1998. ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY ČESKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE ÚVOD Právní postavení České tiskové kanceláře Česká tisková kancelář byla zřízena zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři jako právnická osoba, která nakládá s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé tiskové kanceláře. Ze zákona je oprávněna vlastními úkony nabývat práv a zavazovat se. ČTK je zapsána v obchodním rejstříku. Stát neodpovídá za závazky tiskové kanceláře a tisková kancelář neodpovídá za závazky státu. Tisková kancelář je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která nesmí ohrozit její poslání. Finančními zdroji tiskové kanceláře jsou příjmy z úplatného poskytování svých služeb, vyplývajících z hlavního předmětu činnosti, a dále příjmy z další podnikatelské činnosti. Tisková kancelář může dostat účelovou dotaci ze státního rozpočtu České republiky. Ta však nemůže být poskytnuta na krytí ztráty z hospodaření. Tisková kancelář nesmí provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani nesmí mít majetkovou účast na obchodním jmění fyzické nebo právnické osoby, která je provozuje. Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. Stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí. Tisková kancelář poskytuje za úplatu slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům i jiným právnickým a fyzickým osobám. Tisková kancelář zřizuje síť odboček, zpravodajů a spolupracovníků v České republice a v zahraničí. Zákon, který upravil takovéto postavení České tiskové kanceláře, nese známku doby, v níž vznikal a ve které byl schválen. Základním posláním tohoto zákona bylo podobně jako u zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase překlenout období dělení federativního státu a zachovat právní kontinuitu právních předchůdců těchto subjektů na území České republiky. To je také důvod, proč zákon obsahuje pouze nejnutnější a základní úpravu postavení této veřejnoprávní instituce. Vymezuje její právní postavení (právnická osoba), majetek (majetek převedený z původní ČTK a majetek nabytý z vlastního podnikání, popř. dotací), statutárního zástupce (ředitel), poslání kanceláře (poskytování objektivní a všestranné informace veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství s tím, že je poskytuje za úplatu) a dohlížecí orgán (rada). S obdobnou právní úpravou se setkáváme jak u České televize, tak u Českého rozhlasu. Nutno však podotknout, že zákon o České tiskové kanceláři obsahuje ustanovení, které zákony o ČT a ČRo neobsahují. Zákon o ČTK totiž předpokládá, že tisková kancelář zanikne převodem majetkových a jiných práv na jiný právní subjekt zvláštním zákonem nebo postupem podle zvláštního zákona. Blíže však zákon toto ustanovení nerozvádí. Z platné právní úpravy vyplývá, že ČTK je právnickou osobou ”sui generis”, která je zřízená zákonem. Na ČTK je nutné pohlížet jako na kterýkoli jiný podnikatelský subjekt, který se ve své činnosti řídí platnými právními předpisy, a to především občanským a obchodním zákoníkem a daňovými předpisy. Specifikou ČTK je však její poslání, které tuto právnickou osobu řadí mezi tzv. “veřejnoprávní subjekty”, a to především vedle ČT a ČRo. Tyto původně výhradně státní instituce, které realizovaly propagandu minulého režimu, se transformovaly do subjektů, které jsou na politické moci nezávislé, ale nadále si zachovávají úlohu při informování veřejnosti. Ze zákona musí však jít o informování objektivní a nezávislé (viz poznámka). Poznámka - Nebude v této souvislosti od věci připomenout si definici pojmu "informace", jak jej zná český právní řád. Zákon 81/1966 Sb., tiskový zákon označuje informace jako zprávy, údaje, fakta a názory, uveřejňované v periodickém tisku a v ostatních hromadných informačních prostředcích ve všech formách publicistiky. Objektivní informace je v souladu s definicí pojmu "objektivita, objektivní" -"shodný se skutečností" , ale také "nezaujatý, nestranný, neosobní", a je opakem "subjektivního"(=osobní, zaujatý). Informace všestranné a objektivní jsou potom z logiky věci takové informace, které jsou jen ve svém celku objektivní, uvážíme-li, že všestranností se rozumí i soubor několika subjektivních názorů, které jako celek tvoří objektivní informaci o sledované věci. Právní postavení Rady České tiskové kanceláře Postavení Rady ČTK je dáno §§ 4 -8 zákona o České tiskové kanceláři. Jedná se o sedmičlenný orgán, zřízený zákonem pro uplatňování práva veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře. Do jeho působnosti patří především dohled nad důsledným plněním poslání ČTK, kterým je, jak uvedeno výše, poskytování objektivních a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. K této kompetenci patří také rozhodování o stížnostech, týkajících se činnosti tiskové kanceláře. Rada dále plní úkoly vyplývající z podstaty její existence jako dozorčího orgánu svého druhu. Jmenuje a odvolává generálního ředitele, rozhoduje o stížnostech, které jsou na něj podány, schvaluje rozpočet a závěrečný účet a na návrh generálního ředitele schvaluje Statut agentury. V případě, že jsou ČTK poskytnuty dotace ze státního rozpočtu, kontroluje Rada jejich využití. Členové Rady jsou voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu pěti let, a to maximálně na dvě po sobě jdoucí období. Jsou sněmovně odpovědni ze své činnosti a sněmovna rovněž rozhoduje o výši odměny, která za výkon této veřejné funkce členům Rady přísluší. Financování činnosti Rady jde plně k tíži tiskové kanceláře. Poslanecké sněmovně předkládá Rada každoročně zprávu o činnosti a hospodaření ČTK. Člen Rady ČTK má poměrně přesně a přísně vymezenu neslučitelnost některých činností s výkonem funkce. Nesmí být poslancem, ministrem nebo náměstkem ministra, nesmí mít žádnou funkci v politické straně, ani nesmí působit ve prospěch politické strany, čímž má být zajištěna jeho politická nezávislost. Jeho nezávislost odborná je zajišťována zákazem členství v orgánech společností, provozujících hromadné sdělovací prostředky, člen Rady ani osoba jemu blízká nesmí mít