Stín na stříbrné lžičce Měsíce



Stín na stříbrné lžičce Měsíce
kterou se život nabírá
aby se s ním přiložilo do pece
kterou pár lidí votvírá
dětskej míč se kutálí kam ho jedna noha kopla
a nezáleží na něm kam se svalí

Dá se sedět na tý lžíci
a pak už jsem se začal bát
že pochopil jsem příliš pozdě
že snad jsem se měl dřív už kát
že dá se s nenávistí topit
a nebo se jít raději k smrti opít
jak spěchal jsem se narodit tak spěchám umřít

A co pěknýho tě na tvý pouti bude čekat
to taky jednou pochopíš
a vo jednoho víc na zemi bude plakat
pro lásky které byly jenom nadějí
copak tohle všichni nevidí
a nebo jsem cvok
a vidím to sám ze všech lidí

Mnoho bojů mnoho úspěchů mnoho vítězství
měří se množstvím životů které byly zničeny
a pro ty co zůstaly
se nenávist mění jenom v deziluzi
a sláva určená vítězi to je tajemství
hluboké tak jako kouzlo noci

A to neučí se nikde vod první třídy
v čem vlastně naděje spočívá
proč neukáže učitel rukou bílou od křídy
že tvá cesta je jediná
můžeš s nenávistí topit
a nebo se jít raději k smrti opít
ale jak spěchal jsi se narodit tak spěcháš umřít

A tak jen stíny na stříbrné lžičce Měsíce
kterou se život nabírá
aby se s ním přiložilo do pece
kterou pár lidi votvírá
dětskej míč se kutálí kam ho jedna noha kopla
a nezáleží na něm kam se svalí

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Toto je neautorizovaná verze textu.
Děkuju Fangornovi za přepis :)