IV. PŘÍLOHY OSMDESÁT LET ČTK ČTK si v roce 1998 připomenula 80. výročí svého založení. Při této příležitosti byla uspořádána reprezentativní výstava fotografií z archivu ČTK pod názvem Zakázané dějiny. Výstava představila historii našeho státu na unikátních fotografiích, které byly z různých důvodů a v různých dobách zakázány, pozměňovány či manipulovány. Výstava se stala kulturní událostí podzimu roku 1998. Výstavní síň Ambit, kde byla výstava instalována, zaznamenala rekordní návštěvnost. Mimořádnou odezvu měla výstava i v médiích. Dobové fotografie rovněž přiblížily historii ČTK, která byla velmi dramatická a plná zvratů. Československá tisková kancelář vznikla 28. října 1918 z rozhodnutí předsednictva Národního výboru československého, tj. prozatímní vlády. Již následující den se na stránkách českého tisku objevují první zprávy se signaturou ČTK. V letech 1918 a 1919 buduje agentura své první odbočky. Jako první zahajuje činnost odbočka v Brně, následují Bratislava, Košice, Užhorod a další. Od konce roku 1919 používá ČTK pro styk pražského ústředí s filiálkami v krajích armádní vysílačku v Praze na Petříně, s jejíž pomocí distribuuje zprávy radiotelegraficky. Později si ČTK pronajala rozhlasovou stanici v Satalicích u Prahy a vysílala politické a komerční zprávy do odboček v několika desítkách radiofonických relací denně. V letech 1919 a 1920 uzavírá ČTK smlouvy s nejstaršími tiskovými agenturami - s německou Wolfovou agenturou, francouzským Havasem a britskou agenturou Reuter. O hospodaření agentury svědčí záznam, který uvádí, že v roce 1927 činily provozní náklady ČTK 7,4 miliónu korun a příjmy 5,7 miliónu korun. Schodek byl hrazen ze státní pokladny. Největší výnosy měla ČTK za domácí zpravodajství, zejména za předplatné burzovních zpráv. Na počátku 20. let se výdaje ČTK pohybovaly v rozmezí 4,2 až 6,9 miliónu korun. Koncem desetiletí tvořily náklady 6,6 až 6,8 miliónu a příjmy 5,0 až 5,8 miliónu korun. Od poloviny 20. let až do roku 1939 se agenturní zpravodajství pro rozhlas nejen připravuje v ČTK, ale na základě dohody uzavřené v roce 1925 mezi ČTK a Radiojournalem se přímo i vysílá z rozhlasového studia v budově ČTK. Z hlasatelny ČTK například 30.září 1938 přečetl úřední zprávu o mnichovském diktátu herec Zdeněk Štěpánek. Do nové budovy v Opletalově (tehdy Lűtzowově) ulici se ČTK stěhuje 28. září 1930. Po 15. březnu 1939 se v budově ČTK usídluje prozatímní německá služebna pro tisk. V letech 1939 až 1945 je na příkaz šéfa německého tiskového odboru zastaveno vysílání ČTK do ciziny, rozhlasové redakci je odňato hlášení zpráv a za druhé světové války nemá ČTK, přejmenovaná na Českou tiskovou kancelář, ani obrazové zpravodajství. Zahraniční zpravodajství vychází z německé agentury DNB, domácí se opírá o sdělení nacistických a protektorátních úřadů a protektorátní vlády. Dne 8. května 1945 kolem poledne vypuká v budově ČTK požár - jedna verze říká, že ho způsobila německá palba, druhá, že byl důsledkem individuálních německých náletů. Vyloučit nelze ani úmyslné založení. Požár budovu ČTK poškodil natolik, že v ní agentura dále nemohla působit. Nenahraditelnou ztrátou je zničení slovního archivu. V únoru 1948 je v ČTK zřízen akční výbor Národní fronty. Ten provádí kádrová a administrativní opatření, zaměstnanci se písemně zavazují k podpoře komunistické Gottwaldovy vlády, šéfredaktor Karel Kraus dává funkci k dispozici a na jeho místo přichází komunista Zdeněk Hrůša. Jedním z důsledků nové situace bylo zřízení politického sekretariátu, který v letech 1950-1951 rozhodoval o vydání každé zprávy. Od roku 1956 je ČTK vyčleněna z působnosti ministerstva kultury a stává se rozpočtovou organizací podřízenou předsednictvu vlády. V roce 1963 vznikají nakladatelství ČTK Pressfoto, které mělo mj. monopolní postavení na trhu pohlednic, a reklamní agentura Made in.../publicity/ s letitým monopolem na propagaci zahraničních výrobků a služeb v Československu. Činnost reklamní agentury v ČTK skončila v roce 1992. V roce 1966 dosahuje ČTK díky nezpravodajským aktivitám vyrovnaného rozpočtu. Ještě dva roky před tím musel být rozpočet agentury z třetiny dotován ze státní pokladny. Dne 20. srpna 1968 nesplnil zahraniční redaktor ČTK Jaroslav Lažanský příkaz tehdejšího ředitele ČTK Miroslava Sulka vyslat text tzv. žádosti nejmenovaných členů ÚV KSČ a některých ústavních činitelů o poskytnutí sovětské vojenské pomoci proti kontrarevolučním silám. Tento zvací dopis vydala až následující den agentura TASS z Moskvy. Další den obsazují budovu ČTK sovětští vojáci. V prosinci 1969 nastupuje do funkce ústředního ředitele ČTK Otakar Svěrčina. Jedním z jeho prvních kroků byla výměna vedení redakcí. Po prověrkách členů KSČ a ostatních pracovníků museli agenturu opustit ti, kteří se výrazně angažovali v roce 1968. Ve zpravodajství se začala důsledně prosazovat politika tzv. konsolidace a normalizace. V roce 1973 disponuje ČTK v zahraničí více než 40 stálými a místními zpravodaji a na základě dvoustranných dohod udržuje trvalé spojení s 62 tiskovými agenturami, institucemi a tiskovými úřady. V 70.letech patří ČTK v Československu k prvním organizacím, které začínají využívat počítače k jiným účelům než k počítání. V druhé polovině 80.let je uvedena do provozu Databanka zpravodajských informací. Bezprostředně po listopadu 1989 se v ČTK podobně jako v jiných médiích zvedá vlna odporu proti tehdejšímu režimu. V roce 1990 po nástupu ústředního ředitele ČTK Petra Uhla prošli všichni vedoucí pracovníci, redaktoři a zpravodajové agentury lustracemi, v jejichž důsledku agenturu opustila řada dosavadních zaměstnanců, kteří v předcházejících letech aktivně spolupracovali s StB. Na počátku 90.let má agentura ČTK 1700 zaměstnanců, z toho zhruba 1300 v Čechách a 400 na Slovensku. V roce 1992 je přijat zákon o České tiskové kanceláři, která tak dostává formu veřejnoprávní instituce. Československá tisková kancelář se rozděluje na českou a slovenskou část. Nastává období dalších změn, které ČTK přetvářejí do dnešní podoby.