žádný zájem na provozování hromadného sdělovacího prostředku, a to ani takový, který by byl dán pracovně právním vztahem. Poslanecká sněmovna odvolá jednotlivého člena Rady např. v případě, že dojde k porušení výše popsané neslučitelnosti. Radu jako celek potom může odvolat, nedbá-li tato poslání tiskové kanceláře a zanedbá své povinnosti dané zákonem. Rada může být odvolána také, pokud nepředloží sněmovně výroční zprávu nebo pokud sněmovna během šesti měsíců opakovaně konstatuje, že tisková kancelář neposkytuje objektivní a všestranné informace. ZÁKON 517/1992 Sb., O ČESKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘI ZÁKON České národní rady ze dne 21. října 1992 o České tiskové kanceláři Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 (1) Zřizuje se Česká tisková kancelář (dále jen "tisková kancelář) se sídlem v Praze. Tisková kancelář zanikne převodem majetkových a jiných práv podle odstavce 2. (2) Tisková kancelář je právnickou osobou, která nakládá s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé tiskové kanceláře, (viz poznámka č.1) a to do doby převodu všech majetkových a jiných práv tiskové kanceláře na jiný právní subjekt zvláštním zákonem nebo postupem podle zvláštního zákona. Tisková kancelář vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. Tisková kancelář se zapisuje do obchodního rejstříku. Tisková kancelář používá zkratku ČTK. (3) Stát neodpovídá za závazky tiskové kanceláře a tisková kancelář neodpovídá za závazky státu. ------------------------------------------------------------------- Poznámka č.1 : § 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků. § 2 (1) Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. (2) Tisková kancelář poskytuje službu veřejnosti šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. (3) Stejnou službu poskytuje tisková kancelář i do zahraničí. § 3 (1) Tisková kancelář poskytuje za úplatu slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům i jiným právnickým a fyzickým osobám. (2) Tisková kancelář zřizuje síť odboček, zpravodajů a spolupracovníků v České republice a v zahraničí. (3) Tisková kancelář je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která nesmí ohrozit její poslání. (4) Tisková kancelář nesmí provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani nesmí mít majetkovou účast (viz poznámka č.2) na obchodním jmění fyzické nebo právnické osoby, která je provozuje. ----------------------------------------------------------------- Poznámka č.2 : § 6 a 61 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 4 (1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře, je Rada tiskové kanceláře (dále jen "Rada"). Rada má sedm členů. Členy Rady volí a odvolává Česká národní rada. (2) Členové rady jsou voleni na funkční období pěti let, a to i opětovně. V takovém případě však ne na více než na dvě po sobě jdoucí funkční období. (3) Rada je ze své činnosti odpovědná České národní radě. (4) Členství v Radě je veřejnou funkcí. (viz poznámka č.3) V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady odměna, jejíž výši určí svým usnesením Česká národní rada. (5) Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho. ------------------------------------------------------------------ Poznámka č.3 : § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 451/1992 Sb.). § 5 (1) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí poslance, předsedy nebo místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jejich náměstků. (2) Člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo v politických hnutích ani nesmí působit v jejich prospěch při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem orgánů společnosti, které provozují hromadné sdělovací prostředky, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. Člen Rady nebo osoby jemu blízké (viz poznámka č.4) nesmějí mít žádný finanční zájem na provozování hromadných sdělovacích prostředků daný vlastnictvím či pracovněprávním vztahem. ------------------------------------------------------------------ Poznámka č.4 : § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.). § 6 (1) Členství v Radě zaniká: a) uplynutím funkčního období, b) odstoupením z funkce, c) odvoláním z funkce, d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, e) úmrtím. (2) Česká národní rada člena Rady z funkce odvolá: a) zaniknou-li předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 5 tohoto zákona, b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, c) nevykonává-li řádně po dobu více než šesti měsíců svou funkci. (3) Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada opakovaně své působnosti podle § 8 odst. 1 písm. a), b) a c), § 8 odst. 2 tohoto zákona, a nebo konstatuje-li Česká národní rada v průběhu šesti měsíců svými usneseními opakovaně, že tisková kancelář neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona. § 7 (1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do 30 dnů od začátku funkčního období. (2) Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. § 8 (1) Do působnosti Rady náleží: a) dbát na důsledné plnění poslání tiskové kanceláře, b) jmenovat a odvolávat generálního ředitele (dále jen "ředitel"), c) schvalovat rozpočet a závěrečný účet tiskové kanceláře, d) schvalovat na návrh ředitele Statut tiskové kanceláře, který zejména upraví organizační členění, e) rozhodovat o stížnostech týkajících se ředitele, f) rozhodovat o stížnostech týkajících se činnosti tiskové kanceláře, g) dohlížet na využití účelových dotací dle § 10 odst. 2 tohoto zákona. (2) Rada předkládá České národní radě výroční zprávu o činnosti a hospodaření tiskové kanceláře. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu. (3) Náklady na činnost Rady a odměny jejích členů se hradí z prostředků tiskové kanceláře. § 9 (1) Statutárním orgánem tiskové kanceláře je ředitel. Jeho funkce je neslučitelná s funkcemi uvedenými v § 5 tohoto zákona. Ředitel nemůže být členem Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejího zasedání. (2) Ředitel je jmenován Radou na funkční období šesti let. (3) Ředitel může být Radou odvolán tajným hlasováním před uplynutím funkčního období, vysloví-li se pro jeho odvolání alespoň pět členů Rady. