S hlubokým
soucitem přemýšlíme v těchto dnech o bytostech, jejichž život je obětován pro
naše šťastné a spokojené prožití vánoc, svátků míru a klidu.
Ryby jsou lidem blízké tím, že také musí mlčet, že nemají možnost jak vykřičet
svoji bolest.
Lidé dnes rozhodují o životě ryb jako nepoznatelné a nezvladatelné síly přicházející
"odjinud". Tuto situaci velmi dobře známe.
Můžeme se dohadovat, zda lidé podobně neslouží jako "užitkové" bytosti
nějaké vyšší formě života, ale bude to nejspíš pouhá spekulace. Hlubší poznání,
rozšíření znalosti světa nám umožní pocit spřízněnosti, soucítění s utrpením,
kterému dobře rozumíme skrze vlastní zkušenost.
U vědomí
si závažných vlastních nedostatků se vzdáváme hodnocení jednání těch, kteří
v těchto dnech kapry zabíjejí. Uvědomujeme si, že pro řadu lidí představuje
vánoční prodej ryb způsob obživy, a na naše výhrady by reagovali pocitem ohrožení
a hněvem. Také ti, kteří si "vánoce bez kapra nedovedou představit"
by se možná ptali, odkudže víme, že vůbec ryby nějakou bolest a strach prožívají,
a z jakého mravního stanoviska a jakým právem jim chceme vnucovat náš pohled
na svět. Tito lidé jednají s určitou nevinností, vlastní životu v přírodě, kde
jeden druh života je zdrojem obživy pro jiný.
Svým způsobem jsou možná bližší řádu světa než my, kteří se zvykem zabíjení
kaprů o vánocích nesouhlasíme. To je příležitost zamyslet se nad opravdovostí
vlastních pohnutek.
Pokud to dokážeme, budeme snad schopni nalézt způsob, jak skutečně pomoci skončit
s tím nesmírně tísnivým divadlem jaké na vánočních ulicích představují kádě
napěchované napůl zmrzačenými kapry a krvavé stružky odtékající podél chodníků
od stánku prodavačů. Nezáleží na tom, jak bezvýznamný se možná náš čin, nebo
snad i jen myšlenka, bude jevit.
Sepsáno
po koncertě v chrudimské čajovně Lůna, i když Radomír Hikl, který se Svatavou
tvoří duši a srdce Lůny, to řekl jinak - "Tak kdy už napíšeš nějakou písničku
o těch kaprech?" Důležité snad bylo, že v té chvíli jsem už na odchodu
byl jednou nohou nakročený přes práh čajovny na ulici, zastaven mezi "vodou
a vzduchem".
Oldřich Janota
(zasláno
20.12.2003)