Právní postavení České tiskové kanceláře 

Česká tisková kancelář byla zřízena zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři jako právnická osoba, která nakládá s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé tiskové kanceláře. Ze zákona je oprávněna vlastními úkony nabývat práv a zavazovat se. ČTK je zapsána v obchodním rejstříku. Stát neodpovídá za závazky tiskové kanceláře a tisková kancelář neodpovídá za závazky státu. 

Tisková kancelář je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která nesmí ohrozit její poslání. Finančními zdroji tiskové kanceláře jsou příjmy z úplatného poskytování svých služeb, vyplývajících z hlavního předmětu činnosti, a dále příjmy z další podnikatelské činnosti. Tisková kancelář může dostat účelovou dotaci ze státního rozpočtu České republiky. Ta však nemůže být poskytnuta na krytí ztráty z hospodaření. Tisková kancelář nesmí provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani nesmí mít majetkovou účast na obchodním jmění fyzické nebo právnické osoby, která je provozuje. 

Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. Stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí. Tisková kancelář poskytuje za úplatu slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům i jiným právnickým a fyzickým osobám. Tisková kancelář zřizuje síť odboček, zpravodajů a spolupracovníků v České republice a v zahraničí. 

Zákon, který upravil takovéto postavení České tiskové kanceláře, nese známku doby, v níž vznikal a ve které byl schválen. Základním posláním tohoto zákona bylo podobně jako u zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase překlenout období dělení federativního státu a zachovat právní kontinuitu právních předchůdců těchto subjektů na území České republiky. 

To je také důvod, proč zákon obsahuje pouze nejnutnější a základní úpravu postavení této veřejnoprávní instituce. Vymezuje její právní postavení (právnická osoba), majetek (majetek převedený z původní ČTK a majetek nabytý z vlastního podnikání, popř. dotací), statutárního zástupce (ředitel), poslání kanceláře (poskytování objektivní a všestranné informace veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství s tím, že je poskytuje za úplatu) a dohlížecí orgán (rada). S obdobnou právní úpravou se setkáváme jak u České televize, tak u Českého rozhlasu. 

Nutno však podotknout, že zákon o České tiskové kanceláři obsahuje ustanovení, které zákony o ČT a ČRo neobsahují. Zákon o ČTK totiž předpokládá, že tisková kancelář zanikne převodem majetkových a jiných práv na jiný právní subjekt zvláštním zákonem nebo postupem podle zvláštního zákona. Blíže však zákon toto ustanovení nerozvádí. 

Z platné právní úpravy vyplývá, že ČTK je právnickou osobou ”sui generis”, která je zřízená zákonem. Na ČTK je nutné pohlížet jako na kterýkoli jiný podnikatelský subjekt, který se ve své činnosti řídí platnými právními předpisy, a to především občanským a obchodním zákoníkem a daňovými předpisy. Specifikou ČTK je však její poslání, které tuto právnickou osobu řadí mezi tzv. “veřejnoprávní subjekty”, a to především vedle ČT a ČRo. Tyto původně výhradně státní instituce, které realizovaly propagandu minulého režimu, se transformovaly do subjektů, které jsou na politické moci nezávislé, ale nadále si zachovávají úlohu při informování veřejnosti. Ze zákona musí však jít o informování objektivní a nezávislé (viz poznámka). 

Poznámka - Nebude v této souvislosti od věci připomenout si definici pojmu "informace", jak jej zná český právní řád. Zákon 81/1966 Sb., tiskový zákon označuje informace jako zprávy, údaje, fakta a názory, uveřejňované v periodickém tisku a v ostatních hromadných informačních prostředcích ve všech formách publicistiky. Objektivní informace je v souladu s definicí pojmu "objektivita, objektivní" -"shodný se skutečností" , ale také "nezaujatý, nestranný, neosobní", a je opakem "subjektivního"(=osobní, zaujatý). Informace všestranné a objektivní jsou potom z logiky věci takové informace, které jsou jen ve svém celku objektivní, uvážíme-li, že všestranností se rozumí i soubor několika subjektivních názorů, které jako celek tvoří objektivní informaci o sledované věci.