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele. § 10 (1) Finančními zdroji tiskové kanceláře jsou příjmy z úplatného poskytování svých služeb, vyplývajících z hlavního předmětu činnosti, a dále příjmy z další podnikatelské činnosti. (2) Tisková kancelář může dostat účelovou dotaci ze státního rozpočtu České republiky, která však nemůže být poskytnuta na krytí ztráty z hospodaření. § 11 Pro účely tohoto zákona se rozumí Československou tiskovou kanceláří České republiky dle zákona č. 123/1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, tisková kancelář dle tohoto zákona. § 12 (1) Ode dne účinnosti tohoto zákona do zvolení prozatímního ředitele je statutárním orgánem tiskové kanceláře ministr kultury České republiky. (2) Do doby jmenování ředitele je statutárním orgánem tiskové kanceláře prozatímní ředitel, kterého zvolí Česká národní rada nejpozději do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Členy Rady zvolí Česká národní rada nejpozději do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. § 13 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1992. (2) Ustanovení § 3 odst. 4 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. (3) Tento zákon pozbývá účinnosti dnem zániku tiskové kanceláře podle § 1 odst. 1 tohoto zákona. Uhde v.r. Klaus v.r. S T A T U T České tiskové kanceláře Tento statut se vydává na základě zákona České národní rady č. 517/1992 Sb. o České tiskové kanceláři. Základní ustanovení Článek 1 Název, sídlo Česká tisková kancelář, povolená zkratka ČTK. Cizojazyčné názvy - anglicky: Czech News Agency - německy: Tschechische Presseagentur - francouzsky: Agence de Presse Tcheque Česká tisková kancelář sídlí v hlavním městě ČR v Praze. Článek 2 Emblém Česká tisková kancelář používá emblém – symbol zeměkoule, ve které je nápis ČTK. Tato značka je chráněna zapsanou ochrannou známkou v Úřad průmyslového vlastnictví v Praze. Článek 3 Postavení Česká tisková kancelář byla zřízena ke dni 15. listopadu 1992 zákonem ČNR č. 517/1992 Sb. ČTK je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku, která nabývá práv a zavazuje se vlastními úkony. Stát neodpovídá za závazky ČTK a ČTK neodpovídá za závazky státu. Článek 4 Majetek Česká tisková kancelář hospodaří a nakládá s vlastním majetkem, který nabyla: na základě delimitačního protokolu ze dne 20. listopadu 1992 převodem majetku z Československé tiskové kanceláře, vlastní činností, z jiných zdrojů. Článek 5 Poslání České tiskové kanceláře Posláním ČTK je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Tuto službu veřejnosti v ČR i v zahraničí poskytuje ČTK šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. ČTK zřizuje ke splnění svého poslání síť odboček, zpravodajů a spolupracovníků v České republice a v zahraničí a vytváří archívní fondy. Slovní a obrazové zpravodajství ostatním hromadným sdělovacím prostředkům a jiným právnickým a fyzickým osobám poskytuje ČTK za úplatu. Za podmínek stanovených právními předpisy je ČTK oprávněna vykonávat vedle svého hlavního poslání podnikatelskou činnost. Článek 6 Nezávislost zpravodajství ČTK Zpravodajství České tiskové kanceláře nesmí působit ve prospěch žádné politické, náboženské, hospodářské nebo jiné zájmové skupiny ani proti nim. Základními požadavky, které musí zpravodajství splňovat, jsou nestrannost a přesnost. Česká tisková kancelář je při tvorbě a distribuci svého zpravodajství svobodná a nezávislá. Do obsahu zpravodajství mohou jiné subjekty zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích. Článek 7 Právo veřejnosti na kontrolu Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře, je Rada tiskové kanceláře (dále jen “Rada”). Poslání a postavení Rady určuje zákon ČNR č. 517/1992 Sb. o České tiskové kanceláři. Článek 8 Zásady organizace Statutárním orgánem ČTK je generální ředitel, který je ze své činnosti odpovědný Radě. Je jmenován Radou na funkční období šesti let. Generální ředitel se zapisuje do obchodního rejstříku. Generální ředitel určí pro případ své nepřítomnosti svého zástupce z vedoucích pracovníků, kteří mu jsou přímo podřízení. Zároveň stanoví rozsah jeho pravomocí. Zástupce se zapisuje do obchodního rejstříku. Základ organizační struktury tvoří tyto útvary: a/ Úsek slovního zpravodajství b/ Úsek obrazového zpravodajství c/ Ekonomický úsek d/ Obchodní úsek e/ Telekomunikační úsek f/ ostatní útvary přímo podřízené generálnímu řediteli. Stálým poradním orgánem generálního ředitele je grémium. Jeho členy jmenuje a odvolává generální ředitel. Podrobnou organizační strukturu a rozsah oprávnění vedoucích pracovníků činit jménem ČTK právní úkony stanoví organizační řád ČTK. Článek 9 Postavení zaměstnanců ČTK Zaměstnanci ČTK naplňují poslání České tiskové kanceláře. Je nepřípustné, aby se případná příslušnost zaměstnanců k politickým nebo jiným skupinám, jejich názorová orientace nebo přesvědčení projevovaly jakýmkoli způsobem v jejich pracovní činnosti nebo ve výsledcích jejich práce. stávající znění Generální ředitel a vedoucí pracovníci ČTK v přímé řídící působnosti generálního ředitele po dobu výkonu funkce nesmějí zastávat funkce v politických stranách politických hnutích a nesmějí se podílet na podnikání takových společností, jejichž předmět činnosti se kryje s předmětem činnosti ČTK, nebo které působí v těch oblastech, kde by mohlo dojít ke střetu zájmů. Nesmí být členy orgánů těchto společností. Organizační řád ČTK může tato omezení rozšířit i na další zaměstnance. navrhované znění Generální ředitel a vedoucí pracovníci ČTK v přímé řídící působnosti generálního ředitele po dobu výkonu funkce nesmějí zastávat funkce v politických stranách a politických hnutích a nesmějí se formou přímé osobní účasti podílet na podnikání takových společností, jejichž předmět činnosti se kryje s předmětem činnosti ČTK, nebo které působí v těch oblastech, kde by mohlo dojít ke střetu zájmů. Nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, s výjimkou právnické osoby, na