Respekt Piš, jak lidé mluví 25.03.2002 Civilizace - Autor: Petr Koubský - Strana: 18 Piš, jak lidé mluví Britský profesor lingvistiky chválí vliv internetu na vývoj jazyka Andy Ihnatko ve svém již pět let starém slovníku moderního internetového slangu definuje reálný svět jako "ten, kam se nedá dostat pomocí klávesnice. Je hezké jej navštívit, je užitečný, když vám dojde coca-cola, ale žít byste tam nechtěli." Včerejší móda Jakým jazykem mluví a píše generace, která tuto definici přijímá? Britský univerzitní profesor David Crystal, jedna z největších autorit v oblasti moderní lingvistiky, se ve své nejnovější knize "Jazyk a internet" zabývá právě důsledky existence webu, elektronické pošty, SMS a podobných vymožeností pro vývoj jazyka, jeho slovní zásobu, stylistiku, vztah mezi mluvenou a psanou formou. Přestože se zabývá téměř výhradně angličtinou, některé z jeho závěrů lze aplikovat i u nás. Ty ostatní pak bezpochyby stojí za důkladné zamyšlení. Tvůrce webu Tim Berners-Lee, jehož David Crystal cituje hned v předmluvě své knihy, byl jedním z prvních, kdo postřehli a začali veřejně hlásat, že internet je spíše společenským než technickým vynálezem. Mění životní styl, zájmy a preference svých uživatelů. A přestože se stále ještě netýká lidstva jako celku, ale pouze bohaté a vzdělané menšiny, jejím prostřednictvím působí i na mnoho dalších lidí. Důležitým mechanismem takového působení je jazyk a jeho proměny. Nejviditelněji, ale také nejprchavěji se vliv internetu projevuje ve slovní zásobě. Módní slova a obraty jako "wired" (připojen; v přeneseném významu: v kontaktu, připraven k řešení problému) či "bandwidth" (doslova přenosová kapacita, metaforicky schopnost řešit problém, inteligence, dovednost), jejichž obsáhlou sbírku Crystal cituje, začínají rychle mizet z živého jazyka -- jednak proto, že takový je úděl každé módy, jednak i z toho důvodu, že po drastickém propadu akcií většiny internetových firem už počítačové termíny v běžné řeči nezní tak svěže a lákavě jako předtím. Podobně je tomu s "e-" v roli předpony (jako e-mail, e-byznys, čti elektronická pošta, elektronický byznys, ale i v mluvené češtině běžně uslyšíme "ímejl", "ébyznys"). Právě ona byla v několika posledních letech v angličtině snad nejčastěji používaným klišé. Dnes rychle mizí -- z reklamních textů i novinářského jazyka. Pohled zvenčí Trvalejší vliv má internet na styl psaného projevu. Ten se, obecně vzato, zjednodušuje a více připodobňuje mluvenému jazyku. Markantním příkladem, jejž David Crystal několikrát cituje, je příručka pro autory populárního časopisu Wired. K jejím základním doporučením patří držet se v co největší míře toho, jak mezi sebou lidé o technologiích skutečně mluví -- včetně lexikálních posunů a slangu. Jednou z bezprostředních příčin takového posunu je elektronická pošta -- navenek sice psané médium, o němž však většinou uvažujeme spíš jako o ekvivalentu telefonického hovoru. Podle toho pak i píšeme: rychle, nedbale, bez důrazu na formu, živě, jednoduše. Léta intenzivního mailování nemohou nezanechat stopy na veškerém písemném projevu uživatelů elektronické pošty -- podobně jako kdysi kultura častého psaní obsáhlých formálních dopisů tříbila styl a vyjadřovací dovednosti. Crystal věnuje velkou pozornost rozvíjející se etiketě -- souboru formálních i neformálních pravidel -- elektronické pošty i jiných internetových komunikačních nástrojů (<< chat>> , web, interaktivní hry). Zkoumá vztahy mezi těmito pravidly, možnostmi technologie a zásadami platnými obecně v každém jazykovém projevu. Dokumenty popisující "netiketu" cituje s vážností možná až neúměrnou jejich libovolnosti a prchavosti; lze si však představit, že pro lingvistu musí jít o fascinující materiál! V tom je možná jediný větší problém Crystalovy knihy: místy jde až příliš zřetelně o pohled zvenčí, ne zevnitř internetové komunity. Odstup, který tak autor získává, je sice jeho záměrům převážně ku prospěchu, platí za něj však ztrátou bezprostřednosti a výjimečně i proporcí: některým víceméně okrajovým jevům, jako jsou víceuživatelské interaktivní hry, věnuje snad až příliš mnoho pozornosti. Češi, mobily a zkratky Jazyky jinými než angličtinou se David Crystal zabývá jen okrajově, takže ponechává dostatek prostoru těm, kdo by chtěli jeho postřehy zobecnit a upravit např. pro češtinu. Materiálu ke zkoumání by jeho případní domácí následovníci měli najít dostatek, vždyť čeština je podle průzkumu, jejž Crystal cituje, dvanáctým nejpoužívanějším jazykem internetu. Ještě snazší by možná bylo začít češtinou v krátkých textových zprávách (SMS), neboť mobilní telefon používá dnes už neuvěřitelných 70 % Čechů. Malý displej telefonu a omezená délka zprávy vede podle Crystala k takovým jazykovým vynálezům jako "c%l" (cool -- dobrej, správnej, špica) nebo SWDYT (so what do you think -- tak co ty na to?). Dá se vůbec v češtině s něčím takovým soutěžit? A je o co stát? Podle Davida Crystala ano -- je o co stát. Vyznění jeho zajímavé knihy je plně optimistické, jazyk se nemá co bát, moderní technologie jej nemrzačí a nezplošťují, ale obohacují. Rychlý vývoj jazyka pod vlivem technologií pokládá za známku jazykové zralosti lidstva, výslovně uvádí, že tyto změny rozšiřují naše možnosti, aniž by nám ubíraly cokoli z toho, čím jsme v jazykové kultuře disponovali dříve. A navíc -- píše Crystal -- lze takový vývoj pomocí Internetu skvěle dokumentovat. Vedle pesimistů, k nimž patří -- když dojde na internet a podobné vymoženosti -- značná část intelektuálů, je Crystalův postoj osvěživě jiný a rozhodně stojí za zamyšlení i podrobné posouzení.