha oddělený
   Tomáš Akvinský : stejně »1 stvořená veškerost
                           »2 světské smýšlení (protiklad: spiritualis)
3) Scholastika - stvořená (SPOJITÁ)veškerost zde chápána jako
   naprostý souhrn konečného jsoucího = rozumová ekvilibristika
4) Platón - spíše vyhrocení otázky lid. existence ve společnosti (POBYT V POLIS)
             Agathon - vztahuje "ke slunci" - ustrojenost umožňující ->
    -> možnost    »pravdy
                  »porozumění
                  »bytí
    -> = ustrojenost sebe sama (pobytu) jakožto "KVŮLI" = 1.charakter SVĚTA
         -Platónem nedotaženo, nehcal IDEJE - odloučené nahoře a vevnitř
                                            - objektivnější než objekty
                                            - i subjektivnější než subjekt
    ("možné výše skutečného" - )
    Jako pro platóna  VĚČNĚ JSOUCÍ uvázáno k SVĚTU pomocí NOEIN 
          = dále nezprostřekdované pojímání/rozum
    Tak u Heideggra: TRANSCENDENTÁLNÍ IDEÁL