jejímž podnikání se účastní ČTK. Organizační řád ČTK může tato omezení rozšířit i na další zaměstnance. Článek 10 Hospodaření ČTK Česká tisková kancelář hospodaří s vlastním majetkem podle vnitřně stanovených pravidel při respektování zásad hospodárnosti a účelnosti vynakládaných finančních prostředků. Česká tisková kancelář může svůj majetek využívat k podnikatelské činnosti nebo se svými vklady podílet na podnikání jiných osob za podmínek stanovených právními předpisy. Česká tisková kancelář sestavuje vlastní plány a rozpočty. Výnosy z vlastní podnikatelské činnosti používá v rámci předmětu činnosti zapsaného v obchodním rejstříku. Rozpočet a závěrečný účet předkládá Česká tisková kancelář ke schválení Radě. Článek 11 Závěrečná ustanovení Tento statut stejně jako jeho změny podléhají schválení Radou České tiskové kanceláře. Statut nabývá účinnosti dnem schválení Radou. V Praze dne 27.1.1994 JUDr. Milan S t i b r a l generální ředitel ČTK Tento statut byl schválen Radou ČTK dne 27.1.1994 JUDr. Zdeňka Hůlová předsedkyně Rady ČTK JEDNACÍ ŘÁD RADY ČESKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE úplné znění Rada České tiskové kanceláře (dále jen “Rada”) je ze zákona orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře. Dbá na důsledné plnění poslání tiskové kanceláře, které spočívá v poskytování objektivních a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů šířením slovního a obrazového zpravodajství z České republiky a ze zahraničí. Podle § 7 zákona ČNR č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, Rada přijala tento J E D N A C Í Ř Á D HLAVA PRVNÍ Článek 1 Základní ustanovení Sídlem Rady je Praha. Členství v Radě je veřejnou funkcí. Členové Rady jsou povinni zachovávat mlčenlivost o průběhu jednání Rady, jakož i o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s plněním funkce. Při styku s veřejností jsou vázáni usneseními Rady. Nastanou-li okolnosti, které nejsou předvídány tímto jednacím řádem, určí Rada způsob a postup svého jednání hlasováním. HLAVA DRUHÁ Článek II Orgány Rady Orgány Rady jsou předseda a místopředseda Rady. Pro řešení dílčích odborných problémů může Rada vytvářet stálé nebo příležitostné komise. Článek III Předseda Rady a) zastupuje Radu navenek a obrací se jejím jménem na generálního ředitele ČTK b) svolává a řídí zasedání Rady c) řídí činnost Rady a pověřuje její členy konkrétními úkoly d) řídí sekretariát Rady e) je tiskovým mluvčím Rady, členové Rady mohou vyjadřovat pouze svá osobní stanoviska Nemůže-li předseda Rady z jakéhokoliv důvodu plnit své úkoly, zastupuje ho ve funkci místopředseda Rady. Článek IV Volba orgánů Rady Předseda a místopředseda Rady jsou voleni za přítomnosti všech členů Rady, a to tajným hlasováním. Navržení kandidáti musí se svou kandidaturou projevit souhlas. Hlasování se účastní i navržení kandidáti. Ke zvolení je třeba nadpoloviční většiny hlasů. Volen je nejprve předseda Rady. Při jeho volbě řídí zasedání nejstarší z těch členů Rady, kteří nejsou na tuto funkci kandidováni. Po svém zvolení se předseda ujímá funkce a dále řídí zasedání Rady. Předseda a místopředseda Rady jsou voleni na funkční období jednoho roku, a to i opětovně. V průběhu funkčního období mohou být odvoláni, a to i jednotlivě, vysloví-li se pro odvolání nadpoloviční většina všech členů Rady. Své funkce se mohou rovněž vzdát. HLAVA TŘETÍ Článek V Zasedání Rady Rada zasedá podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc. Místem zasedání Rady je Praha. Rada se může podle okolností dohodnout na jiném místě zasedání. Předseda je povinen svolat mimořádné zasedání, požádají-li o to nejméně tři členové Rady. Zasedání jsou neveřejná, pokud Rada nerozhodne jinak. Generální ředitel ČTK (dále jen “ředitel ČTK") má právo zúčastňovat se zasedání Rady s výjimkou projednávání otázky jmenování či odvolání ředitele ČTK a stížnost na jeho činnost. Ředitel ČTK není oprávněn hlasovat. Článek VI Průběh zasedání Průběh zasedání řídí předsedající podle programu schváleného Radou. Rada je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. To neplatí pro volbu orgánů Rady (čl. IV) a pro jmenování ředitele ČTK (čl. VIII, odst. 2 a 3). Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech členů. To neplatí pro jmenování a odvolávání ředitele ČTK (čl. VIII, odst. 2 a 3). Nemůže-li se člen Rady z vážných důvodů osobně zúčastnit hlasování v Radě, může tak učinit písemně, faxem nebo telefonickým sdělením sekretariátu Rady. Takové hlasování musí být k dispozici na zasedání Rady, na němž se o věci rozhoduje. Při jmenování a odvolávání ředitele ČTK je náhradní hlasování vyloučeno. O průběhu zasedání Rady se pořídí zápis. Zápis vyhotovuje podle možností sekretář nebo určený člen Rady, kterému za to přísluší odměna ve výši stanovené Radou. Zápis ověřuje svým podpisem předsedající nebo jeden z členů Rady, přítomných na zasedání Rady. Originál zápisu včetně prezenční listiny se uloží v sekretariátu Rady. Článek VII Výroční zasedání Rady Výroční zasedání se koná jedenkrát do roka. Úkolem výročního zasedání je především zhodnocení činnosti orgánů Rady na příští funkční období a projednání výroční zprávy o činnosti a hospodaření ČTK. HLAVA ČTVRTÁ Článek VIII Působnost Rady Působnost Rady je stanovena § 8 zákona ČNR č. 517/1992 Sb., o ČTK. Rada dále stanoví plat generálního ředitele a zaujímá stanovisko k zatížení nebo pronájmu nemovitostí na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitosti. Při jmenování ředitele ČTK postupuje Rada následujícím způsobem: ředitel je jmenován na základě výběrového řízení, nerozhodne-li Rada jinak. Pro výběrové řízení stanoví Rada kritéria, s jejichž obsahem seznámí přiměřeným způsobem veřejnost. Součástí oznámení je datum uzávěrky přihlášek k výběrovému řízení: rozhoduje přitom datum podání přihlášky. Na přihlášky, které Rada obdrží po tomto datu, nebude brán zřetel. Po uzávěrce pozve Rada přihlášené uchazeče k individuálním slyšením ve stanoveném termínu. Nedostaví-li se uchazeč ve stanoveném termínu, hledí se na něj, jako by přihlášku nepodal. Ředitel je jmenován na základě výsledků tajného hlasování, vysloví-li se pro jeho jmenování alespoň pět členů Rady. Nezíská-li žádný kandidát předepsaný počet hlasů v prvním kole, proběhne následně ihned druhé kolo. Ve druhém kole tajného hlasování postačí ke jmenování ředitele získání nadpoloviční většiny hlasů všech členů Rady. Dnem jmenování ředitele je odvolán prozatímní ředitel ČTK. Při odvolání ředitele ČTK postupuje Rada podle § 5, odst. 3 zákona o ČTK. