V Měšťanské besedě byl první český bál
po česku večeře
po česku tančí sál
Jen cvočkáře Šínu srazili se schodů:
Jak čuchnul by k vínu zkalil by tam vodu!
Teď u krále Brabanta
má hrozné myšlenky:
Znám já ty škrabáky znám já ty vlastenky!
Toužejí po vdavkách po mocném ouřadě
A na lepší apetýt maj tajnej ouradek!
Však já si počíhám
ve Vrtbovské zahradě
Však já si počíhám ve Vrtbovské zahradě!

Farář mu přikývne:
Znám já ty bezvěrce! Pánu daj pěťáček
a desítku kelnerce!
Dobrého kázání za mák si neváží
maj ho jak za kabát: Ať neškrtí v podpaží!
V řečích jsou vášniví když přijde na víru
víc je však rozčílí půllitr pod míru!

Venkovský učitel sundá si skřipec:
A mně k čemu housle jsou
mně k čemu šmytec?
Tvrdší než dubové jsou selské palice
nechápou Mozarta nechápou Stamice!
Někdy snad uroní slzičku nadšení
však když prosím o brambor hluchnou
a oněmí:

Kráva prý nepočká
a na poli kamení
kráva prý nepočká
a na poli je kamení!

Mlčí dva horalé až vzadu u stolu
zrak mají ošálen
viděním praporů
Odvárek z rulíku zkalil jim myšlení
hledali původ svůj v mystickém spojení
Viděli kometu
k zenitu letěla!
Spojili duše svý došlo i na těla
A tak svátost manželskou vespolek tupili
neřestí sodómskou
zákazy znectili
A pro mravnost zkaženou na právu drženi
těžko je horákům vrátit se na zemi
V hlavě jim zůstala šalebná vidění
myslí však na děti
myslí však na ženy
Těm kráva nepočká a na poli kamení!
Těm kráva nepočká
a na poli je kamení

Pěkná je široká
holandská rovina
Zpívá tam slavíček z větrnýho mlýna
Homlýn je skřítek
jenž děraví ementál
A slušnost nám káže aby ses nezeptal

Jestli ten ementál
je stejně voňavý
jako ty syrečky
syrečky z Moravy?
To bylo synečku
to bylo nadšení!
Slibů a řečiček a půstu držení!
Kráva však nepočká a na poli kamení
Kráva však nepočká
a na poli je kamení

Ó panno Lízinko přijmou mé skládání!
Řeč naši předrahou
spojil jsem já s vámi!
Ó já vím Lumíre
jsou dobrý vlastenec!
A česká skládanka - nejhezčí můj věnec!

A tak se setkali v sobotu na valech
a tam se doznali k divoké fiale
A jsme tu my

Palacký Palacký
sedíš si na židli
My by se vrtěli
my by se nastydli
Když jsem šel vokolo po ránu z Orlíku
Povídám co z toho
kamenný tatíku!
Že bylo slávy a že bylo nadšení!
Na prsou řády
a pak věnec slaměný

Když kráva nepočká a na poli kamení

Když ty krávy nám nepočkaj
a na polích je kamení