Sypejte ptáčkům
/koncert v třebíčské syngoze/

Kulturní baštou Třebíče je hospoda Barborka v Zámostí. Pokud jsem to celé nepopletl, je s hudebním děním Třebíče významně propletená skrze osobu majitele, který prý muzicíroval v nedávno zaniklém Plutu. Já se do Barborky dostal pod ochranou občanského sdružení Sypejte ptáčkům, díky němuž jsem si mohl chodit v třebíčské synagoze bos po vytápěné podlaze, a ještě k tomu si brnkat na kytaru.
"Sypejte ptáčkům" mi připomnělo název "Chudáci běžci, tak často končí kolama aut", pseudonym grafika Petra Stehna, jež se s nelidskou obětavostí podílel na zpracování obalu desek High Fidelity a Mozart K. "Jako Měsíc", (texty na High Fidelity například tvaroval ručně skládáním slov po jednotlivých písmenkách). Ale popravdě řečeno on v tom pseudonymu nemá "Chudáci BĚŽCI, tak často končí pod kolama aut", nýbrž Chudáci JEŽCI končí...atd.
Paní Janíková z rodiny Janíků, skalního jádra sdružení Sypejte ptáčkům, otevřela v Barborce ožehavé téma záhady vegetariánství. Ve svém vegetariánském období totiž čekala paní Janíková mladšího syna. K velkému překvapení se syn vegetariánské maminky narodil jako totální masovec s vyvinutou zeleninofóbií, strachem ze zeleniny. Jeho výroky jako "Mami, ty smrdíš jabkem!" (pokaždé když maminka snědla jablko) anebo "Mami, já jsem hrdina, já jsem snědl jahodu!" by se mohly stát pilířem tažení proti vegetariánům, neboli jak říká Sváťa Karášek, správněji Karásek, "kamenožroutům".
Vedle sedící Milan, duchovní otec obřího letního festivalu Zámostí (doufám, že jsem to pochopil správně) dával k lepšímu historky z momentální role průvodce židovského turisty. Ten prý měl v době svého vojančení v Izraeli na mušce zaměřovače svého tankového kánonu "samotného Arafata", i když i tady by samozřejmě mělo být správně tankového kanónu. Proč spoušť kánonu nestiskl, to jsem v Barborce přeslechl v hutném soundu reprobeden. Jinak Izrael se prý řítí do zániku (bylo to v historii někdy jinak?), v důsledku teroristických atentátů tam krachuje byznys i veřejný život a lidi se vystěhovávají do ciziny. Ještě že u nás lidé prozíravě obnovují řády středověkých rytířů, tereziánských myslivců i armádních perutí z té války druhé, poslední.
Zaujalo mě také vyprávění o vynikajícím rómském kytaristovi, který v Třebíči žije. Kromě výtečného bluesového cítění má také prý milý zvyk v dobré náladě říkat "Že tě podříznu, ty bílej šmejde!".
Na stěnách Barborky mezi obrazy nekompromisními jak obsahem tak malbou jsem byl upozorněn na portrét básníka Magora se svatozáří a nějakou holčičkou. Prý - Svatý Magor. Nevím, zda jsem tomu porozuměl dobře, ale osobně jsem to vnímal jako zrcadlo, vzácnou nutnost zamyslet se nad stupněm vlastní bdělosti, se kterou se pohybujeme v životě.
V pokojíčku prastarého domu hned vedle synagogy strašilo, nebo jak to setkání nazvat, nebylo to však nic hroznějšího než třeba televizní reklama. Větší záhadou zůstává otázka, kdo se třebíčskému spolku Sypejte ptáčkům odvděčí na jaře zpěvem.



Oldřich Janota
(zasláno 12.6.2004)

    

[novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]

mezivlnami@centrum.cz