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele. Článek IX Sekretariát Rady K zajištění svého chodu a činnosti Rada zřizuje sekretariát. Za činnost sekretariátu odpovídá sekretář, přijímaný na základě usnesení Rady. Sekretáře řídí předseda Rady. Sekretář připravuje zasedání Rady, obstarává a zpracovává podklady pro její jednání a odpovídá za vedení administrativy Rady. Podrobný obsah a rozsah činnosti sekretáře stanoví popis práce, který je přílohou jeho pracovní smlouvy. Sekretář a popřípadě i další zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu k ČTK. Výši platu stanoví Rada. Činnost sekretariátu je hrazena v rámci rozpočtu Rady z prostředku ČTK. HLAVA PÁTÁ Článek X Účinnost Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem 31. května 1993. Jednací řád byl změněn usnesením Rady ze dne 7. července 1993, které nabylo účinnosti dne 8. července 1993, usnesením Rady ze dne 13. září 1993, které nabylo účinnosti 14. září 1993, usnesením Rady ze dne 14. února 1994, které nabylo účinnosti dne 15. února 1994 a usnesením Rady ze dne 31. 8. 1998 , které nabylo účinnosti dne 1. 9. 1998. Úplné znění jednacího řádu bylo vyhlášeno dne 23. dubna 1999. předseda Rady ČTK SROVNÁNÍ AGENTUR MTI, PAP A ČTK Vývoj agentur MTI, PAP a ČTK byl v uplynulých desetiletích velmi podobný. Agentura PAP byla založena stejně jako ČTK v roce 1918, agentura MTI datuje počátek svého vzniku do roku 1880. Tyto agentury se ocitly v roce 1989 na stejné startovní čáře ve stejné podobě. Jak je všeobecně známo, šlo o mohutné propagandistické stroje, jejichž činnost byla velmi vydatně dotována státem. Agentury měly rozsáhlé sítě zahraničních zpravodajů a snažily se uplatnit své informace i v zahraničí. ČTK např. vysílala ve čtyřech jazycích, do zemí východní i západní Evropy i do zemí Afriky a Latinské Ameriky. Tyto agentury zaměstnávaly shodně kolem 1 800 pracovníků. Zpravodajství médiím se dodávalo za symbolické ceny. Žily z dotací a příjmů z vedlejších pseudopodnikatelských aktivit. Měly vlastní vydavatelství a tiskárny či jiné podniky (hospodářské jednotky), které dosahovaly zisků díky výsadám, které jim byly poskytnuty státem. Společnými znaky všech tří agentur byly mimořádně vysoké stavy zaměstnanců, odtrženost od ekonomické reality a především tvorba produkce, která neměla téměř nic společného se skutečnými potřebami odběratelů. Z toho pak vyplývá, jak hlubokými změnami musely a ještě musejí tyto agentury projít, aby se dokázaly postavit na vlastní nohy. Vývoj po roce 1989 je ve všech třech agenturách podobný v tom, že řadu let procházejí transformací a hledají svou novou podobu. Společným jmenovatelem je velká determinovanost agentur a jejich managementů vnějším prostředím. Na politické situaci ve státě, na rozložení politických sil v parlamentech, pak záleží aktivita či pasivita a ideové směry uplatňované v přípravě transformačních zákonů. ČTK měla paradoxně to štěstí, že v souvislosti s rozpadem federace byl přijat již v roce 1992 nový zákon o ČTK, který agenturu transformoval do dnešní veřejnoprávní podoby. PAP a MTI takové štěstí neměly a zůstaly až do roku 1997, resp. 1998 státními institucemi. Redaktoři těchto agentur byli státními zaměstnanci, což se mj. projevovalo i v tom, že podléhali platovým tarifům platným pro státní úředníky. Agentury pak v úrovni platů nemohly konkurovat nově vzniklým soukromým médiím a ztrácely své nejschopnější zaměstnance. Státní forma těchto agentur také přinášela časté změny osob ve funkcích generálních ředitelů. V závislosti na výměnách politických garnitur či v souvislosti s transformací se od roku 1993 v agentuře PAP vystřídali čtyři prezidenti (tj. generální ředitelé), v agentuře MTI rovněž čtyři. Každá takováto změna samozřejmě přinesla určitou obměnu personálu, především ve vrcholových funkcích. V MTI např. došlo po nástupu nového generálního ředitele v roce 1998 k totální výměně všech vrcholových vedoucích a všech vedoucích na úrovni jednotlivých redakcí. I v agentuře PAP došlo po nástupu nového prezidenta v roce 1997 k masivní obměně vedoucích pracovníků včetně technického a opakovaně obchodního ředitele. Důsledkem pak jsou permanentní otřesy, ztráta kontinuity, nemožnost vytvořit dlouhodobou strategii rozvoje agentury. Dalším rysem, který odlišuje ČTK od agentur MTI a PAP, je závislost na státních dotacích. MTI i PAP jsou státem značně dotovány a zdá se, že jsou s touto skutečností srozuměny. To samozřejmě výrazně ovlivňuje nejen hospodaření těchto agentur, ale především pohled na efektivitu práce, na kvalitu produkce a na vztahy se zákazníky. Postoj k dotacím je samozřejmě lakmusovým papírkem, který odhaluje charakter a postavení agentury. Dlužno však podotknout, že dotovány jsou i některé západní agentury. Zdá se, že společným jmenovatelem všech dotovaných agentur jsou hospodářské a rozvojové problémy. Agentura MTI MTI v uplynulých letech rovněž drasticky snížila stav svých zaměstnanců. V roce 1999 jich má 420. Z toho je 180 novinářů a 240 ostatních profesí. Má celkem 13 zahraničních zpravodajů, mj. i v Bělehradě, Bukurešti, Římě a Kyjevě, tedy v místech, kde ČTK své odbočky zrušila v letech 1992 až 1994. Velikost (a nákladnost) sítě zahraničních zpravodajů je po řadu let velkým problémem MTI. Po dlouhých diskusích byla např. zrušena odbočka MTI v Japonsku. MTI má vlastní moderní budovu, jejíž část pronajímá dalším firmám. V minulých letech převedla některé své aktivity do samostatných hospodářských jednotek. Jde o obchodní fotolaboratoře, které zhotovují i reklamní materiály, a dceřinou akciovou společnost pro ekonomické zpravodajství MTI – Eco. Tyto aktivity však dle dostupných informací nepřinášejí zisk. MTI