Sedm havranů

Kdo musí vstávat časně po ránu
a obchází svět sám
Nad hlavou vidí sedm havranů
ve světlech neonových lamp

Sestřička šila nám košile
kopřivy vplétala do trávy
Šestero jich ušila do řady
na sedmé chybějí rukávy

Šest bratří má pěkné košile
a váže si na ně kravaty
A to jenom sedmý hůř než opilec
motá se sám po ránu v závratích

A to je ta chvíle sestro má
kdy tě tak pálily ruce
Do vody si je vložila
v tom se vyhouplo slunce

Světlo nám vrátilo podobu
a jen tam kde chybějí stehy
Skřípavé housle znějí do kroku
a blýská se havraní peří

Možná i ty tkáš sedm košilí
a znavená marností konání
Zastavíš se snad jenom na chvíli
a v tom nás překvapí svítání

A kůlny z dehtových papírů
a napjaté sluneční plachty
Rozlétnou se a ztratí ve víru
a s nimi tví havraní bratři

Půjdeme spolu časně po ránu
v zástupu každý sám
Nad hlavou sedm havranů
ve světlech neonových lamp

:::::::::::::::::::::::

(Toto je neautorizovaná verze textu.
Děkuji P.Potůčkovi za přepis ) .