má po řadu let vážné hospodářské problémy a je značně zadlužena. Pobírá od státu dotace, které v roce 1999 představují 45 % celkového rozpočtu agentury. Agentura byla zákonem z roku 1996 změněna ze státního podniku ve veřejnoprávní akciovou společnost. Vlastníkem jediné vydané akcie společnosti je parlament. Po přijetí tohoto zákona trvalo zhruba rok než byl jmenován nový generální ředitel a agentura byla řízena pověřeným generálním ředitelem. Zákon o MTI stanoví agentuře řadu veřejnoprávních povinností a počítá s dotováním agentury i v budoucnu. Zákon zavádí poměrně složitou konstrukci kontroly agentury. Do života (např. jmenování generálního ředitele, kontroly apod.) agentury může zasahovat celkem sedm externích politických i nepolitických subjektů. O stížnostech na zpravodajství agentury rozhoduje např. instituce (rada) pro televizní a rozhlasové vysílání. Legislativní koncepce přibližuje tiskovou agenturu k elektronickým veřejnoprávním médiím i v jiných ohledech. To pak zapadá do celkové koncepce maďarské mediální legislativy. V podrobnostech odkazuji na zákon o MTI, který jsem zařadil do materiálu “Statuty evropských tiskových agentur”. Vedení MTI připravuje od roku 1998 novou strategii rozvoje agentury. Ke spolupráci byli přizváni externí odborníci, mj. i z budapešťské univerzity. Práce na strategii by měly být dokončeny v roce 1999. Agentura PAP PAP má v současné době 380 zaměstnanců, z toho 222 novinářů a 158 ostatních profesí. Celkem má deset zahraničních zpravodajů, mj. i v Římě, Kyjevě, Minsku a Vilniusu. Agentura PAP nevlastní budovu, ve které sídlí její ústředí, což jí způsobuje značné problémy. Agentura dostala od vlastníka budovy výpověď a do dvou let se musí vystěhovat. PAP má již dlouhou dobu ekonomické problémy a je zadlužena. Pobírá dotace od státu, které představují asi 30 % rozpočtu. PAP začíná od roku 1998 znovu budovat vlastní ekonomický servis. Počátkem devadesátých let vložila tehdejší ekonomickou redakci (servis) do společného podniku s jistou americkou firmou a tím vlastně ekonomické zpravodajství ztratila. Na trhu v Polsku je velmi aktivní agentura Reuters, která zde vysílá servis v polštině. PAP se snaží být aktivní na Internetu. Vydává mj. internetový průběžník, nikoliv však v takovém rozsahu jako ČTK. V roce 1997 byla agentura změněna ve veřejnoprávní akciovou společnost ve vlastnictví státu, u níž funkci vlastníka dočasně vykonává ministerstvo financí. Zákon počítá s budoucí privatizací agentury s tím, že stát si ponechá 51 % akcií. Závěry Na uvedených příkladech ze zahraničí lze demonstrovat obtížnost transformace bývalých státních agentur. Charakteristickým rysem je skutečnost, že stát se zpravidla nerad vzdává vlastnictví tiskové agentury, hledá však zvláštní způsoby řešení, ve kterých by skloubil komerční povahu činnosti agentury a deklaroval její svébytnost a nezávislost, to však pod určitou kontrolou. Oba zmíněné zákony přinesou agenturám, jichž se týkají, v budoucnu problémy. MTI se nebude moci postavit na vlastní nohy, agentura PAP bude sotva zprivatizována a bude asi dále ovládána výkonnou složkou státní moci. Deklarovaný horizont privatizace (do dvou let po přijetí zákona) je koneckonců stejně naprosto nereálný. ČTK se nachází dnes již v odlišné situaci. Důvodů je celá řada. Za hlavní však považuji včasnou transformaci agentury do podoby veřejnoprávní instituce, liberální podobu zákona o ČTK, solidní majetkovou základnu agentury a především mimořádně obětavou práci týmu, který agenturu táhne kupředu. Odhaduji, že náskok ČTK pokud jde o celkovou úroveň práce, rozsah produkce, způsob řízení, osvojení si nových technologií, zpracování rozvojových programů a strategických koncepcí představuje v porovnání s MTI a PAP asi tři, možná více, let. Milan Stibral březen 1999 MOŽNOSTI TRANSFORMACE ČTK Je poměrně velmi obtížné v době, kdy dochází na trhu s informacemi k revolučním změnám ve způsobu a rychlosti poskytování informací především s ohledem na zavádění nejnovějších informačních technologií, najít nejvhodnější cestu pro transformaci tiskové agentury. Bylo by krajně nezodpovědné vůči ČTK, vzhledem k jejímu stabilnímu a prestižnímu postavení na trhu informací, tuto cestu nehledat. Současně je ale nutné najít takový model agentury, který bude v nadcházejícím informačním věku životaschopný. Je nutné si uvědomit, že ČTK je prosperující podnik, který je efektivně řízen. Jeho prestiž a postavení na domácím trhu nikdo nezpochybňuje. Nabízí se tedy otázka, proč vlastně transformovat ČTK? Existuje vůbec relevantní důvod hledat možnosti její transformace a vyslat ekonomicky a právně relativně stabilizovanou ČTK na cestu přerodu? Kromě nedostatečností v právní úpravě, které je však možné poměrně jednoduše odstranit, je možné důvody pro transformaci hledat v ekonomické oblasti. Je totiž otázkou zda v budoucnu bude ČTK schopna z vlastních zdrojů pokrýt veškeré náklady své činnosti a zároveň bude schopna inovovat neuvěřitelně rychle stárnoucí prostředky pro získávání, zpracování a uchovávání informací. Případný kapitálový vstup silného partnera, ať již z mediální nebo finanční oblasti, by mohl agentuře zajistit odpovídající rozvoj. Podstatou fungování tiskové agentury je zprostředkovávání informací pro ostatní média a popřípadě přímo veřejnosti. Povinnost ČTK poskytovat informace veřejnosti vyplývá přímo ze zákona. Tyto informace je povinna poskytovat nezkresleně a objektivně. To je její obrovskou devizou na trhu s informacemi. Každý, i soukromý investor by měl charakter agentury přinejmenším z tohoto důvodu zachovat. Ve světě existují různé modely vlastnické struktury agentur, které především vycházejí z různých způsobů jejich vzniku. Specifickým problémem ČTK je, že nevznikla jako subjekt sdružující zájmy ostatních médií, jako servisní informační organizace pro ostatní média, ale jako nástroj státu pro jeho propagaci a informování veřejnosti. V období totalitní éry byla agentura zneužívána podobně jako v jiných státech k propagandě vládnoucího režimu. Přijetím zákona o ČTK (podobně jako o ČT a ČRo) se tato vazba na státní výkonnou moc přerušila. Současně byl zahájen proces budování veřejnoprávní agentury (a dalších veřejnoprávních médií). Přes všechna úskalí, která přináší současná právní úprava pro veřejnoprávní sdělovací prostředky a zejména ČTK, je nutno konstatovat, že se jejich oddělení od výkonné moci pozitivně projevilo na úrovni poskytovaných informací. Možnosti transformace: Zachovat současný stav Zachovat současnou právní povahu agentury a blíže specifikovat a prohloubit právní podmínky pro její fungování Změnit právní formu agentury na obchodní společnost, ale zachovat “veřejnoprávní” vlastnictví Změnit právní formu agentury na obchodní společnost a umožnění vstupu ostatních médií do agentury Změnit právní formu agentury na obchodní společnost a umožnění vstupu jiné (zahraniční) agentury do agentury Změnit právní formu agentury na obchodní společnost a umožnění vstupu jiných (finančních) investorů bez ohledu na předmět jejich podnikání Prodat agenturu bez dalších omezení Zachovat současný stav Zachování současného stavu a tudíž současné právní úpravy postavení ČTK je samozřejmě možné, ale je zcela zřejmé, že současná právní úprava neposkytuje dostatečné záruky, že “veřejnoprávní” zejména majetková podstata agentury nemůže být dotčena. Není dostatečně propracován způsob hospodaření s majetkem agentury a nejsou vytvořeny dostatečné prostředky rady ČTK pro kontrolu hospodaření s majetkem agentury a pro dohled nad způsobem podnikání a kvalitou poskytovaných informací. Zachovat současnou právní povahu agentury a blíže specifikovat a prohloubit právní podmínky pro její fungování Zachování současné právní povahy agentury by znamenalo, že by byl zachován právní stav, kdy agentura v podstatě vlastní sama sebe. Zpřesnila by se právní úprava týkající se možností nakládání s majetkem agentury a možností podnikání agentury. Stanovily by se povinnosti, které podle obecné právní úpravy mají obchodní společnosti. Zároveň by mělo být přesněji vymezeno postavení rady ČTK jako dozorčího a kontrolního orgánu agentury. V hospodářských věcech by Rada měla mít zákonem určené pravomoci podobně jako dozorčí rada obchodních společností. Ve věcech dohledu nad plněním poslání agentury by měla stanoveny přesné postupy a možnosti přijetí stanovených opatření. Změnit právní formu agentury na obchodní společnost, ale zachovat “veřejnoprávní” vlastnictví Změnou právní formy agentury na obchodní společnost by došlo k vyřešení nedostatečné právní úpravy pro chování agentury jako podnikatelského subjektu. Zřejmě by však taková úprava přinesla komplikace při vymezování vlastnictví agentury, kde by podobně jako u současného stavu byla vlastníkem sama agentura. Z těchto důvodů by bylo stejně nutné oproti obecné právní úpravě občanského resp. obchodního zákoníku upravit některé specifické problémy v zákoně o ČTK. Změnit právní formu agentury na obchodní společnost a umožnění vstupu ostatních médií do agentury Změnou právní formy agentury na obchodní společnost by došlo k vyřešení nedostatečné právní úpravy pro chování agentury jako podnikatelského subjektu. Změnou oproti předcházející možnosti by však byla majetková účast jiných médií na řízení společnosti. Veřejnoprávnost by mohla být v agentuře zajišťována buď prostřednictvím specifické dozorčí rady (specifické způsobem jejího nominování) nebo prostřednictvím podrobné právní úpravy, která by stanovila velmi přesně institut veřejnoprávnosti. Zvláštním způsobem kombinace kontrolních a majetkových prvků by mohla být výrazná majetková účast České televize a Českého rozhlasu (jako veřejnoprávních médií) na agentuře. S největší pravděpodobností by pak stejně musel být konstituován zvláštní kontrolní orgán, který by dohlížel na dodržování povinností vyplývajících z veřejnoprávního charakteru agentury. Případně by ukládal sankce nebo opatření k nápravě. Vstup ostatních médií do agentury by znamenal zájmové, ale i majetkové propojení subjektů, které jsou na jedné straně odběratelem (ostatní média) a na druhé straně producentem informací (ČTK). Toto spojení je v mnoha světových agenturách běžné. V řadě případů tiskové agentury vznikaly z iniciativy a společného zájmu ostatních médií jako jejich servisní služba. Změnit právní formu agentury na obchodní společnost a umožnění vstupu jiné (zahraniční) agentury Podobně jako u předcházející možnosti by změnou právní formy agentury na obchodní společnost došlo k vyřešení nedostatečné majetkoprávní úpravy pro chování agentury jako podnikatelského subjektu. Tato možnost oproti předcházející, která by připouštěla majetkovou účast jiných médií na řízení společnosti, by umožnila jiné (zahraniční) agentuře vstup do ČTK. Pro ČTK by znamenal takový vstup nejen kapitálové zajištění další činnosti a rozvoje, ale i možnost profesionálního růstu pro zaměstnance agentury. Podobně jako u předcházející možnosti by však měl být zachován institut kontrolního orgánu, který by dohlížel na dodržování podmínek činnosti a poslání ČTK z hlediska našeho právního řádu. Změnit právní formu agentury na obchodní společnost a umožnění vstupu jiných (finančních) investorů bez ohledu na předmět jejich podnikání Nejodvážnější možností se jeví vstup finančních investorů do agentury. Stejně jako v předcházejících možnostech by došlo změnou právní povahy agentury k odstranění nedostatečností právní povahy. Na druhou stranu by vstup “pouze” finančního investora mohl mít vliv na úroveň chování agentury jako podnikatelského subjektu, což může mít jak pozitivní tak negativní důsledky. Zřejmě také v tomto případě by kontrolní mechanizmy musely být velmi pečlivě uspořádány tak, aby nemohlo dojít ke zpochybnění úlohy a postavení agentury. Prodat agenturu bez dalšího omezení Prodejem bez dalšího omezení by zanikl deklarovaný veřejnoprávní charakter ČTK. To by ovšem nemuselo ovlivnit zájem agentury nebo jejího vlastníka na poskytování objektivních a všestranných informací. *** Přehled výše uvedených možností není úplný a vyčerpávající. Je spíše návodem či impulsem pro možné úvahy zájemců o problematiku ČTK a její budoucnost. Každý podnět i názor na další směřování ČTK je cenný. Největším nebezpečím pro agenturu se může stát, že nebude existovat názor žádný. OSMDESÁT LET ČTK ČTK si v roce 1998 připomenula 80. výročí svého založení. Při této příležitosti byla uspořádána reprezentativní výstava fotografií z archivu ČTK pod názvem Zakázané dějiny. Výstava představila historii našeho státu na unikátních fotografiích, které byly z různých důvodů a v různých dobách zakázány, pozměňovány či manipulovány. Výstava se stala kulturní událostí podzimu roku 1998. Výstavní síň Ambit, kde byla výstava instalována, zaznamenala rekordní návštěvnost. Mimořádnou odezvu měla výstava i v médiích. Dobové fotografie rovněž přiblížily historii ČTK, která byla velmi dramatická a plná zvratů. Československá tisková kancelář vznikla 28. října 1918 z rozhodnutí předsednictva Národního výboru československého, tj. prozatímní vlády. Již následující den se na stránkách českého tisku objevují první zprávy se signaturou ČTK. V letech 1918 a 1919 buduje agentura své první odbočky. Jako první zahajuje činnost odbočka v Brně, následují Bratislava, Košice, Užhorod a další. Od konce roku 1919 používá ČTK pro styk pražského ústředí s filiálkami v krajích armádní vysílačku v Praze na Petříně, s jejíž pomocí distribuuje zprávy radiotelegraficky. Později si ČTK pronajala rozhlasovou stanici v Satalicích u Prahy a vysílala politické a komerční zprávy do odboček v několika desítkách radiofonických relací denně. V letech 1919 a 1920 uzavírá ČTK smlouvy s nejstaršími tiskovými agenturami - s německou Wolfovou agenturou, francouzským Havasem a britskou agenturou Reuter. O hospodaření agentury svědčí záznam, který uvádí, že v roce 1927 činily provozní náklady ČTK 7,4 miliónu korun a příjmy 5,7 miliónu korun. Schodek byl hrazen ze státní pokladny. Největší výnosy měla ČTK za domácí zpravodajství, zejména za předplatné burzovních zpráv. Na počátku 20. let se výdaje ČTK pohybovaly v rozmezí 4,2 až 6,9 miliónu korun. Koncem desetiletí tvořily náklady 6,6 až 6,8 miliónu a příjmy 5,0 až 5,8 miliónu korun. Od poloviny 20. let až do roku 1939 se agenturní zpravodajství pro rozhlas nejen připravuje v ČTK, ale na základě dohody uzavřené v roce 1925 mezi ČTK a Radiojournalem se přímo i vysílá z rozhlasového studia v budově ČTK. Z hlasatelny ČTK například 30.září 1938 přečetl úřední zprávu o mnichovském diktátu herec Zdeněk Štěpánek. Do nové budovy v Opletalově (tehdy Lűtzowově) ulici se ČTK stěhuje 28. září 1930. Po 15. březnu 1939 se v budově ČTK usídluje prozatímní německá služebna pro tisk. V letech 1939 až 1945 je na příkaz šéfa německého tiskového odboru zastaveno vysílání ČTK do ciziny, rozhlasové redakci je odňato hlášení zpráv a za druhé světové války nemá ČTK, přejmenovaná na Českou tiskovou kancelář, ani obrazové zpravodajství. Zahraniční zpravodajství vychází z německé agentury DNB, domácí se opírá o sdělení nacistických a protektorátních úřadů a protektorátní vlády. Dne 8. května 1945 kolem poledne vypuká v budově ČTK požár - jedna verze říká, že ho způsobila německá palba, druhá, že byl důsledkem individuálních německých náletů. Vyloučit nelze ani úmyslné založení. Požár budovu ČTK poškodil natolik, že v ní agentura dále nemohla působit. Nenahraditelnou ztrátou je zničení slovního archivu. V únoru 1948 je v ČTK zřízen akční výbor Národní fronty. Ten provádí kádrová a administrativní opatření, zaměstnanci se písemně zavazují k podpoře komunistické Gottwaldovy vlády, šéfredaktor Karel Kraus dává funkci k dispozici a na jeho místo přichází komunista Zdeněk Hrůša. Jedním z důsledků nové situace bylo zřízení politického sekretariátu, který v letech 1950-1951 rozhodoval o vydání každé zprávy. Od roku 1956 je ČTK vyčleněna z působnosti ministerstva kultury a stává se rozpočtovou organizací podřízenou předsednictvu vlády. V roce 1963 vznikají nakladatelství ČTK Pressfoto, které mělo mj. monopolní postavení na trhu pohlednic, a reklamní agentura Made in.../publicity/ s letitým monopolem na propagaci zahraničních výrobků a služeb v Československu. Činnost reklamní agentury v ČTK skončila v roce 1992. V roce 1966 dosahuje ČTK díky nezpravodajským aktivitám vyrovnaného rozpočtu. Ještě dva roky před tím musel být rozpočet agentury z třetiny dotován ze státní pokladny. Dne 20. srpna 1968 nesplnil zahraniční redaktor ČTK Jaroslav Lažanský příkaz tehdejšího ředitele ČTK Miroslava Sulka vyslat text tzv. žádosti nejmenovaných členů ÚV KSČ a některých ústavních činitelů o poskytnutí sovětské vojenské pomoci proti kontrarevolučním silám. Tento zvací dopis vydala až následující den agentura TASS z Moskvy. Další den obsazují budovu ČTK sovětští vojáci. V prosinci 1969 nastupuje do funkce ústředního ředitele ČTK Otakar Svěrčina. Jedním z jeho prvních kroků byla výměna vedení redakcí. Po prověrkách členů KSČ a ostatních pracovníků museli agenturu opustit ti, kteří se výrazně angažovali v roce 1968. Ve zpravodajství se začala důsledně prosazovat politika tzv. konsolidace a normalizace. V roce 1973 disponuje ČTK v zahraničí více než 40 stálými a místními zpravodaji a na základě dvoustranných dohod udržuje trvalé spojení s 62 tiskovými agenturami, institucemi a tiskovými úřady. V 70.letech patří ČTK v Československu k prvním organizacím, které začínají využívat počítače k jiným účelům než k počítání. V druhé polovině 80.let je uvedena do provozu Databanka zpravodajských informací. Bezprostředně po listopadu 1989 se v ČTK podobně jako v jiných médiích zvedá vlna odporu proti tehdejšímu režimu. V roce 1990 po nástupu ústředního ředitele ČTK Petra Uhla prošli všichni vedoucí pracovníci, redaktoři a zpravodajové agentury lustracemi, v jejichž důsledku agenturu opustila řada dosavadních zaměstnanců, kteří v předcházejících letech aktivně spolupracovali s StB. Na počátku 90.let má agentura ČTK 1700 zaměstnanců, z toho zhruba 1300 v Čechách a 400 na Slovensku. V roce 1992 je přijat zákon o České tiskové kanceláři, která tak dostává formu veřejnoprávní instituce. Československá tisková kancelář se rozděluje na českou a slovenskou část. Nastává období dalších změn, které ČTK přetvářejí do dnešní podoby.